Test digitální zrcadlovky Nikon D5100
Příznivci značky Nikon již delší čas očekávali nástupce přístrojů D300 a D700, ale jako první se překvapivě objevil nástupce Nikonu D5000, a to model D5100. Jde o velmi zajímavý model, který obsahuje stejný, nebo velmi podobný snímací čip, jako velmi úspěšný vyšší typ D7000 a dále byl také vylepšen otočný LCD monitor. Další podrobnosti se dočtete v následujícím článku.
Tělo – mechanické provedení a ovládání
Na první pohled na novém Nikonu D5100 zaujme nové řešení otočného LCD
monitoru, tak jak jej známe z některých konkurenčních fotoaparátů.
Současné provedení s kloubem na levé straně je jistě praktičtější,
než předchozí řešení s kloubem v dolní části. Však po tom také
mnoho uživatelů volalo a Nikon tak vyslyšel přání svých fotografů. Je
však škoda, že poměr stran tohoto monitoru je stále 4:3, přitom fotografie
z digitálních zrcadlovek mají poměr stran 3:2. Změnu na 3:2 již několik
konkurentů provedlo a je to jistě lepší, protože při prohlížení
fotografií je tak plocha monitoru lépe využita. Nicméně je to spíše jen
drobnější detail. Podstatnější je, že otočný LCD monitor se opravdu
povedl. Oproti původnímu modelu se zvětšila úhlopříčka z 2,7“ na 3“
a hlavně se zvýšilo jeho rozlišení z 230.000 obrazových bodů na
921.000. Obraz je tak velmi jemný a příjemný pro posuzování pořízených
fotografií přímo v terénu. Také jeho polohovatelnost je opravdu
vynikající, včetně možnosti sklapnout LCD směrem k fotoaparátu
v okamžicích, kdy jej nepotřebujete, čímž jej chráníte proti
poškrábání nebo rozbití.
Nový model však není jen o LCD monitoru. Samotné tělo je provedeno
v tradiční černé barvě a je plastové (bajonet pro uchycení objektivu,
botka pro externí blesk, stativový závit i očka pro popruh jsou ale
samozřejmě kovové). Nicméně použitý plast je dnes již natolik kvalitní,
že když vedle položíte například kovový Nikon D7000, tak v materiálu
téměř nepoznáte rozdíl. Je tedy dostatečně robustní a na dotek rozhodně
nebudete mít pocit, že držíte jen nějakou plastovou hračku. Rozměrově je
pak D5100 o poznání menší a po této stránce se blíží spíše
nejlevnějšímu modelu D3100. Takže uživatelé a hlavně uživatelky
s menší dlaní budou jistě velmi spokojeni, kdežto urostlejší
fotografové si asi budou brblat něco o prokleté miniaturizaci. Přesto se
i větší rukou drží fotoaparát poměrně pohodlně a bezpečně.
Také ovládací prvky jsou tradičně dobře řešené, logicky a vhodně ergonomicky rozmístěné i dostatečně popsané. Provedení ovládacích prvků se víceméně drží osvědčené firemní koncepce, i když pár změn tu najdeme. Například samostatné tlačítko pro spuštění videozáznamu, které je umístěné blízko spouště se mi docela líbilo a myslím, že je to praktičtější, než umístění na zadní stěně, jako třeba u modelu D7000. Pokud totiž budete pořizovat videozáznam ze stativu, je stisk vertikálním směrem výhodnější než horizontálním – hlavně s ohledem na možné nežádoucí roztřesení fotoaparátu. Nová je také páčka pro aktivaci režimu živého náhledu. Ta je nyní umístěna pod otočným voličem expozičních režimů a je tak pohotově a dobře dosažitelná palcem pravé ruky.
Hledáček fotoaparátu je řešen jako zrcadlový, což je u fotoaparátů
této kategorie obvyklé. Zobrazuje přibližně 95% fotografované scény a je
přiměřeně velký a jasný. Matnice zobrazuje rozložení zaostřovacích
bodů, ale neumožňuje zobrazení pomocné mřížky nebo varovných ikon, jako
je tomu třeba u vyššího modelu D7000. Nemyslím ale, že by to bylo nějak
zvlášť na škodu, protože obojí je v případě potřeby dostupné při
využití režimu živého náhledu. Vestavěný displej pod matnicí je pak
řešen obvyklými zelenými segmenty, které zobrazují všechny potřebné
informace, včetně citlivosti ISO. Je to však nutno nastavit
v uživatelských funkcích, zda v pravé části displeje bude zobrazen
počet zbývajících snímků, které se vejdou na použitou paměťovou kartu
nebo citlivost ISO. Osobně bych doporučil trvale nastavit právě druhou
možnost, tedy zobrazení citlivosti ISO, protože počet zbývajících
snímků už dnes není tak důležitou informací (vzhledem k současným
obřím kapacitám a současně nízkým cenám paměťových karet).
Mechanické provedení a ovládání nového fotoaparátu Nikon D5100 bych tedy
celkově hodnotil jako velmi dobré. Přes menší rozměry dobře padne i do
větší ruky a i když je fotoaparát poměrně lehký, rozhodně nepůsobí
laciným dojmem, naopak, na dotek působí docela robustně. Celkové řešení
ovládání je intuitivní a ergonomicky vhodně rozmístěné ovládací prvky
jen podtrhují celkově pozitivní pocit z tohoto přístroje. Při delším
zkoumání by se sice nějaká ta drobná muška na kráse našla (třeba již
zmíněný poměr stran LCD monitoru, nebo třeba absence aretace voliče
expozičních režimů, u kterého se občas stane, že si s ním nevědomky
pootočíte, například při vytahování z brašny) ale nějaká drobnost se
najde vždycky a v tomto případě rozhodně nejde o nic zásadního.
- Předchozí strana
- 1
- 2
- 3
- 4
- Další strana
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruVai..., ano, je to tak jak píšeš, ale viděl jsem fotky na A4..., 18-105 byl o chlup horší než seták...., mohl to být vadný kus??!!
Canon 18-135 je minimalne o dve tridy horsi nez Nikon 18-105 - vzdyt to Canoni sklo od 70mm nahoru neni vubec ostre. 18-105 je proti nemu ostra jako britva.
Chtěl jsem se zaptat, jakou paměťovou kartu by bylo nejlepší koupit (nebo lépe řečeno dostačující). Myslím tím z hlediska zápisové rychlosti. Pokud by se občas natáčelo i video. Nevím jakou jakou zapisovací rychlost bych potřeboval.Děkuji za komentář
Souhlas s Petrem, možná ale ne o dvě třídy, ale o třídu je 18-105 mm výš. Srovnával jsem v obchodem D5100 s mou D90, a musím (trochu k mému smutku) říci, že tenhle menší bratříček je obrazově pokročilejší. Jiný čip je opravdu znát. Je bych teď chtěl poradit - kdo má zkušenosti s Nikkor 16-85 mm. Opravdu se vyplatí pořídít si ho místo 18-105 mm?
Dobrý den, měl bych dotaz - mám v plámu koupit D5100 v setu: 1) buď s oběktivem -18-105 AF-S DX VR
a nebo
2)18-55 AF-S DX VR + 55-200 AF-S VR
Pro kterou variantu se mám rozhodnout.
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.