FotoInspirace, 1.díl - Digitální IR fotografie

Zaujaly vás v naší FotoGalerii infračervené fotografie a chtěli byste to taky zkusit? Nemáte s tímto žánrem doposud žádnou zkušenost? Pokud je vaší odpovědí ano, tak právě vám je určen tento článek. Pokusím se vám v něm nastínit základy infračervené digitální fotografie tak, aby se snadno k jejím základům dostal i úplný začátečník. Součástí článku jsou samozřejmě i praktické ukázky a osobní zkušenosti a finty z praxe. Takže pokud vás toto téma zaujalo, tak jdeme na to!
Praktické fotografování
A nyní už konečně k samotnému praktickému fotografování v terénu. Zkontrolujme si znovu, zda jsme do fotobrašny či fotobatohu dali vše potřebné – samotný fotoaparát, IR filtr, sluneční clonu a případně dálkové ovládání. Majitelé zrcadlovek by neměli zapomenout ani na krytku hledáčku. Vzhledem k tomu, že budeme používat delší časy a že asi budeme vždy dělat i několik expozičních variant, tak nesmíme zapomenout ani na plně nabité baterie a dostatečnou kapacitu paměťových karet, případně přibalit i náhradní baterii a přenosnou fotobanku. A jak jsem již řekl v úvodu, tak na IR fotografii jsou ideální horké slunečné dny – čím více slunečního světla, tím lépe. Proto nesmíme zapomenout ani na nějakou tu zásobu tekutin k zajištění pitného režimu, která nám jistě v letním horku přijde vhod. Hodit se bude i pokrývka hlavy, nějaký opalovací krém s vyšším ochranným faktorem a sluneční brýle. Majitelé větších a černých fotoaparátů by měli myslet také na ochranu techniky před horkem. Taková černá zrcadlovka, jako je například Canon EOS 350D nebo Nikon D70, se dokáže i při poměrně krátkém pobytu na přímém slunci pěkně rozpálit a je jasné, že jí to nemusí dělat příliš dobře. Proto pokud hodláme trávit více času na jednom místě, například při experimentování, tak je dobré dát aparát na stativ a hodit přes něj alespoň bílý kapesník. Však jistě víte, jak to říkal Bolek Polívka v jednom známém českém filmu: “ …. si blbá ?!? Víš jaké je slunko sviňa ?!? “ ;o)))
![]() |
![]() |
Tak a teď už opravdu můžeme vyrazit a cestou si také říci něco k výběru vhodného motivu, což je v IR fotografii také velmi důležitá záležitost. Musíme si totiž uvědomit, že budeme dělat něco úplně jiného než klasickou fotografii a to, co v běžné barvě či černobílé fotografii vypadá velmi dobře, nemusí být v IR spektru až tak moc atraktivní a naopak, některé na pohled velmi obyčejné scény mohou vypadat v IR velmi atraktivně. Ideální jsou klasické krajinky, kde především listová zeleň IR světlo silně odráží a na fotografii je proto velmi světlá. Naopak obloha, vodní plocha, ale i kmeny stromů IR záření pohlcují a jsou tak na snímcích velmi temné. Působivá je také obloha s jednotlivými obláčky, které vytváří mnohem větší kontrast než třeba v klasické barevné fotografii s použitím polarizačního filtru. A právě kontrast je u IR fotografie velmi důležitý. Proto se vždy snažme vybírat kombinaci několika uvedených prvků tak, aby scéna byla dostatečně kontrastní, protože pokud do kompozice vložíme například příliš zeleně, tak nám výsledek může hodně splývat a v konečném důsledku vypadat poněkud nevýrazně. I jen malá část vodní plochy snímek značně oživí – viz ukázka č.11 a malé obláčky na jinak jasné obloze také udělají své – viz ukázka č.12.
Takže už jsme na místě, máme vybraný motiv a můžeme konečně začít fotit. Napřed si postavíme stativ a instalujeme fotoaparát. Jen tak, bez filtru si napřed zvolíme potřebnou kompozici a stativovou hlavou zaaretujeme přístroj napevno. Pak teprve našroubujeme filtr a nasadíme sluneční clonu. Zrcadlovkáři zakryjí hledáček speciální krytkou. Aparát nastavíme na samospoušť a nebo použijeme dálkové ovládání. Teď však před námi stojí dalších několik poměrně zásadních problémů, kterými jsou zaostření, stanovení správné expozice a také vyvážení bílé. Vezmeme to pěkně po pořádku, napřed zaostření. Pokud je dostatek slunečního světla, tak většinou celkem v pohodě funguje autofokus aparátu a můžeme se na něj v podstatě spolehnout. Ono nám totiž ani nic moc jiného nezbyde, protože IR filtr je tak tmavý, že ani zrcadlovkáři v hledáčku skoro nic neuvidí. A zaostření před nasazením filtru nám také moc nepomůže, protože v IR spektru dochází k jistému posunu. Proto se raději spolehneme na autofokus a pokud se nechytá, tak použijeme zaostření a zablokování zaostření bez filtru. U manuálních objektivů můžeme ostřit i odhadem podle stupnice. Velkou výhodu mají některé objektivy, které mají kromě normální také speciální stupnici pro IR fotografii.
Dalším krokem je stanovení expozice. To je asi největší probléme a měřící systémy aparátu nám v tomto asi příliš nepomohou. Využijeme zde vrchovatě velké výhody digitálních aparátů, kterou je fakt, že výsledek můžeme posoudit hned na místě na LCD monitoru. Měření necháme klidně na matrix a pořídíme první zkušební záběr. Málokdy automatika stanoví správnou expozici. Tudíž je potřeba výsledek prohlédnout a využít korekcí expozice a kontroly podle histogramu a dle toho doladit ideální expozici. Doporučuji vždy udělat alespoň 3 expoziční varianty a z nich pak vybrat až doma v počítači.
Nesmíme zapomenout ani na vyvážení bílé barvy. Pokud je necháme na automatice, tak nám z toho vyjde snímek jako na ukázce č.13 nahoře a na LCD monitoru toho moc neuvidíme. Je proto velmi dobré si bílou nakalibrovat pomocí manuálního změření, a to i když fotíme do RAWu, díky čemuž si můžeme vyvážení bílé upravovat i dodatečně v klidu domova. A uděláme to tak, že na aparátu nastavíme nejvyšší možnou citlivost ISO a kalibraci provedeme manuálně s nasazeným IR filtrem. Ke kalibraci poslouží jakákoli bílá plocha – stačí si třeba v brašně nosit list kancelářského papíru. Na plochu, podle které kalibrujeme, musí samozřejmě svítit slunce. Většina aparátů umožňuje uložení hodnoty o paměti, a tak tuto funkci využijeme, protože se nám bude jistě hodit častěji. Pokud nemáme ani list papíru a ani v okolí není nic bílého, tak se dá použít i jakákoli jiná bílá nebo alespoň hodně světlá plocha. Já jsem v podobné nouzi použil například nohavici svých velmi světle krémových kraťasů. Ukázku srovnání automatiky a uživatelského změření najdete na ukázce č.13.
![]() |
![]() |
Jak nastavit samotný aparát? Ideální je použít režim předvolby clony. Vzhledem k tomu, že přesné zaostření se stanovuje jen velmi těžko, je dobré si raději hodně přiclonit, aby případnou odchylku korigovala zvýšená hloubka ostrosti. Osobně cloním minimálně na clonu f/8, častěji však i o něco víc na f/11 až f/16. U kompaktních aparátů je to samozřejmě zase trošku jinak, takže zjednodušeně řečeno asi jednu třetinu až jednu čtvrtinu před maximální clonou. Kombinace vysokého clonového čísla a IR filtru nám ale způsobí, že se téměř vždy dostaneme do oblasti delších až dlouhých časů – i za prudkého denního světla se můžeme dostat k časům řádově až v celých vteřinách. Z toho plyne opět několik podstatných důsledků. Použitý stativ musí být opravdu pevný. Hodí se i využití předsklopení zrcátka u zrcadlovek a ovládání dálkovým ovladačem či samospouští obecně. Kvůli možnosti výskytu nežádoucího digitálního šumu použijeme pro jistotu nejnižší hodnotu citlivosti ISO a raději aktivujeme i funkci redukce šumu. A to ještě pořád není všechno, musíme si dát pozor i na pohybovou neostrost. Co je nám platný sebepevnější stativ, když nám i jemný závan větru bude pohybovat listím na stromech či trávou na louce – to se pak opravdu nedá nic dělat a je třeba si počkat na okamžik bezvětří, jinak to dopadne jako na ukázce č.14.
A ještě jednou k expozici. U IR fotografie většinou při přeexpozici nedochází ke klasickým přepalům. Pokud mute ve zvyku na svém aparátu používat jejich indikaci, tak u IR fotografie vám tato funkce nebude moc platná. Přepaly se totiž neprojeví jako přeexponovaná místa, ale kresba se na nich pouze slije do jednolité plochy, což v terénu na malém LCD monitoru nemusí být vůbec patrné. Projevuje se to především na těch partiích snímku, které jsou bohaté na velmi jemné detaily s nedostatečným vzájemným kontrastem. Nejčastěji k tomu dochází na trávě. Je to tedy zase o důvod víc, proč raději vždy pořídit více expozičních variant každého snímku. Typickou ukázkou podcenění tohoto faktu je ukázkový snímek č.15, kde přehlédnutá, jen velmi lehká přeexpozice způsobila slití detailů v kresbě trávy, která je velmi světlá, protože velmi dobře odráží IR záření.
Závěrem ještě jednou zopakuji velmi důležité upozornění – nikdy nefotografujte s IR filtrem tak, aby bylo slunce v přímém záběru a dejte si pozor, aby ani přímo nesvítilo na přední čočku objektivu. Majitelé kompaktních přístrojů pak dvojnásobně pozor – raději nejen nefotografujte, ale ani zapnutým aparátem s nasazeným filtrem nemiřte do slunce. Mohli byste si tak přivodit neopravitelné poškození snímacího čipu aparátu, jehož výměna může stát v servisu skoro stejně, jako stál celý nový aparát.
Zpracování snímků v PC
No a pokud jste se již vrátili z krajinářské výpravy domů, je načase pořízené snímky zpracovat. U IR fotografií se neobejdete bez kvalitního grafického editoru a alespoň základních znalostí úpravy fotografií. Ideální je jakákoli verze Adobe Photoshop či Zoner PhotoStudio. Možností úprav snímků je celá řada a záleží na záměrech konkrétního autora a také na jeho schopnostech práce s grafickými editory. Tuto finální část již nechám na každém z vás a podíváme se jen velmi krátce na nejobvyklejší způsob úpravy a to jen ve třech základních krocích. Po stažení do počítače provedeme obvyklé přípravné práce, jako drobný ořez, retuš či narovnání perspektivy. Poté snímek převedeme do černobílé. To se dá provést několika způsoby s různými výsledky. Nejpoužívanější je asi prosté odbarvení (desaturace) snímku. Pokročilejší autoři jistě raději použijí třeba mapování na přechod či jiný, vlastní postup. Využít se dají i speciální zásuvné moduly. Takto upravený snímek dále ještě doladíme nastavením jasu a kontrastu, pokročilí sáhnou asi po vyvážení úrovní. Dále už jen provedeme obvyklou úpravu velikosti a doostření a máme hotovo. Celý postup je ve třech krocích zachycen na ukázkovém snímku č.16.
![]() |
![]() |
Závěr
Doufám, že je tento článek dostatečně srozumitelný a vyčerpávající a také doufám, že vás téma digitální IR fotografie zaujalo a že se s vašimi snímky setkám také v naší FotoGalerii, kde má IR fotografie zavedenu dokonce samostatnou kategorii. FotoGalerie vám také může být pomocníkem při úvahách nad vhodností či nevhodností konkrétních fotoaparátů na IR fotografii a jejich uživatelé – autoři jednotlivých snímků vám také jistě rádi sdělí své zkušenosti – třeba s využitím různých konkrétních filtrů a podobně. Podebatovat na toto téma si můžete také v našem FotoFóru, kde se jistě v případě potřeby najde někdo s dobrou radou či tipem. Případné dotazy můžete také psát přímo mně interní poštou ve FotoGalerii.
- Předchozí strana
- 1
- 2
- Další strana
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruDíky za informace Michale,teď už mi jen zbývá hurá do práce a zkoušet a zkoušet a vytrvat a vytrvat,ahoj :-)
čéče, tenhle článek jsem nějak přehlídl. no jak je toto možné...:o)
Mé poznatky z focení v IR spektru:
http://darksome.eu/index.php/clanky-o-foceni/145-tajemstvi-infra-red-fotografii.html
Aktualizace odkazu:
http://darksome.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=145:tajemstvi-infra-red-fotografii&catid=3:clanky-o-foceni
Super, o víkendu jdu testovat. Díky za článek.
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.