Test Sony Alpha A9

Sony Alpha A9 je nejnovější a zatím nejvyšší model výrobce. Jde o fullframe bezzrcadlovku s ambicemi zaujmout fotografy z oboru sportu, zvířat, svateb… prostě tam, kde dosud dominovaly profesionální zrcadlovky. Možná to zní nereálně, ale jestli se to může nějaké bezzrcadlovce podařit, je to právě A9. 20sn./s sériové snímání (s AF!), nový 24MPx Stacked CMOS senzor, bleskové ostření, zabudovaná stabilizace, dva sloty na kartu a utěsnění proti vodě a prachu jsou všechno velká lákadla. Taky si za ně zaplatíte…

Úvod

Řada bezzrcadlovek A7 je už dobře známá – má tři varianty (základní, „S“ a „R“) a dvě generace (Mark I a Mark II). Byly to první bezzrcadlovky v dnešním slova smyslu s fullframe senzorem. Žádná z nich však nemířila na čistě profesionální sektor – jednalo se spíše o alternativy k poloprofesi­onálním fullframe zrcadlovkám. Kde tyto přístroje ztrácí na plně profesionální těla je zejména ostření, odolnost, ovládání a možnost simultánně ukládat data na dvě paměťové karty.

Sony A9 (původní aktualita zde) má za cíl všechny tyto vlastnosti nabídnout a poskytnout tak alternativu k fullframe profesionálním zrcadlovkám tam, kde dosud žádná nebyla – fotografování sportu, zvířat, reportáže…

Ne, že by neexistovaly žádné vhodné bezzrcadlovky pro tyto žánry; jsou takové. Ale žádná s fullframe senzorem a také srovnatelným výkonem v kombinaci rychlosti snímání a ostření. V tom dosud zrcadlovky kralují – či kralovaly?

Sony A9 – specifikace

Cena:

Najdete v e-shopech Sony Alpha A9 od Kč

Konstrukce, zpracování, design

Kdo jste někdy měli v ruce – či aspoň viděli – některý přístroj řady A7, budete jako doma. Design i logika ovládání zůstaly téměř stejné. Kupodivu i velikost – téměř. A9 kapičku povyrostla, ale pořád je to docela kompaktní bezzrcadlovka.

Dovolím si odbočku – jedním z faktorů, proč od počátku éry AF fotoaparátů dominují Canon a Nikon je podle mě fakt, že si v profesionální sféře obě firmy vždy držely silnou kontinuitu. Žádné experimenty s ovládáním z generace na generaci. Od F5 a EOS 1 dodnes je logika ovládání jejich vlajkových lodí totožná.

Sony se zjevně poučila a tak může jakýkoliv uživatel dejme tomu A7R II vzít novou A9 do ruky a fotit.

Nějaké změny se přesto udály, všechny k lepšímu: Přibyl AF joystick (osmisměrný), nový volič režimu snímání a ostření a spoušť videa se přesunula na logičtější místo, přibližně tam, kde ji má Canon (pod palec pravé ruky).

Konstrukce by měla být odolnější a lépe utěsněná. Fotoaparátem jsem se rozhodl neházet a ani jsem ho nepoléval vodou, v ruce však působí solidně a dílenské zpracování je vynikající.

Přesto mě udivilo, že kryty konektorů a slotů pro paměťové karty (ty jsou konečně dva) jsou řešeny dvířky „plast na plast“ (či kov?), tedy bez gumového těsnění, známého z jiných profesionálních přístrojů (přitom dvířka baterie ho mají). Sony zjevně sází na to, že precizní dílenské zpracování obou dvířek stačí. A při běžném používání (déšť atd.) bych tomu i věřil.

Jak jsem již psal – tělo je poměrně kompaktní, což je dvousečné. Na jednu stranu je to pohodlnější, než se tahat s „jednadéčkem“, na druhou stranu musí být ovladače více nahusto a nevešel se už třeba stavový displej. Takže zde bude záležet na tom, co preferujete. To, že se vešlo tolik foťáku do tak malého těla je obdivuhodné.

Pokud chcete lepší úchop, nabízí se volitelný battery grip se zdvojenými ovladači, včetně kniplu. Pojme dvě (nové a větší) baterie. Bohužel jeho nasazení znamená odmontování dvířek bateriového prostoru a vyjmutí baterie z těla, což je škoda. Kdyby to šlo řešit kontakty na spodku přístroje se zachováním baterie v těle, bylo by to lepší.

Jako správná bezzrcadlovka má A9 elektronický hledáček, který je jedním slovem dechberoucí. 3 686 400 bodů rozlišení, 100% pokrytí, okamžitý náhled efektu nastavení, zvětšení 0.78× a 120Hz obnovovací frekvence vás donutí přemýšlet, k čemu že vlastně potřebujete optické hledáčky zrcadlovek. Nechybí dioptrická korekce. Chybí snad jen její aretace, naštěstí je kolečko korekce dobře „schované“.

Displej je výklopný, dotykový, s úhlopříčkou 3“ a rozlišením 1 440 000 bodů.

Celkově Sony Alpha A9 hodnotím z uživatelského hlediska kladně. Pokud se vám zdá, že příliš kritizuji, vězte, že jsou to spíše drobnosti. Sony má tendenci přicházet s úžasnými novými technologiemi a přitom přehlížet zbytečné detaily (věřte mi, používám souběžně A7 i zrcadlovku). V případě A9 se je podařilo zredukovat, ale na ty zbylé holt musím poukázat.

Paměťová média

Sony A9 ukládá na karty typu SD nebo Memory Stick Duo (společný slot). Sloty jsou dva, což je extrémně důležité pro profesionální práci. Představa, že vám třeba v polovině fotografované svatby odejde jediná paměťová karta ve fotoaparátu třeba s tisícovkou fotek, jistě budí ze sna nejednoho pracujícího fotografa.

Zde si neodpustím výtku – jeden slot podporuje rychlejší standard UHS-II, druhý jen UHS-I. Proč ne oba jako u Lumixu GH-5?

Senzor, šum, dynamický rozsah

Senzor je stabilizovaný 24MPx fullframe BSI CMOS typu „Stacked“, což znamená, že jeho konstrukce umožňuje téměř okamžitý odečet dat z celého senzoru, čímž se zrychluje ostření i snímání a redukuje tzv. rolling shutter efekt. Jinak jde samozřejmě o klasickou Bayerovu matrici.
Senzor obsahuje senzory PDAF (693 AF bodů, 93% pokrytí) a dovede nahrávat 4K video (oversamplované!).

Šum

Níže vidíte srovnání šumu na všech citlivostech a jeho srovnání se starší generací 24MPx senzoru v Alphě A7 (a A7 II):

Mezigenerační zlepšení je zde dost vidět (cca 1 krok citlivosti). Sony A9 je pohodlně použitelná do ISO 6400 a s trochou péče i do 12800. Nouzově i výše. 5 let odstupu a BSI technologie jsou znát.

Jak vypadá JPEG oproti RAW vidíte zde (ISO 6400):

Oceňuji možnost nejdelší nastavit čas expozice při Auto ISO

Dynamický rozsah

Je v praxi naprosto dostatečný, ale podívejte se na srovnání silně zesvětleného podexponovaného snímku z A9 a A7 ( RAW v Capture One 10, ISO 100 +4EV):

Zde si nový senzor naopak o něco pohoršil – šumu je více, je to nejspíše daň za novou konstrukci s rychlým odečtem dat.

Elektronická závěrka

Než se dostaneme ke komentovaným snímkům z testování, uveďme si, co znamená elektronická závěrka, kterou fotoaparát primárně používá, v praxi:

• Naprosto tiché snímání (jde zapnout imitaci zvuku závěrky z reproduktoru)
• 20sn./s bez mechanického namáhání (v libovolném formátu*. S AF i AE, buffer utáhne 241 RAWů či 362 největších JPE­Gů)
• bez přerušení živého náhledu, žádné blackouty(!)
• V praxi neexistující rolling shutter efekt (aspoň mě se ho při běžném švenkování nepovedlo vytvořit)
• Nejkratší čas až 1/32000s
• Nemožnost synchronizovat s bleskem
• Po přepnutí na mechanickou závěrku (např. při použití blesku) omezení na 5sn./s
• Po přepnutí na mechanickou závěrku nejkratší čas 1/8000s, synchročas 1/250s
• Možnost elektronické první lamely i s mechanickou závěrkou pro redukci vibrací
• Životnost mechanické závěrky 500 000 cyklů

* RAW je možné zapnout nekomprimovaný i komprimovaný, ale oněch 20sn./s je možné jen s komprimovaným. Jinak klesne frekvence na 12 sn./s. Jak vypadá komprimovaný Sony RAW jsme zkoušeli zde.

Zní to až moc dobře? Ale je to tak. V praxi jediné opravdu velké omezení elektronické závěrky je použití blesku. S bleskem se z Vaší A9 prostě co do rychlosti snímání stane A7…

Druhým – méně závažným – omezením je nemožnost používat při kontinuálním snímání „rozšířené“ citlivosti nad 25000 ISO.

Autofokus

Autofokus je hybridní, v první řadě spoléhá na detekci fázového posunu, ale umí ji kombinovat s detekcí kontrastu. Výrobce tomu říká „4D Focus“. Najdeme zde 693 AF bodů při 93% pokrytí, což je výrazně lepší hodnota, než mohou poskytnout DSLR fotoaparáty. Díky rychlému Stacked CMOSu umí celých 60 aktualizací za vteřinu, což rychlost reakce vystřeluje do výšin, dostupných zatím jen profesionálním zrcadlovkám.

Skutečně, jestli vás něco bude zdržovat při práci, nebude to ostření. Pro srovnání s vlajkovými loděmi typu EOS 1DX II nebo Nikon D5 mi chybělo mít v ruce všechny tyto modely zároveň, ale při používání A9 jsem neměl pocit, že by ostření bylo nějak výrazně pomalejší, než co si pamatuji z těchto modelů. A to včetně AF-C.

Už jenom to, že se s těmito modely může srovnávat bezzrcadlovka, je pro výrobce úspěch.

Dokonce sledování objektu fungovalo velmi dobře. Samozřejmě ne vždycky – ale zatím asi nejlépe ze všech bezzrcadlovek, co jsem zkoušel. Bez dlouhodobějšího testování si netroufnu tvrdit, kolik z nepovedených záběrů bylo chybou fotoaparátu a kolik uživatele (stačí třeba nevhodně nastavená citlivost sledování). Zároveň by mě zajímalo, kolik z těchto scén by stihla – nebo právě nestihla – špičková zrcadlovka.

Ostřící bod je možné vybírat AF joystickem nebo dotykem na displej.

Co se mi hodně líbilo je Eye AF. Neboli detekce oka. Funguje parádně a oko najde rychle a bezpečně a drží se ho jako klíště. Ideální na focení lidí na nízké clony!

Objektivy

K fotoaparátu jsem měl objektivy Zeiss 35mm F1.4 a Sony GM 70–200mm F2.8.

Najdete v ? e-shopech ? od ? Kč

Najdete v ? e-shopech ? od ? Kč

Oboje skvělá, ostrá a kvalitně vyrobená skla. Jen v případě Zeissu je škoda, že nemá těsnící kroužek na bajonetu – to mají jen GM objektivy.

Nabídka „skel“ je bohužel Achillovou patou tohoto konkrétního modelu. Pryč jsou doby, kdy mi chyběly F2.8 zoomy a F1.4 pevná skla – to už Sony dávno má. Se vstupem na kolbiště sportovní či wildlife fotografie se však ukazují nedostatky v nabídce dlouhých objektivů.

Jediná dvě rozumně dlouhá skla jsou:

• Sony FE 70–300mm F4,5–5,6 G OSS (kompaktní, spíše amatérský model)
• Sony FE 100–400mm F4.5–5.6 GM OSS (profesionální, utěsněný model)

To je málo na oba zmíněné žánry. Naštěstí je zde dobrá podpora A-mount skel (Sony/Minolta). Ale to nezachrání situaci – naštěstí prosakují drby o světelných extrémních teleobjektivech, které se chystají. A byť na drby jindy moc nedám, objektivy jako 400mm F2.8 jsou pro systém doslova vitální. Jsem si jist, že přijdou, do té doby je to ale velká konkurenční nevýhoda.

Flickering

Jedna z nepříjemností u fotoaparátu pro sport či reportáž je nepřítomnost redukce blikání, což může být problém pod zářivkovým světlem (halové sporty, interiérová reportáž…) Pulzování zářivek pak dělá nepěkné barevné pruhy. Vyhnout se tomu dá funkcí Anti-Flicker, kterou používá třeba Canon. Ta v podstatě způsobí, že závěrka se spustí vždy pouze v případě, že je fotografie nasvícena zrovna rovnoměrně. Zpomalí to sériové snímání, ale ušetří práci s probíráním se pokaženými snímky. S rychlostí 20sn./s to není takový problém, protože se některým z řady snímků 100% trefíte do rovnoměrného osvitu, ale probírejte se tím pak, že…

Nepříjemné je to i v hledáčku, kde vám obraz pulzuje, přičemž v optickém byste si toho nevšimli. Pro mě je to asi největší nevýhoda EVF, kterou jsem však ochoten odpustit díky mnoha jiným výhodám, které pro mě elektronický hledáček přináší.

„Kauza přehřívání“

Některé (možná rané?) kusy Alphy 9 trpěly podle prvních ohlasů na internetu na přehřívání. Výrobce kvůli tomu vydal i nový firmware.
Fotil jsem sériovým snímáním několik hodin na slunci v třicít­kách, nechal nahrávat (skoro) půl hodiny v kuse 4K 100Mbps video… a nic, fotoaparát se trochu zahřál, ale zcela normálně. Vše se zdá být v pořádku, mohlo jít jen o příliš citlivé nastavení čidla, které pak vyřešil nový firmware. To jsou však jen domněnky a faktem je, že se tento problém při testu nepotvrdil. Byl bych tedy v klidu.

Vyvážení bílé (WB)

WB má všechna nastavení, které byste si od moderního fotoaparátu mohli přát, včetně několika uživatelských poloh, nastavení Kelvinů, režimu pod vodu, možnosti doladit si každou pozici zvlášť…
Ze zkušenosti s A7 vím, že největší problém dělá Sony zeleň. Často to v AWB skončí posunem do fialova, pročež je dobré myslet na vypnutí automatiky v lese atd. Zlepšilo se to u Sony A9?

Ne tak úplně. Protože fotím do RAW, je mi to obvykle jedno, ale pokud chcete využívat JPEG, je dobré netrápit AWB jednobarevnými scénami a raději na nastavení bílé myslet.

Praktické fotografování

Případ 1. – sport

Sony A9 jsem si mohl vyzkoušet při fotografování gymnastiky a bojových sportů přímo na workshopu pořádaném pod hlavičkou Sony. I v horším světle a s pohybujícími se objekty byl autofokus rychlý a 20 sn./s velkou výhodou oproti pomalejším fotoaparátům.

Zde se fotografovalo z krátké vzdálenosti a bohatě stačily objektivy 24–70mm a 70–200mm. Při fotografování velkých sportovních událostí ale zatím platí handicap nedostatečné nabídky teleobjektivů. Zdůrazňuji „zatím“.

Fotografie převedeny v RawTherapee, expoziční informace zobrazíte najetím kurzorem. Možné se doklikat do plného rozlišení:

Podobný příklad použití může být reportáž nebo street photo. K tomu se mi zdá tělo velmi vhodné – rychlé, odolné, tiché… S tím rozdílem, že zde vám teleobjektivy chybět nebudou a širokoúhlých či středních ohnisek má Sony v nabídce dost.

Případ 2. – svatební foto

Fotoaparát jsem si vzal na fotografování svatby jako hlavní tělo (A7 jako druhé). A můžu říct, že jsem nabyl přesvědčení, že by to dost dobře mohl být ideální svatební fotoaparát (s jedním, možná dvěma „ale“). Proč?

1. Lehký, malý, nikdo se ho „nebojí“
2. Elektronická závěrka. Mohl jsem ho doslova strčit oddávajícímu za ucho a spustit sériové snímání.
3. Všechny potřebné objektivy Sony už má. Nechybí nic, pokud nemáte ve zvyku fotit svatby šestistovkou nebo rybím okem.
4. AF zvládá s přehledem, stabilizace v těle se hodí
5. 4K video

A co ta ale? Za prvé – 20sn./s mi přijde moc. Ne, že by se to nikdy nehodilo, ale klidně bych bral hypotetickou verzi s nižší snímací frekvencí a buď nižší cenou, nebo jinými vlastnostmi navíc. Prostě platíte za turbo, které možná nevyužijete. Za druhé – což s tím souvisí – nejspíš právě kvůli vysoké rychlosti snímání má fotoaparát dnes spíše střízlivé rozlišení 24MPx a horší dynamický rozsah oproti rodince A7. Stále velmi dobrý, ale horší, než by mohl. Takže jsem zvědav, zda nepřijde něco jako A9R s nižší snímkovou frekvencí, ale vyšším rozlišením a dynamickým rozsahem…

Jo, a ještě jedna věc – při portrétování jsem musel hlásit „Teď fotím“, protože to nebylo poznat – fotoaparát s vypnutým zvukem necvaká:-)

Fotografie převedeny v Capture One 10, expoziční informace zobrazíte najetím kurzorem. Možné se doklikat do plného rozlišení:

Mé sériové snímání nijak nerušilo proslov	AF je okamžitý, takže se nemusíte bát, že vám nějaký moment uteče

Případ 3. – zvířata

Za zvířaty jsem vyrazil do ZOO Praha. Tedy žádný wildlife, ale zase zapůjčená 70–200mm stačila. Co bych ocenil je opět AF či sériové snímání jako pro fotografování sportu, zde pak ještě onu tichou elektronickou závěrku. V ZOO je to jedno, ale dovedu si představit, že při focení divokých zvířat to bude mít pozitivní dopad na počet zaplašených subjektů.

Venku také dojde na utěsnění, které je s GM objektivy plnohodnotné včetně bajonetu. Skutečnou těsnost přístroje jsem však (raději) netestoval a mé pochybnosti k utěsnění několika bodů na těle znáte.

Fotografie převedeny v Capture One 10, expoziční informace zobrazíte najetím kurzorem. Možné se doklikat do plného rozlišení:

Ostření je dostatečně rychlé i na různé pohyblivé potvůrky.	Pokud se něco nepovedlo, mohl jsem si za to většinou sám

Případ 4. – portét

Jestli je nějakých objektivů v systému FE požehnaně, jsou to dedikované portréťáky a jiné portrétně použitelné objektivy: Sony 24–70mm F2.8, Sony/Zeiss 50mm F1.4, Sony 55mm F1.8, Sony 85mm F1.8, Sony 85mm F1.4 GM, Zeiss Batis 85mm F1.8, Sony 90mm F2.8 Macro, Sony 100mm F2.8/T5.6 STM, Zeiss Batis 135mm F2.8, Sony 70–200mm F4, Sony 70–200mm F2.8… a to jsem vyjmenoval jen ty s AF. Existuje pak více manuálních dedikovaných objektivů a o možnosti přes adaptéry nasadit cokoliv od kohokoliv (často včetně AF) se už nemá ani cenu bavit.

Je Sony A9 dobré portrétní tělo? Díky výkonnému AF a schopnosti ostřit za každých okolností na oko (Eye AF) je na to výtečné. Také stabilizace hodně ulehčuje komponování a práci s časy na hranici klasické „hodnoty obráceného ohniska“. Ale asi to nebude první volba JEN na portréty, to by bylo až zbytečné. Nicméně zvládá je bravurně.

Fotografie převedeny v Capture One 10, expoziční informace zobrazíte najetím kurzorem. Možné se doklikat do plného rozlišení:

Sony GM 70–200mm F2.8 je na portréty skvělý.	U modelu A9 oceníte zatím nejlepší implementaci Eye AF.

Další případy

Foto krajiny – výrobce Alphu 9 neinzeruje jako krajinářské tělo. Kvůli nižšímu rozlišení či DR oproti např. A7RII bych spíš preferoval druhý zmíněný model. 20sn./s a ďábelský AF nejsou v tomto žánru priority.

Studiový portrét, produktová fotografie – podobný případ. Kvůli nutnosti práce s blesky nevyužijete elektronickou závěrku. Na to jsou lepší těla. Ale pokud už A9 vlastníte, nemusíte mít obavu ani z jednoho použití.

Další případy vás jistě napadnou – a půjdou jistě odvodit od zmíněných žánrů.

Video

Video je downsamplované z celé šířky senzoru (tedy žádné vynechávání řádků), což znamená výbornou ostrost záznamu (v podstatě 6K → 4K).

Maximální rozlišení je 4K (3840 × 2160) při snímkové frekvenci až 30p, bitrate max. 100Mbps.

Full HD video je možné točit až se snímkovou frekvencí 120p.

Podporované formáty: AVCHD, H.264, XAVC S.

Nechybí konektor pro sluchátka ani mikrofon. Vestavěné stereomikrofony také ne.

Co zde nenajdeme jsou video profily, včetně plochého profilu S-log známého z A7SII.

Ukázkové video:

Framegrab v plném rozlišení (4K):

Závěr

Sony Alpha A9 má šanci zaujmout i ty fotografy, kteří by ještě donedávna 100% volili zrcadlovku. Je to stále „něco jiného“ a taková volba přináší jak výhody, tak nevýhody, ale důležité je, že vám odvede stejně dobrou práci.

Tiché a bleskurychlé snímání až 20 sn./s s výkonným AF není něco, nad čím by se dalo mávnout rukou. Elektronický hledáček Alphy 9 je natolik dobrý, že jediné, co by mohlo uživatele odradit, je nezvyk. Kompaktní rozměry, zabudovaná stabilizace a špičková kvalita videa jsou také vlastnosti, které ve své třídě staví A9 na špičku.

Přesto není vše dokonalé – pochybnosti mám o utěsnění, místo USB 2.0 bych si dovedl představit 3.0, menu se zlepšilo, ale dokonale přehledné není, jen jeden slot je UHS-II… největším problémem je však nedostatek teleobjektivů v době uvedení na trh (platné v době psaní článku, červenec/srpen 20­17). To je však nedostatek, který se časem napraví.

Sony namířila A9 hodně vysoko – nepokrytě s ní cílí na profesionální sféru a nabízí ji jako model pro fotografování sportu, reportáže či zvířat. To je hodně náročný trh a momentálně je rozdělený mezi dva velké hráče. Přesvědčit pracující fotografy a zejména agentury ke změně systému nebude snadné – sám jsem zvědav, zda se to Sony podaří. Technologie na to má. Teď zbývá „jen“ doplnit produktovou řadu a dohnat systém profesionální podpory, jaký je zvykem u konkurence, a uvidí se.

Aktualizace 16.8.2017: Sony A9 získala ocenění ‚EISA CAMERA 2017–2018‘, viz zde.

Oproti profi třídě zrcadlovek je A9 výrazně kompaktnější přístroj – aktuální Canon 1DX II je podobně velký, jako zde vyobrazený starší model.

Co se mi líbilo	Co se mi líbilo méně
Obrazová kvalita fullframe přístroje	Dynamický rozsah horší, než u A7II nebo A7RII – ale stále dobrý
Nízký šum (BSI technologie)	Menu stále trochu nepřehledné
Rychlé ostření – i v AF-C	Elektronická závěrka nefunguje s bleskem
Skvělá funkce Eye AF	Mechanická závěrka jen 5fps
Sériové snímání až 20fps, dostatečný buffer	Jen jeden UHS-II slot (proč ne oba?)
Zcela tiché snímání bez přerušení živého náhledu (ŽÁDNÝ blackout)	Automatické vyvážení bílé má rezervy (zeleň, žárovkové světlo…)
Ergonomie navazuje na A7, uživatelé mohou vzít a fotit	Chybí video profily
Přibyly ovladače režimu ostření a snímání, joystick	Tradičně u Sony nejde při čištění bufferu s fotoaparátem nijak pracovat
2 sloty na kartu, podpora SD i Memory Stick	Použití battery gripu znamená odmontování dvířek k baterii
Špičkový elektronický hledáček	Pochybnosti k utěsnění některých míst na těle (dvířka karet, dvířka konektorů)
Detailní 4K video	Chybí GPS
Full HD s vysokým framerate (120p)	Chybí „anti-flicker“ mód
Dobrá konektivita	Nejvyšší rychlost snímání nedosažitelná s nekomprimova­ným RAW
Výklopný, dotykový displej	Elektronická závěrka nepodporuje citlivosti nad ISO 25600 (s mechanickou do 102400)
Nové menu	Nevešel se stavový displej
Možnost nastavit nejdelší čas expozice při Auto ISO	USB 2.0 (proč ne 3.0 nebo 3.1?)
Volba mezi komprimovaným/ne­komprimovaným RAW	Kompaktní rozměry nejsou jen výhoda (třeba s velkými skly a velkýma rukama)
Nová baterie = delší výdrž 650 sn.	Plnohodnotné utěsnění jen s nejdražšími GM objektivy
Podpora battery gripu (na 2 baterie)	ZATÍM chybí dlouhá skla
Utěsnění	Cena (protože na to nemám:-)
Kompaktní rozměry
Levnější než Nikon D5 a Canon 1DX II

Přečtěte si i náš přehledný článek o nejlepších bezzrcadlovkách, které jsou právě na trhu. Naleznete v něm zajímavé tipy a možnosti výběru, o kterých jste ani nemuseli uvažovat. Můžete se podívat i na další recenze bezzrcadlovek či recenze full frame fotoaparátů obecně.

Galerie ukázkových snímků

(pro expoziční informace najeďte myšítkem nebo rozklikněte, možný druhý rozklik do plného rozlišení)