Tentokrát se nám do redakce dostala novinka firmy Fujifilm - FinePix S6500. Přestože jeho rozlišení se nežene k současným nejvyšším hodnotám, budou pro vás snímky jistě zajímavé. I vlastnosti a funkce vás možná budou zajímat. Stačí si přečíst následující test a třeba najdete odpověď na otázku: "Jaký je?"
K dispozici jsme měl jeden z prvních vzorků, a proto jsem neměl žádné obvyklé příslušenství s výjimkou sluneční clony. Zaměřil jsem se na běžné focení, nikoliv na technické detaily s tím spojené.
Stručná charakteristika
S6500 je kompaktní 6,1 Mpx (efektivně) fotoaparát s 10,7× optickým zoomem, s LCD o rozlišení výborných 235 000 bodů. Co jistě zamrzí, je absence optického stabilizátoru obrazu a naopak potěší 10MB interní paměť, která se po zaplnění karty bude jistě hodit. V tuto chvíli není cena fotoaparátu stanovena (září 2006).
Tělo a ovládání fotoaparátu
Pokud existují fotoaparáty, které drží v ruce „jako přibité“, pak mezi ně patří S6500. Jeho grip a především vybrání pro prostředníček je (pro odpovídající velikost rukou) naprosto bez chyby. Pogumování již jen dopomáhá k výbornému držení. Prostě pokud S6500 nezahodíte, tak vám z ruky rozhodně nevypadne. Rozměry jsou 130.9×97.5×128.0 mm a hmotnost bez baterií je kolem 600 gramů.
S ovládáním je pro někoho však na štíru. Třeba páčka zapnutí, kde první pozice je pro prohlížení a druhá pro snímání. Není však problém si na takové uspořádání zvyknout. Stejně tak konzervativním „hledačům“ tlačítka Menu, a všech funkcí pod ním, může vadit existence tlačítka F, kde se najdou nejpoužívanější funkce. Nejpoužívanější podle vývojářů, nikoliv podle majitele. Manuální ovládání zoomu i ostření pomocí prstenců na objektivu, které zde najdeme, se stále ještě nestalo pravidlem. Ovládání zoomu je perfektní. Dobrému ovládání prstence ostření brání jeho blízkost k tělu aparátu. Je obtížné jej vhodně držet.
LCD, hledáček a CCD
2,5" LCD má rozlišení 235 tisíc bodů. Jeho čitelnost odpovídá
kategorii – je velmi dobrá.
115k obrazových bodů hledáčku je „papírově“ málo, nicméně jsem
přes něj ostřil i manuálně. Jak se to povedlo posuďte sami
u příslušných snímků. Osobně nemám jakékoliv připomínky.
Fujifilm SuperCCD HR je 6,3 (6,1 efektivně) Mpx čip velikosti 1/1,7"
s maximálním rozlišením 2848×2136 (jpg) bodů (4:3) a 3024×2016 (3:2
format). A právě čip je spolu se zpracováním obrazu základem digitální
fotografie. Ty uvidíte na konci testu.
Objektiv a ostření
Objektiv je vlastní výroby – Fujinon Zoom Lens. Jeho rozsah v přepočtu ke kinofilmu je excelentních 28 mm – 300 mm. Objektiv má závit o průměru 58 mm, takže připojení příslušenství je jednoduché.
Nejkratší ostřící vzdálenost v režimu makro je 10cm a v normálním 40cm. Standardně je k objektivu „bajonetová“ sluneční clona. Za špatného osvětlení si aparát přisvítí zeleným světlem (zobrazí 2×2 čtverce), jehož intenzita postačuje bez potíží na vzdálenost cca 4m.
Provozní časy a výdrž fotoaparátu
Na 4×AA 2100mAh (a velmi staré …) jsem pořídil cca 250 snímků. Na modernější a novější jistě nebude problém dosáhnout hodnoty 400 snímků.
Provozní časy
(včetně reakční doby na podnět, která činní přibližně 0,2 s )
- fotografie s namáčknutím do 0,2 s
- bez namáčknutí 0,5 s
Reakce spouště je tedy rychlá. Sekvence (první resp. poslední tři snímky) je exponována frekvencí 2,2 sn./s, stálé snímání má frekvenci frekvencí 0,7 sn./s do zaplnění karty.
Blesk
Blesk má dosah do 5,6m. Lze nastavit všechny běžné režimy. Záblesk na druhé lamely však ne. Stejně tak není možné připojit blesk externí.
Nastavení a funkce fotoaparátu
Možnosti fotoaparátu jsou obvyklé a lze je vidět na obrázcích, které
popisují obsah menu. Zde bych zdůraznil jen některé funkce.
Manuální zoom, vlastní páčka pro přepínání režimu autofokusu,
manuální ostření s možností předosření (fotografie oranžového
měsíčku s kapkou je ostřena ručně, resp. pohybem aparátu při pevném
zaostření), režim rozpoznání tváře a následné ostření na ní, ISO až
3200 to jsou stále ještě méně obvyklé funkce. Najdeme i zobrazení
histogramu při snímání (při zapnutí režimu kompenzace expozice, nikoliv
pomocí Disp). Žádnou funkci jsem během několika dní „hraní“ si
s aparátem nepostrádal. Formát RAW potěší. Zbývá doplnit, že rozsah
závěrky je příjemný – od 1/4000s do 30s a clona je od f/2,8 (f/4,9) do
neobvyklých f/11. Režim stabilizace spočívá ve zvýšení citlivosti, není
tedy optická (mechanická). xD karty mohou mít kapacitu až 2GB. Další
technické specifikace naleznete třeba zde.
Video
Standardní je také video při rozlišení VGA a QVGA se snímací frekvencí 30fps. Použití manuálního zoomu podobného rozsahu je možné u velmi omezeného počtu fotoaparátů.
Prohlížení snímků
Při prohlížení jsou k dispozici standardní funkce.
Připojení k PC a tiskárně
Ani zde nečekejte jakékoliv potíže. Osobně bych doporučil přenos dat pomocí čtečky karet, ale i aparát poslouží díky USB 2.0 a standardnímu USB konektoru stejně dobře.
Testovací fotografie
Snímky označené ® jsou buď originální, nebo obsahují neupravovaný výřez. Všechny (podstatné) snímky obsahují exif. Nastavení ostrosti atp. je na hodnotě Normal.
Vliv clony na rozostření pozadí je v režimu makro patrný.
Výřezy dokumentují předchozí tvrzení. Pokud se vám zdají výřezy lehce neostré, pak vězte, že foukal vítr.
Náhledy ukazují, jaká je nejmenší snímaná plocha (přibližně). Druhý snímek byl exponován s bodovým měřením expozice na střed sedmikrásky.
Tyto dva snímky jsem pořídil v manuálním režimu ostření. U prvního jsem ostřil na obraz v kapce, ne na kapku samotnou. Plot je za měsíčkem ve vzdálenosti asi dvacet centimetrů a je již dostatečně rozostřený.
Nejmenší ploška je v mezích běžných možností ostatních kompaktů této (UZ) kategorie.
Barevná informace obsažená v originálním snímku se dá dobře upravit pomocí úrovní. První snímek je původní expozice, druhý má zvýrazněné stíny a třetí světla (ZPS8). Přepaly jsou pouze v bílých mracích, za nimiž je slunce. Podexponované plochy nejsou – histogram originálního snímku (není zde k dispozici) potvrzuje přeexponovaná místa, ne však podexponovaná.
Na tomto snímku můžeme posoudit aberaci při nejdelším ohnisku (300mm) a také lze vidět paprsky vzniklé velkým zacloněním (f/8). Výřezy jsou postupně ze středu a z horního rohu snímku.
Pokrytí bleskem při krajních ohniscích je dobré.
Rozdíl v zobrazení mezi minimálním a maximálním ohniskem.
Ukázka barevných režimů. Standardní režim, režim se zvýšenou saturací (chrome) a černobílý režim. Tyto tři režimy jsou u Fuji standardní.
Originální snímky pro posouzení detailů a aberace. Ta by mohla být potlačena více.
Náhodně vzniklé fotografie při ISO 3200. První bez blesku (1/15s), druhá s bleskem (1/60). Výřezy jasně ukazují míru šumu a také neostrost snímku (ohnisková vzdálenost je cca 130mm a fotil jsem z ruky). Výsledek je relativně dobrý.
Originální snímky a výřezy, kde jsou všechny dostupné citlivosti. ISO 1600 je samo o sobě vysoké. Hodnota ISO3200 je již doménou zrcadlovek. Ale ani Fuji se nemá za co stydět. Je až s podivem, jaký výsledek tu najdete. „Rozmydlení“ najdete především v jemné struktuře listí stromů. V ostatních partiích snese fotografie jistě i větší tiskový rozměr, než obvyklých 10×15cm. Na 1600 ISO bych si troufl tvrdit, že A4 bude použitelná. Pokud je pro někoho šum zásadním kritériem pro výběr kompaktu, pak není třeba hledat jinde. Obvykle celé originální snímky nedávám. Stáhněte, posuďte a vezměte v úvahu, že čip je 1/1,7".
Na závěr rodinné snímky. U prvního s bleskem je vyvážení bílé lehce dožluta. Druhý je zcela v pořádku.
Závěr
Fujifilm FinePix S6500 je fotoaparátem pro náročnější uživatele. Absence sáněk na blesk jej však sráží. Absence stabilizátoru (a češtiny) může odradit zase absolutní amatéry. Vyniká však v minimální míře šumu při nadstandardně vysokých ISO (1600, 3200), což může stabilizátor do jisté míry nahradit. Rychlostí se řadí k ostatním, snímky jsou standardní kvality (mírná, nepodstatná aberace, ostrost prakticky v celé ploše, výsledný jpg je dobrý).
Klady | Zápory |
rozsah zoomu 28 mm – 300 mm | absence stabilizátoru |
RAW formát | nemá češtinu |
neobvykle malý šum při vysokých ISO při dostatečném zachování detailů | ovládání ostřícího prstence |
Děkuji firmě Fujifilm za zapůjčení fotoaparátu k redakčnímu testu.