Test fotoaparátu Canon EOS 7D Mark II
EOS 7D Mk.II má být vlajkovou lodí Canon mezi zrcadlovkami s APS-C snímačem. A v některých ohledech jí opravdu je. Ovšem není tomu jako před pěti lety, kdy měl 7D vše co 50D a ještě lepší. 7D mkII míří tak trochu svým vlastním směrem a od desítkové řady se mírně distancuje. Spíš než co jiného navazuje právě na původní 7D.
Trocha historie
Vše začalo před pěti lety. V té době měl Canon jasně rozdělené řady zrcadlovek. Stovková řada pro amatéry, desítková pro poloprofesionály, pětková s fullframe snímačem jako zcela samostatná kategorie a pak jedničkové profi přístroje. A náhle, jako blesk z čestého nebe, přišel Canon EOS 7D. Byl zcela mimo zavedené produktové řady a byl prostě úžasný – alespoň co se Canon DSLR týče. Je pravda, že Canonu v té době ve srovnání s konkurencí trochu ujížděl technologický vlak. EOS 7D to ale napravil. A není tedy divu, že se všichni Canonisti těšili, co přijde za další dva roky.
Bohužel budoucnost – z našeho pohledu dnes minulost – tak slavná nebyla. Aby si Canon vlastními produkty nekonkuroval, EOS 60D (tedy poloprofi řada) byl trochu „oškubán“ a pro mnohé byl zklamáním. Ano, 60D byl model, který zavedl tlačítka u horního displeje jen s jednou funkcí (čímž nutil fotografa nastavovat fotoaparát přes zadní displej) a snížil odolnost desítkové řady proti povětrnostním vlivům. A nástupce 7D nepřicházel. Za další dva roky přišel EOS 70D, který napravil některé nedostatky 60D a o desítkové řadě mohl poloprofesionální uživatel opět uvažovat. A i přesto, že některé „top“ vlastnosti původního 7D ani 70D něměl, díky obecnému pokroku v technologiích byl prostě lepší. 7D byl „mrtvý“ Canon a nástupce stále nepřicházel. Otázkou navíc bylo, zda je pro případné 7D Mk.II vedle stávající 70D ještě místo. Co tak významného lze udělat lépe? Na odpověď jsme si museli počkat ještě více než rok.
EOS 7D Mk. II
A pak Canon konečně představil EOS 7D Mk. II. Takže co vlastně nabízí tak převratného? Nebude se opakovat historie a nepřeruší novinka opět slibně rozjeté směřování desítkové řady? Ne. Canon se pravděpodobně poučil z minulých chyb a neudělal all-in-one top model, ale opravdu zástupce své vlastní sedmičkové řady. 7D Mk. II totiž vychází z původního 7D (nebo chcete-li z fullframe Canonů). Zřetelně je to vidět na těle přístroje. Ovládání není zjednodušené jako u desítkové řady, chybí výklopný a dotykový displej, naopak je k dispozici spousta ovládacích prvků pro fotografy, kteří nastavují přístroj s okem u hledáčku. A samozřejmě ani u 7D Mk. II nechybí funkce stahující náskok konkurence, tahák Canon APS-C zrcadlovek v podobě fázového ostření na snímači a tak dále. Pojďme se tedy podívat na specifikace:
- Snímač APS-C CMOS 22,4 × 15,0 mm (1,6× crop)
- Rozlišení 20,2 Mpix
- Procesor 2× DIGIC 6
- Bajonet EF/EF-S
- 65 křížových AF bodů (středový bod dvoukřížový při f/2,8, křížový při f/8 do –3EV)
- ISO 100 až 16000 + (H1 25600 a H2 51200)
- Závěrka 30s až 1/8000s, bulb
- Hledáček s optickým hranolem cca 100% pokrytí a zvětšení 1×
- Matnice vyměnitelná (EH-A nebo EH-S)
- Displej Clear View II TFT 7,7 cm (3,0"), přibl. 1040000 bodů
- Vestavěný blesk GN 11 (ISO 100, metry) s pokrytím pro 15 mm objektivy (x-sync 1/250), funguje jako master
- GPS (zeměpisná šířka a délka, nadmořská výška, směr, koordinovaný světový čas)
- USB 3.0, mini HDMI, vstup pro externí mikrofon, výstup pro sluchátka, infra, synchro kontakt pro blesky, N3 pro kabelovou spoušť.
- Karty CF + SD/SDHC/SDXC (UHS-I) (kompatibilní s Eye-Fi)
- Baterie LP-E6N pro cca 670 snímků
- Rozměry 148,6 × 112,4 × 78,2mm
- Hmotnost těla 910g
Konstrukce a ovládání
Konstrukce je jednoduše řečeno klasická. 7D Mk. II vychází po všech stránkách z původního 7D, byť samozřejmě přibyly některé nové ovládací prvky a některá tlačítka fungují „nově“, jako u dalších současných Canonů. Popisovat, který čudlík co dělá tedy nemá příliš smysl. Obrázky napoví víc. A řadě ovládacích prvků lze funkci změnit v menu fotoaparátu.
Kostru fotoaparátu tvoří hořčíková slitina, která, spolu s utěsněním proti prachu a vlhkosti, zaručuje odolnost přístroje proti povětrnostním vlivům a méně šetrnému zacházení. Utěsnění je „jako u modelu EOS-1N“, což znamená, jako u všech utěsněných Canon DSLR. Jen si tak říkám, proč hořčíková slitina, když nám Canon už delší dobu tvrdí, jak jsou skvělé odolné plasty používané v levnějších modelech. Že by měl ten kov přeci jen něco do sebe?
Fotoaparát, jak je u těchto „velkých“ modelů zvykem, sedne skvěle do ruky, a díky hmotnosti těla 910g se dostaví i pocit, že držíte pořádný foťák. V dosahu palce máte všechny ovládací prvky na zadní straně, ukazováčkem pak kromě spoušti ovládáte ještě malé kolečko a multifunkční tlačítka u horního displeje. Zde mám jedinou výtku ke konstrukci. Levé tlačítko pro nastavení WB a režimu měření je už mimo dosah ukazováčku bez přehmátnutí. A přitom by stačilo všechna tlačítka posunout a zcela vlevo umístit tlačítko pro rozsvícení displeje, které beztak nepoužíváte s okem u hledáčku.
Hledáček fotoaparátu s optickým hranolem má specifikace, které potěší. Při pokrytí 100% obrazové plochy nabídne zvětšení 1×. Není to fullframe, ale proti desítkové, neřku-li stovkové řadě Canon, je to viditelné zlepšení. V hledáčku je matnice EH-A, na které se pomocí LCD zobrazují ostřicí body, ale i údaje o nastavení, pokud například měníte pohon AF, WB a další parametry. Je to příjemný doplněk k běžnému zobrazení nastavení a expozice pod hledáčkem, díky kterému opravdu nemusíte dát oko od hledáčku. Matnice je navíc výměnná (kde jsou ty doby, kdy byla výměnná i u modelů desítkové řady) a k dispozici je EH-S pro manuální ostření.
Displej fotoaparátu má úhlopříčku 7,7cm s nicneříkajícím rozlišením cca 1040000 bodů, což ve skutečnosti znamená 720×480 Px. Zcela dostačující – bod je tak malý, že při běžném pohledu není vidět. Podstatné je, že displej není ani výklopný, ani dotykový. Po řadě Canonů s dotykovým displejem je to tak trochu nezvyk – přiznávám, že některá nastavení zvláště v rozsáhlých menu jsou pomocí kombinace dotyku a koleček velmi pohodlná a u 7D mkII se musíte smířit se starým dobrým multiovladačem. Kde ale absence dotykového displeje opravdu zamrzí je práce s živým náhledem a videem. Možnost dotykem zvolit objekt, na který má fotoaparát zaostřit a sledovat ho, mi opravdu chybí. Zvláště když má 7D mkII Dual Pixel CMOS AF – tedy zaostřování fázovou detekcí přímo na snímači při živém náhledu a videu. Pokud tedy chcete zaostřit konkrétní objekt pro sledování v živém náhledu, musíte ho v záběru vycentrovat a stisknout multiovladač. Tím sledování zapnete a pak již můžete vesele komponovat. Dokonce i když objekt ze záběru uteče, fotoaparát si pamatuje kde zmizel a se sledovacím zaměřovačem v příslušném místě několik vteřin čeká, zda se opět neobjeví. Jas displeje může fotoaparát regulovat automaticky světelným senzorem umístěným hned vedle LCD, nebo si můžete nastavit jas na pevnou hodnotu v menu fotoaparátu. Zajímavé je, že automatické nastavení jasu proběhne jen při zapnutí displeje. Pak již fotoaparát na změnu světelných podmínek nereaguje.
EOS 7D mkII má dva sloty na paměťovou kartu. Lze použít jak CF, tak SD/SDHC/SDXC (a to i velmi rychlé UHS-I). Výhoda je zřejmá. Ať již přecházíte z jakéhokoli fotoaparátu, nemusíte měnit karty. A pokud použijete dvě karty zároveň, můžete si zvolit, co se bude na kterou z nich ukládat, případně fotografie mezi kartami kopírovat i po vyfocení.
Na levé straně fotoaparátu se pod dvěma gumovými krytkami nachází konektory. Je to celkem běžná řádka konektorů: vstup pro externí mikrofon, výstup na sluchátka, synchro kontakt pro blesky, miniHDMI, N3 konektor na kabelovou spoušť a USB. Právě USB ale stojí za pozornost, protože se jedná o USB 3.0 konektor ve formátu microUSB. Tedy jiný konektor, než byl u Canon DSLR zvykem. Samozřejmě je zpětně kompatibilní s USB 2.0 microUSB a nepochybnou výhodou je, že pro připojení fotoaparátu k PC můžete nyní využít stejný kabel, jako u většiny mobilních telefonů.
V přední části fotoaparátu je infraport pro dálkové ovládání a jak je u Canonu zvykem, bílé světélko, které, jak je u Canonu špatným zvykem – slouží jen jako indikace samospouště. Třeba jednou přijde den, kdy se DSLR Canon naučí tímto světélkem přisvětlovat ostření, ale dnes to nebude. Za špatných světelných podmínek si i 7D Mk. II přisvětluje k AF blikáním vestavěného blesku (je-li otevřený a povolený).
Co se samotného ovládání fotoaparátu týče, většina běžných fotografických nastavení je na tlačítkách a při focení tak nemusíte dát oko od hledáčku. Co nenajdete na tlačítkách, najdete na displeji v rychlém nastavení tlačítkem Q, případně v menu fotoaparátu, které u 7D Mk. II nabývá obřích rozměrů. Nastavit si totiž můžete téměř vše. Od chování AF až po volbu, které ovládací prvky zamkne přepínač LOCK. Nejlepší představu o možnostech nastavení získáte pohledem na obrázky z menu. Právě díky velikosti menu jsem snad poprvé využil možnost vytáhnou některé položky do menu vlastního.
(pokračování na další stránce)
- Předchozí strana
- 1
- 2
- 3
- Další strana
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruVýborná recenze.
Líbí se mi, jakou pozornost autor věnuje detailnímu rozboru použitých technologií, zejména širokým možnostem nastavení autofokusu nebo ISO.
Zajímavé jsou pro mě i poznatky o GPS a videu.
Nechybějí ani subjektivní postřehy ohledně ovládacích prvků, co by si autor přál příště vylepšit atd.
Opravdu, takto si představuji že by měla recenze fotoaparátu vypadat.
Děkuji.
Diky CF kartě je jasné, že tenhle foťák vidí Canon jako profi třídu. Jsem rád, že vestavěná GPS se stává standardem. Ukazuje to směr pro Canon 5D Mark IV ve full framu. Také díky za výbornou recenzi.
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.