Kapitola Černobílý negativ seriálu Černobílá fotografie v rámci naší FotoŠkoly dnes pokračuje čtvrtým dílem, kde si představíme základní vybavení pro vyvolání černobílého negativu. Většinou jde o pomůcky dobře známé, nenáročné na údržbu a mohou být všechny pohromadě přenášeny na jedné větší fotomisce.
Seznam základního vybavení pro vyvolání černobílého negativu nebude příliš obsáhlý. Většinou jde o pomůcky dobře známé, nenáročné na údržbu a mohou být všechny pohromadě přenášeny na jedné větší fotomisce.
Lahvičky na chemikálie
Lahvičky na chemikálie jsou tím prvním, co si musíte pořídit. Domácí zpracování černobílých negativů s sebou nese potřebu skladovat nejlépe v chladu a temnu několik decilitrů až litrů chemikálií. Běžně se k tomu účelu používá chladný sklep nebo lednička. Ještě jednou musím upozornit, že při skladování v ledničce je potřeba zachovávat velkou opatrnost, aby nedošlo k požití vývojky nebo ustalovače dětmi. Nevím, jaký by to mělo vliv na jejich zdraví, ale pochybuji, že příznivý. Lahvičky mohou být plastové nebo skleněné, vždy však dobře popsané. Já používám hnědé skleněné lahvičky z lékárny. Jsou k mání jako 0,2; 0,5 a 1 litr v cenách od 8 do 15 Kč. Litry a půllitry mám ve sklepě (pravda v létě poněkud teplejším než by bylo vhodné) a přelévám z nich chemikálie do dvoudecek, které mám v ledničce. Je možné zastříkat před zavřením chemii speciálním sprejem nebo butanem pro delší trvanlivost. Já osobně to nedělám, ale ti paranoidnější temnokomorníci přísahají, že jen vývojce zastříkané protectanem mohou 100% věřit…
Destilovaná voda
Mějte vždy doma 2 až 3 pětilitrové kanystry destilované vody, nebudete tak překvapeni žádnou situací (občas je spotřeba větší než člověk plánuje). Co se týká vody, jsem zas paranoidní já a pokouším se, aby film nepřišel do styku s vodou z kohoutku, pouze s destilkou. Písek a jiné nečistoty mají zvláštní talent poškrabat při praní vždycky to nejlepší políčko z negativu (Murphyho zákony zkrátka fungují všude). Navíc vyprat v obyčejné vodě tak, aby na negativu nebyla ani stopa po zaschlých kapkách, je o dost těžší (ne-li nemožné). Používání destilované vody při ředění vývojky a ustalovače považuji za naprostou nezbytnost. Pokud ale máte doma ověřeno, že vaše voda z kohoutku je kvalitní a bez příměsí, nebo si vodu doma filtrujete, můžete zkusit praní v „normální“ vodě bez větších obav.
Negativní vývojka
Ať už jste zvolili tekutou nebo podle návodu namíchali stock z práškové vývojky, vždy dbejte na její dobré uskladnění s co nejmenším přístupem světla a hlavně vzduchu. Občas se v lahvičkách vytvoří sediment, o jehož neškodnosti se temnokomorníci dlouze přou. Nezpozoroval jsem žádný negativní vliv takového zakalení, ale rozhodně mám lepší pocit při práci s čirou vývojkou než s hnědou břečkou… Pokud se rozhodnete používat vývojku několikrát po sobě (nikdy nebudou výsledky tak konstantní jako při jednorázovém použití), tak na lahvičku nalepte štítek, na který si budete značit kolikrát byl koncentrát použit, abyste mohli správně prodlužovat čas volání.
Přerušovač
Osobně přerušuji pouze destilovanou vodou, další možnosti jsou buď 4% roztok octa (tj 1+1 s vodou), kyselina citrónová (podle chuti, aby to bylo kyselé zhruba jako ocet na tlačenku) nebo speciální přerušovače. Použití pouze destilované vody je vhodné u dob volání nad 10 minut, kde pár vteřin navíc nehraje roli (navíc mají vyrovnávací charakter, „dojdou“ malinko stíny a světla zůstanou tak, jak byly). Pokud jste ale přesvědčeni o nutnosti použít klasický přerušovač, tak to udělejte. Čisté svědomí temnokomorníka, že nic nepodcenil a zpracoval to nejcennější, co má (myslím tím negativ) podle svého nejlepšího přesvědčení, je velmi důležité.
Ustalovač
Ať už použijete rychloustalovač nebo klasický, je nezbytné dodržet dobu předepsanou výrobcem a radši malinko přidat. Špatné ustálení má pro negativ fatální důsledky, musí totiž proběhnout až do konce určité chemické reakce. Největší nebezpečí je záměna vývojky s ustalovačem, proto vždy mějte lahvičky blbuvzdorně popsány. Rozporuplné je doporučení v polovině doby ustálení otevřít vývojnici a zkontrolovat, zda již zmizel závoj (v případě, že by tam ještě byl, tak by se musel rychle namíchat čerstvý ustalovač a dokončit ustálení v něm). Od té doby, co jsem si takhle zkazil jeden Tmax 3200, si myslím, že jednodušší je vylít ustalovač ještě v době, kdy s rezervou funguje a namíchat nový. Pokud například vychází podle údajů výrobce, že v 0,5 litru ustalovače lze s jistotou ustálit 10 kinofilmů, doporučuji nejít nad 6.
Vytahovač konce filmů (pro kinofilm)
I když se bez vytahovače konce filmů lze teoreticky obejít a rozebrat potmě obal negativu speciálním otvírákem, doporučuji jeho pořízení. Práce s ním není složitá a po malém cvičení vytáhnete konec negativu za pár vteřin. Princip všech vytahovačů je podobný. Do kazety se zasune jedna dlouhá planžeta a malý kousek druhé (vysunovací) s malinko zahnutým koncem. Pootáčením cívky po směru navinutí filmu nejlépe sluchem zaregistrujeme, kdy se konec negativu dostal přes vychlípení druhé planžety. Pak už se jen opatrně druhá planžeta (i s dříve schovanými háčky na zachycení perforace filmu) zasune dovnitř a znovu ven, tentokrát teoreticky i se zachyceným negativem. Určitě si to vyzkoušejte v prodejně, pak malý nácvik doma a uvidíte, že budete mít konec filmu venku z kazety rychleji, než běhával Ben Johnson 100 metrů…
Nůžky
Kupte si takové nůžky, se kterými se vám bude dobře manipulovat i po tmě. Doporučuji mít jedny vlastní kvalitní a nedělit se s nimi s celou rodinou.
Vývojnice s cívkou
 |
 |
Bez vývojnice s cívkou to nejde. Pokud pořídíte kvalitní, ale poměrně drahé JOBO nebo Paterson, tak si ušetříte spoustu nervů s tekoucími plastimatkami, do kterých se negativ většinou nesouká právě ochotně a často je potřeba mít pevné nervy. Pokud jste nuceni používat nějakou starou příšeru, tak alespoň mnohokrát trénujte „nasucho“. To je potřeba i s Jobem, ale do něj se souká film podstatně snáz. Mám zkušenost, že právě otázka, jestli dokážete dostat potmě film do vývojnice bez toho, aniž byste ho poškrábali a poťapali, je to, co začátečníky nejvíce trápí a odrazuje je od toho zkusit vyvolání sami. Věřte, že to dokážete. Není to nic složitého. A dál je to jen lití něčeho dovnitř a ven do té černé bandasky s červeným víčkem, to už je opravdu triviální.
Miska 24×30
Přestože je možné pracovat se všemi chemikáliemi v obýváku na stole, pro klid v rodině je lepší poskládat lahvičky se vším příslušenstvím právě do fotomisky. Fleky od vývojky jsou temně hnědé, velmi vytrvalé a nepotěší žádnou hospodyňku. Ustalovač na koberci také zanechává památku na dlouhou dobu.
Odměrka 500ml
Odměrka 500ml s takovým členěním, abyste byli schopni například nalít 75 ml vývojky a doplnit do 300 ml destilovanou vodou. Chybná koncentrace má za následek nekorektní dobu volání a ve výsledku podvolaný nebo převolaný negativ. A podle Murphyho se chyby zásadně sčítají, takže nepočítejte s tím, že se náhodou dvě chyby (koncentrace/čas/teplota/intenzita překlápění) vyruší. Samozřejmě vždycky dbejte na čistotu odměrky a pozor na kontaminaci vývojky ustalovačem (třeba při lití stejným trychtýřem).
Trychtýř
Trychtýř je neocenitelný drobný pomocník. Pokud máte pevnou ruku, tak to jde i bez něj, ale myslím, že tady není potřeba pokoušet štěstí. Pozor jen, aby byl vždycky důkladně opláchnutý.
Stopky
Budete měřit čas s přesností na vteřiny, a hlavně sledovat celkovou dobu volání, která se těžko hlídá na kuchyňských hodinách. Doporučuji jakékoli digitálky se stopkami, s vteřinovou ručičkou bych si osobně netroufl např. na volání, kdy je potřeba překlápět prvních deset minut po minutě, a pak do konce po minutě a půl.
Teploměr
Udržení teploty je nezbytnou podmínkou pro správně vyvolaný negativ. Teploměr by měl být přesný, jinak riskujeme trvalou frustraci z kontrastních nebo jinak nekvalitních negativů. Jeden stupeň teploty je velký rozdíl ve výsledku.
Kbelík na temperování/Lednička
Kbelík na temperování a lednička úzce souvisí s teploměrem. Je pošetilé si myslet, že když nalijete přesně 20 stupňů teplou vývojku do studené vývojnice, tak se její teplota nezmění. Při 20 minut dlouhém volání už může teplota okolí ohřát lázeň o dva – tři stupně. Já osobně v létě, pokud je horko, odkládám občas vývojnici do lednice (hrubý odhad, není zase potřeba být přespříliš paranoidní) a v zimě nevolám, pokud není v bytě 20 stupňů (zatím jsem vždycky nějakou místnost s vhodnou teplotou objevil).
Smáčedlo + 5ml injekční stříkačka
Použití smáčedla zaručuje, že destilka po posledním praní sjede z filmu bez nutnosti stírání, a tím i rizika poškrabání. Pozor cívku, která byla ve smáčedle, je nutné velmi pečlivě vyprat. Vývojka při styku se smáčedlem intenzivně pění a to nemůže negativu prospět. Já používám Ilfotol, ale slyšel jsem na něj různé (místy i nepěkné) názory. Vzhledem k tomu, že jsem ho koupil litr a na jeden film spotřebuji 2ml, tak ho budu používat ještě dlouho. U smáčedla je potřeba dodržet přesně koncentraci. Protože se udává často velmi malá (jako 1+200 apod.), je potřeba odměřovat injekční stříkačkou. Nikdy nedávejte smáčedla více.
Háček na zavěšení filmu
Dva háčky na zavěšení filmu jsou tím posledním, co budete potřebovat. Prodávají se v páru, ten těžší se dává vespod. Negativ je dobré na koncích mírně založit proti směru přirozeného ohýbání, aby se míň kroutil.