Test fotoaparátu FujiFilm XQ1

Testu jsme tentokrát podrobili jednoho zástupce tzv. pokročilých kompaktů. Ty nabízejí mnoho funkcí pro náročného uživatele v kompaktním balení, a proto si stále drží oblibu. Tento model bude jistě pro mnoho lidí zajímavý – pokud k nim patříte i vy, přečtěte si následující recenzi. Pokud si myslíte, že k nim nepatříte, přečtěte si ji i tak, protože vás třeba přesvědčí o opaku.

Představte si fotoaparát, vybavený relativně velkým 2/3“ snímačem, čtyřnásobným zoomem se světelností začínající na F1.8, kompletní sadou manuálních i poloautomatických režimů, dvěma otočnými voliči, displejem s vysokým rozlišením, vestavěným bleskem, RAW formátem, hybridním fázově-kontrastním ostřením, sériovým snímáním 7fps a celokovovým tělem.

Teď si zkuste představit, jaké asi bude mít rozměry. Pokud uvažujete nad něčím formátu oblíbených Canonů řady G, jste vedle. Tenhle je velký jako krabička od cigaret (a má i podobný tvar).

Skutečně, na tomto kompaktu jsou hlavní charakteristikou jeho malé rozměry, které však neubírají na výkonu. Byť se mezi kompakty najdou větší „děla“ (jako třeba Sony RX100 s 1“ snímačem), těžko je dáte do kabelky, kapsy u jeansů nebo náprsní kapsy u košile. Stejně tak najdete i ještě menší kompakty (včetně pokročilých, jako je Canon S110), ale těžko v nich bude 2/3 senzor.

Nutno ale doplnit, že se nejedná o první podobný přístroj od Fuji, navazuje na více „stylově“ zaměřený model XF1

Tento přístroj je takový švýcarský nožík mezi fotoaparáty. Shledal jsem jeho rozměry až neprakticky malými při používání (chybí jakýkoliv grip a povrch stříbrné varianty je bez vzorku), o to však praktičtějšími při transportu. Analogie se švýcarským důstojnickým nožem je velmi názorná i co se množství funkcí týče. XQ1 v žádné z nich nevyniká v tom smyslu, že bychom nenalezli lepší přístroj, ale tak nějak jich přináší poměrně dost najednou.

Začněme popisem těla

Pokud jsem posledně testovaný Fujifilm (X-T1) nazval „krabicoidem“, musím se mu trochu omluvit. Krabičkoidnější fotoaparát než je XQ1 aby jeden hledal s lucernou. Ze siluety těla, z každé strany téměř dokonale obdélné, nevyčnívá krom objektivu téměř nic. A i ten v zasunutém stavu jenom kousíček. Jestli je řada X od fujifilmu „retro“, musí tohle být asi její nejméně „retro“ člen. Jediný designový prvek společný se současnými modely této řady je malé vybrání na místě pouště, odkazující na „schod“ typický pro staré dálkoměrné fotoaparáty. Dále snad jen použití holého kovu pro povrch přístroje.

Většina ovládacích prvků se nám koncentrovala na zadní straně fotoaparátu. Najdeme zde displej (3“, pevný, nedotykový, 920 000 „bodů“), který si uzmul největší část a v pravo tradiční čtyřsměrný volič. Ten má potvrzovací střed který slouží i pro vstup do menu a místo „šipek“ má kolem dokola prstenec (sloužící jako roller), kterým se dá točit, nebo ho lze ve čtyřech polohách stisknout. V poloze nahoru zpřístupňuje korekci expozice a slouží jako „mazátko“ v režimu zobrazení, směrem dolů samospošť, vlevo se zapíná režim macro a vpravo nastavuje blesk. Nad tímto voličem pak figurují dvě tlačítka: playback (zobrazení) a spoušť videa. Naopak dole najdeme podobnou dvojici: Tlačítko režimu zobrazení/zpět a tlačítko E-Fn (dubluje i jako tlačítko pro Wi-Fi). To zpřístupňuje alternativní funkce přidělené čtyřsměrnému voliči, dvěma tlačítkům nad ním a nastavuje funkci předního prstence na objektivu (ISO, korekce atd.) – viz screenshot. Tyto funkce jsou i uživatelsky nastavitelné. Tím je sice výčet ovladačů na zadní straně vyčerpán, ale díky dvojité funkci kláves přes tlačítko E-Fn se dostanete i tak ke všem důležitým nastavením. Vzadu se pak nachází už jen informační dioda.

Zbytek ovladačů se nachází na horní hraně fotoaparátu: volič režimů, nabízející samozřejmě i režimy P, S, A, M, prstenec zoomu kolem spouště a tlačítko ON/OFF. Je zde i posuvník ovládající vyskakování blesku. Ten nevyskakuje automaticky v žádném režimu – musíme ho odjistit uživatelsky. Stejně tak tu najdete stereomikrofony fotoaparátu.

Na levé straně přístroje nenajdeme nic, na pravé pak microUSB konektor (který i nabíjí). Spodní část přístroje pak skrývá společný vstup do šachty baterie a karty (typu SD). Baterie (960 mAh) by měla stačit pro 240 snímků, což není zrovna moc. Mimo to je dole na přístroji i microHDMI konektor a závit na stativ, který je však mimo optickou osu.

Na přední straně přístroje toho kromě objektivu Fujinon 6,4 – 25,6mm F1.8 – 4.9, předního prstence a diody přisvícení AF moc neuvidíme – přední strana je zcela plochá, v černé variantě jemně vzorkovaná a ve stříbrné hladká.

Jak se drží?

Ne moc dobře. Malá a hladká cihlička není zrovna vzorem ergonomie. Na druhou stranu – malé rozměry jsou u tohoto přístroje jednou z jeho důležitých charakteristik, takže si netřeba příliš stěžovat, jen je třeba počítat s tím, že zvlášť testovaná stříbrná varianta klouže ráda z ruky. Výrobce mohl použít nějaké alespoň naznačené madlo či pogumovanou plošku, ale záměrem byl zřejmě fotoaparát s „čistým“ designem.

Celkový dojem

Fotoaparát je velmi rychlý – zapnutí, vysunutí objektivu, odezva tlačítek i autofocus, vše je příjemně svižné. Problematické držení zvlášť ve větších rukách je společné všem kompaktům podobné velikosti a z velké části ho řeší řemínek na ruku atd., rozmístění tlačítek je naopak vyřešeno dobře. Dobrý dojem za sebou nechávají i použité materiály a úroveň zpracování.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

ŠKOLA BARVY JANA POHRIBNÉHO, 7. DÍL
ŠKOLA BARVY JANA POHRIBNÉHO, 7. DÍL

Sedmý díl no­vého se­ri­álu „Škola barvy od Mi­s­tra Jana Po­hrib­ného“ je vě­no­ván 1. části té­matu „Barva jako sym­bo­lický i lé­čivý ja­zyk“. Cvi­čení: Vy­tvořte kre­a­tivní fo­to­gra­fie, kde klí­čo­vou roli bude hrát šedá (již jako hlavní ná­mět nebo po­zadí), pří­padně v kom­bi­naci s další bar­vou (barvami). Snažte se po­cho­pit, jak dů­le­žitá je právě kom­bi­nace ne­ut­rální barvy a jiné vý­razné barvy, která může být vůči šedé na­prosto mar­gi­nální a přes to jí ne­pře­hléd­neme (prin­cip ba­revné do­mi­nanty).

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram