Jsem šťasten, že se neživím fotografií

Dnes v sekci fotorozhovory přinášíme povídání s Miloslavem Druckmüllerem, který se fotografii věnuje přes 20 let. Své jméno si získal v oborech astrofotografie a vysokohorské fotografie.

Přestože prof. Druckmüller mívá velmi nabitý program, velmi ochotně poskytl přes hodinu svého času u něj doma v Brně na exkluzívní rozhovor pro FotoAparát.cz. Rozhovor se konal 26. 4. 2004. Za FotoAparát.cz se ptal Roman Slavičinský.
></div

Pane profesore, kolik procent svého úsilí věnujete
astrofotografii a horolezecké fotografii?
MD: Pokud bychom to brali podle množství naexponovaných obrázků,
horolezecká vede o několik řádů. „Horských“ diapozitivů mám skoro
40 tisíc. Na druhé straně, kdybych měřil podle energie, kterou jsem musel
investovat do zpracování, tak jednoznačně vede astronomická. Tím, že jsem
vydal CD-ROM Cesta za zatměním slunce, vypustil jsem džina
z láhve. Skončilo to spoluprací s Úpickou hvězdárnou, Slovenskou
Akademií Věd, s Němci, Francouzi, Američany, … a v podstatě bych
nemusel dělat nic jiného než zpracovávat samá slunka. Strávil jsem po
nocích tři roky psaním vlastních programů na zpracovávání obrazu.

Jaké fotografie zatmnění slunce si nejvíce
ceníte?
MD: Na této fotografii ze zatmění Slunce 21. 6. 2001 v Angole je
nejlepší existující obraz vnitřní korony slunce na světě. Nikdo jiný
takový nemá. O tom, že tento obraz je zajímavý, svědčí i to, že na
poslední mezinárodní konferenci, kde jsme jej prezentovali, nám ukradli
poster. Ještě se nestalo, aby mi na vědecké konferenci někdo ukradl poster.
Buď to byl fanda a nebo konkurence, která jej chtěla prozkoumat. Asi to
nepůsobí nejlépe, pokud amatér ve skromných podmínkách s neznámou
úpickou hvězdárnou dosahuje takových výsledků…
Mohl byste okomentovat pro laiky, čím je tato fotografie
jedinečná?
MD: K pořízení takového obrázku je zapotřebí 10 až 15 fotografií,
protože zde máme velký rozdíl jasu. Ve slunci je jasu až 100 tisíckrát
více než v rozích. Pokud se pořídí jedna fotka, je na ní pouze určitý
proužek jasu. Slunce je třeba správně, ale když se jde od něj dále,
zbytek zcěrná a nevidíme vůbec nic. Naopak při dlouhých expozicích je
prostředek téměř vypálen do filmu a teprve ve vzdálenějších částech
něco je. Tento obrázek je tedy skládán z více expozicí od 1/1000 po
2 sekundy. Na jedné tisícině je nejbližší okolí slunce, na dvou
sekundách jsou rohy.
Jak se taková série fotí?
MD: Musí to jít poměrně rychle za sebou, řekněme do jedné minuty. Jsou
tam navíc tři velké problémy. Za prvé je potřeba obrázky sesadit přesně
na sebe. Bylo potřeba vyvinout program pouze na sesazovaní koron –
Fourierova transformace, fázová korelace a tak dále, prostě spousta
matematiky. Trvalo mi to asi tři roky, než jsem přišel na to, jak to
pořádně udělat. Obrázky z Maďarska jsem lepil dříve ručně podle
nějaké protuberance a nebo hvězdy. Druhým problémem je velikost dat.
Vychází se ze skenů diapozitivů 6×7, přičemž každý sken se vejde
přesně na jedno CD. Vzpoměl jsem si na dávnou éru DOSu, kdy jsme pracovali
s pamětí po řádcích nebo segmentech a podobné programátorské postupy
používal i dnes v době gigabajtových pamětí. A třetím problémem je
nalezení takového matematického modelu, který dokáže tak ztlumit kontrast,
aby zůstaly správně zachované detaily.
Existují konkurenční obrázky Vašemu?
MD: Ano, na internetu se takové kompozitní obrázky najdou, ale ve výsledném
obrazu konkurenci nemáme. Zřejmě se nikomu nechtělo a nebo neměl tu energii
dotáhnout své algoritmy tak daleko. Většinu fotografií vystavují
astronomové, ale mojí výhodou je matematický přístup.
Většina z nás si pamatuje úplné zatmění slunce v létě
roku 1999, které přešlo přes střední Evropu. Vy jste jej tehdy úspěšně
fotil v Maďarsku. Kdy se opět dočkáme nejbližšího úplného zatmění
slunce v našich končinách?
MD: V ČR v dohledné době nebude. V březnu 2006 bude jedno nádherné
zatmění v Turecku nebo v Libyi. Bude totální a přes 4 minuty, což je
dvakrát tak déle, než v bylo v roce 1999 v Maďarsku. Navíc v Libyi je
97% naděje, že bude jasno.
- Předchozí strana
- 1
- 2
- 3
- Další strana
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruHezké počtení, smlsnul jsem si
diky
Osobne pana profesora Miloslava Druckmüllera znam. Byval jsem jeho student na VUT a musim rici,ze fotografie a skvela znalost zpracovani obrazu (zvlaste matematicka) nema konkurenci. Clanek je skvely a velice zajimavy,tak jak byly vzdy zajimave prednasky na skole. Timto bych rad pana profesora pozdravil, podekoval za predane znalosti a popral hodne novych zazitku ve fotografovani.
Hezké počtení. Mám CD s fotkami z cest a mohu potvrdit, že se jedná o vyjímečné fotky od vyjímečných lidí (Druckmullerovi)!
bezva rozhovor:) jednim, dechem
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.