Kde nalézt mravence a brouky

… se hmyz ukrývá na nejrůznějších místech, a tak bych vám chtěl v tomto článku některá místa prozradit a poradit kdy a jak který hmyz fotit. Zaměřili bychom se na mravence a na brouky. Berte tento krátký článek jako pomůcku při hledání hmyzu a jak s ním nakládat, když se rozhodneme zachytit jej na digitální, či klasický formát.

Mravenci

Mravenci patří mezi blanokřídlý hmyz a jsou příbuzní např. s včelami, vosami a čmeláky. Setkáme se s nimi téměř na každém kroku a to jak v lese, na louce, ale dokonce i na sídlištích ve městech. Většina mravenců je aktivních od časného jara až do pozdního podzimu a dokonce i v teplých zimních dnech.

Nejčastěji focenými mravenci jsou zástupci rodu Formica, především mravenec lesní (Formica rufa). Dělnice tohoto druhu jsou poměrně velké (4 až 9 mm) a tak se dají pro jejich focení použít objektivy, které nám umožňují fotit se zvětšením 1:2, nebo 1:1. Další nespornou výhodou je, že se jejich hnízda dají poměrně snadno najít.

Pokud máte makro blesk, nebo jakýkoli jiný blesk, můžete vyrazit na mravence téměř kdykoli. K tomu, abychom docílili ostrých záběrů rychle se pohybujících mravenců nám stačí časy kolem 1/200 s. Pokud však nemáme blesk, je focení mravenců poměrně obtížné, někdy až nemožné. Nejvhodnější je vyrazit na mravence v časných ranních hodinách, při zhoršeném počasí nebo dokonce v zimě, kdy jsou mravenci ztuhlí. Mravence rodu Formica, u většiny našich druhů, prozradí kupovité hnízdo. Hnízda můžeme najít na okraji lesa, lesních pasekách a světlinách, na loukách apod.

Mravence je dobré nefotit přímo na mraveništi, ale vyhledat si některé stezky v blízkosti hnízda, nebo i dále od něj, které procházejí místy, kde je řídká nebo téměř žádná vegetace. Je také vhodné pro zajímavější snímky fotografovat mravence z úrovně jejich očí – tedy ne jen pohled zhora. K tomu může velmi dobře posloužit rýžový stativ, který si můžeme umístit na zem poblíž stezky a v klidu čekat na zajímavou situaci. Poblíž stezky je velmi účinné umístit odraznou plochu, která mravence ještě více projasní a také o něco zkrátí časy expozice. Nebojte se desku použít i v případě, že používáte blesk. Pokud však chcete fotit mravence zcela bez použití blesku, je nutné použít vyšší citlivost (např. ISO 400) a i přesto mít poměrně dobré světelné podmínky, aby časy expozice byly alespoň kolem již zmíněné 1/200 s. Při velkém zvětšení je to však problém a můžete se potýkat s velmi malou hloubkou ostrosti. Pokud máte makro blesk, nebo blesk vestavěný, je fotografování mravenců podstatně jednodušší. Při focení také používám manuální ostření a ostrosti objektu dosahuji pohybem celého aparátu.

Pokud byste chtěli fotit i jiné druhy mravenců, hledejte je pod kameny, pod kusy dřeva, v dutinách, v trsech trávy apod. S výjimkou mravenců rodu Camponotus (foto), kteří jsou našimi největšími mravenci a také např. s již zmíněnými mravenci rodu Formica (foto) jde o poměrně malé až velmi malé druhy, které vyžadují vyšší nároky na fotografické vybavení. Samozřejmě můžete použít mezikroužky, nebo close-up předsádky, ale mnohem lepší jsou speciální objektivy jako je např. Canon MPE-65.

Mravenci využívají pro komunikaci chemické látky. Stejně tak používají pachovou stopu pro orientaci v terénu. Každá mravenčí stezka je vlastně „voňavou“ dálnicí. Mravenci se po ní velmi hbitě pohybují a je nesnadné je vyfotit. Existuje však poměrně snadný způsob jak mravence na okamžik zastavit. Vyberete si vhodné místo, kde budete mravence fotit. Nejčastěji stranou od kolonie, někde v polostínu (nikoli na přímém slunci – nebo je možné mravence zastínit) a třeba na vyvýšeném místě, kde můžete dosáhnout rozostřeného pozadí…vhodné jsou např. větvičky apod. V místě kde mravenci očividně sledují jednotnou pachovou stopu ji umažte např. prstem. V místě, kde ji přerušíte se mravenci vždy zastaví a hledají ji. A právě nyní je čas na exponování snímku. Mravenci hledají stopu a často se i několik vteřin pohybují na jednom místě. Po několika vteřinách se však některý z mravenců odhodlá a chybějící stopu doplní. Tuto malou lest můžete využít u všech druhů mravenců. Pokud ovšem mají již vytyčené trasy. Nikoli tedy u samotných jedinců, kteří např. zbloudili, nebo hledají nový zdroj potravy.

Co však dělají mravenci v průběhu zimy? A je vůbec možné je fotit? Určitě ano. Stejně tak jako ve zbytku roku, tak i v průběhu zimy pamatujte na to, že mravenci, resp. zástupci rodu Formica patří mezi chráněné živočichy a tak neničte jejich hnízda. Když udeří silné mrazy stáhnou se mravenci hluboko do mraveniště, kde kolonie přečkává namačkána na sebe. Masa hmyzích těl produkuje teplo a ta udržuje kolonii při životě stejně jako i některé další druhy hmyzu (myrmekofilní hmyz), které toto místo v průběhu zimy také navštěvují. I v průběhu zimy však nastanou teplejší dny, kdy svítí sluníčko, není sníh a teplota vzduchu se pohybuje někde kolem 10 stupňů. Pokud se takové počasí udrží třeba jen pár dní, začnou mravenci vykazovat větší aktivitu a často můžeme na vrcholku hnízda pozorovat velmi pomalu se pohybující dělnice. A právě to je velmi vhodné období pro focení. Samozřejmě se v této době dají mravenci i vyhrabat, ale pokud s tímto nemáte zkušenosti, raději se do toho nepouštějte. V průběhu zimy také můžeme najít přezimující královny některých dalších druhů. Většinu jich najdeme pod kameny, v zetlelém dřevě či pod kůrou stromů. Takto přezimující jedince bychom měli pouze vyfotit a vrátit je na původní místo, pokud je tedy někam přemisťujete. Samozřejmě nezapomínejte vracet obrácené kameny. V komůrkách, kde mravenčí královny přezimují se udržuje mikroklima, které je pro zdárné přežití velmi důležité.

Je asi dobré říci, že mravenci dovedou velmi slušně kousat a mravenci rodu Myrmica vám dokonce mohou dopřát i žihadlo – zde se nezapře blízká příbuznost s vosami a včelami. Avšak při fotografování mravenců musíte s kousanci a žihadly počítat.