Jiří Havel: Jak fotografovat krajinu

Dalším významným počinem nakladatelství Zoner Press v letošním roce je vydání knihy Jiřího Havla: Jak fotografovat krajinu. Jméno autora je jistě zárukou kvality ještě před otevřením knihy. V našem dnešním knihtipu se Vám pokusíme knihu představit blíže.

Jsou jména fotografů, která plynou v šedi průměru a nikdo si je nikdy nezapamatuje. A jsou jména fotografů, která jsou pojmem. Tato jména stačí vyslovit a vše je jasné. Takřka okamžitě se vybaví známé fotografie. A tak tomu je, vysloví-li se jméno fotografa, žijící legendy Jiřího Havla. Velká část fotografické veřejnosti si k tomuto jménu přidá rovnítko a pojem: fotografie krajiny. A jistě velkému počtu fotografů se v souvislosti se jménem Jiřího Havla vybaví především Krkonoše. Je jakýmsi dvorním fotografem těchto českých hor. V letošním roce tomuto přednímu českému fotografovi-krajináři vyšla v nakladatelství Zoner Press kniha „Jak fotografovat krajinu“ s podtitulem /zkušenosti – inspirace – zážitky/.

O autorovi (opravdu jen krátce)

Jiří Havel se narodil v roce 1931. Zpočátku kariéře profesionálního fotografa nic nenapovídalo, i když již od mládí tíhnul k umění – rád maloval. Navíc měl vždy blízko k přírodě. Po vystudování vysoké školy železniční se Jiří Havel stal stavebním inženýrem na dráze. Ale nakonec politická „nespolehlivost“ rozhodla, že se v roce 1980 začal fotografováním živit. Jiří Havel nemá fotografické vzdělání, je samouk. Ke všem svým nádherným fotografiím se dopracoval pouze díky talentu a píli. Své fotografie snímá pouze analogovou technikou, používá linhofku na diapozitivy 6×9 cm a Bronicu 6×7 cm. Má na svém kontě více než 20 fotografických publikací (např. Ostrovy v oblacích, S kamerou kolem světa za 59 let, V království divočiny, Svět Hor, Krkonoše, Zelené katedrály nebo Přírodní ráje světa). Jeho fotografie plní stránky časopisů, kalendářů i stěny výstavních síní. Jeho fotografie jsou zastoupeny v různých sbírkách, např. v Severočeském muzeu Liberec, v Moravské galerii Brno, v Museo de la Montagno Turín aj. Získal řadu ocenění, např. Zvláštní cenu soutěže časopisu Mladý svět (1965), Hlavní cenu fotografické soutěže Štít Viléma Heckela (1974), Cenu v kategorii životní prostředí soutěže Czech Press Photo (1997), aj. Místa vzniku jeho fotografií jsou rozprostřena po celém světě. Stejně jsem ale nabyl dojmu, že tím nej místem Jiřího Havla je nevelké pohoří v srdci Evropy…

O knize

Kniha Jiřího Havla „Jak fotografovat krajinu“ je další publikací z edice „Encyklopedie grafika a fotografie“ a naplňuje svým obsahem vrchovatou měrou podtitul. Je totiž plná fotografových zkušeností, inspirací, zážitků a především fotografií. Předkládaná kniha je autorovou monografií, ale je možné jí chápat i jako cestopis. Jiří Havel Vám v něm nabízí krajiny, které jsou na dosah ruky, i krajiny, kam se většina z čtenářů nikdy nepodívá. 150 fotografií a krátkých příběhů je rozloženo do čtyřech částí: Krajiny na dosah, Krajiny blízké, Krajiny vzdálené, Krajiny daleké.

V krajinách na dosah můžeme obdivovat nalezená přírodní zátiší ve všech ročních obdobích a je až s podivem kolik krásy autor nalezne v trsu trávy, na mechovém polštáři nebo kusu dřeva. Můžeme s údivem zjišťovat, jak Jiří Havel zvládá chaos přírodního zátiší a to vše pouze svým výtvarným citem a talentem. Jak například naruší jemnou, až geometrickou strukturu mechového porostu bobulemi brusinky.
Náměty Krajin blízkých tvoří nejrůznější kouty naší republiky, přičemž středobodem této části jsou Havlovy zamilované Krkonoše. Desítky malých příběhů, v kterých můžeme nalézt poučení i inspiraci jsou dokladované krásnými fotografiemi. Na fotografiích a v příbězích se Havel dělí se čtenářem o své fotografické postupy, např. použití blesku nebo filtrů při fotografování krajiny.

Krajiny vzdálené jsou dnes pro většinu fotografů dosažitelné tak snadno, jak se autorovi o tom před lety mohlo jen zdát. Tuto část knihy tvoří fotografie a vyprávění z evropského kontinentu. Přesto většina předložených fotografií má v sobě punc exotiky a odlehlosti tak, jak to dokladují například snímky z půlnočních Lofotských ostrovů. Poslední, čtvrtá část knihy, je nazvaná Krajiny daleké. A zde se jedná o skutečně vzdálené kouty naší planety. Vždyť kdo se i dnes, kdy se vzdálenosti zkracují obrovským tempem, podívá, natož počká si na příslovečné dobré světlo, například v Patagonii, poušti Namib, Nepálu nebo na Aljašce? Desítky nádherných scenérií jak je viděl a na film zachytil ve Vás zcela jistě probudí touhu podívat se na ta místa a aspoň se pokusit zachytit jedinečnost míst.

Jiří Havel je žijící legenda české fotografie. Kniha Jak fotografovat krajinu je toho zřetelným důkazem. Jiří Havel dokáže z každé krajiny vypreparovat jejího ducha, nasnímat z ní to, co je jí vlastní, ukrást jí duši. Jistě a rádi mu tyto drobné krádeže promineme již při letmém prohlédnutí knihy. A zcela jistě mu popřejeme dobré světlo a budeme se těšit na další nádherné snímky, třeba z letošní fotovýpravy na Island.

     

Líbil se vám článek?

Pokračovat v sérii

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Dan Rozkol
    Dan Rozkol
    30.09.2007 11:14

    Úžasná kniha s nádhernými fotografiemi od Pana fotografa

  • Čeněk Hladík
    Čeněk Hladík
    02.10.2007 20:50

    Už ji mám doma a je to něco fantastickýho. Prostě nádhera od Pana Mistra.

  • Petr Vlk
    Petr Vlk
    29.11.2007 09:03

    Vcera jsem ji dostal jako darek a musim bohuzel rici ze je to pro mne obrovske zklamani. Fotografie Jiriho Havla mam moc rad, ale vyber ktery je v knize je skutecne tezky podprumer z jeho tvorby :_( Navic je par fotek vyslovene zmrsenych neostrosti, prestoze v doprovodnem textu autor pise ze je konkretni snimek silne zaclonen aby byl ostry od hlavy az k pate, tak tisk vypada jak z rodineho digitalu. Dalsi zklamani prislo z toho ze nektere fotky jsou ve skutecnosti kolaze.. Neprestanu mit jeho fotky rad, ale do tehle knizky za nimi asi chodit nebudu :/

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (3)

Tisknout článek

Tip na článek

ŠKOLA BARVY JANA POHRIBNÉHO, 7. DÍL
ŠKOLA BARVY JANA POHRIBNÉHO, 7. DÍL

Sedmý díl no­vého se­ri­álu „Škola barvy od Mi­s­tra Jana Po­hrib­ného“ je vě­no­ván 1. části té­matu „Barva jako sym­bo­lický i lé­čivý ja­zyk“. Cvi­čení: Vy­tvořte kre­a­tivní fo­to­gra­fie, kde klí­čo­vou roli bude hrát šedá (již jako hlavní ná­mět nebo po­zadí), pří­padně v kom­bi­naci s další bar­vou (barvami). Snažte se po­cho­pit, jak dů­le­žitá je právě kom­bi­nace ne­ut­rální barvy a jiné vý­razné barvy, která může být vůči šedé na­prosto mar­gi­nální a přes to jí ne­pře­hléd­neme (prin­cip ba­revné do­mi­nanty).

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

Články v sérii:

Další články ze série
FotoAparát.cz - Instagram