Test objektivu Sony FE 12–24 mm F2.8 GM
Full Frame bezzrcadlovky firmy Sony jsou na trhu od roku 2013. A postupně se zaplňují mezery v nabídce objektivů pro tento formát. Takovou mezeru zaplnil i objektv FE 12–24 mm F2.8 GM, světelný utěsněný širokáč s autofokusem, kterému do kilogramu chybí 15 dekagramů. Jaký je?
Objektivy FE, které jsou určeny pro bajonet E a fullframe těla, jsou potřeba od roku 2013, kdy firma Sony přišla na trh s fotoaparátem Sony Alpha3000. Od roku 2010 bajonet E používala v bezzrcadlovkách s čipem APS-C (řada NEX). Takže tu máme devátý rok, kdy objektivy Sony EF dobývají trh a zacelují mezery.
Objektiv Sony FE 12–24 mm F2.8 GM (SEL1224GM) je objektiv řady G Master, která je nevyšší řadou pro bajonet E. Test objektivu byl proveden na těle Sony Alpha7R IV.
Základní vlastnosti
Bajonet | Sony E |
Skupiny/členy | 14/17 |
Zorný úhel (35 mm) | 122° – 84° |
Světelnost | F2,8 – F22 |
Clona | kruhová s devíti lamelami |
Maximální poměr zvětšení | 0,14 |
Stabilizace | v těle fotoaparátu (ne v objektivu) |
Rozměry | 97,6 × 137 mm |
Hmotnost | 849 g |
Konvertory | nekompatibilní |
Mechanické zpracování
Čekáte něco jiného, než dokonalost? Já ne. A že jsem hledal. Objektiv je odolný proti prachu a vlhkosti. Ovládání ostření i zoomu jde naprosto lehce, přesně, pocitově zcela bez výhrad.
Sluneční clona je integrovaná, krytka na ní drží skvěle.
Minimální vzdálenost pro zaostření je 28 cm. Na těle najdete dva ovládací prvky. Přepínač automatického ostření a manuálního ostření. Druhé tlačítko slouží primárně k aretaci zaostření. V menu nastavení fotoaparátu mu lze přiřadit i jiné funkce.
Na přední člen samozřejmě nejdou použít žádné filtry, ale to nevadí – máme k dispozici zadní držák standardních archových filtrů.
Kompletní funkce a vlastnosti najdete na stránkách výrobce Sony.
Ostření
Ostření je vždy o spolupráci těla a objektivu. Já mohu konstatovat, že objektiv Sony FE 12–24 mm F2.8 GM na těle Sony Alpha7R IV funguje výborně. To platí jak pro automatické ostření, tak pro manuální ostření. Manuální ostření je ovládané elektronicky otáčením ostřícího prstence, ale jeho odezva je okamžitá a je lineární, což mně naprosto vyhovuje.
Sférické zkreslení (distorze), chromatická vada (aberace)
Tady je zajímavé zkoumat nejen jpg vytvořený fotoaparátem, ale podívat se i na neupravený RAW, přesněji na jpg vytvořený z RAWu bez korekcí pro objektiv. Pro vytvoření jpg z RAWu jsem použil dva programy, je zajímavé výstupy porovnat i mezi sebou.
12mm (112) |
24mm ohnisko (124) |
Originální jpg pro 12mm (112) a 24mm ohnisko (124).
(212) |
(224) |
Jpg vytvořený v programu RawTherapee, kde jsem zakázal korekce vztažené k objektivu (212), (224).
(312) |
(324) |
Jpg vytvořený v programu Imaging Edge s vypnutými korekcemi distorze a chromatické aberace (312), (324). Imaging Edge je originální SW pro úpravu RAWů firmy Sony.
(412) |
(424) |
Jpg vytvořený v programu Imaging Edge s vypnutou korekcí distorze a zapnutou korekcí chromatické aberace (412), (424).
(512) |
(524) |
Jpg vytvořený v programu Imaging Edge se zapnutou korekcí distorze a vypnutou korekcí chromatické aberace (512), (524).
(612) |
(624) |
Jpg vytvořený v programu Imaging Edge se zapnutými oběma korekcemi (612), (624).
Z předchozího je vidět, že originální jpg a jpg s vypnutými korekcemi distorze (3..) jsou v posuzovaných parametrech prakticky totožné. Jpg (2..) zabírá nepatrně větší plochu. Evidentně tedy ke korekcím dochází, ale nejsou nijak zásadní. Zajímavé je, že při zapnutí korekcí distorze (5..) a (6..) je výsledek odlišný od originálního jpg. To lze vysvětlit pouze tak, že originální Imaging Edge provádí korekce, které se liší od korekcí přímo ve fotoaparátu a provádí je i v případě, že je vypneme.
Distorze je u originálních jpg (112), (124) u obou ohnisek neznatelná, rozhodně neruší.
Následující snímky potvrzují předchozí tvrzení (zmenšené snímky).
Chromatická vada je prakticky nulová, v jpg bez úprav této vady (312), (512) ji najdeme jen obtížně. V originálním jpg je totiž náznak aberace na úrovni maximálně dvou pixelů a to zcela v kraji snímku při rozlišení snímače 61 MPx. Faktem je, že při korekci této vady (4..) je aberace zcela nulová.
Kresba
Prohlédněte si série snímků (výřezy 300 × 200 px) při daných clonách a krajních ohniscích. Tady je nutné přihlédnout de zhoršení kresby vlivem citlivosti. Snímáno ze stativu, samospoušť, automatické ostření. Výřezy jsou vytvořené konverzí originálních snímků do formátu tiff, provedením potřebných výřezů, vložení popisků a sloučením. V posledním kroku je výsledek uložen do jpg v kvalitě 99% jpg. Vše pomocí Zoner Photo Studio X.
Kresba je pro kratší ohnisko v krajích výborná od F6,3 do F13. Při zaclonění od F3,5 dojde v porovnání s nižšími clonovými čísly k výraznému zlepšení. Od F16 se kresba mírně horší. Ke zhoršení kresby přispívá ISO a paradoxně vysoké rozlišení čipu. Je třeba si uvědomit, že na snímku je například drát bleskosvodu, jehož reálná tloušťka je maximálně jeden centimetr.
Pro delší ohnisko jsou výsledky ještě lepší. Horší kresba je pouze pro F20 a vyšší.
Pro perfektní snímky v celé ploše je dobré pro nejkratší ohnisko mírně clonit a vyhnout se nejvyšším clonovým číslům. Pro nejdelší ohnisko je dobré se vyhnout nejvyšším clonovým číslům. Výrazně větší vliv na kresbu může však mít použitá citlivost.
- Předchozí strana
- 1
- 2
- Další strana
Komentáře
Tento článek nemá žádné komentáře
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.