Nikon D5300. Další přírůstek do rodinky zrcadlovek firmy Nikon přináší drobná vylepšení a pro někoho i převratné doplňky. Je to například přítomnost integrovaného GPS čipu. Více se dočtete v redakčním testu.
 |
 |
Mechanické provedení, ovládání
Nikon D5300 je nástupcem Nikonu D5200. Nabízí se otázka, co ještě se dá vylepšit či změnit. A jak se ukázalo, něco se ještě našlo. Ale přesto to vezmu popořadě. Je relativně malý – 125 × 98 × 76 mm (bez objektivu) a lehký – cca 530 gramů (bez objektivu). Konstrukce je celoplastová. Není utěsněn proti prachu. A tradičně padne do spíše menších rukou (vždyť je také „o chlup“ menší a lehčí, než D5200). Zadní stranu z velké části zabírá 3,2" LCD displej s rozlišením cca 1 mil. bodů. V rámci testu jsem použil setový objektiv 18–55 mm 1:3,5 – 5,6G VR.
 |
 |
Na první pohled na Nikonu D5300 zaujme již u D5200 (i 5100) použitý otočný LCD. Obraz je díky výbornému rozlišení a barevné věrnosti skutečně špičkový. Také jeho polohovatelnost je opravdu vynikající, včetně možnosti složit LCD směrem k fotoaparátu a tím jej chránit proti poškození v případě, kdy jej nepotřebujete.
Možná jsem hnidopich a dosud jsem si to neuvědomil, ale mírně mi chybí automatické zhasínání LCD po přiložení k oku. Senzor není, monitor se vypne po namáčknutí spouště. Po snímku se zase zapne. Nicméně v Menu lze jeho automatické zapínání vypnout, takže se zapne jen tehdy, když to chceme.
Samotné tělo je provedeno v tradiční černé barvě a je plastové (bajonet pro uchycení objektivu, botka pro externí blesk, stativový závit i očka pro popruh jsou ale samozřejmě kovové a doufejme, že vždy budou). Ale jek je již u Nikonu obvyklé existuje i červená a šedá varianta. Především červená verze je, pokud jsem viděl, velmi oblíbená u ženské části populace.
Rozmístění ovládacích prvků je téměř shodné s D5200. Pouze se přesunulo tlačítko volby režimu snímání (singl, sekvence, samospoušť). Spuštění nahrávání videa je tlačítkem u spouště a páčka pro zapnutí živého náhledu je pod hlavním voličem režimů, tedy tak, jak bylo.
 |
 |
Hledáček fotoaparátu je řešen jako zrcadlový, což je u fotoaparátů této kategorie obvyklé. Zobrazuje přibližně 95% fotografované scény a je přiměřeně velký a jasný. <bold>Přiměřeně velký znamená zvětšení 0,82×. Pozor, to je větší, než u D5200 (0,75×).</bold> Takže to je opravdu velké plus, protože každé zvětšení hledáčku je dobře. Dioptrická korekce je možná od –1,7D do 0,7D. Hledáček nabízí k zobrazení vše podstatné, pokud vám ale nebude vyhovovat, pak jej skvěle zastoupí LCD.
Veškeré hodnoty lze volit buď přes Menu (což ne každý chce), nebo ty základní(ejší) přes volbu „i“. Navíc lze další volby přisoudit tlačítku Fn. Takže v ovládání není a nebude jistě žádná komplikace.
Zrcadlovky držím v ruce už pár let. D5300 jsem „tahal“ tři týdny. A musím napsat, že po stránce ergonomie jsem nenašel nic, co by mi vadilo.
Čip, snímání, obrazová kvalita
Tady se zřejmě po HW stránce nic nezměnilo. Základním stavebním kamenem je čip typu CMOS formátu DX (APS-C) o rozměrech 23,5 × 15,6 milimetru, tedy se standardním crop faktorem x1,5 a s maximálním rozlišením 24 milionů efektivních obrazových bodů v rozložení 6000 × 4000 pixelů. Nemá antialiasingový filtr, což zvyšuje množství detailů v obraze. V nastavení je k dispozici citlivost ISO 100 až 25600 (Hi1). O zpracování obrazových informací se stará procesor Expeed čtvrté generace. Snímky je možné ukládat v obvyklých formátech NEF (RAW – 14-bitový) a JPEG, případně v obou současně a to i s možností nastavení míry komprese, barevného prostoru a dalších parametrů. Snímky se ukládají na paměťovou kartu typu SD (samozřejmě včetně podpory nejnovějších SDHC a SDXC). Závěrka fotoaparátu umožňuje použít rozsah expozičních časů od 1/4000 až po 30 vteřin a nechybí samozřejmě ani čas “B“, tedy trvale otevřená závěrka a Time, který vyžaduje dálkovou spoušť ML-L3. Synchronizační čas pro vestavěný blesk je 1/200 vteřiny. Fotografie lze v režimu sériového snímání pořizovat s frekvencí až 5 snímků za sekundu. Reálné snímky najdete v další části testu.
Obrazové výsledky jsou výborné. D5300 zvládá velmi dobře šum a lze doporučit nastavení redukce šumu na „nízká“. Stejně tak dynamický rozsah je skvělý (viz. např. přímé protisvětlo). A kde nebude stačit, pak jistě pomůže funkce HDR. Při něm fotoaparát slyšitelně snímá dva snímky, které následně složí do jediného. Tato funkce samozřejmě není dostupná pro formát ukládání RAW. U ní pozor, prakticky stačí volba „normální“. High* je opravdu již omalovánkou.
Funkce
 |
 |
A jak je na tom D5300 s dalšími funkcemi? Je samozřejmě kompletně počeštěný. Fotoaparát není vybaven druhým samostatným LCD displejem (tedy kromě toho v hledáčku), a tak se veškeré údaje o parametrech a nastaveních zobrazují na hlavním LCD monitoru.
 |
 |
Také samotné menu uživatelských funkcí je velmi dobře vyřešené, což snad ani nebude již nikdy jinak. Celé menu má opět kontextovou nápovědu, to je především pro začátečníky praktická záležitost. Pokud vám totiž při procházení menu nebude nějaká funkce jasná, tak stačí na zadní straně přístroje stisknout tlačítko s ikonkou otazníčku a na LCD monitoru se vám ihned zobrazí doprovodný text (samozřejmě také v češtině), který vám přesně řekne k čemu je daná funkce užitečná a jak se používá.
Velmi podstatnou funkcí je systém automatického zaostřování. Nikon D5300 je vybaven AF modulem Nikon Multi-CAM 4800DX s TTL fázovou detekcí, 39 zaostřovacími poli (včetně 9 křížových snímačů) a pomocným světlem AF. Tím se zcela shoduje s D5200 i např. D7000. K dispozici je dále obvyklá paleta nastavení, jako kontinuální ostření, jednorázové zaostření, plně automatické či plně manuální zaostřování. Správné zaostření je indikováno kontrolkou v hledáčku a také akustickým pípnutím (které je ale možné vypnout v případě, že by rušilo okolí). Ostření mě velmi potěšilo – kvalitní, přesné…
Další podstatnou funkcí je možnost natáčení videa. To zvládá stejně jako předchůdce. Nemá smysl zde psát přesné specifikace ale FullHD je k dispozici. Při využití nejvyšší kvality a rozlišení je k dispozici maximální délka záznamu 10 minut. Odměnou je pak výborná kvalita videa. Ale pozor. Zoomovat však nedoporučuji. Pokud zapnete průběžné ostření, bude to slyšet a přeostřování bude vidět – rušivě. Stejně tak při točení zcela tiché scény je v nahrávce cosi jako tichounké cvakání. Zřejmě stabilizace. Když jsem ji vypnul, byla nahrávka zcela tichá. Nechybí ani doprovodných funkcí, jako je možnost fotografování v průběhu natáčení (se skokem v záznamu) a také dodatečný sestřih videa přímo ve fotoaparátu. Zvuk je zaznamenáván interním stereofonním mikrofonem (lze jej i vypnout a zaznamenávat bez zvuku). Lze zakoupit i externí stereofonní mikrofon ME-1, který lze upevnit do sáněk pro blesk a propojit s fotoaparátem kabelem. Ukázku videa najdete zde.
 |
 |
Dále samozřejmě nechybí řada běžných funkcí a expozičních režimů. Zejména pro začínající uživatele byla rozšířena nabídka poloautomatických motivových režimů, z nichž některé jsou opravdu velmi specializované, jako například samostatné režimy pro fotografování dětí, fotografování při světle svíčky anebo třeba jídla. Pro pokročilejší nemohou chybět obvyklé režimy předvolby expozičního času, clony a také plně manuální režim. Na voliči expozičních režimů pak také najdeme volbu speciálních efektů, např. efekt miniatury, či efekt nočního vidění. Ten funguje prostě – zesílí na maximum a černobíle uloží dostupné „světelné“ informace. Maximální ISO ? Ukazuje Hi3. Tedy 102400. Při tmě, kdy už skoro nic nevidíte, je výsledek jako zrnění v černobílé televizi. Samozřejmě, na to je režim určen. Zajímavé je, že ostřit šlo pouze v režimu živého náhledu, nikoliv v klasickém režimu. Nicméně v režimu živého náhledu i tak dobře ostří, v klasickém režimu aparát neostří (?). Ve všch těchto režimech je však aparát plně automatický, do expozice „si nenechá mluvit“.
U fotoaparátů Nikon je již obvyklá funkce Active D-Lighting, která softwarově zesvětluje tmavé části snímků. V továrním nastavení je v automatickém režimu a doporučil bych to tak nechat. Funguje to již pár let velmi dobře. I všechny zde uvedené snímky jsou exponované s aktivovanou touto funkcí. Lze ji však aplikovat i v režimu prohlížení na daný snímek. Funkce je dostupná pro všechny ISO (pro D5200 nebyla pro nejvyšší).
V menu retušování je dostatečná nabídka úprav vytvořených fotografií. Jistě ji využijí nejen „hračičkové“.
Odcitoval bych část z rok staré recenze D5200: „Vybavenost funkcemi fotoaparátu Nikon D5300 je tedy také vynikající a ani při delším přemýšlení mě opravdu nenapadá, co by zde v tomto ohledu mohlo chybět. Vlastně napadá. Integrovaná GPS… Ale to bude časem jistě také.“ A je to tu!
GPS, WiFi
 |
 |
GPS v čemkoliv mám hodně rád. Trochu (dost) mě mrzí, že v kdejakém kompaktu je GPS integrovaná a u zrcadlovek kde nic tu nic. D5300 to mění. To je ta skvělá zpráva. Ovšem u citlivosti nečekejte zázraky. Chytit signál a udržet jej není silná stránka D5300. Ve volném prostoru se chytí do pěti minut. Pokud jsem aparát nesl v ruce, tak se chvílemi signál ztrácel, pravda, bylo to v mírně zalesněném terénu. Při focení krajiny (a o to půjde především) GPS souřadnice u snímku budou, pokud chvíli počkáte (maximálně zmíněných pět minut) a pokud nebudete dávat aparát do batohu. Přesnost ihned po chycení signálu nemusí být velká. Ale to je standardní. Snímek s GPS v závěru testu „je vedle“ o 200 metrů. Ponechat zapnutou funkci zápisu GPS protokolu nedoporučuji. Za čtyři dny to spolehlivě aparát vybije. V každém případě mě přítomnost GPS nadchla a považuji ji za obrovský přínos.
WiFi aneb ovládání pomocí chytrých zařízení. Funguje skvěle. Jen je třeba do „chytrého“ instalovat aplikaci Wireless Mobile Utility. Obejdete tak potřebu dálkové spouště, kterou je jinak nutné dokoupit. Přenos obrazu a následné focení ovládané z telefonu v první chvíli možná i nadchne.
Kompletní informace najdete na stránkách www.nikon.cz.
Fotografie I.
Všechny snímky jsou snímané v maximální kvalitě jpg s Active D-Lighting Auto, pokud není uvedeno jinak. Věnujte pozornost ohnisku, ISO a např. ostrosti při daném čase. ISO je obvykle voleno manuálně (etdy nesmyslně vysoká hodnota). Lze usoudit, že WB má tendence tíhnout k příjemným teplejším odstínům. Čtvrtá fotografie (houby na pařezu) byla focena v šeru a možná má mírně studený nádech. Oba snímky v přímém protisvětle jsou podle mého názoru vynikající. Ten „zelenější“ jsem mírně podexponoval. Kresba je i v tmavých částech snímků a s výjimkou Slunce nejsou nikde přepaly.
Fotografie II.
Snímky pro posouzení vlivu hodnoty ISO a její redukce. Redukci šumu doporučuji buď na „normální“, nebo o stupínek méně – „nízká“. Zapnout vysokou je zbytečné a příliš se ztrácí detaily. ADL – Auto, WB – denní světlo (v obou případech).
A na závěr malá ukázka snímku s uloženými souřadnicemi GPS. Signál jsem chytil (po zastavení se) za cca 3 minuty, fotil jsem hned, jakmile jsem jej měl. Nepřesnost 200 metrů při prvním (a ještě neupraveném) chycení souřadnic je celkem běžná věc, podívejte se do svých GPSek, „když se chytnou“. Tato funkce je pro mě osobně skvělá. Mimochodem – 1/4 s je z ruky. Chtěl jsem „máznout“ vodu.
 |
 |
Příslušenství, cena a závěr
Příslušenství je u značky Nikon bohaté. Každý potřebuje především kvalitní základní objektiv pro běžné univerzální fotografování a právě to je jedna ze silných stránek značky Nikon. Model D5300 se prodává v různých setech, ale já bych doporučil ten s objektivem AF-S 18–105mm f/3,5–5,6 VR (v lednu 2014 cca 24 500,–). Ne, že by v testu použitý objektiv 18–55mm byl špatný (set – cena leden 2014 pod 22 tis. Kč). Rozhodně ne, ale rozdíl v ceně (cca 2500,– při prvotní investici) rozhodně stojí za uvedený rozsah při dané kvalitě. Bude stačit na veškeré běžné snímky. Max. 55 mm je často málo.
Dalším oblíbeným a často nezbytným příslušenstvím jsou externí systémové blesky. Tady je nabídka stále stejně bohatá. Ideálně se cenově k tomuto modelu hodí SB-700. Jde o velmi kvalitní systémový blesk, dostatečný pro naprostou většinu využití. Jeho výkyvná a otočná hlava umožňuje odrážené záblesky od okolních stěn či předmětů. Má také vestavěnou vysouvací rozptylku a odraznou destičku. Méně nároční fotografové pak mohou sáhnout po malém, ale levném blesku SB-400, který pořídí za necelou polovinu ceny modelu SB-700.
Samozřejmostí je u tohoto modelu možnost použití dálkového ovládání. Čidla jsou na přední i zadní straně aparátu. V případě Nikonu D5300 je pak asi nejvhodnější volbou bezdrátové infračervené ovládání ML-L3, přestože jej umí nahradit vestavěná WiFi. Cena je kolem pěti set korun.
Závěrečné shrnutí bude i u této zrcadlovky krátké – Nikon D5300 je opravdu vynikajícím přístrojem, který mohu jen doporučit. Je ideální pro začátečníky, jímž je primárně určen a je také pro ně optimalizován maximálně usnadněným ovládáním, integrovanou nápovědou a širokou nabídkou snadných a na použití jednoduchých funkcí. Výborná je i obrazová kvalita, o kterou jde především. Jde o první zrcadlovku (pokud vím) Nikonu s GPS. A kombinace s WiFi a sdílením přes chytrá zařízení posouvá focení možná někam, kam až snad ani není nutné, ale doba je taková.
Ještě se podívejme na ceny, Nikon D5300 aktuálně (1/2014) pořídíte přibližně za :
Tělo Nikon D5300 – 19.290,– Kč včetně DPH
Set s objektivem AF-S Nikkor 18–55mm f/3,5–5,6 VR – 21.890,– Kč včetně DPH
Set s objektivem AF-S Nikkor 18–105mm f/3,5–5,6 VR – 24.490,– Kč včetně DPH
Na webových stránkách Nikonu najdete další užitečné a nejen technické informace. Zakoupené aparáty zde lze také zaregistrovat, což může být velmi užitečné při jejich ztrátě či krádeži. Značkový servis vám také v případě potřeby zcela zdarma odborně vyčistí snímací čip (omezený počet).
Přečtěte si i náš přehledný článek o nejlepších zrcadlovkách, které jsou právě na trhu. Naleznete v něm zajímavé tipy a možnosti výběru, o kterých jste ani nemuseli uvažovat. Můžete se podívat i na další recenze zrcadlovek.