V dubnu 2013 jsme přinesli recenzi fotoaparátu Nikon D7100. V dubnu 2015, tedy přesně po dvou letech, přinášíme recenzi jeho nástupce - fotoaparátu Nikon D7200. Změny najdeme především v oblasti možnosti nastavení videa a v možnostech připojení. Ale nejen tam. Více se dočtete v testu.
Vzhled a ovládání
 |
 |
Nikon D7200 je nástupcem modelu D7100, který jsme recenzovali v roce 2013.
Celkový vzhled je zcela stejný. Ve vnějším vzhledu jsem nenašel ani jediný sebenepatrnější rozdíl. Tedy dokud fotoaparát nezapnete. Když se ergonomie povede, není moc co měnit. Tak snad časem přibude hlubší úchop ve stylu D5500, kde je sice o minimum, ale hlubší (držel jsem současně v ruce D7100 a D7200 a jsou stejné a současně D5500 a D7100, kde výřez u D5500 je mírně hlubší. Hmotnost a rozměry D7200 jsou zcela shodné s D7100. Po stránce vzhledu vás tedy mohu odkázat na dva roky starou recenzi, odkaz je o pár řádků výše. Přesto základní informace pro připomenutí zopakuji.
 |
 |
 |
 |
Hledáček se (naštěstí!!!) opticky nijak nezměnil. 100% pokrytí a zvětšení 0,94× jsou parametry, které snad ani nemá smysl měnit. Užití pentagonálního hranolu hledáčku bylo již u D7100 (i D7000), zde je to totéž. Zobrazuje to, nač jsou uživatelé zvyklí. Tradičně se v menu volí možnost ukazovat zcela v pravém dolním rohu volbu citlivosti, nebo počet zbývajících snímků. Připomínat, že hledáček umožňuje ukazovat pomocnou mřížku, je snad již nošením dříví do lesa.
 |
 |
Po zapnutí praští do očí změny v zobrazení na pomocném LCD displeji (říkejme mu horní). Má jinak uspořádané položky a nově nezobrazuje například velikost a typ ukládaných dat a ani vyvážení bílé. Obojí lze vidět na zadním LCD, tuhle změnu jsem moc nepochopil, protože, když se jedno zobrazuje tu a druhé tam,ale ovládací tlačítka jsou hned u sebe, je problém si zapamatovat, kam se dívat. Ale to je o zvyku.
Shrnuto a podtrženo – ovládání již u D7100 bylo propracované, takže změny u D7200 nebyly nutné.
Změny ve struktuře Menu
 |
 |
A co dalšího je jinak? Nejprve k jedné menší změně. Místo položky Poslední nastavení najdeme položku Moje menu. Chápu, že si do ní lze vložit nejčastěji používané položky, sám jsem však zvyklý na starou variantu, která mi vyhovovala. Nerad tvořím vlastní menu. Rád ale rychle najdu v minulosti hledané volby. Tento postoj je sice velmi individuální, ale tahle inovace mě prostě nenadchla.
Autofokus
Změnil se i autofokus. A zase k lepšímu. Pracovní rozsah je od -3EV do 19EV (byl od –2EV). O ostření se stará AF modul Nikon Multi-CAM 3500 II s TTL fázovou detekcí, možností jemného doladění zaostření (volba v menu), 51 zaostřovacími poli (15 křížových snímačů; 1 snímač s podporou světelnosti f/8). V technických specifikacích u D7100 najdeme téměř totéž, jen s tou f/8 jsou opatrnější a označení neobsahuje římskou II (ale DX). Evidentně je prostě autofokus o něco citlivější. Praxe s použitými objektivy je taková, že fotoaparát ostří v šeru (až tmě) na něco, co už sami přes hledáček neuvidíte. Přisvícení osobně nepoužívám, protože když je třeba, je skutečně černá tma. Kdybych ho zapnul, nepostřehnu, že autofokus potřebuje chvilku čas. Mimochodem, je to podobný systém, jako v modelu D750, rozdíl je pouze v počtu křížových ostřících bodů funkčních při f/8. Krátce – autofokus funguje skvěle.
Obrazová kvalita, čip
Jednou z nejdůležitějších součástí každé zrcadlovky je její snímací čip. U D7200 je to osvědčený typ CMOS formátu DX (APS-C) o rozměrech 23,5 × 15,5 milimetru, tedy s crop faktorem x1,5. Rozlišení snímků 24 Mpx je totožné s verzí D7100. Těžko říci, zda čipy obou modelů jsou shodné. Ve specifikacích se udává mírný rozdíl v celkovém počtu pixelů a ISO Hi0,3 až Hi2 je označena číselnou hodnotou, což by mohlo značit HW změnu. Vedle toho lze nastavit ISO na hodnotu o cca 1 nebo 2 EV nad ISO 25 600 (ekvivalent ISO 102 400), ale výstup bude pouze monochromatický.
O zpracování obrazových informací se stará procesor Expeed čtvrté generace. Snímky je možné ukládat v obvyklých formátech NEF (RAW Nikonu) a JPEG, případně v obou současně a to i s možností nastavení míry komprese, barevného prostoru a dalších parametrů. Protože D7200 má opět dvě pozice pro SD karty, lze je využít buď „nejprve jedna, pak druhá“, nebo se ukládá na obě současně, případně na jednu NEF na druhou jpg. Odděleně lze ukládat i videa.
Čip neobsahuje antialiasingový filtr. A to je docela důležitý fakt pro maximální ostrost fotografie. Teoretickou nevýhodou je možnost vzniku reálně neexistujících struktur při focení velmi jemných detailů, např. peří. Domnívám se, že to nastane skutečně výjimečně, pokud vůbec.
Funkce
Vybavenost funkcemi je obrovská. Zmíním jen ty nejpodstatnější, nebo ty, které mě zaujaly. Přibyla možnost korekce expozice i ve Scénických režimech. Obecně jsem se již výše vyjádřil k systému ostření („přes hledáček“ – s využitím detekce fáze). Zde jen doplním, že samozřejmě umožňuje vybrat libovolný ostřící bod, ale i režim Dynamická volba zaostřovacích polí (s využitím 9, 21 nebo 51 polí), 3D sledování objektu a režim Automatická volba zaostřovacích polí. V režimu živého náhledu, kdy se uplatňuje systém detekce kontrastu, zůstalo vše při starém. Ostření pomocí živého náhledu poměrně často využívám při focení květin, protože nazvětšuji a ostřím na kterékoliv místo scény (fotoaparát na stativu), zasotřím a exponuji. Ostřit na libovolné místo totiž samozřejmě mimo režim živého náhledu nejde.
Ne nezajímavý je režim výřezu 1,3×. Zrychlí se sekvenční snímání na 7 sn. za sekundu, u videa se také posune maximální frekvence snímání, které je jinak samozřejmě nedostupné (viz. foto). Především se však posunou ostřící body téměř ke krajům snímku.
Funkce HDR se již zabydlela, byť ji osobně příliš nevyužívám. Na dynamické snímky je obecně nevhodná a při ukládání do RAW není dostupná.
Funkce Active D-Lighting již delší dobu považuji za velmi zdařilou a osobně fotím v režimu Auto.
Videorežim
Tady najdeme největší rozsah změn. Vedle nové založky zrčené pouze pro videorežim, zjistíme i to, že v menu lze videosekvencím přiřadit jiný název, než snímkům. To u D7100 nebylo možné. Samozřejmě je lze stále nahrávat na kartu v daném slotu.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Novinkou je i přímé ukládání videosekvencí ze snímků v režimu Časosběrný režim. Je možno pořizovat záznam ve Full HD rozlišení (1920×1080 bodů) při 30 snímcích za vteřinu. V režimu výřezu 1,3× je to až 60i. Zvuk lze natáčet stereo. Podle mě stále platí, že kontinuální ostření při videu nelze doporučit a aby nebylo vidět, že měníte zoom, tak se musíte samozřejmě hodně snažit.
 |
 |
Novinkou je i nastavení automatické citlivosti ISO v režimu natáčení videa. Zbytek možností ukazují přiložené snímky menu.
Další vlastnosti a funkce
3,2" LCD o rozlišení 1 229 tis. bodů (640×480×4-RGBW). Jeho rozlišení a kvalita zobrazení umožní i zpracování formátu RAW přímo ve fotoaparátu, kde lze editovat několik parametrů, včetně vyvážení bílé či korekce expozice. Zajímavá je také možnost převodu do černobílé, včetně simulace použití filtrů pro klasickou filmovou černobílou fotografii. Vestavěné digitální filtry lze samozřejmě použít i pro barevné snímky. V nabídce úprav jsou také korekce zkreslení, narovnání kácejících se linií, simulace miniatury nebo rybího oka a řada dalších dodatečných úprav.
Další dobrou funkcí je možnost úprav fotografií přímo v přístroji. U kompaktních fotoaparátů standard, ale u zrcadlovek v tomto rozsahu se teprve zabydluje. Možnosti jsou rozsáhlé, stačí si prohlédnout menu přístroje v režimu prohlížení a vybrat si.
Nejen začátečník nalezne nepřebernou řadu scénických kreativních poloautomatických režimů. U každého z nich je kontextová nápověda, která přesně specifikuje k jakému typu fotografií je režim určen a to včetně ukázkové fotografie.
Standardně najdeme zbývající kapacitu baterie a počet expozic. Tím odhadneme „dojezd“. Výrobce udává až 1110 snímků na jedno nabití nebo 80 minut natáčení videa. V menu se dá nastavit komentář k fotografii, přidat informace o autorovi, osobní nastavení. Třešinkou na dortu je virtuální horizont (skvělá pomůcka pro potřebu udržet vodorovnou rovinu při focení). Je zřejmě jen málo funkcí, které budou někomu chybět.
Prohlížení snímků je standardní a nabízí obvyklé možnosti.
 |
 |
Konektivita
Také najdeme menu, které popisuje bezdrátové připojení. A nejen to. Najdeme jej funkční, protože modul WiFi je součástí přístroje. Závěrku fotoaparátu lze tedy dálkově spouštět pomocí chytrého zařízení, vestavěného připojení Wi-Fi fotoaparátu a speciální aplikace WMU. Funguje to velmi dobře. Podpora NFC umožňuje snadno přenášet snímky na chytrá zařízení kompatibilní s technologií NFC. To jsem reálně nemohl zkoušet, takové zařízení nemám. Bohužel vestavěný modul GPS nenajdeme.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Ukázkové fotografie
Pokud není napsáno jinak, jsou snímky pořízeny v maximální kvalitě jpg, ADL Auto, WB Auto, redukce šumu vypnutá.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Šum. Postupně nastavení redukce šumu: vypnutá, nízká, normální, vysoká. WB denní světlo (v obou případech). Podle mě je rozumné nenastavovat redukci šumu na maximum. Dokonce bych ji vypnul zcela. Šum není navíc u běžně užívaných hodnot (do ISO 3200) nijak výrazně rušivý.
 |
 |
 |
 |
Příslušenství, cena a závěr
O příslušenství stále platí to, co je u recenze předchozích modelů. Nejdůležitějším příslušenstvím každé zrcadlovky (nejen té digitální) jsou objektivy a výběr dobrého objektivu je mnohdy důležitější, než výběr samotného těla fotoaparátu. Objektivů však existuje spousta a pro různé účely. Naprostá většina fotografů však potřebuje především nějaký základní univerzální objektiv pro většinu běžných situací. Právě takovým objektivem je AF-S Nikkor 18–140mm f/3,5–5,6 VR, se kterým se Nikon D7200 prodává v cenově zvýhodněném setu (cena oproti součtu nižší o cca 5000 Kč). Pokud vám tedy Nikon D7200 padne do oka, rozhodně toho doporučuji využít.
Bohužel zřejmě není na českém trhu k dispozici set s objektivem Nikkor 16–85mm f/3.5–5.6G ED VR AF-S DX, který mě osobně vyhovuje krátkým ohniskem a s nímž vznikla část testových snímků.
Platí, že Nikon D7200 je plně kompatibilní se všemi objektivy s bajonetem Nikon “F“ a není omezen jen na některé typy, jako je to u nejlevnějších modelů Nikonu. D7200 funguje jak s objektivy AF (tedy s automatickým ostřením s pohonem z těla fotoaparátu), tak i s plně manuálními objektivy, včetně přenosu hodnoty clony do těla přístroje.
Podle mého názoru Nikon D7200 přináší vedle konektivity jen kosmetické změny, ale jde o příjemné inovace. V oblasti nastavení videa je změn více, všechny pozitivní a možná nejpodstatnější změnou je možnost nastavení automatické citlivosti. Na poli konektivity jde o změny zásadní, což najdete výše. Kvalita výstupu je skvělá, ovládání také.
Přečtěte si i náš přehledný článek o nejlepších zrcadlovkách, které jsou právě na trhu. Naleznete v něm zajímavé tipy a možnosti výběru, o kterých jste ani nemuseli uvažovat. Můžete se podívat i na další recenze zrcadlovek.