Recenze širokáčů: Nikkor Z 14-24mm f/2.8 S a Nikkor Z 14-30 mm f/4 S
Nikon ke svým bezzrcadlovkám nabízí dva širokoúhlé zoom objektivy – Nikkor Z 14-24mm f/2.8 S a Nikkor Z 14-30 mm f/4 S. Přinášíme přímé porovnání jejich vlastností – který z nich se více vyplatí?
Pokud máte rádi širokoúhlou fotografii, možná se právě rozhodujete, který z těchto dvou objektivů koupit. Možná se jen rozhodujete, zdali koupit jeden z nich a o tom druhém neuvažuje, každopádně jste na správném místě.
Nikkor Z 14–30 mm f/4 S (v článku budu název pro přehlednost zkracovat jako „14–30“, tedy „čtrnáct-třicítka“) je hybridem mezi profesionálním a amatérským objektivem. Z tábora profesionálů má vlastnosti jako konstantní světelnost, velmi kvalitní optický výstup a cenu. Z vlastností typických pro amatérské objektivy má skládací tělo, horší světelnost a především kontroverzní nevypnutelné potlačení zkreslení.
Nikkor Z 14–24mm f/2.8 S (v článku budu název pro přehlednost zkracovat jako „14–24“, tedy „čtrnáct-čtyřiadvacítka“) je potom plnohodnotným profesionálním objektivem, jež patří do tzv. svaté trojice objektivů s ohnisky 14–24 mm, 24–70 mm a 70–200 mm při konstantní světelnosti f/2.8. Má několik prvků high endu jako funkční tlačítko, vlastní displej nebo uživatelsky nastavitelný kruhový prstenec.
I přes tyto rozdíly je mezi oběma objektivy v době testování „jen“ 25.000 Kč, tedy méně než cena levnějšího z nich. Za tyto peníze dostanete lepší světelnost, další ovládací prvky, kvalitnější konstrukci či možnost vypnout korekci softwarovou zkreslení. Vyplatí se připlatit nebo ušetřit?
objektiv | 14–30 | 14–24 |
ohniskový rozsah | 14–30 mm | 14–24 mm |
úhel záběru pro FX | 114° – 72° | 114° – 84° |
světelnost | f/4 | f/2.8 |
min. zaostřovací vzdálenost | 0,28 m | 0,28 m |
max. zvětšení | 0,16× | 0,13× |
počet lamel clony | 7 | 9 |
průměr filtrů | 82 mm | 112 mm |
rozměry (délka×průměr) | 85×89 mm | 124×88 mm |
hmotnost | 485 g | 650 g |
cena |
Design a ergonomie
Začneme menším z obou objektivů. 14–30 má skládací konstrukci, což znamená, že pro přenos je složený, ale před focením se musí pomocí zoomovacího kroužku „rozložit“. Objektiv je nejrozměrnější na 14mm ohnisku, po dalším zoomování se naopak zatahuje. Pro zajímavost, na 14 mm je téměř tak dlouhý jako 14–24, která svou velikost při zoomování nemění. K vysunutí objektivu ze složené podoby není zapotřebí mačkat žádné tlačítko, děje se tak čistě silou – to je lepší řešení, protože lidé na tlačítko často zapomínali a objektiv tak při rozkládání ničili.
Celkem se na objektivu nacházejí tři ovládací prvky – zoomovací (a zároveň skládací/rozkládací) prstenec, plně elektronický ostřicí prstenec a přepínač ručního a automatického ostření. Ostření má zcela „mrtvý“ chod, tedy bez odezvy či naznačení maximální a minimální zaostřovací vzdálenosti.
Díky skládací konstrukci objektiv působí kompaktně a velmi dobře se přenáší. Dobře sedne i malým tělům bezzrcadlovek, takže na cestování je ideální.
Druhý objektiv 14–24 na první pohled působí bytelněji a profesionálněji. Přestože není skládací, nedá se říct, že by byl velký a těžký. Oproti své zrcadlovkové alternativě je o 7 mm kratší a o 300 gramů lehčí. To je znatelný rozdíl a objektiv je možné označit za relativně kompaktní a lehký, když zvážíme alternativy v této třídě.
Ovládacích prvků je na objektivu pět, nejblíže bajonetu se nachází přepínač automatického a manuálního ostření, potom následuje nastavitelný kruhový volič, funkční tlačítko a tlačítko pro ovládání displeje, zoomovací kroužek a ostřicí prstenec. Výhrady mám dvě – ostřicí i uživatelsky nastavitelný prstenec nemají žádnou hmatovou odezvu, větší problém to může být paradoxně u uživatelsky přizpůsobitelného prstence, protože na rozdíl od rollerů na foťáku nejde po hmatu poznat, o kolik 1/3 EV se změnilo ISO či clona. Druhou výtkou je displej, který nemá žádnou důležitou funkci, mnoho fotografů by jistě raději ocenilo nižší cenu než zbytečnou součástku, jež se může pokazit.
Největší inovací je sluneční clona, ony jsou tedy dvě. Objektiv má jednu normální sluneční clonu, jež si rozumí i se základní krytkou objektivu. Nikon však přišel s velmi chytrým řešením v podobě druhé sluneční clony, ta je o poznání mohutnější, ale zato umožňuje použití závitových filtrů o průměru 112 mm. Na ni však nelze použít normální krytka, ale je k ní spíše „poklice“. To je nadmíru praktické řešení, které umožňuje použití kruhových filtrů, ale nikoho nenutí tahat se s rozměrnou clonou a krytkou, pokud filtry nepoužívá.
- Předchozí strana
- 1
- 2
- 3
- Další strana
Komentáře
Tento článek nemá žádné komentáře
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.