Rýžový stativ
Stativ je důležitou výbavou fotografa, protože otevírá prostor pro nové tvůrčí záměry. Co ale dělat, pokud stativ nemáte a nechcete si ho kupovat? Existuje levné a vcelku užitečné řešení, takzvaný "Rýžový stativ".
Stativ je důležitou výbavou fotografa, protože otevírá prostor pro nové tvůrčí záměry. Co ale dělat, pokud stativ nemáte a nechcete si ho kupovat? Existuje levné a vcelku užitečné řešení, takzvaný „Rýžový stativ“. V anglicky mluvících zemích je nazývaný Bean Bag a prodává se v obchodech v mnoha provedeních. Nenahradí sice klasickou trojnožku, ale často vám v různých situacích poskytne tolik potřebnou oporu. Bohužel u nás jsem našel Bean Bag v jediném obchodě a není zrovna levný, proto pokud jste zruční, můžete si takový stativ vyrobit sami.
Rýžový stativ je jednoduše řečeno pytlík plněný rýží. Není naplněný úplně, takže je možné ho částečně tvarovat. A to je důležité. Když totiž na rýžový stativ položíte fotoaparát, zaboří se do něj, a vy můžete jednoduše poupravit jeho polohu – stativ je tvárný. Stejně tak se stativ přizpůsobí i nerovnému povrchu, na který ho položíte. Bez hledání různých kamínků, větviček a riskantního podpírání víčkem od objektivu pak můžete fotoaparát umístit rovně i na šikmou zídku. Navíc je pytlík z měkkého materiálu, takže předejdete poškrábání fotoaparátu. I přes svou flexibilitu je rýžový stativ překvapivě stabilní.
Stativ můžete plnit i čočkou, hrachem a dalšími luštěninami, doporučuji ale použít rýži. Má totiž přiměřeně velká zrnka a to spolu s jejich tvarem pomáhá při tvarování pytlíku. Použít můžete také plastový granulát (polotovar k výrobě plastových výrobků) pokud se vám ho podaří sehnat. Výhoda plastové náplně je v trvanlivosti. Pokud totiž tradiční rýžový stativ plněný rýží, luštěninou nebo něčím jedlým navlhne (riziko hlavně při použití v přírodě), musíte ho rychle vysušit. Jinak v lepším případě naklíčí, v horším zplesniví – v nejhorším případě přímo ve fotobrašně zapomenutý ve skříni. U pytlíků plněných plastem nic takového nehrozí a náplň se nemusí měnit. Naopak rýžový stativ plněný potravinou můžete v největší nouzi uvařit a sníst.
Tvar pytlíku záleží na vás (a vaší zručnosti), ale obecně jsou dva možné přístupy. Buď si vytvoříte plochý polštářek, který se plní víc, a fotoaparát se do něj nezaboří. Slouží hlavně k jeho podepření. Nebo objemnější polštář kulatějšího tvaru s menší náplní. Ten se pak na zemi rozplácne a fotoaparát se do něj zaboří. Je tak možné lepší polohování. Osobně je mi toto řešení milejší.
Pytlík na stativ si můžete sešít z jakéhokoliv odolnějšího a měkkého materiálu – některé jsou vhodnější, jiné méně. Nepoužívejte igelitové sáčky. Je to sice jednoduché, rychlé a levné řešení (nasypete, zavážete a máte), ale nevydrží. Dobré je také používat materiály, po kterých nebude klouzat plast fotoaparátu, aby bylo snazší ho umístit do správné polohy. Tradičním řešením je plátěný pytlík ze silnější látky, méně obvyklá je třeba koženka, která je odolnější a nepropustí do obsahu tak snadno vlhkost. Odolné a často i nepromokavé umělé materiály (například batohovina) vybírejte pečlivě, protože mohou být příliš nepoddajné nebo kluzké. Pytlík by měl být také dostatečně velký, aby na něm byl fotoaparát stabilní. Na zrcadlovku plněná ponožka nestačí. Pokud máte fotoaparát s teleobjektivem, můžete místo obřího pytle využít dva menší. Jeden pod tělo a druhý pod objektiv. Už ale nebudete mít takové možnosti polohování.
Na stativ můžete také našítzip. Pak není problém vyhodit navlhlou náplň a kdekoli koupit novou. Toto řešení oceníte, pokud často cestujete. V zavazadle je každý kousek místa dobrý a když zabalíte jen prázdný pytlík, který naplníte až v cíli z místních zdrojů, hned můžete vzít o objektiv víc. Jen pozor, aby vám zip nepoškrábal techniku. Šetrnější suchý zip lze také použít. Méně kvalitní se bohužel při častém otevírání oškubávají, nedrží a náplň se může vysypat.
Uplatnění najde rýžový stativ v mnoha situacích. Pokud fotografujete noční město, je pravděpodobné, že někde v okolí je zídka, lavička či patník. S rýžovým stativem můžete fotoaparát umístit i na zídku s šikmou hranou nebo zaoblený patník. V podobném duchu lze pytlík plněný rýží využít i jinde. Speciální oblastí, která si o použití tohoto stativu přímo říká, je makrofotografie. Často fotíte u země a ani některé tradiční stativy neumožňují umístit fotoaparát tak nízko. A v neposlední řadě, pokud vyrobíte kvalitní pytlík, můžete si na stativ sednout u svačiny nebo si ho dát pod hlavu ve stanu.
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruRýžák je dobrá věc, používám ho na zvířata v přírodě dlouho - kdysi nás to naučil Rosťa Stach. Měl jsem ho i v zahraničí - prázdný samozřejmě - rejže se koupí až na místě. Mám i jeden "špinavý", když se mi nechce tahat plný, tak ho nesu prázdný a nacpu ho až na místě pískem a hlínou - ale to není ono - to je jen nouzovka z lenosti - lepší je ta rejže, nebo luštěniny - to je čistá práce.
Moje žena kdysi k něčemu dostala polštářek naplněný nějakým zrním. Mělo to bejt zdravý a uklidňující. No spát se na tom nedalo, ale jako stativ mi sloužil dlouhá léta, než zplesnivěl:-). Takže pšenice a ječmen taky dobrej. A takhle o prázdninách roste skoro všude, jen zklidit :-)
Zbyněk Klein: to byla asi pohanka
To je jako kojící polštář. Nekojí se s ním, ale velmi dobře se tvaruje na zemi když se na něj člověk svalí. Jsou tam takový malý kuličky a je to velmi lehké.
Aby toho nemusel moc tahat, stačí mi tak 300-400 gramů rýže. A používám i s teletem 400mm, to dávám pytlík pod objektiv v místě upínací objímky (tu samozřejmě natočím boekm). Funguje super, navíc ten pytlík hodně tlumí třes rukou. Mám jej ušitý s takové hrubší látky, například co je na prostěradla ...
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.