Jak na velká zvětšení v makrofotografii II

Složené objektivy jsou v makrofotografii mémě známým postupem. Je to však způsob, jak dosáhnout opravdu velkých zvětšení, které jsou jinak dosažitelná jen pomocí drahého měchového zařízení. Při tomto postupu můžete dokonce kombinovat objektivy různých značek. Jako příklad pro článek jsem použil Sigmu 105mm f/2,8, na který jsem samolepicí páskou upevnil převrácený středoformátový Pentax 75mm f/2,8. Opravdu to funguje!
Z minulého dílu víte, že asi jedinou rozumnou možností pro dosažení zvětšení větších než 2:1 je zakoupení drahého měchového zařízení, se kterým zároveň ztratíte možnost měřit světlo přes objektiv. Pokud již vlastníte řadu objektivů, zejména s pevnou ohniskovou vzdáleností, existuje další možnost a to složit dva vhodné objektivy dohromady nebo objektiv převrátit.
Převrácený a složený objektiv
Dioptrickou sílu převráceného objektivu vypočteme podle vzorečku
Dioptrická síla D = 1000 / ohnisková vzdálenost objektivu v mm
To znamená, že základní objektiv 50mm má dioptrickou sílu 20 D.
Problémem je však to, jak takový objektiv obrátit a upevnit do bajonetu
objektivu na těle fotoaparátu. Proto mnohem snadnější cestou je složení
dvou objektivů. Objektiv s delší ohniskovou vzdáleností je normálně
zasazen bajonetem v těle fotoaparátu. Druhý objektiv je převrácen a
připojen k přední přírubě primárního objektivu.
Zvětšení takové soustavy pak vypočteme podle vzorce
Zvětšení M = ohnisková vzdál. primárního objektivu/ohnisková vzdál. převráceného objektivu
Velkou výhodou takové sestavy je fakt, že kromě objektivů většinou nepotřebujete žádné další příslušenství a navíc můžete měřit světlo přímo přes objektiv.
Pokud budete tímto způsobem fotografovat maximálně třikrát do roka, stačí pro spojení použít tenkou samolepící pásku. Profesionálněji však určitě bude vypadat spojovací kroužek se dvěma závity. V USA tyhle věci vyrábějí specializované firmy jako např. Kalt Coorporation. Nevím, jak to řešit u nás, neboť se nejedná o běžnou filtrovou redukci. Spojení tenkou izolepou o šířce 5 cm se mi zdálo celkem pevné. V případě, že si pořídíte kovovou redukci pro spojení objektivů, je třeba hlídat, aby převrácený objektiv nebyl příliš těžký. Mohlo by totiž dojít ke ztržení filtrových závitů na objektivech.

Nyní se pokusím shrnout některé poznatky pro práci se složenými objektivy.
Nejlepšími objektivy pro skládání jsou objektivy jednoduché konstrukce s pevnou ohniskovou vzdáleností. Ideální je jako primární objektiv 200 mm v kombinaci s převráceným základním objektivem 50 mm. Tímto způsobem dosáhnete zvětšení 4:1. Funguje však všechno možné. Jako příklad pro tento článek jsem použil spojení makroobjektivu Sigma 105mm f/2,8 EX s objektivem Pentax 75mm f/2,8, který je určen pro středoformátový Pentax 645. Zvětšení bylo 1,4:1. Problematické je použití zoomových objektivů, které fungují jako složené jen zcela výjimečně. Žádný z objektivů Tokina 28–70mm f/2,6–2,8 nebo Sigma 135–400mm f/4,5–5,6 nefunguje ani v kombinaci s převráceným základním objektivem. K mému překvapení však fungují středoformátové zoomy Pentaxu 80–160mm f/4,5 jako primární objektiv a 45–85mm f/4,5 jako převrácený objektiv. Převrácený objektiv je však značně těžký. Při nastavení primárního objektivu na 45 mm a převráceného na 160 mm jsem dosáhl zvětšení 4:1. Chce to prostě vyzkoušet. Nefunguje většinou spojení dvou makroobjektivů Při fotografování převrácený objektiv nastavte na minimální clonové číslo a hloubku ostrosti řiďte primárním objektivem Pokud spojujete přes závitovou spojku dva objektivy, doporučuji používat co nejlehčí převrácený objektiv, aby nedošlo ke stržení filtrového závitu. Pokud budete objektivy lepit k sobě jen páskou, pak samozřejmě toto nebezpečí nehrozíNepříjemným problémem fotografování se složenými objektivy je vinětace (ztmavení rohů snímku) v případě nastavení vyšších clonových čísel. Ta je patrná i na následujícím snímku detailu pestíku čínského ibišku. Snímek byl pořízen výše popsanou sestavou objektivu Sigma a Pentax. Primární objektiv Sigma 105mm f/2,8 byl nasazen na tělo Minolty 800 si. Expozice f/16, doba otevření závěrky 1 sec, film citlivosti ISO 100.

Vinětaci lze eliminovat oddálením složeného objektivu od roviny filmu. K tomu poslouží mezikroužek. Navíc ještě dosáhnete většího zvětšení.
Budu velmi rád, pokud sdělíte v komentářích k tomuto článku, jaké další kombinace objektivů fungují dobře jako složené popřípadě vložíte fotky do aplikace FotoFórum nebo do FotoGalerie. Díky předem. Andrej
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruDovoluji si tvrdit, ze mech neni az tak nakladna zalezitost, jak tady Andrej tvrdi. Koupil jsem nikdy nepouzity mech pro Pentacon Six za 1000 Kc (coz je jeste relativne vyskoka cena a i tak je to dost malo). Podobne mechy existuji i pro Prakticu, tedy M42. Na to jsou jak objektivy (padesatka Pancolar nebo 85 Pancolar jsou vynikajici, stejne tak Sonnary) i redukce. At uz z P6 ma M42 nebo z M42 na Canon, Pentax atd. Mech nebude narozdil od sesazenych objektivu vinetovat a zvetseni se da plynule nastavit.
Ja osobne k marofotografii puzivam Olympus E-100RS (objektiv 38-380mm), na jehoz 49mm zavitovy krouzek pripevnuji adjustovane objektivy z promitacek, koupene za levny peniz v bazarech (tj. pod 200 Kc / kus)
Asi nejlepsi je Meopta Miron 1:2,9 f=150 mm - na rozdil od jakychkoliv predsadkovych cocek (vc. lepenych) netrpi chromatickou vadou a obraz je perfektne ostry (v ramci rozliseni 1,45Mpx).
Dale se povedlo sehnat mohutny Meopta Helios (vazil asi ctvrt kila :-). f=105 mm, opet temer dokonaly obraz, akorat mi znamy na soustruhu objektiv zkratil, nebot se rovina zaostreni pomerne nehezky blizila predni coce.
Koho by to zajimalo vazneji, muzu poskytnout (snad :-) i nejake dalsi informace, ale nepocitejte s tim, ze budu posilat 15 e-mailu dene.
Dobrou noc.
Omlouvam se za neuvedeni e-mailove adresy - luke666@seznam.cz.
P.S.: do FotoGalerie jsem poslal 2 fotografie prizene za pouziti MIRONU.
Výše uvedený článek mě doslova nadchnul! Je to super! Včera jsem konečně dostal potřebnou redukci 62/58mm na spojení dvou objektivů k sobě (nechal jsem si ji vysoustružit z duralu za 300,-Kč). Teď už bez problémů můžu fotit třeba i „mouše na prdeli chlup“!!! Má skladba je následující: Canon EOS 300V + Tamron 70-300 (s makro 1:2) + Canon 28-90. Tamron je přímo na foťáku. Ohniskovou vzdálenost musím mít na 200-300mm, jinak vinětuje. Objektiv Canon mám na 28 mm a tak se dostanu na odhadem fantastických 14 až 15:1!!! Automatické ostření to již nevezme, a ruční ostření objektivem je dost hrubé. Vzhledem k minimální hloubce ostrosti, je přesnější pohybovat foceným objektem. Vzdálenost přední čočky od foceného objektu je cca 2 až 3 cm. Můj levnější stativ neudrží těch 30cm skla a tak jsem objektiv znehybnil podepřením („zlatým českým klínem“). Zatím jsem ve stavu testování a o fotky se později podělím. Jenom mám dojem, že bude nutné fotit s minimální clonou, která taktéž způsobuje v této sestavě vinětaci (zatím pouze domněnka). Z prvních dojmů si myslím, že je to výhradně interiérová záležitost, ale úžasná. Otvírá to pro mě novou dimenzi pohledu na svět! Bude zima, bude mráz a já si budu doma v teple fotit!!! Přeji všem mnoho úspěšných pokusů v dokumentaci makrosvěta a děkuji za výše uvedený super článek. Ivan Konečný – fotoamatér-šťoura-kutil (ir.konecny@tiscali.cz).
Je to super, dnes jsem zkoušel jen tak náhodou "poskládat" Prakticar 135/2,8 a Prakticar 50/1,8.Funguje to.Sestavu jsem slepil páskou 1cm širokou.Celá sestava je poměrně lehká a moje BX20-ka si spolu se mnou "chrochtala" při zvětšení 2,7:1, které výše uvedeným způsobem dostanu.Přeji dobré světlo.Josef Burda
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.