Test objektivu Helios-44-2 58mm f/2.0

Netradiční den, netradiční recenze. Nečekejte žádnou novinku, protože se vrátíme zpět do SSSR. Druhou polovinu 20. století se tam totiž vyráběla kopie objektivu Biotar od Carla Zeisse - Helios-44-2 58mm. Pro jejich bytelnost jich nemálo přežilo dodnes a v poslední době jsou poměrně rozšířené. Cenově jsou velmi dostupné a pro bajonet M42 lze najít redukce na drtivou většinu digitálů.

ÚVOD

Jak bylo výše uvedeno, pro objektiv Helios-44–2 58mm f/2.0 existují redukce na většinu dnešních foto­aparátů. Následující test tak nebyl proveden na starších zařízeních s M42 bajonetem (jako je například Zenit-E), nýbrž s pomocí redukčního kroužku pro Nikon f. U toho je problém, že je potřeba další čočky, aby sklo ostřilo na nekonečno. Záměrně jsem ale zvolil druhou variantu – redukční kroužek bez  optického členu. To znamená, že pracuji s čistým obrazem zajištěným pouze originálními e­lementy za cenu ostřící vzdálenosti do max. 74 cm. Jedná se o Full Frame (FF) objektiv (vyrobený, aby sloužil fotoaparátům na standardní film), ale testován byl na APS-C zrcadlovce, což eliminuje většinu neduhů objektivu a použití na crop těle je tak oblíbenou možností.

Retro test objektivu Helios 58mm f/2

PARAMETRY:

  • Ohnisko: 58 mm (87 mm po přepočtu)
  • Rozsah světelnosti: f/2.0 – f/16
  • Minimální zaostřovací vzd.: 35 cm
  • Průměr filtru: 49 mm
  • Počet lamel clony: 8
  • Konstrukce: 6 optických členů ve 4 skupinách
  • Ovládání: Plně manuální
  • Rozměry: 57 mm × 60 mm
  • Hmotnost: 230 g

DESIGN A MATERIÁL

Nejedná se o křehotinku. Celokovové tělo prokládají skleněné čočky, jiné materiály tu nehledejte. Vejde se do dlaně, ale za to působí těžce. Už na první pohled se dá usoudit, že něco vydrží. A také že ano, objektiv mi zapůjčil bývalý horník, který s ním fotil práci v šachtě, a stále funguje.

Retro test objektivu Helios 58mm f/2

NENÍ HELIOS JAKO HELIOS

Sovětská firma HELIOS vydala přes 53 typů objektivů. Samotný typ pak měl ještě nespočet verzí. Například testovanému Heliosu 44–2 předcházely Helios 44–1 a 44M. Ten se pak ještě větví na 44MM, 44M-2, 44-M4, 44M-5, 44-M6, 44-M36 a mnoho dalších. Všechny Helios 44 se liší hlavně stavbou a počtem lamel clony. Zatímco testovaný 44–2 má lamel 8, jeho předchůdce 44–1 pracuje s 13 lamelami.

Pokud byste si takové sklo chtěli pořídit, doporučuji prostudovat si, s jakým že Heliosem máte tu čest. Samotní prodávající v bazarech někdy uvádějí nepřesné údaje. Není jednoduché se v té kopě modelů vyznat. Vedle čočky ale vždy naleznete označení (vizte níže na fotografii), které můžete vygooglit. Pokud se informace o daném modelu shodují na několika stránkách, můžete vesele objednávat.

Retro test objektivu Helios 58mm f/2

OVLÁDÁNÍ

„Hrát“ si můžete se třemi kroužky. Dva nejvzdálenější od bajonetu spolu souvisí: Ten krajní při použití trochu síly cvakne do jiné polohy a uvolní tak určitou hodnotu clony, do které se můžete dostat přes onen druhý kroužek. Ten se plynule otáčí a umožňuje tak ladný přechod mezi clonovými čísly, což se dnes hodí pro natáčení videí. Prakticky – když první, nejvzdálenější kroužek „přecvakneme“ do polohy f/16, druhým můžeme libovolnou rychlostí měnit hodnoty clony mezi f/2.0 a f/16.

Ale k čemu to sloužilo dříve? Řekněme, že je venku prudké světlo a rychlost závěrky 1/500 (max. hodnota u Zenitu-E) vám nestačí pro nepřeexponovaný snímek. Zacloníte tedy na f/11 (otočíte oběma kroužky naráz) a dáte se do ostření. Ale ejhle, v hledáčku toho není moc vidět! Otočíte si tedy volný kroužek zpět na otevřenou clonu, zaostříte, jednoduchým pohybem ho vrátíte zpět a stisknete spoušť. Kdyby tam nebyl, mohli byste si během tuhého přecvakávání prvního kroužku pohnout s fotoaparátem a vychýlit se tak ze zaostřené roviny. 

Nejblíže k bajonetu pak najdeme ostřící matici. Ta lze otočit o téměř 360°, což zaručuje pevnou ruku v jemném ostření. Je pohodlné, když nemusíte nastavovat ostření po desetinách milimetru. Navíc se matice neotáčí ani příliš lehce, ani příliš ztuha. Samozřejmě nechybí ukazatel hloubky ostrosti. 

Sklo nijak nekomunikuje s fotoaparátem, takže na displeji jsem za písmenkem f měl jen dvě pomlčky. Můžete se klidně stavět na hlavu, ale skrze samotné tělo zrcadlovky clonu ani ostření nijak neovlivníte. 

Líbil se vám článek?

Pokračovat v sérii

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Hana Balašová
    Hana Balašová
    02.01.2019 21:44
    Reaguje na Josef Prachař 02.01.2019 17:52:

    "Adaptování těchto starých objektivů na digitální fotoaparáty at' již..." - zobrazit celý komentář

    Máte zcela jistě pravdu ale všech těch neduhů se dá využít k patlání pocitovek a vady těch skel využít ke snovým fotografiím, které novým sklem těžko uděláme :-) Profíci je zatracují, my, amateři jásáme :-D

  • oldabasak
    oldabasak
    02.01.2019 22:03
    Reaguje na Hana Balašová 02.01.2019 21:44:

    "Máte zcela jistě pravdu ale všech těch neduhů se dá využít k patlání..." - zobrazit celý komentář

    Tak jasně, když neumím vyfotit pořádnou fotku kvalitním moderním sklem, nasadím starého Heliose a budu za frajera, co má na focení oko. A když ani to nezabere, předvedu fotku do černo bílé a začnu se tvářit jako umělec. Dělám si srandu, ale někdy mi to tak připadá.

  • E.B.E
    E.B.E
    02.01.2019 22:19

    Tvůj příspěvek, Josefe, mě zase pobavil. Kromě toho, že pleteš hrušky s jabkama, nemá tvůj závěr jakýkoli smysl. Pro začátek můžeme zkusit trochu matematiky. Velikost kinofilmového políčka je 36x24 mm. Například Kodak udává počet 130 zrnek oxidu stříbrného (což jsou ony světlocitlivé pixely) na milimetr. Myšleno na řádek. Ne čtvereční. To znamená, že výsledné rozlišení černobílého políčka kinofilmu je 14,6 Mpx. Kvalitnějšího cca 22 Mpx. Což se sice zdá obdobné, jako dnešních digitálních čipů. Jenže čočky musí soustředit světlo na menší plochu třeba onoho APSC, který má cca 24x16 mm. Tj polovinu kinofilmové velikosti. Když tedy zdvojnásobíme rozlišení APSC s 20 Mpx dvakrát, výsledkem je cca 40ti Megapixelový čip. Dobrá. Je to o trochu víc. No u tvého FF čipu už to takový rozdíl nebude. Takže jak říkáš, tyhle starý skla se budou víc hodit k FF formátu. Teď ale de o to, proč vůbec přepočítávat nějaký digitální rozlišení u tak analogové věci, jako je objektiv z optického skla (kde záleží jen na jeho kvalitě). Zvlášť , když výsledné fotografie si prohlížíme na netu ve velikosti 800x600, nebo tiskneme v běžné velikosti 10x15 do památníčku (rozlišení tisku při 300dpi je cca 2Mpx) To je na tom všem nejzábavnější a zároveň i odpověď, proč by každýho mělo trápit rozlišení starších skel :-) Zvlášť, když poskytnou tolik zábavy, proti jejim mladším bratříčkům. Co se týká slova "předělávka"a úsilí, pak už vůbec nechápu, co je složitýho na vložení kousku plechu mezi fotoaparát a objektiv. Otázka dvou vteřin. A že by objektiv nefungoval jak má? Ale on funguje přesně tak jak má. Máš asi na mysli, že budeš muset ručně točit kroužkama, abys něco vyfotil. Jestli ti rozumím. A to je právě to, čím by měli začít všichni fotografové, aby pochopili, co to je fotografování a zábava. Výsledky často překvapí i majitele stokrát dražších, moderních objektivů. (koneckonců se pořád vyrábí manuální objektivy. Dokonce jsou to často i ty nejkvalitnější skla na trhu) PS: Kterej výrobce vybavuje FF zrcadlovky kvalitními objektivy ? :-) Asi jsi chtěl říct, že si musíš k fotoaparátu patřičný objektiv draze koupit (a nebo taky ne, když máš tyhle sklíčka dávno doma) :-) Teď mě napadá: Taky by sis nějaký to sklíčko mohl skusit. Při ofocování obrazovek v SD kvalitě ti rozlišení problémy dělat nebude a na ostření je taky dost času. Ještě se u toho něco naučíš :-)

  • E.B.E
    E.B.E
    02.01.2019 22:20
    Reaguje na oldabasak 02.01.2019 22:03:

    "Tak jasně, když neumím vyfotit pořádnou fotku kvalitním moderním sklem,..." - zobrazit celý komentář

    ...a nebo tak :-))

  • Petr Novák-Moric
    Petr Novák-Moric
    07.01.2019 16:06

    Podle mě článek vůbec nevystihuje to, proč někteří fotografové používají staré objektivy konstruované pro film a mylně je představuje jako levnou náhradu současných objektivů. Např. to, že je třeba Helios vyhledáván hlavně kvůli bokehu, je zmíněno jen okrajově. V žádném případě nejde o náhradu dnešních objektivů, ale využití optických vlastností objektivů, které nebyly původně konstruovány pro digitání čipy. Podobné objektivy se stále vyrábějí. Při častém a samoúčelném používání objektivů s nestandartními vlastnosmi je ale snadné sklouznou do klišé, ale kdo ví, jak a hlavně proč je používat, ten může vytvořit mimořádné fotografie. Takže porovnávání parametrů těchto objektivů se současnými je úplně mimo. Lensbaby taky nikdo neporovnává s moderními Zeissy. Na druhé straně dost fotek na internetu, které byly zhotoveny tímto objektivem jsou opravdu paskvily, a jestli se někdo veze na vlně nějaké módy, je to jeho věc. Manuální ostření na pohyblivé objekty starými objektivy taky není věc náhody (aspoň u toho, kdo ví, jak na to), jak se píše v článku, ale prostě znalosti postupu a praxe. Nakonec ostřilo se tak odjakživa a vznikaly bezvadné reportážní a sportovní fotografie. Jakýkoliv postup, který vede k fotografickému ztvárnění vlastní tvůrčí představy, má své místo, a jednou z mnoha ¨možností je použití starých objektivů. A potom jsou další, kteří je používají prostě z nostalgie a obdivu ke staré technice, tak, jako někdo má rád parní lokomotivy i když jezdí pomaleji, než ty elektrické.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (16)

Tisknout článek

Tip na článek

ŠKOLA BARVY JANA POHRIBNÉHO, 7. DÍL
ŠKOLA BARVY JANA POHRIBNÉHO, 7. DÍL

Sedmý díl no­vého se­ri­álu „Škola barvy od Mi­s­tra Jana Po­hrib­ného“ je vě­no­ván 1. části té­matu „Barva jako sym­bo­lický i lé­čivý ja­zyk“. Cvi­čení: Vy­tvořte kre­a­tivní fo­to­gra­fie, kde klí­čo­vou roli bude hrát šedá (již jako hlavní ná­mět nebo po­zadí), pří­padně v kom­bi­naci s další bar­vou (barvami). Snažte se po­cho­pit, jak dů­le­žitá je právě kom­bi­nace ne­ut­rální barvy a jiné vý­razné barvy, která může být vůči šedé na­prosto mar­gi­nální a přes to jí ne­pře­hléd­neme (prin­cip ba­revné do­mi­nanty).

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

Články v sérii:

FotoAparát.cz - Instagram