S čím na makro

Tento článek navazuje na článek "Co je makrofotografie". Dozvíte se zde o speciálním technickém vybavení, kterým jsou předsádkové čočky, mezikroužky, makroměchy, makroobjektivy, makroblesky. Článek je zaměřen spíše na fotografografování v přírodě, nikoliv na statickou makrofotografii.
Fotoaparát
Nevhodné jsou jednoznačně kompakty. Zrcadlovky jsou ideální. Můžeme přímo pozorovat zaostření a hloubku ostrosti. Lze připojit externí blesky i speciální makroblesk.
Makroobjektivy

Dosahuji velkých hloubek ostrosti s clonovými čísly 32 i více. Jsou ideální pro fotografování z ruky (vysoká světelnost). Prostudoval jsem četné testy objektivů. Jako objektiv s nejlepším poměrem cena/kvalita mi vyšla Sigma 105 Makro EX, kterou jsem v prodejně LM Foto v Italské ulici v Praze koupil za 15 700 Kč. Rána to byla, ale jsem spokojen.

Značkové objektivy Nikon, Canon, Minolta jsou přibližně za dvojnásobek.
Mechanická konstrukce je lepší v porovnání se staršími Sigmami. Objektiv
má zejména při zaclonění perfektní kresbu (bez chromatické vady i při
měřítku 1:1), velmi dobrý přenos kontrastu i barev, autofotokus s mojí
Minoltou 800 SI funguje rychle a bez problémů.
Oba snímky byly pořízeny z ruky ve stepním porostu v Maďarsku u jezera
Balaton.
Stativ

Moje rada: stativ používat, kde to jde! Přirozené světlo je přirozené
světlo. Používám Manfrotto 3205 (1,7 kg) s kulovou hlavou (0,5kg).
Výhodou je střední tyč, která je vysunutelná a lze obrátit a fotografovat
u země. Výbornou pomůckou jsou určitě posuvné sáně, kterými lze
přesně nastavit polohu vůči objektu a zvolit optimální kompozici
záběru.
Snímek byl pořízen s použitím stativu. Přisvětlení zad pavouka
externím bleskem by bylo vhodné. Lehký vánek mě stál hodně nervů.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Mezikroužky
V současné době lze koupit mezikroužky které umožňují přenos clony,
někdy i funkce autofokusu.
Jejich hlavní nevýhodou je snížení světelnosti, což vede v závislosti
na délce kroužků (lze je nasazovat i v sérii) k mnohdy
i čtyřnásobnému prodloužení expoziční doby. Zejména ty
s automatickým přenosem clony jsou ve srovnání s předsádkami podstatně
dražší. Např. 3 kusy mezikroužků Hama s přenosem clony stojí asi
6000 Kč a patří mezi levné.
Sestava 3 mezikroužků 13, 21, 31 nm zvětší hloubku ostrosti asi
o 2 clonová čísla tj. U clony 22 na efektivní 44. To platí
samozřejmě i u clony 2,8, kde hloubka ostrosti bude odpovídat hodnotě
5.6.
Mezikroužky jsou vhodné pro statickou makrofotografii. Je to řešení, kde
nedochází ke zhoršení optické kvality.
Předsádkové čočky

Používám B&W čočku mohutnosti +5D, průměru 62. Na objektiv Sigma
105 EX Makro s průměrem 58 mm ji dávám přes redukci. Cena průměru
58 a 62 byla stejná a redukce mě stála jen 170 Kč. Tímto způsobem
dosahuji zvětšení 2:1 bez výrazné chromatické vady z deformace u krajů.
Chromatická vada tam je, ale je vcelku zanedbatelná. S kvalitou to při
používání předsádkových čoček podle mého názoru není tak zlé.
Pro tuto fotografii jsem použil předsádku +5D a přisvětlil vestavěným
bleskem.
Předsádkové čočky se vyrábějí v hodnotách 0,25 až 10D. Mohutnost čočky D se udává v dioptriích. S rostoucí mohutností čočky roste barevné zkreslení patrné zejména na rozhraní předmětů. Dobré je to vyzkoušet například na černých znacích při minimální vzdálenosti zaostření. Sami se pak můžete rozhodnout. Čočky nad 5D by se z důvodu již výrazného barevného zkreslení měly skládat z více elementů. Takovým řešením jsou apochromatické předsádky, jejichž cena proti běžným čočkám však je zhruba dvojnásobná. Antireflexivní úprava je samozřejmě výhodou.
Předsádky se vyrábějí v různých průměrech, zpravidla 49, 52, 58,
72, 77, kdy cena výrazně roste s průměrem. Pro představu B&W čočka
o průměru 52 mm stojí asi 800 Kč, průměr 77 mm je za cca 2000 Kč.
Výrobců je dost. Vedle značkových výrobců fotoaparátů je to Hoya,
B&W, Hama a další.
Při výběru mohutnosti čočky z důvodu snížení vlivu optických vad je
třeba vědět na jakém objektivu ji budeme používat. Ohnisková vzdálenost
čočky by neměla být kratší než ohnisková vzdálenost objektivu.
Příklad:
Mohutnost čočky M=+4D odpovídá ohniskové vzdálenosti
F=1000/D=1000/4=250mm. V tomto případě bych nedoporučoval nasazení na
delší objektiv než 200mm.
Rovněž se nedoporučuje nasazovat předsádky na širokoúhlé objektivy, kde lze u krajů očekávat výraznou chromatickou vadu. Zejména u mohutností nad 4D pro zlepšení kvality doporučuji koupit redukci a předsádku většího průměru než je průměr objektivu. Tím se zlepší zkreslení přímek u krajů i chromatická vada. Vlastností předsádek je zachování malé hloubky ostrosti zejména při otevřené cloně, což by měla být výhoda v případě rušivého pozadí. Protože neruší činnost autofokusu a nesnižují světelnost objektivu, jsou vhodné pro fotografování z ruky. Jsou lehké a cenově dostupné.
Pomůcky pro přisvětlování objektů
1.Odrazové desky
Jako pomůcka zde může sloužit alobal nalepený na tvrdém kartónu. Jedná se o „šetrný“ způsob přisvětlení. Umožňuje zobrazit detaily, které by při dostupném světle nebyly vidět.
2. Použití blesku

Vhodné jsou blesky s nízkým směrným číslem (7–15). Požadavek na
nízké směrné číslo blesku je zřejmý z následujícího výpočtu.
Směrné číslo blesku slouží pro výpočet clony a vzdálenosti vhodné pro
snímání s daným bleskem. Vyjadřuje se vztahem:
S = stupeň clony f/ vzdálenost objektu v metrech l.
V případě silného blesku se směrným číslem 40 je pak pří maximální
cloně 22 nejmenší vzdálenost 40:22 = 1,85 metrů. To je samozřejmě pro
makrofotografii vzdálenost příliš velká.
3.Makroblesk
Kruhový makroblesk se 4 výbojkami pracující v režimu TTL stojí
16–20 tisíc korun. Světelný kruh nasazený na konec objektivu zajišťuje
rovnoměrné osvětlení objektu. Kruh je připojen kabelem k řídícímu
modulu nasazenému na těle kamery. Je důležité vybrat si objektiv, kde se
při zaostřování neotáčí přední příruba – mohlo by dojít
k poškození kabelu. Pro používání makroblesku jsou optimální objektivy
s delší ohniskovou vzdáleností (100mm a více). Zde nehrozí, že objekt je
příliš blízko a kruh ho pak není schopen správně osvětlit.
Šikovná jsou pilotní světla umožňující přisvítit objekt před vlastní
expozicí, což je nutné jak pro manuální, tak i pro automatické
zaostření aktivním autofokusem, Minolta vyrábí Macro Flash 1200AF se
směrným číslem 12, 4 výbojkami s nezávislým přepínáním. To
umožňuje vytvářet slabé stíny a tím ovlivňovat prostorové působení
snímku. Objekt pak vypadá přirozeněji. Čtyři pilotní světla jsou
aktivována stisknutím spouště. Blesk pracuje v normálním nebo TTL režimu
s předvolbou clony. Cena je 19000 Kč. Obdobné systémy vyrábí i Pentax
nebo Canon, z dalších výrobců pak Soligor a u nás méně známý
Sunpack.
Makroblesk je nezbytný při fotografování pohybujících se objektů ve slabě osvětlených místech. Vzhledem k dobrému roztýlení světla ho lze použít i u portrétů. Můžeme bez problému pracovat s mezikroužky a měchovým nástavcem. Používáním vysokých clonových čísel a krátkých časů získáte snímky s velkou hloubkou ostrosti bez pohybových neostrostí. V kombinaci s kvalitním autofokusem pak máme fotografický nástroj, který se jen málokdy mýlí a vy se můžete plně soustředit na kompozici snímku.
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruČlánek považuji pro mě začátečníka za velmi dobrý. Chtěl bych se však zeptat na použití UV filtru v makrofotografii. Používám ho jako ochranu objektivu EF-S60/2,8 Makro USM. Nejsem si však jist, zda nezhoršuji obrazovou kvalitu, zvláště pak ostrost fotogratií. Pohybuji se přibližně 20-25 cm od fotografovaného objektu. Děkuji za odpověď.
Fotografie křižáka pruhovaného je vzhůru nohama :)
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.