Canon představil pro předvánoční trh roku 2007 nový model digitální zrcadlovky střední třídy s označením EOS 40D. Jde o přímého nástupce modelu EOS 30D, se kterým má mnoho společného. Jaká jsou vylepšení nového modelu a jak se osvědčil v praxi, o tom se dozvíte více v obvyklém redakčním testu.
Tělo – mechanické
provedení a ovládání
Canon EOS 40D je typickým zástupcem své kategorie. Tělo je již
tradičně postaveno na základu tvořeném kovovým korpusem z lehkých slitin
na bázi hořčíku a již na první dotek je zjevně velmi robustní a odolné.
Výrobce také udává úpravu celého těla se zvýšenou odolností proti
stříkající vodě a prachu. O robustnosti celé konstrukce také výmluvně
vypovídají firemní snímky samotného kovového šasi, které najdete na
ukázkových snímcích č.7 a 8. Uživatel EOS 40D se tak rozhodně nemusí
obávat nasazení fotoaparátu i v náročných klimatických podmínkách a
to především, když použije také stejně mechanicky provedené a odolné
objektivy dnes již téměř legendární série označené velkým červeným
“L“. Podobnou úpravu dnes již dokonce nabízí i externí systémový
blesk Speedlite 580 EX II.
 |
 |
 |
 |
Tělo fotoaparátu je nejen robustní ale také dobře ergonomicky řešené
a výborně padne do každé dlaně a to i těm fotografům, kteří disponují
rozměrnější rukou. Pokud se podíváme na rozložení ovládacích prvků
celé současné modelové řady digitálních zrcadlovek Canon, tak je
zřejmé, že výrobce používá velmi podobná řešení, což lze jen
chválit. Pokud se tedy uživatel fotoaparátu Canon rozhodne pro modernizaci
své výbavy výměnou těla za vyšší model, tak nemusí mít strach, že by
si na ovládání vyššího modelu musel dlouze zvykat. Rozdíly mezi
jednotlivými modely samozřejmě jsou, ale základní principy ovládání jsou
skutečně velmi podobné a to i z dlouhodobějšího hlediska. Nový Canon
EOS 40D je tak z tohoto úhlu pohledu dost podobný svému předchůdci EOS
30D. Přesto však již pouhým okem odhalíme několik změn a vylepšení.
Především je to větší LCD monitor, jehož úhlopříčka nyní dosahuje
3“ a má 230.000 obrazových bodů. Je na něm také možno zobrazit
informace, které jsou na stavovém displeji a také nastavit režim živého
náhledu Live View s možností zobrazení pomocné mřížky a živého
histogramu. Zvětšení LCD monitoru bylo zřejmě příčinou, proč se pětice
ovládacích tlačítek přesunula z levé strany monitoru pod něj a
tlačítko “MENU“ nad něj vpravo. Za větší monitor to jistě stojí, ale
mě osobně přijde, že předchozí řešení s tlačítky po straně monitoru
u 30D bylo z hlediska ovládání pohodlnější. Je to však jen můj
subjektivní dojem a možná je to jen otázka zvyku. Novinkou na zadní straně
je také praktické tlačítko pro přímý vstup do nastavení barevného
podání parametrů snímku. Vylepšení doznal také otočný volič
jednotlivých snímacích režimů na horní straně aparátu, kde jsou navíc
3 nové polohy C1 až C3, do kterých lze uložit uživatelská nastavení
aparátu pro různé konkrétní potřeby fotografa.
 |
 |
Dalšího vylepšení doznal hledáček. Velikost je sice stejná
(nezaznamenal jsem rozdíl ani v případě, že jsem si dal na jedno oko 30D a
na druhé 40D), ale umožňuje výměnu standardní matnice za velmi přesnou
matnici Ef-S ale také za matnici Ef-D, která je vybavena pomocnou mřížkou
pro snadnější a přesnější kompozici nejen architektonických záběrů.
Nejpodstatnější změnou hledáčku je, že se na jeho displeji (a také na
stavovém LCD displeji na horní straně aparátu) trvale zobrazuje aktuálně
nastavená hodnota citlivosti ISO. Displej hledáčku (i ten stavový) krom
celé palety obvyklých informací upozorňuje také na aktivaci černobílého
snímacího režimu, zobrazením ikonky s písmeny B/W.
Mimo zmíněných úprav a vylepšení je princip ovládání, popis tlačítek
i design menu prakticky stejný jako u předchozích modelů. Celkově bych
tedy robustnost, ergonomii těla i systém ovládání aparátu hodnotil na
výbornou až na již tradiční výhradu, kterou je umístění hlavního
vypínače celého přístroje, jehož ovládání není možné pravou rukou,
kterou držíme aparát. Pro jeho aktivaci či deaktivaci je vždy nutno
použít levou ruku, což může být často dosti nepraktické, zejména při
použití větších a těžších objektivů, které většinou podepírá
právě ruka levá.
 |
 |
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruDalší recenze:
http://www.digimanie.cz/art_doc-0A08B05354FD656AC12573AC005C43A1.html
...a taky v DIGIfotu
To Karel Ovesný (Kajoší):Vy jste se nevšimnul,jak
si z Vás ten rádoby fotograf dělá srandu?Objektiv
CANON EF 70-200 /2,8 L USM je jeden z nejlepších
s promněnlivou ohniskovou vzdáleností.Většina diskutujících před sebou machruje,kdo má dražší
foťák,či objektiv.Ale poradid začátečníkům - to nikoho nenapadne.Si myslím,že to degraduje jinak výbornou práci pana Michala Kupsy,neboť chytráci vědí vše a naopak neznalí se moc věcí navíc nedozvědí(z diskuzí).Ťoť můj názor - ikdyž jsem zde přihlášen jenom týden,ale z diskuzí mám velice špatný dojem.
Ahojte, potreboval by som poradit. Rozmyslam medzi Nikonom D80 s objektivom 18-200mm a Canonom 40D so setakom 17-85mm. Pouzivat to budem na vsetko (akcie, priroda, sport...) a v blizkej dobe nemam v plane kupovat objektivy. Co je lepsia kupa? dik
Neviem ci ti pomozem ale ja mam D80 a dva setove 18-70 a 70-300 ale toto mozes nahradit prave tou 18-200 takze odporucam D80 a 18-200 tento ma tusim i VR co je navyce pri vyuziti na 200mm velika vyhoda hlavne ked je sero alebo inak menej svetla.
Mam Canon 40D. Bohuzel. Mereni expozice je prumerne.
Highlight Tone priority nema prakticky ten efekt, ktery by se ocekaval, zvysi sum v tmavych castech a spodni hranici pro citlivost na ekvivalent ISO 200. Pisu dle vlastnich zkusenosti. Vyssi vaha a L-kove skla ktere jsou nachylne na jakekoliv protisvetlo.
Ale marketing na nej je dobry.
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.