Recenze Sigma 135mm f/1.8 ART
Kdo hledá kvalitní portrétní objektiv, určitě má v hledáčku i Sigmu 135mm f/1.8 ART. Objektiv papírově vypadá dobře, ale jak si vede v praxi a jaký je třeba v porovnání se Sigmou 85mm f/1.4 ART?
Úvod
Mezi portrétní objektivy se počítají takové, které mají přepočtené ohnisko mezi 50 mm a 135 mm a které mají dobrou světelnost – f/2 a lepší. Testovaná Sigma je na horní hranici, co se ohniska týče. Z toho vyplývá, že je objektiv nejvhodnější na full frame těla, na „crop“ tělech se přepočtené ohnisko, chcete-li úhel záběru, mění spíše na teleobjektiv a není zcela ideální pro portréty.
Tento objektiv není jediný portréťák Sigmy, vlastně jich je pěkná řádka a vybere si mezi nimi snad každý, ať už preferuje jakékoliv ohnisko. Novinkou podzimu 2018 je pevná čtyřicítka, nicméně když se budeme bavit o již zaběhnutých objektivech, je tu třeba Sigma 50mm f/1.4 ART, Sigma 85mm f/1.4 ART a relativní novinka Sigma 105mm f/1.4 ART.
Všechny tyto objektivy jsou mezi portrétními fotografy hodně oblíbené díky jejich dobrému poměru cena/výkon – hlavně v porovnání s podobnými objektivy Nikonu a Canonu.
Různá ohniska znamenají, že se objektivy hodí na jiné žánry, což třeba v případě padesátky znamená nejen portréty ale i reportáž, u testované „stopětatřicítky“ bych k portrétům přidal i žánr krajinářské fotografie, pro kterou je ohnisko 135 mm velmi zajímavé.
Parametry
- Ohnisko: 135 mm
- Pro formát: full frame
- Úhel záběru: 18,2 °
- Počet lamel clony: 9
- Rozsah světelnosti: f/1.8–16
- Minimální zaostřovací vzdálenost: 87,5 cm
- Maximální zvětšení: 1:4.3
- Průměr filtru: 82 mm
- Konstrukce: 13 optických členů v 10 skupinách
- Rozměry (průměr×délka): 91,4 mm×114,9 mm
- Hmotnost: 1130 gramů
- Pro bajonety: Nikon F, Canon, Sigma, Sony E
Design a ergonomie
Když objektiv vezmete do ruky, poznáte, že se jedná o Sigmu z řady ART. První poznávací znamení je hmotnost a celkem velké rozměry. Druhým poznávacím znamením je použití velmi kvalitních materiálů, tedy dobře dílensky zpracovaná kovová konstrukce. To je příčinou oné vyšší hmotnosti.
Objektiv by se dal popsat jako velký kus skla. Tělo se skládá z kovového kousku, na kterém jsou umístěny přepínače a náhled zaostřené vzdálenosti, a velkého pogumovaného ostřícího prstence. Na první pohled mě napadlo, že si budu omylem přeostřovat, ale ani jednou se mi to při testování „nepodařilo“.
Mnohem zajímavější jsou ony přepínače. Jeden mění ruční a automatické ostření, druhý omezuje ostření na 0,875–1,5 m a 1,5 m až nekonečno. To přijde vhod, pokud fotíte portréty – tedy aspoň metr a půl od roviny snímače, přičemž portréty se tímto objektivem moc fotit pod metr a půl nedají, to už jsou spíše detaily.
Rozhodně je třeba Sigmu pochválit, že umožnila ostření už od 87 cm, podobné objektivy začínají často na metru a dále, takže tímto objektivem zvládnete fotit i trošku detaily, což u portréťáků není moc běžné. Nicméně zde o makru mluvit nemůžeme.
- Předchozí strana
- 1
- 2
- 3
- Další strana
Komentáře
Tento článek nemá žádné komentáře
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.