Sony se s novým kompaktním fotoaparátem RX100 VI odhodlalo k radikálnímu kroku, poprvé přidalo širokorozsahový zoom v rozsahu 24-200 mm namísto dosavadního 24-70 mm. Ano, je to hodně znát.
Úvod
Řada RX100 se už od svého prvního zástupce z roku 2012 zaměřuje na vysokou obrazovou kvalitu v kapesním balení s maximem možných funkcí a nastavení. Tato řada je už celkem početná a na první pohled by se mohlo zdát, že není kam jít a jak inovovat – prostě kapesní profikompakt s palcovým čipem, 20 MPx a 4K videem, který rychle ostří a nabídne každou fotoblbůstku, na kterou si jen vzpomenete, od slow-motion po kreativní filtry.
Snímek z RX100 VI na ekvivalent 200mm
Jestli ale měly kapesní profikompakty Sony RX100 nějaký znatelný limit, byl to krátký rozsah zoomu: (přepočteně) 24–70 mm. To je sice rozsah klasických základních objektivů zrcadlovek, ale tam je můžete sundat, což se děje poměrně často.
Kdybych si však mohl vymyslet svůj vlastní objektiv na svou zrcadlovku, nejspíš bych chtěl něco jako stabilizovaný 24–200mm F2.8–4.5. To by bylo panečku sklo… takové bych moc často nesundával.
No a jaká náhoda! Přesně takové sklo v Sony namontovali na nový RX100 VI. Jasně, není to ve skutečnosti 24–200 mm, ale ekvivalent pro jednopalcový snímač, tedy stabilizovaný objektiv 9–72 mm. Nelze tedy čekat stejné hrátky s hloubkou ostrosti, jako na fullframe, ale to snad nikdo od fotoaparátu, velkého jako krabička cigaret, nečeká.
Nevýhoda tohoto přístupu je jasná – přesněji nejasná :-) Horší světelnost F2.8–4.5 namísto F1.8–2.8 u starších modelů.
Z toho plyne handicap této verze v horším světle oproti sesterskému modelu RX100 VA, který je obdobně výkonný, ale zachovává původní objektiv 24–70mm (model VA je shodný s předchozí verzí V s výjimkou nového procesoru, recenzi pětky najdete zde).
V případě modelu VI to platí podobně – umí vše, co předchozí pětka, senzor, ovládání, video… všechno sedí až na několik věcí: nový procesor (umožňuje zejména mít hlubší buffer), vylepšený mechanismus vyskakovacího hledáčku, dotykový displej, který lze vyklopit i dolů, Bluetooth a samozřejmě tedy nový objektiv s širším rozsahem.
Změn je tedy více, ale jedná se – až na objektiv – spíše o drobnosti. Dotykový displej se hodí, hledáček, který nyní vyskočí na stisknutí jednoho tlačítka (oproti nutnosti vysouvat očnici ručně u modelu V) je velmi příjemný podobně jako více výklopný displej, hlubší buffer (až 233 snímků oproti max. 150) oceníte u sekvenčního snímání, další možnosti nastavení volby AF bodu či měření také nejsou k zahození, ale ten hlavní rozdíl a parametr výběru bude prostě rozsah zoomu.
200mm ohnisko využijete třeba pro portréty s komprimovanou perspektivou
Přepočtených 24–200 mm je, pro představu, sečtený rozsah dvou asi nejoblíbenějších fullframe objektivů (24–70mm a 70–200mm, tedy těch dvou na obrázku):
První dojem
První dojem u libovolného modelu řady RX100 je v podstatě stejný: je to neskutečně malé a přitom to působí solidně.
Vyskočení hledáčku je u šestky jednoduchý proces zmáčknutí tlačítka. Blesk lze vyklopit podobně snadno. Jde s ním po přidržení prstem „bouncovat“ o strop.
Objektiv působí po plném vysunutí na malém těle mohutně, ale ve skutečnosti je celý přístroj velmi kompaktní i s vysunutým objektivem. Je až s podivem, jak se vše vešlo do takto malého balení. Zdá se, že v přístroji nezůstal ani kousek nevyužitého místa nazbyt.
Drobná opomenutí?
Přístroje řady RX100 se soustředí na maximum funkcí v minimálním balení. Je obdivuhodné, co vše se skutečně vešlo, ale nelze nezmínit několik věcí, které dnes testovaný přístroj nemá.
Tou první je absence patky pro blesk – tu měl model RX100 II, jinak ji tato řada pravidelně opomíjí. Ne, že by to moc vadilo, RX 100 není přístroj, který bych chtěl pravidelně používat s externím bleskem, ale někdo třeba ano.
Sony RX100 Mark II s patkou pro blesk
Druhým nedostatkem je chybějící závit pro filtry; v podstatě pro něj platí to samé. RX100 je kapesní zápisník s maximem funkcí, ale ne přístroj pro plánované focení s větším množstvím příslušenství. Na to si vezmu větší fotoaparát.
Co by ale fotoaparát snímající 24 sn./s a schopný natáčet 4K video mít měl, je podpora rychlejších UHS-II karet. RX100 VI je nepodporuje, a tudíž si můžete při ukládání snímků na kartu občas počkat.
Jinak je těžké vymyslet, co by ještě přístroj mohl mít a nemá. Grip? Více ovladačů? Pak už by byl větší a přišel by tak o svůj hlavní trhák – rozměry. Větší čip? Delší zoom? Opět – to již při daných rozměrech a specifikacích dost dobře nejde.
Jak vypadá RX100 s gripem? Napoví remake od Hasselbladu s názvem Stellar. Asi si grip odpustím…
Co se všechno do fotoaparátu vešlo nejlépe shrne tabulka specifikací:
Specifikace:
Model | Sony CyberShot RX100 VI |
Typ | Pokročilý kompakt se zoomem |
Senzor | 1“ 20MPx Stacked BSI CMOS |
Procesor | Bionz X |
Citlivost | ISO 125–12800 (80–25600 softwarově) |
Video | Až 4K 30p / 100 Mbps, XAVC S, MP4 |
Blesk | Ano, dosah 5,9 m při autoISO |
Hledáček | Ano, elektronický, 0.59×, 2 359 296 bodů |
Displej | LCD, výklopný, dotykový, 1 228 800 bodů |
Objektiv | ekvivalent 24–200mm, světelnost F2.8–4.5 |
Sériové snímání | Až 24 sn./s |
Buffer | 233 snímků |
Rozsah časů | 30s-1/2000s (elektronicky až 1/32000s) |
Synchronizace s bleskem | Do 1/2000s |
Baterie | NP-BX1 (240 snímků) |
Rozměry | 102 × 58 × 43 mm |
Váha | 301 g |
Provozní rychlost
Rychlost odezvy celého přístroje je bezproblémová, co se týče rychlosti ostření a snímání, pak je jedním slovem vynikající. PDAF ostření (tedy technologie „ze zrcadlovek“) v s velkou hustotou AF bodů (315) a v kombinaci s detekcí kontrastu je spolehlivé a téměř okamžité. Toto rychlé PDAF ostření je možné využít na 65 % plochy záběru.
[1] PDAF body, [2] plochy detekce kontrastu
Objektiv
Rozsah zoomu objektivu je 8,3× (a k tomu ještě 3,8× „digitálně“, ale to je pouhý ořez). To je na dané rozměry a velikost čipu (1“ čip je výrazně větší, než co naleznete v běžných kompaktech – crop faktor 2,7×) úctyhodný rozsah.
Optická konstrukce objektivu
Ukázka:
Nejširší a nejdelší ohnisko
Světelnost objektivu je samozřejmě horší než u předchozích RX100 s kratším zoomem nebo třeba u většího modelu RX10 II (ten má také objektiv 24–200 mm, ale s F2.8 v celém rozsahu). Pokud si ale dáte RX100 a RX10 vedle sebe dojde vám, jak je RX100 VI na své rozměry výborně vybaven.
Na širších ohniscích je kresba v prostředku příjemně ostrá, slábne pouze ke krajům. Na delších ohniscích mírně měkne v celé ploše, ale žádná tragédie to není. Naopak jsem byl vzhledem k rozsahu zoomu a velikosti přístroje příjemně překvapen.
200mm není úplně na letadla, leda letí-li nízko
Obrazová kvalita
Na modelech RX100 oceňuji dlouhodobě (na kompakt) velký 1“ BSI senzor se šikovným poměrem stran 3:2.
Proč je poměr stran důležitý? Běžné 1/2.3" kompakty a mobilní telefony fotografují snímky s poměrem stran 4:3. Jenže zrcadlovky, ať už APS-C nebo FF, snímají právě 3:2. Lépe se tak potom smíchají dohromady snímky ze zrcadlovky a z kompaktu RX100 aniž by při prohlížení snímků rušil různý poměr stran.
Opačná situace nastává samozřejmě, pokud má váš „hlavní fotoaparát“ poměr stran 4:3 (Olympus, Panasonic či středoformáty kategorie 645). Ale tento poměr je na trhu fotoaparátů s velkými senzory momentálně v menšině.
Od minulé generace se senzor nijak nezměnil, nový je pouze procesor. Pokud se vám tedy líbila obrazová kvalita RX100 V (odkaz), nebudete ani zde zklamáni. Pokud vám ale z jakéhokoliv důvodu neseděla, nečekejte žádný patrný posun kupředu.
Podívejte se třeba na obrazový šum v JPEG a RAW:
Šum je dobře řešitelný do 800 ISO, 1600 se stále dá. Výše bych chodil jen v nouzi
Snímek v JPEG při ISO 6400 v šeru: tohle je už za hranou možností přístroje
Blesk
Malý vyskakovací blesk příliš neoslní (ha ha!), ale může se hodit, vzhledem k limitovaným možnostem objektivu a čipu, co se týče práce při nízké hladině osvětlení. Již jsem chválil možnost naklopit ho přidržením směrem nahoru.
Pokud často fotíte třeba v noci na hřbitově, může se blesk hodit
Moje zhodnocení obrazové kvality:
Je vidět, že to zkrátka není zrcadlovka, ale zároveň přístroj stojí několik pomyslných tříd nad mobily a ultrazoomy. Prostě skutečný mezičlánek mezi „amatérským cvakátkem“ a „dospělým foťákem“, přičemž v mnohém má blíže k tomu druhému, aniž by to bylo znát na rozměrech (znát je to samozřejmě na ceně).
Pokud si ale pohrajete s RAWem, dostanete velmi technicky kvalitní snímky – solidní ostrost (na tak dlouhý zoom), rozumná míra šumu a dobrý dynamický rozsah – dle nezávislého měření DxO 12.4 EV, což je na úrovni „nejhorších“ zrcadlovek. Pro doplnění: ty nejlepší se blíží 15 EV.
Snímek vyvolaný z RAW, pro srovnání JPEG zde.
Video
Video lze natáčet v rozlišení až 4K se snímkovou frekvencí až 30p a to z celé plochy senzoru – video je snímáno ve vyšším rozlišení a následně downsamplováno na 4K, což znamená, že je výsledný záznam opravdu bohatý na detaily.
Nevýhodou je limit délky jednoho záběru v plném rozlišení 5 minut.
Při videu vám pomůže PDAF kontinuální ostření a snad všechny podpůrné video-funkce, na které si vzpomenete.
Zajímavostí je až 1000fps slow motion, ovšem ve velmi nízkém rozlišení. Při stále ještě dostatečném Full HD zvládne fotoaparát až 120p snímkovou frekvenci.
Videoklip ve 4K níže:
Framegrab:
Ovládání
Asi největším kompromisem snahy dostat co nejvíce výkonu do co nejmenšího těla je výsledné ovládání. Tlačítek a ovladačů je poměrně málo a hladké zaoblené tělo se špatně drží, což dále znesnadňuje jejich dosažení prsty. Dlouhodobě (i jako uživatel Sony) tvrdím, že Sony neumí dělat přehledná menu. Poslední verze se již zlepšila v tom smyslu, že třeba nastavení videa není „rozfrcané“ přes čtyři nesousedící záložky (atd.), ale k přehlednosti a intuitivnosti třeba Canonu má stále daleko. Pochválit ale musím samotné množství nastavení, které vám menu fotoaparátu dá k dispozici. Prostě tohle není přívětivý a nenáročný přístroj pro amatéry, to je našlapaný hot hatch mezi fotoaparáty a je zaměřený na pokročilé.
Chválím přítomnost solidního hledáčku, dobrá věc je i prstenec kolem objektivu, nahrazující roller. Nutnost vstupovat do nepřehledného menu vynahrazuje rychlé menu pod tlačítkem Fn, kde najdete nejčastější nastavení (možno upravit) a budete tam tak chodit poměrně často. Menu je naopak velmi přehledné. Výklopný dotykový displej je dnes sice samozřejmost, ale Sony jeho implementace trvala šest verzí, takže zde chválím!
Závěr
Výhody | Nevýhody |
obrazová kvalita (na kompakt) | cena (na kompakt) |
plná funkční výbava | horší přehlednost menu |
kompaktní rozměry | horší úchop |
delší zoom než ostatní RX100 | horší světelnost než ostatní RX100 |
kvalitní video | max. 5 min. stopáž ve 4K |
plná konektivita: Wi-fi, NFC, Bluetooth | USB jen verze 2.0 |
rychlé sériové snímání 24 sn./s | Nepodporuje karty standardu UHS-II |
rychlý AF | |
hledáček | |
výklopný dotykový displej | |
kvalitní zpracování |
Kdybych si dnes měl vybrat kompakt do kapsy, asi bych inklinoval právě k RX100 VI. Zoom 24–200 mm, rychlé ostření a kvalitní senzor jsou základ, hledáček, výklopný displej a vynikající video příjemné bonusy.
Neznamená to ale, že je RX100 VI bez konkurence; na prvním místě je to asi Panasonic TZ200, který sdílí mnohé kvality testovaného přístroje: 1“ 20MPx BSI senzor, 4K video, rychlé ostření, kompaktní tělo…dokonce má i elektronický hledáček a výklopný dotykový displej. Hlavní rozdíl? Objektiv. Panasonic to testovanému přístroji nandává v délce zoomu (24–360mm ekvivalent), což by mohlo zaujmout nejednoho cestovatele, ale světelnost F3.3–6.4 je už horší, stejně jako kresebnost objektivu. Pokud je ale dlouhý zoom to nejdůležitější, pak volte Panasonic.
Pokud dlouhý zoom nepotřebujete, pak máte (kromě zjevné alternativy v modelu RX100 VA) zajímavou možnost v podobě Canonu G1X III. To sice není tak úplně stejná kategorie přístroje, ale co se týče čisté obrazové kvality, je díky svému APS-C senzoru ještě někde jinde, než Sony s 1“ čipem. A do kapsy se také vejde – jen do trochu větší.
Pokud se vám Canon do kapsy nevejde, podívejte se také na Panasonic LX100 II. Nabídne rovněž větší senzor, než Sony – 4/3, tedy o něco menší než Canon, ale to plně vynahrazuje světelnějším objektivem a nabídne i trochu kompaktnější tvar. Schválně nepíšu velikost, protože oba přístroje jsou podobně velké, ale Panasonic má tvar „brikety“, kdežto Canon se tváří jako zmenšená zrcadlovka i s kapličkou hledáčku.
Pokud je ale kombinace zoomu 24–200 s minimalistickými rozměry i designem Sony přesně to, co vám, podobně jako mě, vyhovuje, pak je RX100 VI přístroj přesně pro vás. Cena je vyšší, ale v tomto případě plně zasloužená.
Galerie ukázkových snímků
(pro zobrazení expozičních informací najeďte myší nebo rozklikněte, možný druhý rozklik do plného rozlišení)