V dnešní recenzi se ještě jednou vrátíme k loňské novince, digitální zrcadlovce Konica Minolta Dynax 7D. Tentokráte byla zapůjčena od společnosti Konica Minolta na období cca 2 měsíce, abych zjistil, jak se chová v praktickém provozu. Jak je úspěšný optický stabilizátor AntiShake i jaká je kompatibilita s jinými objektivy než s originálními. Také byl zapůjčen nový objektiv Konica Minolta AF 17-35/2,8-4 (D), který lze úspěšně používat i na klasických analogových zrcadlovkách.
Úvod
Jak už jsem psal v první recenzi, konstrukce a design Dynax 7D plně vychází z kinofilmové Dynax 7, proto přechod ze SLR na DSLR je bezproblémový a člověk se velmi rychle s ovládáním přístroje sžije. Ovládací prvky jsou snadno dosažitelné prsty (palci a ukazováčky) levé i pravé ruky. Madlo, které ukrývá akumulátor, je velmi dobře navržené a díky povrchové úpravě a vyvážení přístroje, drží v ruce jako přilepené a není třeba mít obavy z vyklouznutí. Když držíte přístroj sklopený objektivem k zemi, stačí vám prsty levé ruky pro bezpečné udržení celé sestavy. Neberte to ovšem jako doporučení, jak fotoaparát držet, spíše jen jako vyjádření k propracovanému tvaru. Tentokrát nebyl zapůjčen battery pack VC-7D. Tělo aparátu se však i při jeho absenci dobře drží. A to i s relativně těžkým středoformátovým teleobjektivem Carl Zeiss 300/4 kovové konstrukce.
Po celou dobu testování nebyl s přístrojem a ovládáním žádný problém či nepohodlí. Snad jen jedna malá drobnost a ta se týká rozdílného způsobu připojení dálkové kabelové spouště, než tomu bylo u klasické Dynax7. Připojení úhlového konektoru kabelové spouště je konstruováno podobně jako u SLR, ale s tím rozdílem, že je otočené o 90° a výstupní kabel tak není otočen nahoru, ale dopředu. Je sice příjemné, že nepřekáží, ale jen do okamžiku, kdy chcete přepínat mezi systémy AF, jehož otočný volič je na přední straně. Protože jsem kabelovou spoušť používal pouze v případě, kdy byl přístroj na stativu (jindy by to ani nemělo smysl) a změnu AF používal jen pro přepínání AF/MF, zvykl jsem si raději používat tlačítko AF/MF umístěné na zadní straně pod palcem pravé ruky, které umožňuje stejný výsledek.
Práce s hledáčkem i LCD je také pohodová a bezproblémová. Optický hledáček je dostatečně velký a světlý, a proto případné používání čistě MF objektivů není překážkou a manuální zaostřování je snadné a přesné.
Velký LCD s úhlopříčkou přes 6,3 cm je spolehlivý a snadno se ovládá. Všechny funkce na něm zobrazované jsou dostatečně viditelné a čitelné. V základním nastavení není LCD možná tak kontrastní, jako je tomu u jiných digipřístrojů, proto se při prohlížení naexponovaných snímků, zvláště v silném slunečním světle, může jevit jako tmavý a zašedlý. Kontrast i jas lze samozřejmě upravit v nastavení, ale obecně to není nutné. Velkou pomůckou je zobrazení pixelů s čistou bílou či černou barvou, které v takovém případě viditelně blikají. Máte tak hned základní přehled o rozsahu světla na snímku. Funkce je aktivní při prohlížení snímků s histogramem. Snímky je možné si zhruba 5× zvětšit, což je dostatečné pro kontrolu, zda je ostrý či ne. Škoda že lupa nefunguje pokud fotíte do RAW.
Měření expozice je spolehlivé, i když u některých snímků dochází k mírné podexpozici v rozsahu –0,3V. Trvalé nastavení korekce na +0,3EV ale nedoporučuji, případná přeexpozice by se vám nemusela vyplatit a o snímek s přepáleným světlem asi nikdo nestojí. Kromě již zmiňovaného nového objektivu Konica Minolta AF 17–35/2,8–4 (D) jsem zkoušel exponovat i s dalšími kompatibilními objektivy značky Tokina AF 28–70/2,6–2,8 ATX Pro II, Sigma 70–210/3,5–4,5 APO a Sigma 24/2,8 Super Wide macro II. Jak měření expozice, tak zaostřování bylo bezproblémové a přesné. Rychlost AF je daná různými objektivy. Kromě kompatibilních objektivů jsem pomocí dvou redukcí Minolta Dynax/M42 a M42/P-six používal i objektivy, které se systémem Minolta Dynax nemají vůbec nic společného. Jednalo se o staré manuální středoformátové objektivy Carl Zeiss Jena – základní Biometar 80/2,8 a 120/2,8 a Sonnary 180/2,8 a 300/4 MC a jeden základní kinofilmový objektiv Praktica 50mm/1,8. I v těchto případech bylo měření expozice korektní, i když v případě středoformátových objektivů dochází k určitému lineárnímu posunu expozice. O tomto bych se více rozepsal v dalším článku přímo věnovanému používání středoformátových objektivů na kinofilmových tělech. V porovnání s klasickou kinofilmovou zrcadlovkou Minolta Dynax7, kde jsem středoformátové objektivy také použil a používám, bylo měření expozice stejné. Tuto možnost, měřit expozici při použití nekompatibilního objektivu nabízí málo která SLR i DSLR jiných značek. Pokud vím, tak už jen jedna, a to Pentax.
Šum při nastavení různých ISO je minimální, ukázka je v první recenzi. Při použití delších časů je jeho úroveň výborná až do max. expozičního času, který vám nastaví fotoaparát, a to je 30s. Při použití expozičního času okolo 1–2minut se objeví minimální šum v rozsahu několika světlejších pixelů, při expozici okolo 5 minut je výrazně vyšší a při expozici okolo 10 minut je digitální šum již dost velký. Takové snímky lze použít jen v případě, že šum je brán jako výtvarný efekt.
Asi někteří čtenáři čekají, že se zde více zmíním o tolik diskutovaném AF a jeho údajných problémech. Bohužel není o čem. V případě mého testování, a to loni na podzim a letos na jaře, nebyl s AF žádný problém a vždy fungoval přesně a spolehlivě. V praxi vám také velmi pomůže okamžitý přechod z AF do MF i obráceně pomocí tlačítka pod pravým palcem nebo možnost DMF – přímého doostřování po AF bez nutnosti jakékoliv tlačítko mačkat.
 |
 |
Systém optického stabilizátoru AS – AntiShake funguje. Více není nutné také psát a raději dát na ukázku nějaké fotografie. Snad jen o jeho účinnosti, která je cca 80–90%, podle toho za jakých podmínek fotografujete. Obecně se dá říci, že vám pomůže používat časy cca 3–4× delší. Stabilizátor vám rozhodně nenahradí stativ, pokud vaše předpokládané expozice budou dosahovat časů více než 1 vteřina. Za určitých podmínek i tento čas je možné stabilizovat, ale počítejte s nutností více zkušebních expozic. Jen pro příklad: Objektiv Sigma 70–210/3,5–4,5 nastavený na max. ohnisko a použitý čas 1/13s nebo objektiv Zeiss 300/4, expozice 1/80s. Ukázky jsou na konci článku.
Další diskutovanou otázkou je výdrž akumulátoru. Při testování na podzim, kdy již teploty dosahovaly nízkých hodnot a navíc byl na všechny snímky použit stabilizátor, byla jeho výdrž samozřejmě nižší a nepřesahovala jeden den. Při současném testování byla výdrž zhruba 2 – 4 dny, podle toho jak moc jsem používal stabilizátor a vestavěný blesk.
Ukázkové fotografie
Fotografie jsou téměř bez úprav, pouze zmenšené na velikost cca 900×600 pixelů. Vyvážení bílé na AUTO, měření expozice ve většině případů multisegmentové, bez korekcí.
Kachna
Klasický snímek brodícího se opeřence. Pro vyjasnění stínů byl
použit vestavěný blesk.
Expoziční čas: 1/125
Clona: 4
ISO: 200
Objektiv: Sigma AF 70–210/3,5–4,5 APO Macro
Ohnisko: 150mm
Kaktus
Makro snímek rostliny s použitím stativu a vyvážením bílé na umělé
světlo.
Expoziční čas: 0,8s
Clona: 16
ISO: 100
Objektiv: Carl Zeiss MF 120/2,8 + předsádka Nikon 6T
Ohnisko: 120mm
Krajinka
Typická jarní krajina se spoustou sytých barev. Byl použit polarizační
filtr.
Expoziční čas: 1/200
Clona: 8
ISO: 100
Objektiv: Konica Minolta AF17–35/2,8–4 (D)
Ohnisko: 17mm
Hrad Strečno
Snímek hradu Strečno za slunečného počasí. Vzdálenost cca 1km.
Expoziční čas: 1/500
Clona: 5,6
ISO: 100
Objektiv: Carl Zeiss MF 300/4 MC
Ohnisko: 300mm
Hrad Strečno
Téměř shodný snímek, ale již při zatažené obloze a zažínající
mlze, která je patrná v pozadí hradu a vzdálenějším kopci.
Expoziční čas: 1/200
Clona: 4
ISO: 200
Objektiv: Carl Zeiss MF 180/2,8
Ohnisko: 180mm
Mlha
Pohled na vzdálený první vrchol Malé Fatry a to Suchý. Vzdálenost cca
5km. Z důvodu převládající mlhy byla použita korekce +1EV.
Expoziční čas: 1/100
Clona: 4
ISO: 200
Objektiv: Carl Zeiss MF 300/4 MC
Ohnisko: 300mm
Domácí přítel
Momentka ze zahrady.
Expoziční čas: 1/500
Clona: 5
ISO: 200
Objektiv: Sigma AF 70–210/3,5–4,5 APO Macro
Ohnisko: 200mm
Zámek Bojnice
Expoziční čas: 1/400
Clona: 8
ISO: 125
Objektiv: Konica Minolta AF17–35/2,8–4 (D)
Ohnisko: 17mm
Zámek Bojnice
Snímek cca o hodinu později, když již bylo silnější světlo a scéna
je tak kontrastnější, což se projevilo na tmavší obloze.
Expoziční čas: 1/500
Clona: 8
ISO: 200
Objektiv: Konica Minolta AF17–35/2,8–4 (D)
Ohnisko: 17 mm
Zoo Bojnice
Snímek byl pořízen v lese při slabém osvětlení sluncem.
Expoziční čas: 1/300
Clona: 4
ISO: 200
Objektiv: Carl Zeiss MF 300/4 MC
Ohnisko: 300mm
Prádlo
Foceno za plného slunečního světla okolo poledne. I přes tyto podmínky
není na snímku ani černá ani bílá. Barevná aberace není v podstatě
žádná.
Expoziční čas: 1/500
Clona: 10
ISO: 125
Objektiv: Konica Minolta AF17–35/2,8–4 (D)
Ohnisko: 35mm
Růže
Opět snímek z blízka a interiéru v protisvětle.
Expoziční čas: 1/200
Clona: 16
ISO: 200
Objektiv: Konica Minolta AF17–35/2,8–4 (D)
Ohnisko: 35mm
Úsvit
Snímek se sluncem v záběru. Fotografované ráno při svítání.
Expoziční čas: 1/1000
Clona: 8
ISO: 100
Objektiv: Sigma 70–210/3,5–4,5 APO macro
Ohnisko: 180mm
Pomník
Ukázka práce AS stabilizátoru. Snímek fotografovaný na vzdálenost cca 400–500m. První snímek je bez stabilizátoru, vpravo je výřez ze 100% velikosti. Druhý snímek je s použitím stabilizátoru.
Expoziční čas: 1/160
Clona: 8
ISO: 200
Objektiv: Carl Zeiss MF 300/4 MC
Ohnisko: 300mm
Květ
Další ukázka práce AS stabilizátoru. Výřez je ve 100% velikosti. Na
levé straně bez stabilizátoru, na pravé s použitým stabilizátorem.
Expoziční čas: 1/13
Clona: 8
ISO: 400
Objektiv: Sigma 70–210/3,5–4,5 APO macro
Ohnisko: 210mm
Kašna
Předposledním snímkem je jedna z reportáží Žilinského náměstí. Ze
snímku je patrné, že barevná aberace je minimální až neznatelná.
Expoziční čas: 1/400
Clona: 5,6
ISO: 100
Objektiv: Sigma 70–210/3,5–4,5 APO macro
Ohnisko: 180mm
Poslední ukázkou je snímek v plné velikosti 3008×2000 pixelů
s použitím nového objektivu Konica Minolta.
Expoziční čas: 1/125
Clona: 8
ISO: 100
Objektiv: Konica Minolta AF17–35/2,8–4 (D)
Ohnisko: 17mm
Děkuji tímto společnosti Konica Minolta za zapůjčení přístroje. Další technické i jiné informace najdete na jejích stránkách Konica Minolta.
Závěr
Co říci závěrem? Dynax 7D se v provozu plně osvědčila bez jakýchkoliv problémů. Její velkou zbraní je vestavěný optický stabilizátor a možnost použití jiných i nekompatibilních či starých objektivů bez obav, že byste snad jakkoliv mohli ovlivnit či poškodit elektroniku DSLR. Nový objektiv AF 17–35/2,8–4 (D) je plně kompatibilní pro DSLR tak pro SLR. Jeho kresba je výborná a kontrastní již při plně otevřené cloně a je jen trochu měkčí v rozích. Při zaclonění na clonu více jak 5,6 je kresba již dostatečně ostrá. Při ohnisku 17mm je patrný soudkovitý efekt a při maximálním ohnisku mírný poduškovitý a to i při použití na DSLR, kde jsou okraje „oříznuty“.