Teplota chromatičnosti, jaké je světlo?
Pomocným pojmem k vyjádření spektrálního složení světla a zdrojů se stejnými nebo podobnými vlastnostmi, je teplota chromatičnosti (teplota barvy). Měření teploty chromatičnosti světla nám umožňuje volit správný druh barevného filmu a použití vhodného korekčního (konverzního) filtru k docílení vhodného podání barev.
Světelné zdroje
Nejčastějšími zdroji světla jsou umělá osvětlení (žárovky, halogenové lampy, záblesková zařízení), svíčky, denní světlo, atd. Lidskému oku se většina těchto zdrojů světla jeví jako bílé. Avšak i mezi těmito zdroji existují barevné rozdíly. Nejpříznivějším světelným zdrojem pro fotografii je Slunce, které má nejvyrovnanější vlnové délky světelného spektra. Například záření svíčky má delší vlnové délky, proto se světlo jeví nažloutlé. Ve spektru modré oblohy je více kratších vlnových délek, které vydávají světlo modré a fialové.
Vlnová délka (nm) | Barevný tón |
---|---|
380 – 430 | fialový |
430 – 490 | modrý |
490 – 570 | zelený |
570 – 590 | žlutý |
590 – 630 | oranžový |
630 – 780 | červený |
Kelvinometry a převodové tabulky
Pro správné zjištění teploty chromatičnosti umělého či přirozeného světelného zdroje slouží několik postupů. Nejpřesnějších výsledků dosáhnete měřením tzv. kelvinometry, které umožňují nejen zjištění aktuální hodnoty teploty chromatičnosti světelných zdrojů, ale také určení příslušného korekčního filtru. Kelvinometry jsou však drahými měřícími přístroji. Některé kelvinometry jsou vyráběny v kombinaci s expozimetry nebo s přístroji pro měření „osvětlenosti“ (tzv. luxmetry). Pro jednodušší zjištění přibližné teploty chromatičnosti slouží tabulky teploty chromatičnosti různých zdrojů (viz tabulka č. 1, 2). Po zjištění přibližné teploty chromatičnosti světelného zdroje následuje výběr vhodného barevného materiálu. V nabídce výrobců filmů najdete celkem dva druhy filmů, pro denní a umělé světlo. Pro výběr vhodného korekčního (konverzního) filtru se používají tzv. nomogramy (viz nomogram).
Denní světlo
Teplota chromatičnosti denního světla se stále mění. Denní světlo může mít různé charakteristiky. Sluneční paprsky nedopadají na objekty v ideálním prostředí, ale jsou ovlivňovány nejenom polohou Slunce a Země, ale také atmosférou. Vodní páry, mlhy či velká oblačnost snižují hodnotu teploty chromatičnosti, naopak je tomu při bezoblačném počasí, kdy je obloha sytě modrá. V tomto případě dosahuje teplota chromatičnosti nejvyšších hodnot. Sluneční záření má menší hodnoty teploty chromatičnosti v polohách nízko nad obzorem, naopak je tomu při polohách Slunce v pravé poledne. Většina barevných negativních a inverzních filmů je vyráběna pro teplotu chromatičnosti 5 500 K. Tento druh filmu naleznete pod označením „daylight“. Hodnota teploty chromatičnosti 5 500 K odpovídá zhruba dennímu světlu v dopoledních či odpoledních hodinách. Nesprávných barevných podání můžete dosáhnout ráno nebo večer, kdy teplota chromatičnosti dosahuje menších hodnot než 5500 K. V pravé poledne, kdy teplota chromatičnosti denního světla dosahuje vyšších hodnot než 5500 K, můžete dostat snímky s namodralým odstínem. Za těchto světelných situací musíte vzít na pomoc korekční filtry. Pro určení teploty chromatičnosti denního světla slouží následující tabulka.
Světelný zdroj | Teplota ch. (K) |
---|---|
sluneční světlo | |
při východu nebo západu | 1 800 |
17 minut po východu / před západem | 1 900 |
23 minut po východu / před západem | 2 000 |
30 minut po východu / před západem | 2 450 |
40 minut po východu / před západem | 2 900 |
1 hodina po východu / před západem | 3 500 |
2 hodiny po východu / před západem | 4 400 |
Poledne | 4 800 – 5 300 |
denní světlo | |
Ráno a večer | 4 700 |
10 a 14 hodin | 5 500 |
letní dopoledne / odpoledne | 5 300 – 5 800 |
zimní dopoledne / odpoledne | 5 000 – 6 000 |
letní poledne, bílé oblaky | 6 000 – 7 000 |
zimní poledne, bílé oblaky | 5 000 – 6 000 |
zataženo (oblačnost), stín | |
středně zataženo | 6 000 – 7 000 |
mlha | 8 000 – 8 400 |
modrá obloha v nížině | 9 500 – 12 000 |
modrá obloha v horách | 12 500 – 25 000 |
Umělé světlo
Na rozdíl od denního světla vykazují umělá osvětlení stálou hodnotu teploty chromatičnosti (jestliže pomineme opotřebení žárovek nebo pokles napětí elektrické sítě). Umělé světlo je v tomto případě podstatně spolehlivější než světlo denní. Pro určení teploty chromatičnosti umělých světelných zdrojů můžete použít následující tabulky teploty chromatičnosti. V lepším případě můžete použít kelvinometr pro zjištění přesné hodnoty teploty chromatičnosti světelného zdroje. Většina žárovkových osvětlení udává hodnotu teploty chromatičnosti kolem 3 200 K. Pro tyto účely se vyrábí speciální fotografické filmy pro umělé světlo pod označením „tungsten“.
Světelný zdroj | Teplota ch. (K) |
---|---|
obyčejné žárovky | |
15 W / 220 V | 2 390 |
25 W / 220 V | 2 480 |
40 W / 220 V | 2 560 |
60 W / 220 V | 2 665 |
100 W / 220 V | 2 740 |
150 W / 220 V | 2 805 |
500 W / 220 V | 2 850 |
1000 W / 220 V | 2 875 |
halogenové žárovky | |
pro všeobecné osvětlování | 3 000 |
fotografické halogeny | 3 200–3 450 |
výbojové zdroje | |
elektronický blesk | 5 500 |
zářivka teple bílá | 2 950 |
zářivka bílá | 4 200 |
zářivka s denním světlem | 6 500 |
ostatní zdroje | |
svíčka | 1 600 |
petrolejová lampa | 2 055 |
Měsíc | 4 000 |
Nomogram
Nomogram je jednoduchou pomůckou pro určení správného korekčního filtru pro opravu barevného podání světelných zdrojů. Podmínkou pro zjištění čísla konverzního filtru je určení teploty chromatičnosti světelného zdroje a barevného filmu.
Barevná podání
Poznatky z měření teploty chromatičnosti nemusí sloužit pouze pro korekci barevného podání. Kreativních výsledků můžete docílit naopak popřením správného podání barev a získáním odlišných barevných tonalit, která můžou mít výrazný výtvarný účinek.
Příklad použití konverzního filtru
Fotografujete v interiéru při žárovkovém světle 100W/220V s filmem pro denní světlo (daylight). Z tabulky teplot chromatičnosti světelných zdrojů zjistíte teplotu chromatičnosti žárovkového světla, které je 2 740 K. Film pro denní světlo má teplotu chromatičnosti 5 500 K. Z bodu teploty chromatičnosti filmu vedeme spojnici k hodnotě teploty chromatičnosti světelného zdroje, v našem případě k hodnotě 2 740 K. Průsečík uprostřed nomogramu nám určí hodnotu korekčního filtru – 80B + 80C. Při použití korekčního filtru bude barevné podání odpovídat skutečnosti. Jestliže by nebyl použit korekční filtr, výsledný fotografický obraz by dostal nažloutlé barevné podání.
Doplňující poznámky
bílé světlo – takové světlo, které se z hlediska kolormetrie jeví lidskému oku jako „bílé“ – denní světlo – zdrojem je Slunce, avšak je modifikováno vlivy ovzduší a polohy Slunce – stárnutí – některé umělé zdroje světla jako jsou žárovky podléhají stárnutí (k poklesu teploty chromatičnosti může dojít až o 100–200K) – elektrické napětí – při použití umělých zdrojů světla hrozí změna teploty chromatičnosti v důsledku poklesu napětí (1% vzrůst napětí = vyšší teplota ch. o 13 K) – daylight – označení filmů pro denní světlo (5 500 K) – tungsten – označení filmů pro umělé světlo (3 200 K)
Komentáře
Tento článek nemá žádné komentáře
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.