Sony A7 III: Z pohledu uživatele nižších řad Sony Alpha bezzrcadlovek
Jste pokročilejší fotograf, který má zájem o proniknutí do světa full frame, a ptáte se, zda byste měl hledat odpověď u Sony? V následujících odstavcích vám popíšu můj přechod z APS-C řady Sony Alpha na novou fullframovou bezzrcadlovku Sony A7 III.
Měl jsem možnost si vyzkoušet Sony A7 III (technická recenze zde) a jako student bez vlastních příjmů jsem se rozhodoval, zda si v budoucnu tento foťák zakoupit i přes téměř nedostupnou cenu. Do té doby jsem totiž fotil s fotoaparátem Sony A6000, jehož tělo má dnes cenu zhruba 11 990 Kč, (oproti A7 III s cenou 59 990 Kč). V následujících odstavcích naleznete mé srovnání mezi oběma foťáky a dalšími bezzrcadlovkami řady Sony A6×××.
Tělo a ovládání
Hned jak vezmete foťák do ruky, je znát že A7 III je jiný kalibr než fotoaparát z nižší řady třeba jako Sony A6300. A7 má sice znatelně těžší tělo, ale je pořád lehčí než mnoho APS-C zrcadlovek, přestože má větší senzor.
Grip skvěle padne do ruky a tlačítka jsou výborně rozmístěna. Celkově není vůbec těžké si zvyknout na ovládání A7 III, když jste foťák od Sony už dříve používali. Jedním z mnoha příjemných doplňků k ovládacím prvkům je například přední “roller” na rychlou změnu času nebo clony.
Také další prvek, který je zdánlivě nevýznamný, ale pocitově dělá obrovský rozdíl, je tlačítko spouště. U A7 je totiž výrazně větší než na Sony A6000/A6300 (i Sony A6500 ale tam už je ten rozdíl menší) a také podstatně robustnější, což dodává pocit, že držíte opravdu profesionální fotoaparát.
Ostření
Často se totiž říkalo, že fotoaparáty Sony jsou jen „hračky“, ale to už není případ u A7 III. Navíc je u něj poprvé zabudovaný joystick, když se rozhlédneme v této řadě od Sony. Je to také věc, která chybí v sérii APS-C foťáků od Sony, tam je v režimu flexible spot AF (manuální posun ostřícího bodu), nutno první stisknout tlačítko ve středu kolečka, a pak teprve můžete pohybovat s ostřícím bodem, jinak byste začali měnit ISO, režim snímání apod.
Toto je také věc, která brání ve využití takových fotoaparátů při focení zvěře, svatby, nebo dokonce hbitého mazlíčka, protože zmáčknutí dalšího tlačítka navíc dokáže zkazit načasování záběru, když jde o vteřiny. Při velmi akční fotografii je pak spíše lepší využít “AF tracking.” Toto platí hlavně v případě, že musíte mít oko na hledáčku, jinak se samozřejmě dá posouvat ostřící bod i dotykově přes obrazovku – to je funkce, která třeba na A6000/A6300 chybí (pozdější verze už tu možnost má).
Joystick jsem hlavně ocenil při focení svatby, umožnilo to dívat se přes hledáček, posouvat ostřící bod, a přitom se vyhnout odrazům přímého světla na obrazovce. Toto navazuje na další ostřící funkci, která chybí u A6000. Tou je kontinuální ostření na oko, (pozdější fotoaparáty A6300/A6500 to už umí). Tato funkce umožňuje zachytit oko fotografované osoby dokonale ostře i při velmi otevřené cloně. V praxi byl A7 III nejrychlejší a nejpřesnější z uvedených foťáků.
Tichá závěrka
Jedna z nejzajímavější funkcí tohoto fotoaparátu je možnost naprosto tichého snímání. Pokud přecházíte ze Sony A6300 a A6500, tak tuto funkci už znáte a budete ji moci dále používat (pokud přecházíte ze Sony A6000, tak toto bude novinka).
Při focení svatby mi úplně tiché snímání umožnilo zachytit opravdu přirozené výrazy všech účastníků – totiž většinou když lidi uslyší cvaknutí foťáku, začnou se chovat jinak, protože ví, že jsou foceni, proto pak ty záběry nevypadají jako upřímné zachycení momentu.
Také při focení například v kostele je výhodné mít úplně tiché snímání, abyste zbytečně nerušili a nedávali znát, že tam jste. Zase při focení portrétu je podle mého názoru naopak lepší tuto funkci vypnout, aby fotografovaná osoba věděla, kdy jste fotku vyfotili.
Výkon a výdrž
Ačkoli velikost baterie u A7 III není o tolik větší než baterie u A6000, rozdíl ve výkonu je zásadní. Při focení svatby s A7 III a A6000 současně je zřejmé, že A6000 se nemůže ani z daleka vyrovnat A7 III, co se týče výdrže. Po zhruba 7 hodinách střídavého focení s oběma foťáky, jsem musel v A6000 jednou vyměnit baterii a u té druhé zbývalo na konci 30 %, zatímco na A7 III jsem si vystačil s jednou baterkou, která měla na konci ještě 70 % kapacity.
Toto ale nebyl jediný případ, kdy jsem ocenil výdrž baterie na A7 III, třeba při 45minutovém timelapsu, při čemž byl display celou dobu zapnutý a foťák byl v režimu S&Q (režim který A6000/A6300 nemá), ubylo jen 15 % z plně nabité baterky. Tady je část minutoveho timelapsu.
A finální věc, která opravdu výrazně rozlišuje A7 III od fotoaparátu jako A6300 ve výkonnosti, je velikost vyrovnávací paměti, která je u A7 III několikanásobně lepší. Ale nesmíme také zapomenout, že A7 III má lehce pomalejší snímání za vteřinu než jeho menší APS-C sourozenci (11 fps versus 10 fps).
Nicméně rozdíl ve velikosti vyrovnávací paměti je tak velký, že pomalejší snímání ani nestojí za řeč. Zajímavá věc ale je ta, že fotoaparát A6500 má dokonce i o něco větší vyrovnávací paměť než A7 III a přitom ještě dokáže fotit o 1 snímek za vteřinu rychleji. Upřímně se ale skoro nikdy nestane to, že by se naplnila vyrovnávací paměť na jeden zátah, většinou je vždy nějaký čas mezi sériovým snímáním pokud ovšem nefotíte tak, že jen držíte neustále zmáčknutou spoušť.
Velikosti vyrovnávacích pamětí | ||||
A6000 | A6300 | A7 III | A6500 | |
JPEG | ~47 | ~44 | 177 | ~231 |
RAW | ~22 | ~22 | 89 | ~110 |
ISO a šum
Také další oblastí, kde výrazně vyniká A7 III nad A6000, je kvalita obrazu při vysokých hodnotách ISO. Tady ovšem není divu, když bereme v na vědomí, že A7 III je full frame a hlavně má zhruba o 4 roky novější snímač.
Vše níže foceno při F/5.6:
Porovnání RAWů: Sony A7 III vlevo a A6000 vpravo
JPEGy bez odšumu: Sony A7 III vlevo a A6000 vpravo
JPEGy s nízkým odšumem: Sony A7 III vlevo a A6000 vpravo
JPEGy s plným odšumem: Sony A7 III vlevo a A6000 vpravo
Z “šumovek” je evidentní, že obraz z A7 III při ISO 25 600 je naprosto použitelný, mezitím co u A6000 můžeme hledat podobný výsledek spíše u ISO 3200.
Dynamický rozsah
A7 III vždy vlevo, A6000 vpravo.
Tady porovnáváme RAW ze stejného místa z obou fotoaparátů, veškeré optimalizace dynamického rozsahu byly vypnuty a expoziční kompenzace obou foťáků byla přesně na nule, což vycházelo na ISO 100, F/11, 1”. Poté jsem v LightRoomu zvednul stíny i práh černé na maximální hodnotu (100), ale i přesto zůstala místa na fotografii od A6000 sytě černá. Na A7 III to vyšlo tak, že se přesně srovnal práh černé s levou stranou histogramu.
Ale co je asi nejpodstatnější rozdíl mezi těmito fotoaparáty, je rozdíl v množství barevného šumu ve stínech, u A7 III je velmi minimální i při inspekci zblízka, ale u A6000 je vidět na první pohled a opravdu působí velice nepříjemně.
Toto je ta samá scéna při totožných expozičních hodnotách (akorát focena do JPGu) a vidíme v porovnání, kolik se ze stínů opravdu může vytáhnout v RAWu. Oba JPGy nemají žádnou optimalizaci dynamického rozsahu ani nejsou nijak upravované a vidíme tedy, že jsou vzhledově téměř identické, co se týče dynamického rozsahu. Takže pokud fotíte do JPG bez jakékoli optimalizace, tak budou výsledky téměř nerozeznatelné.
Tady jsou opět JPGy stejně exponované, ale mají zapnutou funkci “Optimalizace Dynamického Rozsahu” na maximum, tedy 5. stupeň. A oproti posledním JPGům je vidět mnohem víc kresby ve stínech od obou foťáků, přesto je to u A7 III mírně výraznější, zejména na stropu jeskyně.
Tady je opět ukázka RAWu po úpravě v LR s rozdílem, že obě fotky byly foceny při ISO 100, F/11, 4” což vycházelo na expozici +2 EV. Poté jsem u obou fotek posunul stíny na +100 a ubral světla na –60. Je tu podstatně lépe vidět uvnitř jeskyně, ale i přepaly venku po úpravě zcela zmizely a řekl bych, že výsledky z A7 III jsou rozhodně použitelné, na rozdíl od A6000, kde se opět objevuje výrazný barevný šum ve stínech a jsou tu vidět i pásmové přechody v šumu na pravé straně jeskyně.
Pro ukázku originální scény posledních RAWu tu jsou i JPGy bez optimalizace a bez úpravy.
A jako poslední máme porovnání scény přeexponované o +2 EV při zapnutí Optimalizace Dynamického Rozsahu. Výsledky JPGů jsou i v tomto případě velmi podobné s hlavním rozdílem, že u A7 III je přepal na listí venku mírnější, ale není to nic zásadního.
Také tu opět vidíme rozdíl ve vyvážení bílé na stěnách uvnitř jeskyně. A7 III má tendenci spíše do růžové a A6000 se vždy naklání více do zelené (oba fotoaparáty byly nastaveny na WB zamračeno). Zajímavé však je, že WB venku z jeskyně je v pořádku u obou, takže to jednoznačně souvisí se zesvětlováním stínů při Optimalizaci Dynamického Rozsahu.
Závěr
Celkově je Sony A7 III velmi kompletní full-frame „balíček“, na který je velmi snadné si zvyknout. V případě, že přecházíte z APS-C bezzrcadlovek od Sony a máte k tomu již od Sony vybavení (např. blesky, objektivy, apod.) je to velký bonus.
U objektivů je však kvůli změně ve velikosti sensoru zmenšený obraz v A7 III (cca 10mpx), a není tedy úplně optimální používat APS-C objektivy. Nicméně můžete použít další vybavení a hlavně jste navyklí na velmi podobné ovládání a chování foťáku.
Při používání full-frame objektivu je rozlišení fotoaparátu 24mpx, což je bohatě dostačující na většinu účelů. Je to v podstatě stejné rozlišení, jako mají fotoaparáty Sony z bezzracadlové APS-C série, ale díky větší ploše sensoru můžeme získat mnohem lepší výsledky při špatném světle.
Také musíme vzít na vědomí ohromující výsledky na straně A7 III při ISO testech i testech dynamického rozsahu, které fotoaparát výrazně odlišují od A6000.
A k tomu má A7 III oproti A6000 další velký plus, což je duální slot na SD karty, protože například při focení svateb je obzvlášť důležité, aby fotky byly v bezpečí. Musím však říci, že také chápu, když lidé říkají, že na tom nezáleží, zda máte či nemáte dva sloty, protože se mi za celou dobu při focení s A6000 poškodila jen jedna karta a to byla opravdu velmi stará karta s 2GB kapacitou (nebylo to na svatbě). Z toho bych usoudil, že pokud máte aktuální karty, tak je jen velmi malá šance, že se vám karta poškodí. Nicméně při focení neopakovatelné události, jakou je např. svatba to opravdu není ideální a rozhodně je to risk.
Takže vcelku bych řekl, že A7 III rozhodně nezklame, pokud přecházíte z jiných APS-C bezzrcadlovek, a budete rádi, že jste zůstali u Sony. A co se týče mého osobního rozhodnutí, tak rozhodně plánuji že A7 III se stane mým dalším foťákem.
Přečtěte si i náš přehledný článek o nejlepších bezzrcadlovkách, které jsou právě na trhu. Naleznete v něm zajímavé tipy a možnosti výběru, o kterých jste ani nemuseli uvažovat. Můžete se podívat i na další recenze bezzrcadlovek či recenze full frame fotoaparátů obecně.
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruVidím, že si s tím autor dal dost práce, ale připadá mi jako nesmyslné srovávat APS-C a Fullframe přístroje. V obou případech jde o přístroje zcela jiných kategorií velikosti, určení a ceny. Při přechodu z APS-C na fullframe Sony lze jen konstatovat logické věci ohledně kompatibility objektivů.
"Vidím, že si s tím autor dal dost práce, ale připadá mi jako nesmyslné..." - zobrazit celý komentář
I když je posun vpřed snad ve všech ohledech logický, nikdy není na škodu vidět přímé srovnání, o kolik je full frame lepší a kde přesně se to projeví.
"I když je posun vpřed snad ve všech ohledech logický, nikdy není na škodu..." - zobrazit celý komentář
Ano, taky si dovedu představit to nadšení a radost ze znatelné změny k lepšímu. Pro většinu lidí tady je fotografování koníček a záliba má přinášet potěšení..
Koukám na ty srovnávací fotky a musím konstatovat, že oba strojky mají tutéž kvalitu obrazu, mně osobně na ničem jiném až tak nezáleží. A s despektem poznamenám, že ta kvalita obrazu je v podstatě stejná jako u dnešních mobilů, zvlášť, když si člověk prohlíží fotky na webu, kde jsou obrázky velmi silně ořezané. Žádná jiná možnost jak fotku uvidět dnes bohužel není.... Jinak mám a6500, předtím právě a6000.
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.