Testu jsme tentokrát podrobili jednoho zástupce tzv. pokročilých kompaktů. Ty nabízejí mnoho funkcí pro náročného uživatele v kompaktním balení, a proto si stále drží oblibu. Tento model bude jistě pro mnoho lidí zajímavý – pokud k nim patříte i vy, přečtěte si následující recenzi. Pokud si myslíte, že k nim nepatříte, přečtěte si ji i tak, protože vás třeba přesvědčí o opaku.
Představte si fotoaparát, vybavený relativně velkým 2/3“ snímačem, čtyřnásobným zoomem se světelností začínající na F1.8, kompletní sadou manuálních i poloautomatických režimů, dvěma otočnými voliči, displejem s vysokým rozlišením, vestavěným bleskem, RAW formátem, hybridním fázově-kontrastním ostřením, sériovým snímáním 7fps a celokovovým tělem.
Teď si zkuste představit, jaké asi bude mít rozměry. Pokud uvažujete nad něčím formátu oblíbených Canonů řady G, jste vedle. Tenhle je velký jako krabička od cigaret (a má i podobný tvar).
 |
Skutečně, na tomto kompaktu jsou hlavní charakteristikou jeho malé rozměry, které však neubírají na výkonu. Byť se mezi kompakty najdou větší „děla“ (jako třeba Sony RX100 s 1“ snímačem), těžko je dáte do kabelky, kapsy u jeansů nebo náprsní kapsy u košile. Stejně tak najdete i ještě menší kompakty (včetně pokročilých, jako je Canon S110), ale těžko v nich bude 2/3 senzor.
Nutno ale doplnit, že se nejedná o první podobný přístroj od Fuji, navazuje na více „stylově“ zaměřený model XF1
Tento přístroj je takový švýcarský nožík mezi fotoaparáty. Shledal jsem jeho rozměry až neprakticky malými při používání (chybí jakýkoliv grip a povrch stříbrné varianty je bez vzorku), o to však praktičtějšími při transportu. Analogie se švýcarským důstojnickým nožem je velmi názorná i co se množství funkcí týče. XQ1 v žádné z nich nevyniká v tom smyslu, že bychom nenalezli lepší přístroj, ale tak nějak jich přináší poměrně dost najednou.
Začněme popisem těla
Pokud jsem posledně testovaný Fujifilm (X-T1) nazval „krabicoidem“, musím se mu trochu omluvit. Krabičkoidnější fotoaparát než je XQ1 aby jeden hledal s lucernou. Ze siluety těla, z každé strany téměř dokonale obdélné, nevyčnívá krom objektivu téměř nic. A i ten v zasunutém stavu jenom kousíček. Jestli je řada X od fujifilmu „retro“, musí tohle být asi její nejméně „retro“ člen. Jediný designový prvek společný se současnými modely této řady je malé vybrání na místě pouště, odkazující na „schod“ typický pro staré dálkoměrné fotoaparáty. Dále snad jen použití holého kovu pro povrch přístroje.
 |
Většina ovládacích prvků se nám koncentrovala na zadní straně fotoaparátu. Najdeme zde displej (3“, pevný, nedotykový, 920 000 „bodů“), který si uzmul největší část a v pravo tradiční čtyřsměrný volič. Ten má potvrzovací střed který slouží i pro vstup do menu a místo „šipek“ má kolem dokola prstenec (sloužící jako roller), kterým se dá točit, nebo ho lze ve čtyřech polohách stisknout. V poloze nahoru zpřístupňuje korekci expozice a slouží jako „mazátko“ v režimu zobrazení, směrem dolů samospošť, vlevo se zapíná režim macro a vpravo nastavuje blesk. Nad tímto voličem pak figurují dvě tlačítka: playback (zobrazení) a spoušť videa. Naopak dole najdeme podobnou dvojici: Tlačítko režimu zobrazení/zpět a tlačítko E-Fn (dubluje i jako tlačítko pro Wi-Fi). To zpřístupňuje alternativní funkce přidělené čtyřsměrnému voliči, dvěma tlačítkům nad ním a nastavuje funkci předního prstence na objektivu (ISO, korekce atd.) – viz screenshot. Tyto funkce jsou i uživatelsky nastavitelné. Tím je sice výčet ovladačů na zadní straně vyčerpán, ale díky dvojité funkci kláves přes tlačítko E-Fn se dostanete i tak ke všem důležitým nastavením. Vzadu se pak nachází už jen informační dioda.
 |
Zbytek ovladačů se nachází na horní hraně fotoaparátu: volič režimů, nabízející samozřejmě i režimy P, S, A, M, prstenec zoomu kolem spouště a tlačítko ON/OFF. Je zde i posuvník ovládající vyskakování blesku. Ten nevyskakuje automaticky v žádném režimu – musíme ho odjistit uživatelsky. Stejně tak tu najdete stereomikrofony fotoaparátu.
Na levé straně přístroje nenajdeme nic, na pravé pak microUSB konektor (který i nabíjí). Spodní část přístroje pak skrývá společný vstup do šachty baterie a karty (typu SD). Baterie (960 mAh) by měla stačit pro 240 snímků, což není zrovna moc. Mimo to je dole na přístroji i microHDMI konektor a závit na stativ, který je však mimo optickou osu.
 |
Na přední straně přístroje toho kromě objektivu Fujinon 6,4 – 25,6mm F1.8 – 4.9, předního prstence a diody přisvícení AF moc neuvidíme – přední strana je zcela plochá, v černé variantě jemně vzorkovaná a ve stříbrné hladká.
Jak se drží?
Ne moc dobře. Malá a hladká cihlička není zrovna vzorem ergonomie. Na druhou stranu – malé rozměry jsou u tohoto přístroje jednou z jeho důležitých charakteristik, takže si netřeba příliš stěžovat, jen je třeba počítat s tím, že zvlášť testovaná stříbrná varianta klouže ráda z ruky. Výrobce mohl použít nějaké alespoň naznačené madlo či pogumovanou plošku, ale záměrem byl zřejmě fotoaparát s „čistým“ designem.
 |
Celkový dojem
Fotoaparát je velmi rychlý – zapnutí, vysunutí objektivu, odezva tlačítek i autofocus, vše je příjemně svižné. Problematické držení zvlášť ve větších rukách je společné všem kompaktům podobné velikosti a z velké části ho řeší řemínek na ruku atd., rozmístění tlačítek je naopak vyřešeno dobře. Dobrý dojem za sebou nechávají i použité materiály a úroveň zpracování.
Menu
Menu přístroje bude důvěrně známé každému, kdo zná současné přístroje řady X. Je opět rozděleno na snímací režim, přehrávací režim a nastavení, které se spouští v závislosti na tom, odkud do menu vstupujeme, zda ze snímání, nebo přehrávání. Vyjmenovávat si všechny položky menu by trvalo dlouho, podíváme se na ně tedy na našich animovaných screenshotech:
 |
 |
 |
 |
 |
Obrazová kvalita
Obrazová kvalita má své mouchy, ale i své klady (bráno na poměry kompaktů). Nyní si je přiblížíme.
Přístroj disponuje rozlišením 12 Mpx, což je sice dnes zdánlivě málo, ale ve skutečnosti to stačí bohatě. Spolu s (na kompakt) velkým senzorem se to kladně podepisuje hlavně na úrovni šumu:
 |
 |
 |
 |
Skutečně, na přístroj o velikosti krabičky od cigaret to není špatné. Do ISO 800 docela v pohodě použitelné pro běžný provoz. X-trans senzor od Fuji funguje dobře i „v malém“. Přístroj vás nechá nastavit ISO 100 – 3200 v běžném režimu, v režimu Adv. pak lze nastavit ISO 6400 a 12800 zejména pro potřeby multiexpozice. Lze však ukládat i jednotlivé expozice (viz ukázky). Vše samozřejmě pouze v JPEGu.
 |
Ostrost snímků, jak můžete vidět z dále přiložených ukázek, sice nedosahuje úrovně, na kterou jsme zvyklí z přístrojů vyšší kategorie – je měkčí, ale stále je na dobře použitelné úrovni. Díky nižšímu šumu navíc není „rozpatlaná“ jeho redukcí. Dříve však vzhledem k menšímu čipu přichází problém difrakce, viz příklad na cloně 11 (RAW):
 |
Dále můžete porovnat kresbu v JPEG a RAWu (nejdelší ohnisko, F5,6)
 |
Větší problém je chromatické aberace a zkreslení. To je zvlášť na širokém konci dost brutální (na delším patrné není), ale v JPEG si ho ani nevšimnete – přístroj ho totiž vcelku úspěšně softwarově eliminuje, což ale není zrovna nejvhodnější přístup. Nicméně lepší, než v nekorigovaném RAWu koukat na skutečně deformované snímky, posuďte sami. Aberace jsou v JPEG také potlačeny, byť jich objektiv produkuje relativně dost.
 |
 |
 |
 |
Naopak se objektiv zdá být velmi dobrý v protisvětle.
 |
I přes několik výtek ale hodnotím obrazový výkon spíše kladně. Můžete ho sami zhodnotit z ukázkových snímků v plném rozlišení, které najdete na konci článku. Video z přístroje můžete zhlédnout kliknutím na tento odkaz.
Závěr:
Z krátkého času, který člověk se zapůjčeným fotoaparátem stráví, je vždy těžké vydedukovat jednoznačný verdikt. Vždy se bude jednat spíše o názor recenzenta, a ten může být jiný, než názor čtenáře. Za mě však dostává přístroj doporučení jako dobrá alternativa pro funkci kapesního zápisníku. Je malý, rychlý a s dostatečnou obrazovou kvalitou. Pokud jeho výstup srovnáme s výstupem z obyčejných, levnějších kompaktů, bude určitě o několik tříd lepší. Jeho čip je také výrazně větší. Hlavní devízou jsou ale nízké rozměry a univerzálnost, v čemž tento přístroj v obojím exceluje.
Ukázkové snímky:
(RAW – standardní ACR převod, JPEG – NR –2, ostrost „0“, custom WB)
 |
 |
 |
 |
 |
 |