Test Sony RX1r – ostrá verze fullframe kompaktu
Sony RX1 je již na trhu delší dobou a není žádnou novinkou, nedávno ale Sony představilo novou verzi tohoto kompaktu s obřím snímačem. Testovaný model RX1r je prakticky totožný s původní RX1, jen má upravený antialiasingový filtr. Snímky by měly být ostré na hraně fyzikálních zákonů, ale za jakou cenu?
Za jakou cenu? To je otázka hned dvojitá. Za prvé pokud fotoaparát nevyhlazuje antialiasingovým filtrem, zvýší se sice ostrost, ale může vznikat moaré. Barevná vada na jemných strukturách. Za druhé snímač fotoaparátu má velikost kinofilmového políčka – fullframe. Takových fotoaparátů je jak šafránu. Za takto velký snímač si totiž pořádně připlatíte. Nebudu to nechávat na závěr, hned v úvodu musím prozradit, že RX1r je ohromný fotoaparát za ohromující cenu kolem 80 000 kč.
Už jste sebrali spodní čelist z podlahy? Co za tyto peníze RX1r nabídne kromě hřejivého pocitu, že se procházíte s fotoaparátem dražším než většina zrcadlovek? Téměř perfektní ovládání, obrazovou kvalitu a skvělé zpracování. Co naopak nečekejte je zoom.
Hlavní vlastnosti Sony RX1r totiž jsou:
- 24,7 Mpix FullFrame Exmor CMOS snímač (24,3 efektivně)
- 35mm F2.0 objektiv s 8 členy v 7 skupinách
- clona s 9 lamelami F2.0 – F22
- zaostření od 20cm (od roviny snímače)
- ISO 100–25600 (rozšiřitelné na ISO 50)
- závěrka 30s-1/4000s (ze záhadného důvodu při F2-F3.5 jen 1/2000 a při F4-F5 jen 1/3200)
- 1. lamela elektronická, 2. lamela mechanická
- vestavěný vyskakovací blesk GN 6 (ISO 100)
- karty SD/SDHC/SDXC nebo MS (obé do stejného slotu)
- připojení externího mikrofonu
- RAW
- hmotnost 482g včetně baterie a karty
- rozměry 113,3×65,4×69,6mm
- více na webu Sony
Oproti prvním kusům RX1 je zde ještě jeden možná podstatný rozdíl. Chybí kontinuální ostření. Když si fotoaparáty porovnáte, liší se pouze názvem a předním voličem ostření kde na RX1r chybí poloha C. Zajímavé je, že na webu Sony.com (obchod) je ve specifikacích uvedena přesně opačná informace a na obrázcích dokonce C chybí u obou modelů. Trochu to vysvětlí až asijská stránka Sony. U RX1 bylo po nějaké době kontinuální ostření odstraněno. U RX1r by se tedy vůbec objevit nemělo. Zároveň byl ale zrychlen nejkratší čas závěrky z 1/2000 na 1/4000 – škoda že nevíme proč k tomuto kroku Sony přistoupilo (trochu předběhnu, ale tipoval bych, že RX1 prostě nestíhal ostřit).
Konstrukce a ovládání
Sony se také veze na módní retro vlně a RX1r zcela splňuje představy o vzhledu módního retro fotoaparátu. Vzhled ale není všechno. Důležité je také zpracování a to je u RX1r perfektní. Většina přístroje je kovová, kromě několika plastových prvků (např. dvířka baterie). Spolu s váhou cca 482g (skoro půl kila!) máte po uchopení fotoaparátu pocit, že můžete zatloukat hřebíky. Veškeré voliče pevně sedí, dvířka se neviklají. Snad jen kolečka kolečka režimů, kompenzace expozice a režimu ostření jdou až příliš ztuha. Třeba kompenzace expozice (±3 EV) je umístěna na ovládání palcem, ale ten vás po nějaké době intenzivního kompenzování rozbolí.
Co potěší je spousta tlačítek (C, Fn. AEL). A většinu z nich si můžete přizpůsobit. Včetně „šipek“ kruhového voliče na zadní straně. Také jsou na voliči režimů tři uživatelsky nastavitelné režimy 1, 2 a 3. Video má samostatnou spoušť na zadní straně, je to ale poměrně směšné, protože ve fotografických režimech nefunguje video a ve video režimu nelze fotit. Zcela by tak stačila spoušť. Zajímavý je také objektiv. Je na něm kroužek pro nastavení clony. I přes přesvědčivý vzhled však clonu nastavuje fotoaparát elektronicky, kroužkem jen volíte (v příslušném režimu), na jakou hodnotu. Dále je na objektivu kroužek přepínající rozsah ostření 0,2m-0,35m a 0,3m-oo. Ten funguje mechanicky – posune část objektivu.
Milovníky retro potěší tlačítko spouště. Má závit pro drátěnou spoušť. Milovníky moderních fotoaparátů zase potěší sáňky na blesk s konektorem pro připojení příslušenství. A příznivce tradičního ovládání potěší, že displej není dotykový.
Reakce fotoaparátu při ovládání jsou svižné, v menu se nic nezasekne, nastavení na displeji je také rychlé a přehledné. Jediné co mi chybí je režim náhledu s větším histogramem. Na minimalistickém vyobrazení histogramu v pravém spodním rohu prakticky nepoznám jak daleko mi zbývá do přepalu. Ovšem nutno dodat, že dynamický rozsah fotoaparátu je obrovský, takže většinou přepaly nehrozí. V nejhorším podexponujete a kresba ve stínech zůstává dlouho.
- Předchozí strana
- 1
- 2
- 3
- Další strana
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fórupři ceně do 20tisíc možná...
ISO 6400 je hrozné, a barevná abrace (snímek ISO800) také není nic moc...
Na snímku ISO 800 se podle všeho nejedná o aberaci ale o nějaký blooming v silném protisvětle (tomu by napovídala i nepřítomnost druhé barvy z aberace), na jiných fotografiích barevná vada prakticky nebyla.
no nevím Honzo, ale klasický blooming jde kolmo od světla, a zde spíše kopíruje konturu, jako u aberace. Název jevu je celkem nepodstatný, jako to že u fotoaparátu za 80000Kč je to napováženou...
a zkus mi odpovědět na emaily..
Ta aberace je opravdu hrozná - takovou jsem naposled viděl před mnoha lety na nějakém laciném seťáku. Pro mne (ještě jednou - pro mne) je to poloviční foťák za 3-násobnou cenu. Půl foťáku z důvodu absence vestavěného hledáčku, zhruba 3-násobná cena proti Fuji X100S, která je sice APS-C, ale bez AA-filtru kvalitou výstupu srovnatelná. Navíc, kromě jedinečného dvoj-hledáčku má:
- PDAF + CDAF ostření
- kromě Peaku také Split-image MF a dálkoměrnou/HO stupnici v obou hledáčcích
- blesk synchro se všemi časy
- tichý provoz (centrální závěrka)
- ND filtr
- ergonomičtější a "fotografičtější" design
Full-frame v této kategorii foťáků je určitě pokrok, ale pokrok za každou cenu mívá někdy žádnou cenu.
Vše co říkám může být právem použito proti mně, protože říkám jen své názory a zkušenosti.
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.