Co je makrofotografie

Makrofotografie je hledáním skryté krásy. Je to obor vyžadující pečlivost, trpělivost a speciální technické vybavení. Článek vysvětluje pojmy jako zvětšení a jak ho dosáhnout, hloubka ostrosti.

Makrofotografie je fotografování detailů, kde fotografovaný objekt je 0,5–20 krát menší než jeho obraz na ploše filmu. Měřítko 1:2 znamená, že předmět je dvakrát větší než jeho rozměr na políčku filmu. Měřítko 20:1 znamená, že předmět je dvacetkrát menší než jeho obraz na filmu.
Fotografie pořízené v měřítcích menších než 1:2 představují spíše fotografie detailů (tzv. close up photography).

Jak zvětšit fotografovaný objekt

Existují principielně 3 způsoby, jak dosáhnout zvětšení objektu na fotografii při použití daného objektivu.

První způsob je pomocí předsádkových čoček. Nejprve přiblížíme fotoaparát k objektu blíže, než je minimální zaostřitelná vzdálenost objektivu. Výsledkem je pochopitelně rozmazaný obraz. Abychom mohli předmět zaostřit, musíme zmenšit ohniskovou vzdálenost optické soustavy. Toho dosáhneme nasazením předsádkové čočky dopředu na objektiv. Výhodou je, že nedochází k poklesu světelnosti soustavy. Nevýhodou bývá chromatická (barevná) vada, která se projevuje zejména u čoček s vyššími dioptriemi (4D a víc).

Druhým způsobem je vložení mezikroužku nebo měchového nástavce mezi objektiv a rovinu filmu. Tím se zvětší vzdálenost objektivu od roviny filmu a lze zaostřit na kratší vzdálenost. Pomocí měchových nástavců lze dosahovat velkých zvětšení až k 10:1 v závislosti na objektivu.
Nevýhodou tohoto způsobu je pokles světelnosti soustavy. Na druhé straně však zvětšíme hloubky ostrosti. Chromatická vada je shodná s objektivem.

Třetí způsob je použít inverzní mezikroužek k obrácenému nasazení objektivu na kameru. Při tomto způsobu nebudeme schopni používat autofokus a mohou být i problémy s nastavováním clony. Budeme však schopni dosáhnout pozoruhodných zvětšení(1:1 u 50 mm, 2:1 u 28 mm).
Existují rovněž specielní makrotelekonver­tory, které násobí ohniskovou vzdálenost objektivu, za cenu ztráty jeho světelnosti. Nejvhodnější jsou v kombinaci s objektivy s ohniskovou vzdáleností 50 mm, které mívají za rozumnou cenu světelnost až 1,4. Makrotele­konvertory Soligor, které prodlužují ohniskovou vzdálenost 2× stojí asi 5700 Kč. Tento způsob představuje kvalitní řešení, ale nemám s tím zkušenost.

V případě, že máme potřebné peníze, je určitě z hlediska optické kvality a pohotovosti při fotografování nejlepším řešením zakoupení makroobjektivu. V případě, že chceme fotografovat motýly, vážky atd., je toto určitě nejlepší řešení. Vzhledem k únikové vzdálenosti např.motýlů je třeba mít objektiv s delší ohniskovou vzdáleností – alespoň 100 mm. Při této ohniskové vzdálenosti jsme již dostatečně daleko od objektu, takže nedochází k ani k problémům se stíněním. Tyto objektivy jsou rovněž vynikající na fotografování portrétů. Současné makroobjektivy dosahují zvětšení až do 1:1.

Hloubka ostrosti a pozadí

Čím je předmět, na který zaostřujeme, blíže, tím je hloubka ostrosti menší. Závislost hloubky ostrosti na cloně objektivu a zvětšení ukazuje následující tabulka:

clony
zvětšení m 5,6 8 11 16 22 32
1:10 41,00 mm 58,00 mm 81,00 mm 117,00 mm 161,00 mm 235,00 mm
1:5 11,00 mm 16,00 mm 22,00 mm 32,00 mm 44,00 mm 64,00 mm
1:2 2,20 mm 3,20 mm 4,40 mm 6,30 mm 8,70 mm 12,70 mm
1:1 0,74 mm 1,06 mm 1,45 mm 2,11 mm 2,90 mm 4,22 mm
2:1 0,28 mm 0,40 mm 0,54 mm 0,79 mm 1,09 mm 1,58 mm
5:1 0,09 mm 0,13 mm 0,17 mm 0,25 mm 0,35 mm 0,51 mm

S rostoucím clonovým číslem se prodlužuje hloubka ostrosti. U vysokých clonových čísel (nad f16) však klesá ostrost zobrazení a přenos kontrastů. Prostě je to vždy něco za něco.

Zvětšení hloubky ostrosti dosáhneme dvěma způsoby:

  1. osvětlením předmětu umělým zdrojem světla – bleskem
  2. použitím dlouhých expozičních časů a vysokých clonových čísel – zde je nutné aby se objekt ani fotoaparát nehýbal.

Pro výsledný dojem z fotografie je nesmírně důležité pozadí objektu, které s ním ladí a neodvádí pozornost. Dnes lze dokonce pro tento účel koupit umělá fotopozadí. Nalézt vhodné pozadí v přírodě dá více práce, ale je to řešení čisté. Pozor zejména na rušivé předměty, kterých si v zápalu nadšení v hledáčku fotoaparátu prostě nevšimnete.

Další díl : S čím na makro. Dozvíte se zde o specielním technickém vybavení, kterým jsou předsádkové čočky, mezikroužky, makroměchy, makroobjektivy, makroblesky. Článek je zaměřen spíše na fotografografování v přírodě, nikoliv na statickou makrofotografii.

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

ŠKOLA BARVY JANA POHRIBNÉHO, 7. DÍL
ŠKOLA BARVY JANA POHRIBNÉHO, 7. DÍL

Sedmý díl no­vého se­ri­álu „Škola barvy od Mi­s­tra Jana Po­hrib­ného“ je vě­no­ván 1. části té­matu „Barva jako sym­bo­lický i lé­čivý ja­zyk“. Cvi­čení: Vy­tvořte kre­a­tivní fo­to­gra­fie, kde klí­čo­vou roli bude hrát šedá (již jako hlavní ná­mět nebo po­zadí), pří­padně v kom­bi­naci s další bar­vou (barvami). Snažte se po­cho­pit, jak dů­le­žitá je právě kom­bi­nace ne­ut­rální barvy a jiné vý­razné barvy, která může být vůči šedé na­prosto mar­gi­nální a přes to jí ne­pře­hléd­neme (prin­cip ba­revné do­mi­nanty).

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram