Pokud jste se právě rozhodli začít s černobílou fotografií, tak bude ještě pár dní trvat, než se Vám budou v koupelně přilípnuté na kachlíkách sušit Vaše zvětšeniny, ale už teď Vás čeká první rozhodnutí - jaký film použít? Nezapomeňme, že nehledáme nejlepší film (takový ani neexistuje), ale film, se kterým co nejsnáze dosáhneme výborných a konstantních výsledků při domácím zpracování. Na rozdíl od barevného negativu nebo pozitivu u černobílého procesu musíme vždy uvažovat v rovině kombinace film-vývojka. A protože je tato otázka složitější než se na první pohled zdá, měl by Vám následující článek pomoci v rozhodování.
2.1.1. Přehled a stručné charakteristiky čb. filmů a neg.
vývojek, jak zvolit tu správnou kombinaci
Zatím co u digitální fotografie jsme odkázáni na jeden čip s pevnou
charakteristikou, analogová cesta nám umožňuje podstatným způsobem
ovlivnit výsledek volbou filmu. Poměrně malý je vliv výběru barevného
negativu, tady se většinou na výsledku podepíše, ať v dobrém či zlém,
minilab. Zcela zásadní je výběr filmů u diapozitivů a černobílého
negativu. Aby to nebylo až tak jednoduché, tak temnokomorníci při domácím
zpracování černobílých negativů mají další možnost ovlivnění
výsledku, a to volbou vývojky. Navíc na rozdíl od barevného negativu nebo
pozitivu, kde cílem je co nejstandardnější vyvolání normalizovanými
procesy C-41 nebo E6, je potřeba u černobílého procesu vždy uvažovat
v rovině kombinace film-vývojka.
Pokud se dáte zlákat a rozhodnete se založit do fotoaparátu svůj první černobílý negativ, čeká vás první rozhodnutí – který to má být? Tato otázka je složitější, než se na první pohled zdá. Účelem těchto článků není dělat reklamu jakékoli značce. Každý může mít své preference založené ať už na rozumovém nebo i citovém rozhodování. Malý příklad – Kodak již desítky let vyrábí Tri-X. Film, který se stal legendou, a který fotografové neustále žádají, protože si na něj zvykli. Podle technických parametrů tento dnes už prehistorický materiál v ničem nevyniká. Bude ale vyhovovat Vám? To byste si museli vyzkoušet, jiná cesta není. Nezapomeňme, že nehledáme nejlepší film (takový ani neexistuje), ale film, se kterým co nejsnáz dosáhneme výborných a konstantních výsledků při domácím zpracování. Samozřejmou podmínkou je koupě neprošlého dobře skladovaného filmu. Naštěstí se černobílé filmy neprodávají na benzínkách nebo v supermarketech a u specializovaných fotoprodejen je předpoklad jejich relativně slušného uskladnění.
| Typ | Cena | Poznámka |
|---|---|---|
| ILFORD Pan 100 | 81,– | |
| ILFORD Pan 400 | 81,– | |
| ILFORD FP 4 Plus 125 | 138,– | Výhodné trojbalení za 290,– |
| ILFORD HP 5 Plus 400 | 128,– | Výhodné trojbalení za 290,– |
| ILFORD Pan F Plus 50 | 138,– | |
| ILFORD Delta 100 | 143,– | Ploché krystaly |
| ILFORD Delta 400 | 143,– | Ploché krystaly |
| ILFORD Delta 3200 | 189,– | Ploché krystaly |
| ILFORD SFX 200 | 204,– | Infrared |
| ILFORD XP 2 Super 400 | 143,– | C-41 |
| KODAK T-Max TMX 100 | 114,– | Ploché krystaly |
| KODAK T-Max TMY 400 | 114,– | Ploché krystaly |
| KODAK T-Max TMZ 3200 | 128,– | Ploché krystaly |
| KODAK T-Max TCN 400 | 119,– | C-41 |
| KODAK TRI-X TX 400 | 109,– | |
| KODAK ACADEMY 200 | 94,– | |
| KODAK PLUS-X PX 125 | 105,– | |
| KODAK Portra BW 400 | 171,– | |
| FUJI Neopan ACROS 100 | 114,– | velmi jemnozrnný |
| FUJI Neopan 400 | 114,– | |
| FUJI Neopan 1600 | 152,– | |
| FUJI Neopan 400CN | 133,– | C-41 |
| AGFA Pan APX 100 | 105,– | |
| AGFA Pan APX 400 | 114,– | |
| Fomapan 100 | 65,– | |
| Fomapan 200 | 71,– | |
| Fomapan 400 | 71,– |
V tabulce jsou obsaženy běžně prodávané filmy pěti výrobců –
Ilford, Kodak, Fuji, AGFA a Foma. Ceny jsou pouze orientační. Ke každému
filmu se dá na internetu najít jeho datasheet, ze kterého lze načerpat
všechny dostupné údaje a doporučení výrobce. Určitě je dobré se před
rozhodnutím o konkrétním filmu s tímto datasheetem seznámit. Podstatnou
inovací je používání plochých krystalů při výrobě emulze. Tyto filmy
moderní konstrukce jsou mnohem jemnozrnější, ale zase poněkud citlivější
na správné zpracování. Navíc rozhodně neplatí to, že by zrno fotku
kazilo, je to součást výtvarného pojetí.
Pokud vás předchozí tabulka poněkud vyděsila, snad vás uklidní moje
doporučení – vyberte si pro začátek JEDEN film a než začnete
experimentovat a seznamovat se s dalšími, naučte se jej optimálně
zpracovávat a znát jeho možnosti. Přeskakovat a neustále měnit film a
postup vyvolání nevede k poznání, ale spíše ke zmatku.
Do hry vstupuje totiž druhý zásadní faktor a tím je vývojka. Teoreticky
neexistuje k danému filmu žádná „zakázaná“ vývoka. Je ale pravda,
že některé kombinace jsou značně divoké, ale i ty mohou být
u pokročilých temnokomorníků používány pro specifický záměr.
Důležitým faktorem je požadovaný výsledek – požadujete maximální
ostrost nebo naopak co nejmenší zrnitost? Pro každý z těchto cílů je
potřeba zvolit jinou vývojku podle její charakteristiky. Pokud jako
temnokomorníci teprve začínáte, tak rozhodně neuděláte chybu, když se
budete držet vývojky doporučené výrobcem filmu. Samozřejmě nemůžete
očekávat, že Kodak bude jako nejvhodnější pro své filmy doporučovat
chemii Ilford a obráceně. Chování různých vývojek při změně ředění
nebo teploty je poměrně složitý problém a začátečníkům by popis
jednotlivých pravidel a výjimek spíše zamotal hlavu.
Vývojky jsou buďto přímo kapalné (Rodinal, TMax) nebo se nejprve
z prášku namíchá tzv. stock (velmi jednoduchá akce). Toto se týká např.
oblíbených vývojek ID-11 a Microphen. Práškové vývojky nikdy
nerozmíchávejte po částech, vždy připravte roztok z celého balení.
- Ilford ID-11. Klasické prášková vývojka, možnost práce ve třech koncentracích, velmi univerzální a ekonomická.
- Ilford Microphen. Jemnozrnná prášková vývojka, používaná především pro pushované filmy, vysoce citlivé filmy a tam kde je hlavním cílem minimální zrnitost i za cenu nižší ostrosti. Dá se s ní pracovat podobně jako s ID-11 ve třech ředěních.
- Ilford Ilfosol S. Kapalná vývojka doporučovaná jako nejvhodnější z kapalných vývojek Ilford pro dosažení max. ostrosti.
- Ilford Ilfotec DD-X. Moderní kapalná vývojka Ilford doporučovaná jako nejvhodnější z kapalných vývojek Ilford pro dosažení nejjemnějšího zrna.
- Agfa Rodinal. Legendární kapalná vývojka, vlastnosti se mění podle ředění (obvykle v rozsahu 1+24 až 1+199). Maximální ostrost, výrazné zrno – to je nejčastější výsledek u klasických emulzí. Zajímavé výsledky může poskytnout i u jemnozrných filmů, tam je ale potřeba vyzkoušet optimální koncentraci.
- Kodak D-76. Prakticky identická složením i vlastnostmi s ID-11 od Ilfordu i když např. u nových Tmax filmů jsou pro ně někdy udávány rozdílné časy.
- Kodak Tmax. Tekutá vývojka. Doporučovaná Kodakem pro filmy Tmax má univerzální použitelnost. Možnost ředění 1+ 9 pro jednorázové použití nebo 1+ 4 pro opakované vyvolávání s prodlužováním času.
- Kodak Xtol. Tekutá vývojka pozdějšího data narození než Tmax. Má svůj okruh příznivců, do tohoto výčtu ji přidávám pro úplnost, nemám s ní žádné zkušenosti.
Pokud jste se, budoucí temnokomorníci, prokousali touto teoretickou a možná nezáživnou částí až sem, tak na vás čekají praktická doporučení podle mých zkušeností a nejlepšího svědomí.></div
Jako hlavní cestu ke zjednodušení celé problematiky zpracování
černobílého filmu vidím potřebu/nutnost minimalizovat počet proměnných
v procesu zpracování.
Nejsnazší možností, jak toho dosáhnout, je zvolit si jako vývojku
osvědčenou ID-11 od Ilfordu. Jedná se o časem prověřenou práškovou
vývojku, se kterou lze vyvolat většinu filmů na trhu (no vždyť my si
stejně pro začátek chceme vybrat jeden, že?) velmi ekonomicky a kvalitně.
Tato vývojka má další výhodu v použitelnosti ve třech
koncentracích – buď neředěnou (1+0) jako stock, nebo v ředění
1+1 či 1+3. Každé ředění přitom dává jiné výsledky
v ostrosti/zrnitosti negativu. Ředěním se zrno méně rozmývá, je
ostřejší a výraznější.
 |
 |
Co znamená ředění 1+3 prakticky? Jak správně tušíte k jednomu dílu stocku přidáte tři díly destilované vody. Vždy víte, kolik vývojky potřebujete do své vývojnice. Pokud je to např 320 ml zjistíte množství stocku jako 320:4 = 80 ml. Pozor – proč čtyřmi? Ano, 1+3 znamená celkem 4 díly. Toto počítání Vám musí přejít do krve, ředí se i ustalovač – např. Ilford Hypam 1+9 na papíry a 1+4 na filmy…
Takže pokud máme vývojku vybranou, je nejvyšší čas vybrat si film. Tady Vám mohu pomoci pouze souhrnem základních zkušeností, tak jak jsem je během své praxe poznal. Samozřejmě budou to rady subjektivní, ale to v tomto oboru snad ani jinak nejde.
První otázka zní – jakou citlivost filmu? Dostupné jsou filmy od citlivosti 50 do 3200. Tady je zřejmé, že záleží na osobních preferencích a vybavení. Pokud máte málosvětelný objektiv kreslící nejlépe zacloněný na f8-F11, tak zvolíte pravděpodobně nějakou čtyřstovku s plochými krystaly. Pokud fotíte ze stativu, není důvod nezvolit ISO=100 nebo 50. Pozor, u prvních filmů je výhodné mít film, který je tolerantní k případným chybám v expozici nebo zpracování. Jsou emulze vysloveně robustní a vhodné pro začátečníky a naopak takové, které se krotí poměrně těžko… Pokud máte tendenci zvolit co nejlevnější film, zvažte spíše zlatou střední cestu, většinou nárůst ceny filmu opravdu představuje i nárůst kvality.
Nebudu se zabývat filmy zpracovávanými procesem C-41 (to znamená stejně jako barevný negativ). Jsou charakterem poněkud jiné než klasika, mají především vynikající expoziční pružnost. Přesto, pokud si chceme fotky dělat sami, je zvládání barevného vyvolávání zbytečnou komplikací. Stejně tak infrafilmy překračují rámec obsahu této fotoškoly.
- Fomapan 100, 200, 400: Ač jsem většinou národní patriot, nevím jestli mohu doporučit začínat s filmy Foma. Nikdy jsem s nimi nepracoval (dal jsem na rady zkušenějších) a možná jsem se tak vyhnul problémům, možná se připravil o zajímavou zkušenost. Foma je pověstná různorodou kvalitou produkce, ale i u Ilfordu se můžete potkat s poškrábaným negativem už z výroby.
- Ilford PAN 100,400: Tato dvojice filmů bývá častou první volbou, jsou to klasická emulze, Ilford je relativní zárukou rovnoměrné kvality.
- Ilford FP4+: Vylepšená verze PAN 100, robustní a tolerantní film, můj osobní tip spolu s HP5+ ideální dvojka do začátku. Nemá žádné slabiny.
- Ilford HP5+: Vylepšená PAN 400, dalo by se říct že spolu s Kodakem Tri-x kultovní film. Má nádherné podání polotónů, fotky z něj jsou vcelku snadno rozpoznatelné svým charakteristickým zrnem. Pozor, nehodí se příliš na velké zvětšeniny (30×40 z kinofilmu zvládá ještě bez problémů). Dá se pushovat (vysvětlím dále) až na 3200.
- Ilford PAN F+: Pokud chcete vyždímat z kinofilmu maximum, máte kvalitní optiku a pevný stativ, tak to je vaše volba. Pozor, poměrně náročný na zpracování, ale pokud jej zvládnete, je výsledkem jemnozrný negativ s maximálním rozlišením. Pro první pokusy rozhodně nemůžu doporučit.
- Ilford Delta 100: Podle mnohých vůbec komplexně nejkvalitnější film na trhu (v těsném závěsu je ale FUJI Neopan Acros). Špičkové jsou jak polotóny, tak i ostrost. Není to v žádném případě robustní a tolerantní film, ale není potřeba se ho bát. Přesto na úplný začátek nelze doporučit kvůli ceně, která je téměř dvakrát taková než u FP4+ z trojbalení.
- Ilford Delta 400, 3200: Neznám osobně, není důvod pochybovat o jejich kvalitě. Jsou vhdné na pushování, je ale potřeba použít jemnozrnnou vývojku např. Microphen.
- Kodak Tmax 100: Můj oblíbený film, jeho přímými konkurenty jsou Delta 100 a Acros, obecně někdo prefuje Tmaxy před Deltami, někdo právě obráceně. To už si musíte vyzkoušet. Přímým porovnáváním mi vychází lépe Delta 100, ale Tmax 100 se mi podařilo sehnat za výhodnou cenu a to momentálně převážilo misku vah.
- Kodak Tmax 400: Používám nejčastěji ve svitku, ale kinofilmová verze bude mít totožné vlastnosti. To znamená při citlivosti 400 velmi jemné zrno, dobré polotóny i ostrost.
- Kodak Tmax 3200: Vždy je lepší použít film vyšší citlivosti než pushovat 400vku. Přesto v přímém srovnání Delta 3200 asi vyhraje.
- Kodak Tri-X 400: Vedle Ilfordu HP5+ další film s jasně definovaným zrnem. Mnoho zkušených fotografů na něj nedá dopustit a ignorují Delty i Tmaxy. Mně osobně více sedí HP5tka, ale u Vás to může být přesně obráceně.
- Fuji Neopan Acros 100: Film s největší expoziční pružností (uvádí se přes 12 EV), vhodný na portréty apod. Ze všech filmů největší novinka, to že se velmi těžko shání, mluví za vše.
- Fuji Neopan 400, 1600: Neznám osobně, ale podle referencí jde o velmi kvalitní filmy s klasickou emulzí.
Srovnávací skeny pro kombinaci film/vývojka byly vytvořeny za těcto podmínek: Na negativy Ilford HP5+ a Kodak Tmax 100 byly nafoceny bezprostředně za sebou testovací záběry. Sekvence s různými filtry byla nafocena dvakrát a každá část vyvolána v jiné vývojce. Testovací vývojky byly zvoleny ID-11 v ředění 1+3 a Kodak Tmax developer. Vyvolávání proběhlo čerstvou chemií ve vývojnici Jobo 1520 při teplotě 20 st. celsia s časy a mícháním přesně podle doporučení výrobce vývojky pro daný film. Výřezy jsou neupravenými skeny v rozlišení 2700 DPI.
Pro opravdu objektivní posouzení by bylo potřeba srovnávat papírové
zvětšeniny, sken ať už negativu nebo fotky nemůže nikdy dát stejně
kvalitní podklady. Navíc každý fotograf má jinou představu o tom, co od
zvětšeniny očekává a je opravdu nezbytné, abyste si podobné testy
provedli a vyhodnotili sami.
Proto se nebudu pokoušet o objektivní zhodnocení výsledku testu,
subjektivně jsem si potvrdil, že vlastnosti ID11 1+3 mi vyhovují a nemám
potřebu ji měnit za jinou vývojku (s výjimkou pushovaných filmů, kde už
jsou příliš dlouhé časy a zrno).
Několikrát jsem se zmínil o možnosti pushovat film. Znamená to, že film
o jmenovité citlivosti 400 naexponujete jako 800 (push 1), 1600 (push 2) nebo
i 3200 (push 3) a následně prodloužíte dobu vyvolání. Výsledek je
kontrastnější, zrnitější (proto je potřeba zvolit jemnozrnnou vývojku),
ale velmi dobře použitelný. Nejčastější důvod pro pushování filmu je
nedostatek světla, ale často se pushuje o jeden stupeň, pokud fotíme málo
kontrastní scény.
Opakem pushe je pull proces, kdy bychom film přeexponovávali a zkrátili dobu
vyvolání. To je ale mnohem méně častý případ.
Pokud jste dočetli až sem, děkuji za vaši trpělivost, pokud už dokonce
víte, jaký bude váš první černobílý negativ a v čem ho
„vykoupete“, tak vám držím palce, aby se to povedlo. Další díly
fotoškoly budou postupně a názorně provázet celým procesem vyvolávání,
takže nemusíte mít obavy, že byste to nezvládli.