Jak si správně nastavit autofokus

Úvod

Dnešní digitální fotoaparáty, ať už v mobilu, kompakty, nebo zrcadlovky, se o zaostření snímku (tedy umístění ostrého pásma na snímku přes hlavní motiv) dokáží postarat samy (= autofokus: článek o jeho historii zde). Rozdíly najdeme v technologiích ostření, ale u pokročilých fotoaparátů budou možnosti nastavení dost podobné.

Tedy pokud jste si zrovna nepořídili Leicu nebo nenasadili na svou zrcadlovku manuální objektiv.

Neznamená to však, že byste chování fotoaparátu nemohli vůbec ovlivnit! Jako modelový příklad nám poslouží zrcadlovka – ale jde to i u pokročilých kompaktů.

Nastavit si funkce spojené s ostřením správně je podmínkou správně zaostřených snímků.

V podstatě můžete udělat 4 věci:

• Zvolit zaostřovací bod
• Přepínat režimy ostření
• Doladit ostření pomocí podrobných nastavení v menu
• Vypnout AF a zaostřit ručně

Volba zaostřovacího bodu

• Volbou zaostřovacího bodu vlastně fotoaparátu říkáme, v jaké části záběru se nachází objekt, který chceme mít ostrý (uprostřed/vle­vo/vpravo/naho­ře/dole…). Bod posouváme směrovými klávesami, joystickem, dotykovým displejem i jinak.
• Můžeme volbu nechat i na zvážení fotoaparátu, pak si vybere pravděpodobně nejbližší dostatečně kontrastní objekt.
• U zrcadlovek přepínáme z předem daných bodů, které vidíme v hledáčku. Těch může být klidně pět nebo padesát – záleží na modelu. Při focení přes displej (kompaktu i zrcadlovky) obvykle můžeme vybrat jakékoliv místo v ploše snímku.
• Nejjistější je správně zaostření v případě AF bodů blíže ke středu záběru.
• Některé modely umožní volit po jednom i po skupinách, v rámci kterých se už fotoaparát rozmyslí sám.

Režimy ostření

• Nastavení nezávislé na předchozím. Určuje, zda má po prvním úspěšném zaostření fotoaparát nechat zaostřeno na fixní vzdálenost, nebo se snažit sledovat objekt v případě změny jeho vzdálenosti.
• Najdeme pod názvy AF-S/AF-C nebo One Shot/AI Servo. První pro jednorázové zaostření, druhé pro neustálé sledování vzdálenosti objektu. Položky s názvem AF-A nebo AI Focus pak nechávají rozhodnutí na fotoaparátu.
• AF-S (One Shot) – výhodné pro statické snímky, nechává nám možnost po zaostření ještě změnit kompozici (fotoaparát už nepřeostří)
• AF-C (AI Servo) – výhodně pro pohyblivé objekty. Neustálé ostření na vybraný prvek, ale nelze při tom snadno měnit kompozici; fotoaprát by začal ostřit na něco jiného.
• AF-A (AI Focus) – fotoaparát ostří jako v AF-S/One Shot, ale měl by poznat, když se objekt začne posouvat a přepnout do druhého režimu. Je to šikovné, protože můžete využít jak rekompozice, tak sledování objektu. Nevýhoda ale je, že jste vydáni „napospas“ automatice přístroje. Pozná? Nepozná?
• Pokud fotoaparát řídí sám výběr AF bodu a zároveň je v režimu AF-C, bude se snažit sledovat objekt nejen dle vzdálenosti, ale i dle jeho posunu v ploše záběru. Může být vyvedeno jako separátní funkce (Tracking AF/lock On AF atd…):

Podrobná nastavení

V Menu fotoaparátu pak najdete různě obsáhlé podrobnější funkce, které pro začátek můžete nechat v továrním nastavení. Několik příkladů ale uveďme:

• Doladění přesnosti AF: Někdy si objektiv a tělo „nesednou“ a sestava tak může ostřit před nebo za objekt místo na něj. Lze vyladit touto funkcí. Často chybí u nejlevnějších zrcadlovek. U kompaktů není třeba.

• Citlivost sledování objektu: Určuje chování fotoaparátu při sledování pohyblivého objektu. Buď se ho „drží jako klíště“, nebo je uvolněnější v tom, na co ostřit a klidně přeskočí na něco jiného, neskytne-li se možnost. Sledování může mít i velmi podrobná nastavení, věnující se třeba typu pohybu, počátečnímu bodu atd.

• Priorita závěrky/ostření: Určuje, zda se po domáčknutí spouště odpálí snímek hned, nebo se bude čekat na potvrzení zaostření.

• Nastavení ovládání a indikací: Zahajovat AF nemusíte spouští, ale separátním tlačítkem, lze nastavovat iluminaci AF bodů v hledáčku atd. Vše si můžete vyladit dle svých preferencí.

• …a další

Ruční ostření

AF lze i vypnout; pokud máte na objektivu páčku A/M, uděláte to s její pomocí. Pokud není na objektivu, hledejte přepínač na těle nebo v menu.

Pak budete ostřit prstencem na objektivu. V hledáčku nebo na displeji očima kontrolujete, zda je zaostřeno a ověřit vám to pomohou různé k tomu určené funkce, jako:

• Probliknutí diody nebo AF bodu v hledáčku
• Pípnutí
• Focus Peaking (zdůraznění hran v živém náhledu)
• Přiblížení v živém náhledu

Více o ručním ostření třeba v tomto článku.

Závěr

Správně zvolený ostřící bod a režim jsou základem pro ostré snímky. Nezapomeňte proto vždy zvolit správnou kombinaci nastavení pro danou situaci a poté všechna nastavení vrátit do stavu, který používáte jako výchozí.

Tak hurá fotit!

_____________­________________________­________________________­________________________­____

Přečtěte si také:

• Režimy PSAM – nastavení clony, času a citlivosti
• Kompenzace expozice, režimy měření a zámek expozice