Používání barevných filtrů nedílně patří do repertoáru kreativní černobílé fotografie. Pomocí filtru můžete zvýraznit mraky nebo jiné prvky v kompozici vašeho snímku. V článku najdete praktické informace o filtrech, pro co je který v užitečný. Nasazení barevných filtrů vám určitě pomůže k ještě lepším černobílým snímkům.
Jedinečnou možností při použití černobílého negativu je používání barevných filtrů. U tohoto druhu fotografie představuje jedinečnou kreativní šanci na změnu tonálního podání barevných objektů. Každý objekt můžeme zesvětlit použitím filtru shodné barvy a naopak ztmavit použitím filtru barvy opačné. Tím získáváme praktickou možnost kontroly nad tonálním rozsahem černobílého obrazu, případně na zvýraznění hlavního motivu. Zatímco u barevné fotografie je za poledního slunce často nejlepší variantou nefotit a počkat na lepší světlo, černobílá fotografie nabízí při použití barevných filtrů prostředky pro částečné zvládnutí této nepříznivé světelné situace (modrý filtr snižuje kontrast scény). Pravidlo, že dobré světlo nelze nahradit žádným filtrem, platí ale i zde.
Existují tři základní barvy: červená, žlutá a modrá. Jejich kombinací vznikají další odstíny (takzvané doplňkové) oranžová, zelená a fialová. Tento princip zjednodušeně znázorňuje tzv. barevný trojúhelník. Proti každému vrcholu, představujícímu barvu základní, se nachází jí příslušející barva doplňková. Širší paletu zobrazuje barevný kruh.
Pokud požadujeme ztmavení např. modré barvy oblohy, je z barevného kruhu zřejmé, že k tomu musíme použít „protilehlou“ barvu. To je v tomto případě zhruba oranžová. Dál je z barevného kruhu pěkně vidět, že pokud budeme chtít mít alespoň minimální kresbu v zelené barvě, rozhodně nesmíme mít nasazený červený filtr.
Barevné filtry se vyrábí buď klasické šroubovací nebo v systému Cokin. Filtry Cokin jsou vyrobeny z plastické hmoty. Pokud mohu posoudit podle svých nascanovaných diapozitivů (exaktní měření jsem neprováděl), tak zhoršují kresebnost objektivu více než kvalitní skleněné filtry. Jsou sice o něco levnější než skleněné, ale jsou mnohem více náchylné k poškrabání. Pokud už systém Cokin vlastníte, doporučím vám pořídit si jeden-dva užitečné barevné filtry, které jsou spíše méně často používané (třeba modrý, světle červený). Pro běžnou práci si kupte kvalitní skleněné filtry, možná dokonce i v provedení s antireflexními MRC vrstvami, pokud plánujete jejich pravidelné používání. Například žlutozelený nebo světle žlutý mohou být našroubovány prakticky neustále pro zlepšení tonality snímku. Doporučitelné jsou především výrobky známých značek jako např. B+W (jako jediné mají mosazné obroučky) nebo Hoya. Samozřejmě, že lze ušetřit a pořídit např. ROWI za poloviční cenu, ale podle mých zkušeností je šetření na filtrech šetřením na nepravém místě, protože každý nekvalitní filtr může značně zhoršit kvalitu obrazu (ani ten nejlepší filtr kresbu objektivu nezlepšuje, maximálně má neutrální účinek).
Barevné filtry je možné kombinovat s filtrem polarizačním, který účinkuje velmi dobře i v černobílé fotografii. Některé prameny uvádí, že záleží na pořadí filtrů. Já jsem podnikl poměrně rozsáhlé testování použití červeného a polarizačního filtru, ale pořadí filtrů se na výsledku neprojevilo. Rozhodně je třeba nezapomínat na vinětaci, která u dvou filtrů může být značná. S tím souvisí moje rada na sjednocení průměru závitu vašich objektivů. Nejlépe je na to myslet od začátku a kupovat objektivy stejných nebo alespoň blízkých závitů. Pokud už vlastníte několik objektivů různých průměrů, zvažte možnost používání filtrů přes redukce. Například – máte dva objektivy 62mm a jeden 52mm. Tady je vhodné pořídit redukci 52/62 mm a používat i na objektivu s menším závitem větší filtry. Vyjde to rozhodně levněji než pořizovat dvě sady i když je používání objektivu s redukcí méně pohodlné.
Druhy barevných filtrů si přiblížíme na značení podle firmy B+W, které je nejjemnější, popis představuje stručnou charakteristiku a použití.
| Číslo | Faktor | Barva | Popis |
|---|---|---|---|
| 021 | 1,5 | Světle žlutý | Žluté filtry jsou nejčastěji používané, využívá se jejich vynikající vliv na převod barevného obrazu do škály šedé. Fotografie nafocené přes žlutý filtr mají pro lidské oko přirozený vzhled. Tento filtr má natolik slabý účinek že ho lze doporučit k trvalému nasazení na objektiv. Obzvlášť vhodný pro dětské portréty. Ztmavení oblohy je malé. |
| 022 | 2 | Středně žlutý | Jako předcházející filtr, pouze silnější účinek. U dívčích portrétů zlepšuje pleť(maskuje pupínky). Zajímavé je velké zesvětlení blond vlasů. Výborný na architekturu – zdůrazňuje detaily struktur. Ztmavuje oblohu přibližně tak, jak to vnímá lidské oko. Zlepšuje i tonální odstup zelených tónů v šedé škále ne ale tak výrazně jako žlutozlený nebo zelený filtr. Celkově zvyšuje kontrast jen málo. |
| 023 | 3 | Tmavě žlutý | Nejsilnější ze žlutých filtrů. Oblíbený je především proto, že jeho účinek je již velmi zřetelný, zvláště na obloze. Používá se při focení aktů, zjemňuje a zrovnoměrňuje odstíny kůže, zesvětluje rty. V krajinářské fotografii potlačuje nejlépe ze všech filtrů efekt „modrání dálek“ tím že je projasňuje. K zelené se chová neutrálně. Výborný na zvýraznění struktury sněhu nebo písku. Zvýšení kontrastu je již znatelné. |
| 040 | 4 | Žlutooranžový | Použití jako červenooranžový se slabším účinkem. Dobře potlačí opar ale zelené odstíny se stávají již znatelně tmavými. Zostřuje hranici oblačnosti i struktur. Pro architekturu je vhodný pouze pokud nejsou výrazné stíny a pokud požadujeme jasné kontury. |
| 041 | 4 | Červenooranžový | Má to nejlepší ze žlutých a červených filtrů. Dramatický efekt ztmavení oblohy (i běžné beránky vypadají jako mraky před bouřkou) a přitom ještě dobře zachované polotóny (mimo zelenou barvu). Zvýšení kontrastu je velmi znatelné a je potřeba s ním počítat. Raději otestujte funkčnost TTL měření s tímto filtrem, může o ½ EV podexponovávat. |
| 060 | 2 | Žlutozelený | Tomuto filtru se někdy říká černobílý polarizák v tom smyslu že se jedná o filtr který může být při focení v přírodě nasazen prakticky trvale. Prokreslení jinak problematických zelených odstínů, to je hlavní deviza tohoto filtru, v jejich odstupňování je nejlepší. Ztmavení červených tónů není příliš znatelné. |
| 061 | 3 | Zelený | Silnější varianta žlutozeleného filtru, zesvětlí a zlepší odstupňování zelené barvy při převodu do šedé škály. Vhodný v pozdějším létě. Nevhodný pro focení osob, zvýrazňuje vady pleti a rty jsou černé. |
| 080 | 1,5 | Světle modrý | Světlejší varianta modrého filtru se doporučuje na reportáž pro zvětšení čitelnosti scény. Jinak účinek shodný s modrým, pouze slabší. |
| 081 | 2 | Modrý | Filtr vhodný na zhuštění mlhy ale hlavně pro snížení kontrastu snímané scény. Typicky pro zesvětlení stínů v architektuře (úzké benátské uličky nasvícené sluncem nebo přímořské scenérie s tvrdými stíny to je to pravé pro tento filtr). Pozor nevhodný na krajinu při nežádoucím zesílení efektu modrání dálek. |
| 090 | 5 | Světle červený | Filtr se silným účinkem. Velký úbytek polotónů. Fotografie se stává opravdu pouze černobílou. Maximální zvýraznění struktury např. sněhu, písku. Velmi ztmavuje stíny. Snímky architektury mají velmi zvláštní náladu danou zvýrazněním bílých ploch při extrémním nárustu kontrastu. Nutno otestovat přesnost TTL měření expozice a případně použít dodatečné korekce 1/3 až 2/3 EV aby nedošlo k podexpozici. |
| 091 | 8 | Červený | Tento filtr má extrémně silný až surrealistický účinek. Zvýšení kontrastu je maximální, nebe téměř černé, mraky velmi prokreslené a dominantní. Architektura vypadá jako focená při měsíčním světle. Dramatické snímky, při použití filmu Ilford SFX 200 podobné charakteru infračervené fotografie. Nutno otestovat přesnost TTL měření expozice a případně použít dodatečné korekce 2/3 až 1 EV aby nedošlo k podexpozici. |
Na každém kvalitním filtru je označen jeho prodlužovací faktor. Ten se pohybuje od 2 u žlutých filrů až po 8 u červeného. Udává kolikrát je potřeba prodloužit expozici při použití filtru. Protože častěji pracujeme s EV čísly než s prodlužovacím faktorem, je užitečná tato převodní tabulka (EV stupeň je dvojkový logaritmus prodlužovacího faktoru):
| Prodlužovací faktor | EV stupeň |
|---|---|
| 1,5 | 0,6 |
| 2 | 1,0 |
| 3 | 1,6 |
| 4 | 2,0 |
| 5 | 2,3 |
| 6 | 2,6 |
| 7 | 2,8 |
| 8 | 3,0 |
Takže milí temnokomornící, co s tím? Sebrat se a jít vykoupit všechny varianty B+W filtrů? Asi ne, jednak jsou drahé (62 mm s MRC už vyjde přes 1000 Kč) a za druhé nejsou k sehnání. Musí se objednat a čekat, někdy i měsíce. Ani největší fotoprodejny je většinou nemají skladem. Poněkud lépe jsou na tom s dostupností barevné filtry Hoya, které mají sice jiné značení a menší paletu barev, ale princip naštěstí zůstává.
| Hoya žlutý | Yellow | K2 |
| Hoya žlutozelený | Yellow-Green | X0 |
| Hoya zelený | Green | X1 |
| Hoya oranžový | Orange | G1 |
| Hoya červený | Red | 25A |
Takže se znovu zamyslete, co nejčastěji fotíte a podle toho si kupte zatím jeden kvalitní buď žlutozelený (pokud převažuje příroda) nebo středně žlutý filtr (pokud vede architektura nebo vám více záleží na přirozeném podání oblohy). Malá poznámka – oblohu můžete vylepšit při zvětšování, se slitou zelenou barvou nic nenaděláte (ano správně, já preferuju žlutozelený). Dál už je to na vás, každý filtr má něco do sebe (i ten opomíjený modrý). Důležité je vědět, kdy který použít, aby nenadělal víc škody než užitku. V tom by vám měl udělat jasno popis jednotlivých filtrů.
Praktické ukázky byly pořízeny na film Kodak Tmax 100 (vyvoláno vývojkou Tmax) objektivem Nikkor 35/2 při cloně f=8. U snímku s filtrem B+W 091 došlo k podexpozici (přestože byla korekce +0,5 EV), proto je poněkud tmavší. Všechny záběry byly pouze zmenšeny a doostřeny. Porovnávací výřezy jsou zcela bez úprav, pouze retuš prachu. Bohužel skenování negativu nepředstavuje ideální možnost prezentace rozdílů, na zvětšeninách zhotovených klasickou cestou jsou rozdíly mnohem znatelnější.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
