Vynálezcem pojmu „decisive moment“, neboli rozhodující okamžik, byl Francouzský fotograf Cartier Bresson. Je spojen se samou podstatou fotografie, jejíž největší silou je schopnost věrně zachytit zlomek vteřiny. Takových okamžiků však kolem nás probíhá nekonečně mnoho. A těch rozhodujících je pak ve fotografickém životě jen zoufale málo.
Je umění zmáčknout spoušť v rozhodující okamžik „darem od Boha“? Určitě ano. Je to prostě talent. Ale jak hodně z nás ví, talent samotný nestačí. Přesto ve chvíli, kdy fotografují milióny lidí po celém světě a vy chcete, aby se vaše fotografie něčím odlišily a zaujaly, musíte nějaký prostě mít. Netýká se to samozřejmě jen fotografování, ale jakékoliv činnosti, kterou se chcete v životě seriózně a dlouhodobě zabývat. Fotografie je tak široká oblast, že nikdo ještě nedokázal být špičkou ve všech jejích oborech. Schopnost vidět světlo a mít cit pro kompozici se samozřejmě přenáší přes všechny její obory, dále to však bude již odlišné. Nastupuje psychologie, psychika, trpělivost, technické schopnosti i když samozřejmě vůle a vytrvalost dokáže hodně.
Portréty
Fotografická studia si pořizujeme, abychom měli světlo, pozadí i objekty co nejvíce pod kontrolou, abychom se tak mohli soustředit na jediné: výraz ve tváři osoby, její postavení. Doslova pak číháme na rozhodující okamžik, který ani zde neumíme dokonale naplánovat a vždy nás něco překvapí. Při fotografování venku na cestách to bývá samozřejmě ještě mnohem obtížnější. Osobu většinou vůbec neznáte a tudíž nemůžete předvídat její reakce. Jste v novém prostředí, které samo o sobě způsobuje, že se nemůžete libovolně pohybovat jak chcete, jak je tomu ve studiu.
 |
 |
Středoformátový Pentax byl pro fotografování lidí díky své velikosti a hlučnosti závěrky vždy nevýhodou. Možná, že právě zde mi ta hlučná plátěná závěrka odkrývající plochu 6×4,5cm umožnila zachytit jedinečný okamžik ve tváři dítěte. Výraz chlapečka na prvním snímku je neutrální, trochu zvědavý na podivného cizince s těžkým batohem a velkým fotoaparátem. Úder závěrky ho vystrašil a rozzlobil zároveň. Spoušť jsem zmáčknul ještě jednou víceméně intuitivně.
 |
Letadlo mi letělo v 11h a tak jsem vyrazil ještě na chvíli do města. Měl jsem svého středoformátového Pentaxe s objektivem 35mm ekv. 20mm. Dodnes můj nejoblíbenější objektiv – lehký a ostrý. S tímhle ohniskem, když chcete něco vyfotografovat, vám nezbývá nic jiného, než jít na doraz. A to je základní pravidlo reportáže. Natlačil jsem se před čelo průvodu. Tenhle chlapík byl „pěkně v ráži s katalánskou divokostí“. Šel jsem prostě na něj. Zaostřil jsem tvář. Tohle je, jako když v tenise chcete zahrát rozhodující míč a ukončit hru. Musíte včas doběhnout k balonu a stačit si připravit polohu těla k úderu. Jen pak míček, který odpálíte, bude dostatečně rychlý. Právě v tomhle okamžiku, když jsem byl „nachystán k úderu“ mi Katalánec doslova zařval do tváře. Spoušť jsem zmáčknul, jako bych odpálil tenisový míček.
 |
Tady již s Canonem 5D Mark II a cestovním univerzálem 24–70mm f/2,8. Díky ohnisku se již netlačím tak blízko, což v reportáži vždy trochu ubírá dramatičnosti perspektivy. Atmosféra zde nebyla tak vypjatá. Tahle dívka mne zaujala. Prostě přirozený vůdce. Táhla dav a křičela pravidelně. Vlastně jsem si jen počkal a zmáčknul.
„Nesprávné“ nastavení expozice
Některé okamžiky jsou nezachytitelné lidským mozkem, ale fotoaparát je díky delší expozici zaznamenat umí.
 |
V klášteře v Hemisu jsem si pořizoval dokumentační fotografie. Snížil jsem hodnotu ISO neboť jsem fotoaparát stabilizoval opřením o pevný sloup. ISO jsem však zapomněl zvýšit tak, abych mohl fotografovat momentky ve špatně osvětleném interiéru shromažďovací místnosti kláštera. S takto nastaveným fotoaparátem jsem zaostřil malého mnišského novice. Fotografování se mu nelíbilo a proto se rozhodl zakrýt si obličej zvednutím pláště. Díky expozičnímu času vteřiny, se mi tento okamžik podařilo zachytit.
Wildlife a sport
Vlastně až workshopy FotoInstitut.cz na Velké pardubické a s Rosťou Stachem tehdy ještě v chomutovském zoo-parku mě hodně nakoply pořídit si digitální zrcadlovku. Dělal jsem „frajera“ a říkal jsem, že to budu umět zmáčknout v rozhodující okamžik. Jenže let koně přes překážku je prostě tak rychlý, že jsem si to nedovedl představit. To samé je samozřejmě s letovkami ptáků a podobně. Hodně mě to štvalo, protože se jakoby vytrácí umění fotografa zmačknout spoušť v rozhodující okamžik. A protože tohle umění v i těchto oborech určitě v minulosti nepochybně existovalo, je nutno říci, že při současném stavu techniky již definitivně zaniká. V těchto oborech se prostě funguje samopaly s co nejrychlejší kadencí a pak se tráví dlouhé večery promazáváním fotografií. Canon 5D Mark II je nepříliš vhodný přístroj pro tyto obory. Umí jen 3 snímky za vteřinu a také má jen jeden aktivní senzor autofokusu a to uprostřed. Na druhou stranu však naštěstí platí, že mnohem důležitější než technika je být v pravou chvíli na pravém místě.
 |
Podle kapiček odhalíte expoziční čas 1/1000s a musím přiznat, že jsem při scéně, kdy se dva medvědi vrhli do zamrzlého jezírka, pálil hlava nehlava.
Kompoziční uspořádání
Bylo snad úplně to nejhorší světlo. Vedro a dusno. Motali jsme se s Helenou po břehu jezera Tana v centrální Etiopii. Všude spousty lidí, ale i tady probíhají všude kolem nás tisíce rozhodujících okamžiků. Jen je uvidět a zmáčknout.
 |
Vězte, že tyhle etiopské chlapíky, kteří vyrazili vykoupat se do jezera, jsem vůbec neřídil a montážemi ve Photoshopu se nezabývám.
Krajina
A nakonec jsem si nechal svou oblíbenou krajinu. Asi ji můžete nejvíce naplánovat, ale vždy vás světlo a kompozice něčím trochu překvapí. Který okamžik je vlastně ten rozhodující? Tohle divadlo se opakuje po milióny let, ale i tak to pořád znamená být v pravý okamžik na tom správném místě.
 |
 |
V seriálu PhotoHintů již vyšlo:
- září 2013: „Rozhodující okamžik“
- červenec 2013: „Fotografování kouře“
- duben 2013: „Fotografování vrcholků Himálaje“
- únor 2013: „Luminografie“
- listopad 2012: „Jak na fotografování pohybu 3.díl“
- září 2012: „Jak na fotografování pohybu 2.díl“
- srpen 2012: „Jak (ne)fotit pod vodou“
- červenec 2012: „Symbol ve fotografii“
- červen 2012: „Jak na fotografování pohybu 1.díl“
- říjen 2011: „Difrakce clony objektivu a tvorba hvězdiček“
- září 2011: „Jak na kapky“
- červenec 2011: „Sekvenční fotografie“
- červen 2011: „Lensbaby“
- květen 2011: „3D fotografie“
- duben 2011: „Fotografování hvězdných drah“
- březen 2011: „HDR fotografie“
- únor 2011: „Optická neostrost ve fotografii“
- leden 2011: „Polarizační filtr“
- prosinec 2010: „Odrazná deska“
- listopad 2010: „Synchronizace blesku“
- říjen 2010: „Vyvážení bílé a barevná teplota“
- září 2010: „Ploché a plastické svícení“
- srpen 2010: „Sluneční clona“
- červenec 2010: „Abstrakce ve fotografii“
- červen 2010: „Zoomování při expozici“
- květen 2010: „Panoramatická fotografie“
- duben 2010: „Hloubka ostrosti“
- březen 2010: „Fotografické filtry a systém Cokin“
- únor 2010: „Fotografické zátiší“
- leden 2010: „Měřítko ve fotografii“