Test FujiFilm X-Pro1

Mezi bezzrcadlovky se zařadil další model Fujifilmu. Je jím Fujifilm X-Pro1.

Základní vlastnosti

velikost /hmotnost	139.5 × 81.8 × 42­.5 mm, cca 430 g (včetně baterie), 220g objektiv XF60mmF2.4 R Macro
velikost čipu/rozlišení	23.6 mm x 15.6 mm (APS-C) X-Trans CMOS, 16,3 MPx
rozsah citlivosti ISO	100–25 600
bajonet objektivu	FUJIFILM X mount
LCD	3“, RGBW (White) LCD, 1 230 kpx
formát dat	RAW/jpg/MOV
cena za set s objektivem 60 mm (září 2013)	47 990,–

Fujifilm si často hledá vlastní cesty v inovacích. Ne jinak je tomu u modelu X-Pro1. Svou výraznou cestou si jde hledáček i čip. A tak se jim budeme později věnovat trošku více.

 

Fujifilm X-Pro1 je retro každým coulem. Mě se navíc dostal do rukou kus, který jde z ruky do ruky a patina na něm nebyla umělá. Prostě nádhera. (Foto)Ovládání je velmi jednoduché.

V zásadě disponuje režimy P,A,S,M, které se volí dvěma voliči. Na objektivu volíme clonu. Krajní hodnota je A(uto). Na rozměrném voliči na horní straně těla nastavujeme čas. Krajní hodnota je také A(uto). A+A je tedy klasická programová automatika. Pevné hodnoty jsou plný manuál a jedno A s pevnou hodnotou druhého parametru je samozřejmě poloautomatický režim. Tohle ovládání sedne zřejmě absolutně každému. Na horní straně najdeme dále volič kompenzace expozice, tlačítko Fn, kterému lze v Menu přiřadit funkci, spoušť, tlačítko pro zapnutí přístroje a nezbytnou patku pro blesk. Dálková spoušť se realizuje klasicky přišroubováním drátku do spouště.

Na zadní straně je tlačítko pro zvětšení náhledu při manuálním ostření (samozřejmě v místě ostření). V režimu Q (rychlé menu) se jím mění nastavená hodnota daného parametru. Další tlačítka přepínají množství zobrazených informací (Disp/Back), režim hledáčku (hledáček, LCD, Automatické přepínání). Kolem tlačítka Menu jsou klasická křížová tlačítka s intuitivním významem v dané situaci. Zcela vlevo je Drive pro změnu režimu snímání a pod ním přepínání měření expozice a místa ostření.

Po stisku tlačítka Drive se ukáže nabídka režimu snímání – jeden snímek (focení), sériové snímání (6 resp. 3 fps). Následuje Expoziční bracketing, ISO bracketing, Expoziční řada simulace filmu. Zde se uloží snímek ve třech v menu definovaných variantách (celkem z deseti možností). Následuje řada s různým dynamickým rozlišením. To v zásadě znamená použití až ISO 800. V tomto případě nejsou dostupné všechny možnosti nastavení ISO. Stejně tak ve standardním režimu snímání nelze zvolit libovolnou hodnotu IS|O s libovolnou hodnotou dynamického rozsahu (ten totiž vyžaduje minimální konkrétní ISO). Předposledním režimem je Panorama. Je plně automatické a výsledky jistě uspokojí každého. Výsledek velmi záleží na scéně a schopnostech fotografa. Zde není moc co hodnotit. Poslední položkou je režim Video.

Nepodařilo se mi zapnout bodové měření expozice svázané s místem zaostření. Měření probíhalo stále ve středu zorného pole.

Kompletní specifikaci najdete na stránkách www.fujifilm.cz.