Canon EOS 6D Mark II: recenze
Canon EOS 6D II je novým základním modelem fullframe zrcadlovky od Canonu. Oproti pět let starému modelu 6D bylo vylepšeno (téměř) všechno - vyšší rozlišení, více AF bodů, vyšší nativní ISO, rychlejší snímání... navíc přibyl výklopný a dotykový displej. Jsou i nějaká slabší místa, nebo jde o ideální vstup do světa fullframe? Dozvíte se v testu.
Úvod
Novinka z dílny Canon přináší hlavně zbrusu nový 26MPx senzor. Jinak se dá říci, že jsme vše ostatní již viděli v jiných modelech Canon. Což není nutně špatná věc. EOS 6D Mark II si bere základ z předchůdce a přidává technologie známé z modelu EOS 80D (45-bodové ostření, senzor měření expozice, dotykový displej na kloubu, dual-pixel AF…). Pokud jste druhý jmenovaný přístroj měli někdy v ruce, bude vám důvěrně známé i rozmístění tlačítek, které se jím inspirovalo. Nechybí ovšem tlačítko zvětšení snímku, které měl zase původní 6D.
Je to prostě to nejlepší z obou předchozích modelů, které oba plní roli „přístrojů pro pokročilého amatéra“, jeden ve třídě fullframe a druhý APS-C.
Hlavní vlastnosti nového modelu:
- 26.2MPx fullframe Dual Pixel CMOS senzor
- rychlé ostření v Live-view a při videu
- video je Full HD 1080/60p, 6D II má konektor na mikrofon (ale ne na sluchátka)
- 45-bodový PDAF modul (všechny body křížové)
- měřící cenzor asistující AF s rozlišením 7560px (jako 80D)
- DIGIC 7 procesor
- ISO v rozsahu 100–40000 (softwarové rozšíření na 50–102400)
- 6.5 sn./s snímání (s AF)
- 1040000 bodový displej s úhlopříčkou 3", na kloubu, dotykový
- Hledáček 98%, 0.71×
- Wi-fi, NFC, GPS
- Utěsnění proti vodě a prachu
V testu se podíváme, jestli je to přístroj pro vás nebo zda se vyplatí připlatit si za vyšší model EOS 5D Mark IV.
Design, konstrukce, ovládání
Na první pohled je vidět, že jde o řadu 6D – změna vzhledu proběhla jen v detailech. Je to typický Canon se vším všudy. Design možná trochu okoukaný, ale funkční a vyvážený.
Konstrukce využívá kombinaci hořčíkových a plastových dílů a dílenské zpracování je velmi dobré. Nikde nic neskřípe a fotoaparát vzbuzuje důvěru. Podle výrobce je konstrukce dokonce utěsněná proti vlhkosti a prachu podobně, jako u řady 5D. S fotoaparátem jsem fotil přes hodinu v lijáku a byli jsme oba mokří naskrz, ale EOS 6D II na sobě nedal nic znát.
Díky utěsnění můžete klidně fotografovat i tehdy, když se jiní musí schovávat pod deštník:-) |
Ovládání vychází z modelu 6D a 80D. Jde tedy o „třetí řadu“ v logice ovládání přístrojů Canon. První je 1D, založená na logice „tlačítko-volič“, druhá je 5D/7D, využívající amatérsky přívětivější prvky, jako kruhový volič režimů, ale mající zdvojené funkce na hlavních tlačítkách, třetí pak desítková řada a 6D, kde má většina tlačítek jen jednu funkci. Také zde chybí AF joystick.
Logika ovladačů je vyladěná generacemi fotoaparátů i uživatelů, citelně chybí skutečně asi jen ten joystick (jako u prvního 6D). Máme zde sice osmero směrových kláves, ale jejich ovládání s fotoaparátem na oku je méně příjemné, občas nezareagují na stisk (dotisk je poměrně hluboký a „měkký“) a AF bodů je hodně (45). Alternativní způsob je využít rollerů, kdy jeden posouvá vertikálně a druhý horizontálně. Upřímně – je to nejrychlejší způsob, ale nejdéle se na něj zvyká. Staří ostřílení profíci si budou pamatovat, že to byla jediná možnost až do Mark II modelů jedničkové řady. Nebo spíše do modelu 20D, od kterého si jedničková a pětková (a později sedmičková) řada joystick vypůjčila.
Významnou změnou je přítomnost dotykového displeje, který volbu parametrů zjednodušuje. Zejména volbu vyvážení bílé, na kterou nezbylo tlačítko. Díky rychlému menu „Q“ a dotykovému displeji ji nejrychleji nastavíte právě přes něj.
Menu je logicky uspořádané, přehledné a ovladatelné jak šipkami, tak rollery i dotykem. V tom by mohl Canon školit konkurenci…
Jinak platí, že propracovanější (ale složitější) ovládání je jednou z výhod vyššího modelu 5D IV.
Testy
V následujících řádcích se podíváme na šum při různých hodnotách ISO, dynamický rozsah, vyvážení bílé, ostření a video.
Použit byl převážně objektiv Canon 24–105mm F4 L II (pod snímky v plném rozlišení uvedeno).
Obrazový šum
Zvyšování hodnoty ISO znamená vždy ztrátu kvality snímku kvůli vyššímu šumu. Výhodou fullframe fotoaparátů je obecně dobrá odolnost na obrazový šum – citlivost je potřeba vytáhnout opravdu vysoko, aby se šum dal nazvat destruktivním pro obraz. Platí to i v případě EOS 6D II?
Následující výřezy ukazují šum v JPEG (redukce šumu úroveň 1) a v RAW (převedeno v ACR, redukce šumu výchozí, tedy jasového 0% a barevného 25%):
EOS 6D Mark II začíná více šumět na ISO 6400, zvladatelný je šum i na 12800. To je dnes ve třídě fullframe zcela odpovídající výkon. Doporučuji se ale vyhnout hodnotám H1 (51200) a H2 (102400). Jsou zcela nouzové a dobrá fotka z toho nebude. Což koneckonců neplatí jen pro EOS 6D II… Canon je ve výchozím stavu nechává rozumně vypnuté.
Ve srovnání mi chybí citlivost ISO 50 (L), což není nic jiného, než přeexponované ISO 100, ztmavené před uložením. Vzhledem k tomu, že na ISO 100 se šum nevyskytuje, nenašli bychom ho ani v případě ISO 50. Pozor však na přepaly, které při ISO 50 vznikají snáze, než při použití ISO 100!
Srovnání šumu s EOS 6D Mark I
Níže srovnání šumu, pouze RAW, vyvoláno v ACR, výchozí nastavení:
Oba přístroje podávají téměř totožný výkon. EOS 6D Mark II má při většině citlivostí náskok díky vyššímu rozlišení (tedy šum méně vadí). Naopak 6D Mark I sbírá v tomto rozstřelu pomyslné body za menší desaturaci při maximální hardwarově citlivosti ISO 25600. Ta je však vyloženě nouzová u obou přístrojů. Barvy původního 6D jsou sice saturovanější, ale zcela rozpité. Ve srovnání o obrázek výše je navíc vidět, že k větší desaturaci dochází v RAW a může tak jít i o dočasnou horší kompatibilitu Adobe s novým fotoaparátem*.
Dodejme, že v dané třídě je to obojí dobrý výkon.
* při zpracování RAW v Adobe Camera Raw jsem narazil na občasný problém růžové oblohy, který v JPEG nebyl. O snímek vedle v pořádku. Svádím to tedy na Adobe:
JPEG z fotoaparátu | RAW → DNG → ACR |
Dynamický rozsah
Pokud už jste o 6D II hledali informace na internetu, museli jste narazit na " kauzu dynamického rozsahu". Ten se pak údajně neměl od předchozího modelu (kde byl v té době už tak maximálně průměrný) posunout kupředu a zůstat tak na chvostu fullframe třídy. EOS 6D měl nezávislou laboratoří DxO Labs naměřen dynamický rozsah 12.1EV (tedy expozičních kroků). Dnes mají premianti přes 14 (rekordman Nikon D810 14.8EV, Canon 5D Mk. IV slušných 13.6EV).
Co to znamená v praxi? Hlavně to, kdy se na snímku udělá přepal (dynamický rozsah světel) a do jaké míry je možné zesvětlovat tmavý snímek (či část snímku), než se rozpadne v šum.
Důležité je to pro náročnější úpravy z RAW.
12.1EV předchozího modelu není v absolutních číslech nijak špatné, pro běžné úpravy snímků stačilo a stačí. Konkurence však nastavila v posledních letech laťku výš. Znamená to pak třeba snazší záchranu expozičně pokaženého snímku.
Nový EOS 6D Mark II jsem tedy srovnal hned s několika fotoaparáty praktickou metodou – stejně exponovaný snímek v RAW, záměrně „pokažený“ (podexpozicí) jsem převedl na jednotný formát .DNG a podrobil stejné míře zesvětlení v editoru (ACR)*. Fotoaparát s lepším dynamickým rozsahem by měl vykazovat méně zazrněný snímek.
*Abych si ověřil, že Canon nebude znevýhodněn problém rané kompatibility s Adobe produkty, zkusil jsem i Canon DPP. Výsledek je z obou programů obdobný.
Tato kapitola je trochu podrobnější, než je zvykem, právě kvůli oné „kauze“, kterou jsem na počátku zmiňoval.
Fotoaparát jsem poměřil s třemi modely. Samozřejmě s předchozím modelem EOS 6D, pak s přesně o deset let starším modelem (1Ds Mark III) a pak s konkurenčním modelem (Sony A7, přesněji je konkurencí A7 II – mají však stejný senzor). Výsledky s komentářem níže:
vs. EOS 1Ds III
První vyzyvatel je sice těžká váha, ale 6D II by to s ním měl mít nejjednodušší. Jde totiž o deset let starý model (oznámen 2007, na trhu 2008). Ukáže nám, zda se technologie posunula za dekádu dál. Srovnání je ale hlavně zajímavé pro dosavadní majitele EOS 5D Mark II, který měl stejně senzor. Postup vypadal takto:
Výřezy:
Překvapivě, úroveň šumu 6D Mark II není o mnoho lepší (díky vyššímu rozlišení však méně vadí), ale podařilo se od té doby vyřešit banding, který na starém fotoaparátu dělá dost neplechu. Pozor – platí pro šum ve stínech při práci s RAW na nízké ISO. Při vyšších citlivostech je nový senzor výrazně lepší.
vs. EOS 6D
Podívejme se na srovnání s pět let starým EOS 6D:
Startovní čára:
Výřezy:
Řekl bych, že výkon obou fotoaparátů je srovnatelný. Tedy dostatečné dobrý pro většinu uživatelů, ale pozadu za konkurencí (včetně té „stájové“). Na 100% výřezech má 6D II šumu dokonce zdánlivě více, ale jde o větší přiblížení díky vyššímu rozlišení (26 vs. 20MPx). Vzhledem ke svému rozlišení dávají tedy senzory podobný výsledek.
Před pěti lety (6D) takový výkon ještě zapadal do průměru, dnes patří do podprůměru.
vs. Sony A7 / II
K dispozici jsem měl jen Alpha A7 Mark I, ale to nevadí – senzory obou přístrojů Sony jsou totožné. Čipy se liší jen stabilizací, která v tomto testu není relevantní. Oba přístroje se stále prodávají. Alpha A7 má naměřenou DxO hodnotu 14.2EV. Doplňme, že Sony vyrábí čipy i pro Nikon:
Startovní čára:
Výřezy:
Tady je verdikt jasný. Tam, kde Sony stále ještě po zesvětlení (+4EV) dává čistý obraz, Canon trpí na silný, zejména barevný šum. Barevného se dá zbavit, ale je lepší pracovat lokálně, aby nedošlo k desaturaci obrazu. Jasový šum vás bude stát detaily ve stínech. Pokud je pro vás priorita pružnost snímku při výrazných úpravách („HDR z jedné fotky“), udělá vám zrovna v tomto lepší službu konkurence (a to i z vlastních řad Canonu, zmíněný 80D má mít dle DxO měření až 13,2EV, což je nárůst o celý expoziční krok, 5D IV je na tom ještě lépe).
JPEG vs. RAW
Ukázka z praxe. JPEG a nadoraz vyvolaný RAW (ACR, světla –100, stíny +100), obé v plném rozlišení:
DR – shrnutí
Dynamický rozsah patří ke slabším stránkám přístroje. Kdo byl spokojen s DR předchozího modelu, nebude mu překážkou ani DR toho nového. Ale u konkurence najdete pružnost lepší. Komu by to mohlo vadit?
Svatební fotografové chtějí dostat na jeden záběr „bílou“ nevěstu a „černého“ ženicha, často proti obloze či v poledním letním světle (= kontrastní). S EOS 6D II to sice při pečlivé expozici jde, ale některé partie obrazu mohou obsahovat více šumu.
Fotografování krajiny stylem „vše vytáhnu z jednoho RAWu“ může přinášet podobné komplikace. V tomto případě se však používá často technika HDR či přechodové filtry, které nutnost jít s úpravou „nadoraz“ mohou eliminovat.
Pro běžné fotografování z toho nemějte hrůzu. Recenze na internetu (a to včetně té naší, přiznávám), většinou problém nafukují tím, že testují extrémní situace. Prostě počítejte s tím, že s EOS 6D Mk. II je lépe se extrémním expozičním chybám vyhnout. Což je ostatně dobrá rada vždycky :-)
Náplastí budiž velmi propracovaný režim HDR.
Aktualizace 16.9.2017: Dle nezávislého testování DxO Labs má EOS 6D Mark II dynamický rozsah 11.9EV. To plně koresponduje s naším pozorováním.
- Předchozí strana
- 1
- 2
- Další strana
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóru"Děkuji za reakci. Předpokládám, že snímky budou detailnější díky většímu..." - zobrazit celý komentář
6D má větší plochu senzoru, čímž má pixely větší, ačkoliv jich má víc. Díky tomu má na stejné citlivosti vždy o něco lepší poměr signálu k šumu.
S 5D IV jsem srovnával, protože jde o vyšší fullframe model. Ale každý váhá mezi jinými modely, samozřejmě.
5D IV je lepší, což se dá čekat. Ale zase ne každý využije všechno co nabízí.
80D mi vyhovuje, ale ..... Nechce se mi fotit s bleskem. Při recenzi na megapixelu nového objetivu Sigma 24-70mm f/2,8 DG OS HSM Art použil kolega objektiv s 6D. Fotky z prodejny s ISO 1000, se mi z 80D / Sigma 50mm f/1,4 DG HSM Art, v takové kresbě a bez jemného šumu ještě nepovedly. Proto se mi 6D II líbí.
Dneska něco vybrat je pro laika velký problém. Hodně je o marketingu. Navíc, u všeho je hromada věcí navíc, které člověk nepotřebuje a ani navyužije.
Fotila jsem ted s 6D MKII dva tydny od rana do vecera i v noci. Proti staremu modelu 6D, ktery uz mam ctyri roky, me potesilo, ze jsem nyni mohla ostrit i za šera. Treba pri vychodu slunce najednou orel na protejsim brehu a jeste za mlhou, pokazde mi autofokus zaostril. Prijemny je mensi sum u nocni fotky - mlecna draha pri ISO 6400 vpohode, uslo i ISO 10000. Nakonec i pro krajinare se hodi vyklopny displej - kdyz jsem mirila na slunce, nemusela jsem se ohybat pod stativem :)...V porovnani s 80D, kdyz jsem zvykla na FULL frame a mam pro nej i objektivy, je u me jasna volba 6D MKII...
Jako spokojeny majitel prvního 6D jsem na Mark II cekal celkem s nadeji na druhe telo.Hlavne vice krizovych bodu,o neco malo rychlejsi seriove snimani a vyklopny displej jako tresinka.Bohuzel to neni zadna pecka a podle me mela byt takova uz puvodni 6D.Nakonec jsem pres dealera Canonu koupil 5D Mark III za jeste mensi cenu nez stoji novy 6D II.Podle toho co mi rikal tak je 6D II celkem pruser protoze na nej cekalo spoustu lidi a po hodne prestrelene cene radeji lidi kupuji za stejne penize proverenou a kvalitni 5D MKIII.
"Jako spokojeny majitel prvního 6D jsem na Mark II cekal celkem s nadeji na..." - zobrazit celý komentář
...neposkytl by jste mi prosím kontakt na onoho dealera?...Děkuji
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.