Test fotoaparátu Sony Alpha a7S II

Testy

Níže se podíváme, jak si fotoaparát poradí s vysokými citlivostmi, jak vypadají fotky v JPG a jak v RAW, jestli se máme bát používat komprimovaný RAW nebo jak přístroj zvládá automatické vyvažování bílé barvy.

Snímky v RAWu jsou konverovány pomocí Capture One 9.1 s nastavením redukce šumu luminance: 0, color: 50. Doostřování dle chuti.

(Capture One momentálně plní funkci „firemního“ konvertoru pro společnost Sony. Tento profesionální software si licencovala od dánského výrobce Phase One. Majitelé Sony si ho tedy mohou stáhnout v ořezané formě „Express“ zdarma a upgrade na plnou verzi -pro Sony- je asi za 1500Kč. Stahujte zde)

ISO a šum

Zde je Sony Alpha a7S II na domácím hřišti. ISO jde hardwarově nastavit v rozmezí 100 – 102400, se softwarovým rozšířením až do 409600.

Vlevo jsou 100% výřezy v JPEG, vpravo výřezy stejných fotek zachycených do RAW. JPEG je odšumován na úrvni „normální“, RAW je luminance: 0, color: 50:

Osobně bych neměl problém s obrazovou kvalitou až někam k ISO 25600. Pokud chvete zůstat v pohodlné zóně, je hranice 12800 sázka na jistotu. Zajímavé je to dál – do 102400 je to nouzově použitelné, pak nastává razantní zhoršení dané tím, že ISO 204800 a 409600 jsou pouze citlivosti softwarové.

Nejlepší obrazová kvalita je při ISO 100. ISO 50 je opět softwarové – čímž se zhoršuje dynamický rozsah (všiměte si „bělejší“ bílé).

Shrnutí: I když je senzor stejný, jako v a7S Mark I, stále patří v množství šumu ke špičce. Na „rozumných“ citlivostech cca do 6400 není jeho náskok tak patrný, na vyšších se ale projeví.

RAW vs JPEG

JPEG engine a7S II je poměrně dobrý – umí adaptivní redukci šumu, doostřuje s citem. Zde je JPEG z fotoaparátu (100% výřez) s vypnutým odšumováním a lehkým doostřením a stejný výřez z RAW převedeného a doostřeného v C1:

Jako u každého přístroje dostanete z RAWu trochu víc detailů (díky silnějšímu doostření zde patrné) ale na 12MPx rozlišení není rozdíl tak patrný.

Komprese v RAW

Komprese v RAW byla dlouho jednou z bolístek fotoaparátů Sony – nyní je vše napraveno a komprese RAWů je volitelná. Podívejme se, zda ji stojí za to vypnout:

Vlevo je fotka vyvolaná z komprimovaného RAWu se zesvětlením – všimněte si ošklivých struktur na kontrastní hraně (100% výřez). Vpravo pak je stejně zpracovaná fotka z nekomprimovaného RAWu a z komprimovaného. Pokud hodláte silně zpracovávat kontrastní scény, kompresi si vypněte. Karty už jsou dneska velké a levné natolik, že šetřit megabajty za to nestojí.

Nekomprimovaný RAW je cca 2× datově větší.

Vyvážení bílé

Vyvážení bílé v automatickém režimu není úplně dokonalé, ale to u žádného fotoaparátu – při žárovkovém světle nechává mírný žlutý nádech, při fotografování zeleně až příliš potlačuje zelenou:

Dynamický rozsah

Dle nezávislého měření DxO Mark vychází dynamický rozsah na 13.3EV, což je zcela běžná hodnota pro moderní fullframe senzor (Canon 5DS – 12.4EV, Nikon D810 – 14.8EV, a7S II je tedy někde uprostřed)

V praxi jsem s DR fotoaparátu problém neměl. S náročnými světelnými podmínkami si poradí dobře, rezerva ve stínech je velká, ve světlech menší.

Video

Video je jednou z chloub a7S II.

K dispozici jsou rozlišení 4K (3840×2160) 30p/24p s bitrate 60–100Mbps, Full HD (1920×1080) 120p/60p/60i/­30p/24p s bitrate 50–100Mbps a HD (1280×720) 30p s bitrate 16Mbps.

Sony a7S II s videoobjekti­vem Sony FE PZ 28–135mm F4 G OSS

Dostupné formáty jsou MPEG-4, AVCHD a XAVC S.

Citlivost je při videu stejná, jako při fotografování: ISO 50 - 409600.

Signál ze senzoru není ani přepočítáván, ani nejsou vynechávány řádky – jde o plné čtení pixelů z plochy senzoru. Konkrétně cca o 8MPx širokoúhlý výřez.

Oproti minulé generaci přibyl již výše zmíněný režim Full HD 120p (hodí se pro zpomalené záběry) a nové video-profily S-Gamut3.Cine/S-Log3 a S-Gamut3/S-Log3.

Samozřejmě nechybí Focus Peaking (zdůraznění hran pro ruční zaostřování s volitelnou barvou i silou) či Zebra (zdůraznění přeexponovaných míst pomocí průběžných pruhů, citlivost je volitelná až do 100 IRE)

Stereomikrofony, konektor pro externí mikrofon, pro sluchátka a konektor micro-HDMI (4:2:2 8-bit 4K) jsou samozřejmostí.

Testování – citlivost

Níže najdete dvě Full HD videa točená při citlivosti ISO 100 až ISO 409600. První je za denního světla a druhé je v zatemněné místnosti (proto zpočátku nic neuvidíte – chyba není na vašem přijímači:-)

Rozlišení Full HD

Dvě ukázková videa ve Full HD rozlišení (na druhém ukázka moaré):

Rozlišení 4K

Dvě ukázková videa v rozlišení 4K (druhé video ukazuje kontinuální ostření při videu na clonu F1.8 s objektivem FE 55mm):

Framegraby

Pokud nemáte 4K monitor nebo vám videa výše nejdou přehrát či to nechcete zkoušet, níže jsou framegraby z obou videí (možný druhý rozklik do plného rozlišení):

Je bez debat, že kvalita videa z fotoaparátu je výborná a množství přidružených nastavení rovněž. Škoda chybějícího PDAF pro lepší kontinuální ostření a také škoda zmateného nastavení v hlavní nabídce, kdy jsou jednotlivé video-funkce rozstrkány mezi fotografická nastavení skrze celé menu.

(další strana – galerie a závěr)