Zveme vás do málo navštěvovaného kouta přírody v blízkosti moravské metropole. Desetikilometrová naučná stezka byla pojmenována podle fiktivní postavy neznámého génia Járy Cimrmana. Na trase je několik zastávek s informačními tabulemi, na kterých, kromě konkrétního popisu místa jsou i ukázky z dramatických děl této osobnosti. A tak vás cestou provází hra na vědomou mystifikaci a intelektuální humor Járy Cimrmana.
Jako tip na nejen fotografický výlet jsem pro vás vybral velmi hezký a navíc málo frekventovaný kout přírody v blízkosti moravské metropole. Lokalita, na které se naučná stezka nachází, je v blízkosti městečka Lomnice, necelých 10 km od Tišnova – větší železniční stanice na trati Brno – Havlíčkův Brod – Praha. V těchto končinách je zajímavá nejen samotná naučná stezka, ale je tu i mnoho dalších velmi atraktivních zajímavostí a památek. Většina je navíc prudce fotogenická. Úvodem se zmíním o spojení do výchozích bodů trasy, která je vhodná jak pro motoristy, tak především pro klasické pěší cestovatele zvyklé se přepravovat hlavně vlakem a autobusem. Oficiálním výchozím bodem stezky je sice právě samotné městečko Lomnice, ale já vás nasměruji na druhý konec, do vesničky Osiky, odkud je cesta mnohem pohodlnější a to z velmi prozaického důvodu – je to totiž prakticky pořád z kopce. Do Osik se dostanete jednoduše – z Brna (v sobotu a v neděli – 7,00 hod a 12,00 hod) vlakem do Tišnova, kde na tyto dva spoje ihned navazuje autobus (staví přímo před vlakovým nádražím). Doporučuji rozhodně dřívější spoj a to hlavně pro ty, kteří si chtějí cestu vychutnat a cestou i v klidu fotit. Pro ty, kteří přijedou autem je nejlepší zajet do Lomnice, kde se dá přímo na náměstí parkovat a na cestě do Osik tudy projíždí zmíněný autobus. Po absolvování stezky skončíte zase zpět u auta. Jinak je celá trasa velmi pohodová a nenáročná. Absolvují ji určitě bez problémů i děti nebo starší lidé, případně i lenochodi nezvyklí se příliš pohybovat. Celková délka mnou popisované trasy je cca 10 km, z čehož je naprostá většina z kopce nebo po rovině. Je to dáno tím, že výchozí obec Osiky je těsně pod vrcholem hřebene, po kterém sejdeme do Lomnice. I když půjdete hodně volným tempem, tak vám chůze zabere max. 3 hodiny. No a pokud je to na někoho zase málo, tak se dá trasa klidně prodloužit o dalších cca 10 km hezkou krajinou, po které dojdete přímo k vlaku. Buď údolím z kopce do Tišnova nebo přes kopec do Doubravníku. Na cestu doporučuji mapu KČT č. 85 – Okolí Brna Svratecko nebo originální mapu Naučná stezka Járy Cimrmana, kterou vydal v roce 2000 Klub přátel Járy Cimrmana v Brně.
Takže začínáme. Po vystoupení z autobusu v Osikách se vydáme na
nevzhledný horní konec obce kde budeme dále stoupat po asfaltce, která
spíše připomíná polňačku, směrem na Křeptov. Cestou projdeme kolem
polorozpadlého stavení s nápisem “Snack Bar“ a vodárenského objektu.
Po velmi krátkém stoupání se dostaneme na kraj lesa, odkud bývá za
dobrého počasí docela slušný výhled. V sezóně se v tomto lese dá
najít neuvěřitelné množství hub a protože sem prakticky nikdo nechodí,
tak se zde vyskytují i vzácnější a méně obvyklé druhy hub například
hřib nachovýtrusný.
Asfaltka nás dále vede lesem přes hřeben a po chvilce dojdeme na
křižovatku (cca 1,5 km od obce) kde odbočíme doleva. Je tady uprostřed
křižovatky skupinka tří smrků a zde se napojíme na žlutou turistickou
značku, která dále pokračuje od asfaltové cesty již jen jako lesní
cesta – i když kvalitativní rozdíl v povrchu je minimální. Po této
cestě dojdeme po rovině (cca 1,5 km od rozcestí) k Sýkořské myslivně,
kde začíná – respektive končí samotná stezka.
Samotná myslivna není na vrcholu Sýkoře, ale pokud máte chuť můžete si na něj vyšlápnout. Není to daleko jen cca 500 m po cestě dále do kopce. Na samotném vrcholku stojí obří betonová věž, která za minulého režimu sloužila armádě. Dnes jsou zde rozhlasové vysílače a antény mobilních operátorů. Celý objekt je bohužel bez stálé osádky, je obehnán plotem a přísně střežen kamerovým systémem a poplašným zařízením. Je to opravdu velká škoda, protože z vrcholku vysílače je vskutku fantastický výhled. Dostal jsem se tam jednou zcela náhodou s kamarádem, který dělá servis antén mobilních operátorů. Bohužel jsem tehdy s sebou neměl fotoaparát a tak nemám ani jediný snímek.
Nyní se ale vraťme k samotné stezce. Jak jsem již řekl, tak ji půjdeme
od konce, tedy od Sýkořské myslivny. Toto místo se jinak také nazývá
“Pohlaví Járy Cimrmana“ – asi od slova hlava, protože se zde dále
nachází “plostika“ Velkého Mistra (viz snímky č.2 a 3) a model
vynálezu sportovního náčiní. Jsou to tzv. Cimrmanova bradla, tedy původně
zábradla. Ta měla několik funkcí a všechny jsou podrobně vysvětleny na
vedle stojící informační tabuli. Těchto tabulí je na stezce několik –
na každém zastavení jedna a najdeme na nich úryvky z divadelních her,
texty písní nebo jiné humorné texty. Tyto zastávky na stezce se nazývají
plahočiny a je jich celkem 8 a jejich názvy jsou (v pořadí od 1 do
8 tedy směrem z Lomnice na Sýkořskou myslivnu):
- Nohy Járy Cimrmana – na náměstí v Lomnici (nadmořská výška
Další plahočiny jsou pojmenovány na počest Cimrmanova pětitaktního motoru, který zde na svých cestách vynalezl: 3) Sání (nadmořská výška 560 m.n.m.) 4) Komprese 5)Výbuch (nadmořská výška 600 m.n.m.) 6) Výfuk (nadmořská výška 620 m.n.m.) 7) Odpočinek A poslední je tedy u Sýkořské myslivny : 8) Pohlaví Járy Cimrmana – mistrova plostika (nadmořská výška 650 m.n.m.)
Dále tedy pokračujeme k plahočině č.7 po žluté turistické značce. Lesní cesta nás povede mírně z kopce a po chvíli vyjdeme z lesa na holé místo s celkem hezkým výhledem. Dále cesta pokračuje mezi poli. Míjíme obec Synalov a směřujeme stále více z kopce kolem bazénu a plahočiny č.6 až k silnici. Tu jen přejdeme a pokračujeme dále z kopce k plahočině č.5. Tu míjíme a pokračujeme stále rovně dolů k nedaleké další plahočině č.4 a směrem k Lomnici, na kterou je odtud hezký výhled. Pokud vyjdeme od kraje lesa na louku, tak přímo pod sebou vidíme zámek a kostel v Lomnici. Je tu ideální místo na snímek města, ale bohužel ve většině ročních období je to v protisvětle. Stezka vede dále pořád z kopce a po oddělení od lesa přicházíme k plahočině č.3, která je již mezi poli těsně před zemědělským družstvem. Tím projdeme až k místu, kde se stezka napojuje na silnici. Zde je další plahočina č.2. Po silnici již po chvíli pohodlně dojdeme kolem nového židovského hřbitova až na náměstí. Tam stezka končí poslední tabulí a plastikou “Mistrovy nohy“.
Zde na konci plahočení můžete navštívit místní restauraci, kde docela obstojně vaří a počkat tady na autobus, který jezdí zpět do Tišnova k vlaku. Pokud by vám ale cesta připadla krátká tak je zde několik dalších zajímavostí – zámek, starý židovský hřbitov (velmi fotogenický a zajímavý), hezké náměstí s kostelem a radnicí. A pokud by i to bylo málo tak můžete pokračovat pěšky jižně až do Tišnova přes Šerkovice a Lomničku nebo se vydat na západ přes kopec na vlak do Prudké nebo Doubravníku.
Obě doplňkové trasy jsou také velmi pohodové a vedou klidnou krajinou.
Pouze cesta do Doubravníku je trošku náročnější, protože je delší a ze
začátku do prudkého kopce. Odměnou jsou ale další hezké výhledy a
hezčí a členitější cesta.
Nakonec přikládám též podélný profil celé trasy a souřadnice GPS,
které vypracoval Klub přátel Járy Cimrmana v Brně, a který je též
součástí zmíněné mapy. Všimněte si, že konec stezky je na “Pohlaví
Járy Cimrmana“ a výstup na samotný vrchol Sýkoře je uveden již jen jako
“z pilnosti“. :o))))