Test fotoaparátu Samsung NX1

Bezzrcadlovky mají obecně jednu obrovskou výhodu. Protože nemají zrcátko, tak mohou být velmi rychlé. A to platí o Samsungu NX1 samozřejmě také. Uváděných patnáct snímků za sekundu je při daném rozlišení u DSLR téměř nedostižných. Více o fotoaparátu Samsung NX1 v testu.
* Edit 20. 5. 2015: Samsung oznámil nový firmware 1.30. Ten by měl zlepšit AF (zrychlení, lepší chování za nízkého osvětlení, nový režim Zone AF…), neomezené Bulb expozice, zlepšení time-lapse a další. Video také dostalo update – zlepšení read-outu zejména u FullHD, zachycování jednotlivých framů ze 4K, vylepšené zobrazování a nastavování funkcí a několik funkčních novinek, jako je Auto Mic Control (on/off)… Vylepšilo se i přenášení souborů přes Wi-fi. Více si přečtěte (a update stahujte) zde.
Bezzrcadlovka s APS-C senzorem. Jejím cílem není být nejmenší, nejlehčí… Jejím cílem je zcela něco jiného.
![]() |
![]() |
Základní parametry
![]() |
![]() |
Hmotnost | 550 g včetně baterie |
Rozměry | cca 139 × 102 × 66 mm |
LCD | amoled, dotykové, výklopné, 720×480 px (RGB) |
EVF | zvětšení 1,04× (!), 1024 × 768 (RGB) |
Závěrka | 1/8000 – 30" (+bulb) |
Velikost čipu; rozlišení | APS-C (23.5 × 15.7 mm) / max. 6480×4320 |
Video | až 4096×2160/24p |
Poznámka | stabilizovaný je objektiv nikoliv čip |
Cena (1/2015) | pro testovaný set v ČR k datu zveřejnění testu není uvedena / svět cca $2800 |
Kompletní specifikaci najdete na stránkách samsung.com. Na téže stránce najdete i nový firmware ver. 1.2 (dostupný od 23.1.2015).
Celkový vzhled, ergonomie, grip
![]() |
![]() |
Tělo s rozměry 138,5×102,3×65,8 mm a hmotností 550 gramů je z hořčíkové slitiny a je kompletně utěsněné proti prachu a vodě. To platí i pro použitý grip.
Protože jsem si na grip zvykl okamžitě, tak jsem také ocenil umístění slotu na kartu – je na boku přístroje (podobně jako u vyšších tříd zrcadlovek).
Celková (mechanická) ergonomie je dobrá, ale samotné tělo je pro držení relativně nízké. S dodaným gripem je excelentní. Samozřejmě, že záleží na zvyku, případně na velikosti rukou. Ale u mě je komplet na výbornou.
Ovládací prvky
![]() |
![]() |
Veškeré ovládací prvky jsou rozmístěny poměrně intuitivně. Neměl jsem naprosto žádný problém s ovládáním. Hlavní volič režimů má aretaci (skvělá věc) proti náhodnému otočení polohy. Vlevo nahoře je otočný ovladač, na kterém je k dispozici samospoušť, sériové snímání a bracketing. Nad ním lze pomocí čtyř tlačítek zvolit ISO, režim expozice, režim AF a vyvážení bílé. Toto uspořádání hodnotím velmi pozitivně.
i-Function – informace v hledáčku (na displeji LCD), které máte velmi rychle k dispozici po stisku tlačítka na objektivu. Využijete to především s okem u hledáčku. Skvělé. Množství položek lze ovlivnit v menu.
Stavový displej, u bezzrcadlovek velká vzácnost, ukazuje veškeré podstatné informace včetně WB, ISO, počtu dalších snímků, clonu, čas, kompenzaci expozice atd.
Čip
Snímač je CMOS 23,5 × 15,7mm s BSI technologií, která je u APS-C použita poprvé. Čip nemá anti-aliasový filtr. O zpracování velkého toku dat se stará čtyřjádrový DRIMe 5 procesor. Snímky ukládá v JPEG a RAW (14 bit). Rozsah ISO je ISO 100 až ISO 25600 (ISO 51200 po zapnutí rozšíření v menu).
Myslím si, že uživateli může být použitá technologie čipu zcela zatajena, nemusí vědět vůbec nic. Ale rozhodně jej zajímá obrazový výstup, ke kterému nemalou měrou přispívá. Na ten se podívejte v závěru testu.
Ostření
Ostřit a exponovat lze i dotykem na displej (položka v menu). Rozsah ostření je –4EV až 20EV. Systém ostření je hybridní – na kontrast i na fázovou detekci. Auto Focus používá 205 bodů s detekcí fáze (po nich „běhá“ výběr bodů) a 209 bodů pro detekci kontrastu. Body kryjí téměř celou plochu obrazového pole. Kolik zrcadlovek to (při fázové detekci) má?
V praxi to vypadalo tak, že při jednobodovém ostření se hůře ostřilo na nekontrastní mraky a hraniční zaostření proběhlo u fotografie „hodiny“ (v závěru testu). Podle expozice si udělejte obrázek o mezích. Při vícebodovém ostření jsem zaostřil v situaci, kdy jsem prakticky nic neviděl a na displeji se přesto objevila „jakás takás“ scéna (foto „koupelna“). Takže ve velmi špatných podmínkách volte právě toto nastavení.
Dotykový displej, EVF
![]() |
![]() |
Dotykový displej je výklopný o rozměru úhlopříčky 3", typ SuperAMOLED s rozlišením 720×480 px (px = R,G,B subpixel, tedy v duchu velkých čísel lze napsat 1 036 000 bodů). Vyklopení je možné do mezí, které vidíte na snímcích. Kvalita zobrazení je skvělá, navíc ji lze poměrně hodně přizpůsobit.
![]() |
![]() |
Elektronický hledáček (OLED) má rozlišení 1024×768 RGB bodů. Disponuje dioptrickou korekcí –4 až +2 D. Hledáček je obrovský, protože zvětšení je 1,04× a ukazuje prakticky všechna nastavení, pokud to chceme. Hledáček je za šera až tmy v režimu Automatický jas naprosto skvělý – vidíte, i když klasickou zrcadlovkou už skoro „nevidíte“. Opačný stav nastává za velmi osvětlené scény (zasněžená sluncem zalitá krajina) – hledáček se jeví tmavý a neodpovídá výsledné expozici. To je však drobnůstka, na kterou si okamžitě zvyknete. Snad drobnou vadou na kráse je relativně malá změna mezi minimálním a maximálním jasem při vypnutém automatickém jasu. Neznám však nikoho, kdy by to kdy řešil.
Obsah displeje a hledáčku se mírně liší, protože LCD navíc ukazuje „dotykové“ volby. Dotykem lze vstupit do Menu, vyvolat položky pod Fn (takže vlastně cokoliv), nastavit displej, zapnout BT, WiFi, určit místo zaostření, exponovat…
Displej i hledáček jsou tak zřejmě dokonalé. Hledal jsem a našel jednu (jedinou) nepříjemnou vlastnost. V režimu automatického přepínání mezi LCD a EVF se při focení na sněhu poměrně často stalo, že čidlo „nepostřehlo“ přítomnost hlavy u hledáčku. Intenzita světla z okolí při mírně odkloněné hlavě jej mátla. To vyřešíte „pevným“ přepnutím na EVF.
Mohu říci, že optický hledáček klasické zrcadlovky není (bohužel) v ničem lepší (jsem si vědom obrovské troufalosti tohoto tvrzení).
- Předchozí strana
- 1
- 2
- 3
- 4
- Další strana
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruPokud autor uvádí jako výhodu bezzrcadlovek vysokovu kadenci snímků za sekundu, pak mně tady chybí testovací fotografie ze sportu nebo nějakého rychle se pohybujícího objektu.
V článku jsem se nedočetl nic o tom, jak tento foťák zvládá ostření na rychle se pohybující objekty. Přitom jedině tady má smysl se podívat na to, kolik snímků za sekundu foťák udělá.
Nemá smysl tvrdit, že vysoký počet snímků za sekundu je výhoda, pokud budu fotit statické scény ...
Konec druhé strany, cituji (část, v níž je citace je klíčová):
"Pokud jsem fotoaparátem vzhledem ke scéně pohyboval (vpřed - vzad), byla řada fotografií neostrých, přestože byl zapnut režim priority ostření. Evidentně je zde prostor pro úpravu FW."
Ano, nejsou to rychle pohybující se objekty, je to rychle pohybující se fotoaparát. Pohyb je však relativní a je tedy jedno, zda se hýbe objekt, nebo fotoaparát.
A ještě to shrnuje čtvrtá věta závěru:
"Až na výše zmíněné kontinuální focení bez zaostření v nastavení, kdy by to nastat nemělo..."
Takže: fotoaparát v režimu 15 fps při nastaveném kontinuálním ostření s režimem priority zaostření často nezaostří. A když nezaostří, není podle mého názoru rozumné to dokladovat snímkem (při cca 70 snímcích na jednu "dávku" to nemá smysl - který z nich?).
OK, tohle jsem přehlédnul, čekal jsem podobné informace v kapitole o AF.
Potom ale musím konstatovat, že věta z úvodu je úplně nesmyslná, protože tu vysokou kadenci snímků fotograf prakticky nemůže využít ...
Je to jako namontovat motor z Ferrari do Trabanta. K čemu je takový motor v Trabantu, když se s takovým autem stejně nerozjedu na plný plyn?
V takovém případě bych tu vysokou kadenci snímků vůbec neuváděl jako výhodu. Mně osobně nenapadá, k čemu by to fotograf využil, když foťák očividně nestíhá ostřit.
Potom z mého pohledu (co se rychlosti snímání týká) mají výhodu zrcadlovky, které mají poloviční rychlost snímání, ale stíhají zaostřovat ...
Nějak jsem opravdu nepobral tu "výhodu" rychlého snímání u bezzrcadlovek.
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.