Test digitálního fotoaparátu Konica Minolta Dimage Z5

Konica Minolta Dimage Z5 je dalším pokračovatelem Z–kové řady digitálních kompaktních fotoaparátů firmy Konica Minolta. Pokud vám snad připomíná předchozí typ Dimage Z3, pak se nemýlíte. Je v podstatě stejný, jen s několika novinkami a odlišnostmi. Stejně jako Z3 má zoom s 12-ti násobným optickým rozsahem i stabilizátor obrazu AntiShake, ale je vybaven čipem s vyšším rozlišením 5MPix. Dimage Z5 je již pátým fotoaparátem v řadě Dimage Z. Uvedením předchozích typů Dimage Z3 a Z10 na trh se tato řada pomyslně rozdělila na dvě skupiny a nová Dimage Z5 patří do té vyspělejší. Svými schopnostmi se tento fotoaparát řadí mezi vyspělé kompaktní fotoaparáty střední třídy.

Konstrukce a ovládání

Jak už jsem napsal v úvodu, Dimage Z5 je přímým následovníkem předchozího typu Dimage Z3. Dimage Z5 má tedy stejný tvar těla i konstrukci, rozměry i váhu. Tělo je vyrobeno z větší části z tvrzeného plastu s jemně zdrsněným povrchem, který velmi dobře sedí v ruce a neklouže. Madlo na pravé straně je dostatečně velké a masivní pro pohodlné a pevné držení fotoaparátu. Svojí velikostí i tvarem se podobá madlům známým u velkých zrcadlovek. Na zadní části a boku je potaženo masivní gumou s drsným povrchem. Tělo je poměrně tenké, hlavní a největší částí celého fotoaparátu je tubus, ve kterém je usazen objektiv. Přední část tubusu je z masivního kovu. Pokud je fotoaparát vypnutý nebo byl zapnutý v režimu prohlížení, objektiv je v tubusu zcela schován. Při zapnutí se objektiv vysune asi 3cm, do pracovní polohy, která se nemění ani při zoomování nebo ostření. Samotný tubus objektivu je vyroben z hladkého plastu a jeho boční vůle je velmi malá, sotva znatelná. Fotoaparát má svůj osobitý design a i přes tenké tělo a střední velikost působí masivně a pevně. Kromě kovového tubusu, ve kterém je usazen objektiv, jsou i další součásti a doplňky z kovu. Je patrné, že se výrobce snažil, aby praktičnost a důvod potřeby použití kovu u nejvíce namáhaných částí šla ruku v ruce s designem. Tak jsou kovové části jako tlačítko spouště, kruhový volič programů expozice, úchyty pro řemínek i takové doplňky jako destička s logem AS na přední straně fotoaparátu, která připomíná, že přístroj je vybaven optickým stabilizátorem AntiShake známého u Z3 a řady A -A1, A2 i nového A200. Škoda, že se kovu už nedostalo na stativový závit, který je sice umístěn správně v ose fotoaparátu, ale je pouze plastový a také na páčku přepínání záznamu a prohlížení, která je oproti předchozí Z3 výrazně menší a pořád plastová. Z plastu jsou i všechna ostatní ovládací tlačítka. Standardním vybavením řady Z je i patice pro externí blesk.

Trochu bych vytknul konstrukci dvířek SD karty, která nemá žádnou pojistku a jejíž zavření je jištěné pouze pružnou kovovou sponkou umístěnou v pantu dvířek. Při nechtěném „otření se“ zadní stranou přístroje o cokoliv může dojít k jejímu otevření a bohužel i případnému poškození či ulomení. Druhou věcí, co bych vytknul, je opětovné použití gumové krytky na USB konektoru. V tomto frekventovaném místě bych raději viděl pevnou plastovou krytku nebo zasunovací dvířka, než měkkou gumu, která působí ne moc pevným dojmem a životností, stejně tak jako její uchycení na tenkém gumovém kablíku. Ale i přes tyto dvě sporné věci působí tělo přístroje velmi elegantně a je dobře propracované. Spíše připomíná digitální přístroj z vyšší ( i cenově ) kategorie, oproti prvním Z1 a Z2, které na mě působily velmi „plastově“.

Ovládání přístroje je velmi jednoduché a přehledné. Tlačítka mají znatelný i slyšitelný doraz. Zoom je rychlý, ale přesto plynulý bez nějakých skoků a není problém si rychle a přesně nastavit požadovaný výřez. Protože Z5 je přece jen kompaktem, je velká část funkcí nastavitelná jen z MENU, což klasickému „zrcadlovkáři“ může vadit. Ale základní funkce jako expoziční programy a jejich ovládání, makro, funkce blesku, korekce expozice a rychlé prohlížení i mazání snímku jsou vyvedeny do samostatných tlačítek.

Hledáček a LCD

Na rozdíl od Dimage Z1 a Z2, kde se obraz mezi hledáčkem a LCD překlápěl pomocí zrcadla, má Dimage Z5 (stejně jako předchozí model Z3) jak EVF hledáček, tak i TFT LCD svůj vlastní displej, shodně o rozlišení 114000 pixelů. EVF hledáček zobrazuje 100% zorného pole a je možné jej dioptricky korigovat v rozsahu od –3 do +1 dioptrie. Pokud se raději díváte přes LCD displej, tak vám Z5 nabízí „malé kino“ v podobě TFT LCD o úhlopříčce 5,1cm. Všechny informace, které lze zobrazit LCD, se zobrazují i v hledáčku. Pro expozici si můžete zvolit zobrazení s informacemi, nebo informace + reálný histogram, nebo naopak pouze čistý obraz. Menu je známé a standardní jako u ostatních přístrojů řady Dimage Z a A, a to ve formě „karet“ barevně odlišených podle toho, zda se jedná o nastavování funkcí pro záznam snímků (červená), pro záznam videosekvencí (žlutá), prohlížení snímků (zelená) a nebo nastavení fotoaparátu, LCD, tisku (modrá).

Pro ty, kteří jsou zvyklí si pečlivě kontrolovat naexponované snímky, jen malá poznámka. Při posuzování snímku na LCD mějte na paměti, že se díváte na malou obrazovku s vyšším kontrastem, než je skutečný výsledný snímek. To, co se může zdát čistě bílé, má pravděpodobně kresbu v pořádku. V tomto se dá na měření expozice zcela spolehnout. Pro lepší posouzení snímků můžete využít lupy, která vám umožní naexponovaný snímek zvětšit až 8×. Podobně jako u některých předchozích typů, není zobrazení snímku s digitálním zoomem v reálném čase (ještě před expozicí) moc kvalitní. Výsledný snímek je však daleko lepší a v režimu zobrazení se již zobrazí v reálnější podobě. Jak LCD tak i EVF hledáček jsou pevné a nelze je vyklápět do strany.

Objektiv a čip

Fotoaparát je vybaven kvalitním objektivem Konica Minolta GT APO s 12× násobným rozsahem zoomu a to 35–420mm. Tvoří jej 13 čoček v 10 skupinách, z nichž 2 čočky jsou s anomální disperzí AD a dvě asférické. Rozsah tohoto objektivu jej tak řadí mezi „hyperzoomy“. Světelnost objektivu je od 2,8 při 35mm až po 4,5 při 420mm. Pokud se někomu zdá nejširší ohnisko ještě moc dlouhé, může si dokoupit redukci a širokoúhlou předsádku ZSW-300, která rozšíří rozsah vašeho objektivu na ohnisko 26mm. Rozsah zoomu a kde se zrovna nacházíte, vidíte v horní části zobrazení při zoomování. Zoom je rychlý a plynulý bez skoků a lze tak dobře a rychle nastavit požadovaný výřez. Samozřejmě, že nevíte jaké ohnisko zrovna máte nastavené, tak pro ty, co to potřebují vědět, malá pomůcka:

Na následujících dvou snímcích můžete vidět fotografie s nejširším a nejdelším optickým ohniskem. V rohu je výřez v 100% velikosti. Všechny fotografie v testu jsou zmenšené na 25% a lehce doostřené. Pokud je na fotografii výřez, je ve 100% velikosti a neupravovaný.

Dimage Z5 je vybaven prokládaným snímačem CCD 1/2,5 palce s rozlišením 5Mpix, přesněji s rozlišením 2560×1920 pixelů. Toto vám postačuje na fotografii o rozměru 16,3cmx21,7cm při rozlišení 300dpi, nebo fotografii 20×30cm o rozlišení 217dpi. Poměr kinofilmového formátu 3:2 nelze nastavit.

Další ukázkou jsou opět fotografie s nejširším a nejdelším ohniskem, tentokrát doplněné i o digitální zoom, pomocí kterého si můžete rozšířit objektiv ještě 4×, takže až na úctyhodných 1680mm. Obrazová kvalita tohoto zoomu má však již svoje omezení. Na druhou stranu musím říci, že kvalita digitálních zoomů se zlepšuje, a zvláště s použitím čipů s vyšším rozlišením je možné i s takto „prodlouženým“ objektivem udělat dobrý snímek. Osobně si myslím, že s použitím 2× digitálního zoomu a celkovým ohniskem cca 840mm, jde udělat dobrá fotografie o velikosti 13×18cm ve velmi dobré kvalitě. 4× digitální zoom už takovou kvalitu nemá.

Fotografie vpravo je ukázkou práce digitálního zoomu. Jedná se o výřez z fotografie, kterou si celou můžete prohlédnout na konci testu. První výřez je z fotografie focené s maximálním optickým ohniskem 420mm a druhý z fotografie s ohniskem 420mm plus 4× digitální zoom. Pro lepší porovnání jsou oba výřezy ve stejné velikosti. První výřez byl proto zvětšen pomocí programu Adobe Photoshop s bikubickým zvětšením. Z ukázky je patrné, že kvalita digitálního zoomu je výrazně lepší než následné softwarové zvětšení. Snímek je čistější, kontrastnější a kresba kvalitnější a jakoby hladší, což někdy může být lepší, někdy naopak na škodu. Dalším velmi příjemným překvapením je, že s použitím digitálního zoomu se velmi potlačila, v podstatě úplně zmizela, chromatická vada. Fotografovat s použitím digitálního zoomu však vyžaduje pomůcku v podobě kvalitního stativu, protože již budete pracovat s velkými ohnisky. Osobně považuji za nejkvalitnější kresbu s digitálním zoomem 2×.

Citlivost snímače je v rozsahu 50–320 ISO. Na předchozích snímcích vidíte, jak se citlivost projevuje na vzniku šumu na fotografii. Na první fotografii je celkové snímané pole, složené ze 4 fotografií s nastavením citlivosti od 50 do 320 ISO. Celková velikost je zmenšena na 25%. Pokud máte pocit, že žádný velký rozdíl nevidíte, je to tak. Pokud jste zvyklí dělat standardní fotografie rozměru 10×15cm či 13×18cm, tak nemusíte mít ze šumu strach. V podstatě žádný není. Na druhé fotografii je výřez ve 100% velikosti. I zde je vidět, že šum se při nejvyšší nastavené citlivosti 320 ISO projevuje jen velmi málo a pravděpodobně by i na velké fotografii 16×21 cm byl jen málo viditelný.

Další věcí, která mne při testování zajímala, je chromatická vada. To znamená rozklad světla na rozhraní světlé a tmavé plochy. Má ji v podstatě každý objektiv a ani Dimage Z5 není výjimkou. Pro test jsem použil extrémně kontrastní scénu (krajina se sněhem). První snímek je ohniskem 35mm a clonou 8. Zeleně jsou označena místa, ze kterých jsou výřezy z originální fotografie ve velikosti 100%. Chromatická vada, zvláště u menších ohnisek, je velmi malá, skoro zanedbatelná. Většinou se pohybovala okolo 1 pixelu ve středu a 2–3 pixely při kraji snímku. Při plně otevřené cloně je to zhruba o pixel víc. Pokud bych to chtěl vyjádřit v nějaké velikosti, tak při max. fotografii s rozlišením 300dpi(16×21cm)by se barevná vada projevovala ve velikosti 0,1 až 0,2mm.

Pro test s nejdelším ohniskem jsem použil opět velmi kontrastní scénu. Foceno ohniskem 420mm a clonou 8. I na dalších testovaných snímcích s tímto maximálním ohniskem byla chromatická vada viditelná. Při otevřené cloně 2,8 byla zhruba 3pixely ve středu a 5pixelů na kraji snímku, což odpovídá velikosti 0,2 až 0,4mm na maximální fotografii 16×21cm. Při cloně 8 se její velikost zhruba o 1pixel zmenšila. Pokud tedy budete s tímto max. ohniskem fotit scénu, která bude kontrastní, raději přicloňte. Je to trochu škoda, protože i při otevřené cloně je kresba velmi kvalitní a plná detailů. Případně je nutné tuto vadu odstranit či potlačit pomocí grafického programu.

Na těchto snímcích vidíte ukázku vinětace objektivu při expozici na bílou stěnu. Ku prospěchu Dimage Z5 je třeba dodat, že se zaostřením na bíle natřenou stěnu neměl žádný problém a i drobná nerovnost na ní mu stačila ke správnému a rychlému zaostření. Vinětace byla stejná při použití s bleskem i bez něj. U normálního motivu není vinětace tak patrná.

Následující ukázkou je test zkreslení obrazu při nejkratším 35mm a nejdelším 420mm ohnisku. Při nejkratším ohnisku dochází k docela viditelnému soudkovitému efektu, to je třeba mít na paměti při focení architektury a jiných „rovných“ objektů. Naopak při maximálním ohnisku 420mm k žádnému poduškovitému efektu, jak tomu často bývá, nedochází a objekt je zobrazen s rovnými hranami. Poduškovitý efekt mizí zhruba při ohnisku 50–70mm (1/3 rozsahu zoomu).

V protisvětle se objektiv chová velmi dobře, rušivých efektů a odlesků je v obraze málo a jejich případné odstranění v některém z grafických programů by bylo možné. Obraz je i přes silné slunce kontrastní a s kresbou v detailech. Pouze v místech, kde je slunce a jeho světlo již velmi silné, je obloha slitá do jedné barvy, která není čistou bílou, ale odstínem žluté. Měření expozice pro tento snímek bylo multisegmentové, ohnisko 35mm, expoziční čas 1/200s a clona 8.

Dimage Z5 umožňuje i záznam videosekvencí v rozlišení až 640×480pixelů při rychlosti 15 nebo 30 snímků/s. Při natáčení videosekvencí je možné využívat celého rozsahu zoomu i optického stabilizátoru AntiShake. Velikost je omezena jen kapacitou karty. Pro názornou představu je v následující tabulce uvedeno kolik se na SDkartu vejde. Video je možné i editovat a uložit z něj snímek do JPG formátu. Také je možné využít všech barevných režimů jako pro snímání fotografií – Natural, Vivid, BW a Sépia, a také režimu noční video, kdy se snímač přizpůsobí tmavé scéně.

Naexponované snímky ve formátu JPG lze ukládat na SD a MMC karty. Snímek v plném rozlišení a kvalitě má cca 1,5 až 2 MB. Ozvučené videozáznamy se ukládají ve formátu MOV.

Expozice a zaostřování

Možnost měření expozice je ve třech standardních režimech: multisegmentové (256 segmentů), váhové se zdůrazněným středem a bodové v rozsahu 4s – 1/1000s s možností korekce +/-2EV po krocích 0,3EV. Závěrka je elektronická na snímači CCD a mechanická. Expozičních programů je 10, plná automatika, program P,A,S,M a 5 přednastavených programů typu Portrét, Sport, Krajina, Západ slunce a Noční portrét. Vyvážení bílé se provádí buď automaticky nebo si můžete vybrat z 5 přednastavených voleb a nebo přímo sami změřit a nastavit bílou.

Zvláště v případě dlouhých expozic vám vydatně pomůže vestavěný optický stabilizátor AntiShake, s jehož pomocí můžete fotografovat z ruky delšími časy, než bychom si mohli normálně dovolit. Jeho účinnost je velmi dobrá, u širokých a středních ohnisek téměř 100%, u dlouhých ohnisek zhruba 75%. Máte možnost si zvolit, zda chcete vidět stabilizaci v reálném čase na LCD nebo se spolehnete na systém. Mějte však na paměti, že to vše je velký záběr na baterie. Při testování jsem používal stabilizátor skoro na všechny fotografie, ale zobrazení stabilizace na LCD jsem nepoužíval.

Autofokus používá systém Video AF a buďto automatické 5bodové zaostřovací pole nebo bodové zaostřování s volbou zaostřovací oblasti. AF je poměrně rychlý a přesný, pouze za zhoršených světelných podmínek mu může chvíli trvat než se „chytí“. Zaostřovacích režimů je pět a patří mezi ně i kontinuální Rapid AF a manuální zaostřování. Při MF se vám po dobu ostření zvětší obraz v hledáčku i na LCD. V oficiální technické specifikaci se můžete dočíst, že minimální zaostřovací vzdálenost je dána podle ohniska, kterým zrovna fotíte a je od 0,6m při širokém ohnisku a od 1,6m při maximálním ohnisku. Při nastavení makro režimu se tato vzdálenost zmenší na min. 10cm při širokém ohnisku a 120cm při nejdelším ohnisku. Jak při praktickém testu dopadla testovaná Z5, vidíte v následující tabulce. Kromě ohniska 35 a 420mm byly testovány ještě dvě nastavení zoomu. Pro představu, o jakou velikost zobrazení se při tom jedná, je v závorce uvedena velikost 10mm předmětu tak, jak by se zobrazil na fotografii 15×10cm ( u poměru stran 4:3, který Z5 má, má výsledné fotografie velikost cca 13,5×10cm).

Z uvedených vzdáleností je zřejmé, že režim MF supluje Makro AF. Pokud vám makro nevyhovuje, je v nabídce ještě Super makro, kdy se s minimální zaostřovací vzdáleností dostanete na 1cm od objektivu a objekt o velikosti 10mm bude pak na fotografii 10×15cm velký 22mm. V režimu Super makro však nelze měnit ohniskovou vzdálenost, ta se vám automaticky nastaví na hodnotu 62mm. Měnit jí můžete jedině pomocí digitálního zoomu.

Předchozí dvě fotografie ukazují použití funkce makro a super makro. První fotografie je s ohniskem 35mm, clonou 8 se standardní funkcí makro, kdy ostřená vzdálenost je cca 15cm. Druhá fotografie je s použitím funkce super makro a ostřenou vzdáleností cca 1cm.

Chtěl bych ale upozornit na jedno úskalí. Netýká se to však jen Dimage Z5, ale obecně funkce Super Makro. Protože při této funkci je zostřované pole již velmi blízko u přední čočky, dochází k tomu, že případné nečistoty či všudypřítomný prach, který se vám na přední čočce usazuje, se tak dostane velmi blízko hloubce ostrosti a zobrazí se tak jako konkrétní tvar s ostrými rysy.

Na obrázku je ukázka, jak takový prach na přední čočce vypadá při různém nastavení minimální zaostřovací vzdálenosti. Na přední čočku dopadá boční světlo shora, které imituje sluneční paprsky. Při zaostřené vzdálenosti na 1cm je prach velmi vidět a případný snímek je tak zcela znehodnocen. Na druhé ukázce je ostřená vzdálenost 10cm, kde se již zobrazují jen největší nečistoty a to velmi rozmazaně. Na poslední snímku při vzdálenosti 50cm je prach již daleko od hloubky ostrého pole, proto je zcela eliminován a vy ho již v podstatě nevidíte.

Pokud tedy chcete používat funkci super makro k plné spokojenosti, velmi pečlivě si hlídejte čistotu vašeho objektivu.

Blesk

Vestavěný blesk se vyklápí ručně a jeho směrné číslo je 8 pro citlivost 100 ISO, a to není zrovna hodně. Ale i tak dostačuje na vzdálenost cca 3,5m při ohnisku 35mm a 2,5m při ohnisku 420mm. Systém měření je klasický TTL. Kromě vestavěného blesku je možné použít i přídavné blesky Minolta řady D – 2500D, 3600HSD, a 5600HSD i ostatní kompatibilní blesky pro bleskovou patici Minolta Dynax. Synchronizace blesku je možná při všech expozičních časech a výkon blesku je možné korigovat v rozsahu –2 až +2 EV v kroku po 0,3EV. Kromě standardního režimu blesku lze využít i redukci červených očí a synchronizaci pro dlouhé časy. Doba nabíjení je cca 7 vteřin. Neměl jsem možnost nahlédnout do manuálu, takže nevím, co o vestavěném blesku a jeho použití pro velmi krátké vzdálenosti píše výrobce. Ale z praktického použití je zřejmé, že vestavěný blesk lze s výbornými výsledky použít jak pro funkci makro, tak i pro funkci super Makro a to až na vzdálenost 10cm! Při bližší vzdálenosti dochází již ke stínění bleskového světla vysunutým objektivem.

Na ukázkových fotografiích je patrný rozdíl při nastavování korekcí ať již bleskového světla nebo normálního. Je použita funkce super makra a zaostřená vzdálenost na suchý květ je cca 10cm. U první fotografie květ splývá s hradem v pozadí. Na druhé je proto použit blesk pro nasvícení popředí, ale jeho nekorigovaná intenzita je velmi silná a dochází ke vzniku vypálených míst. Na třetí je použita korekce blesku –1EV, kdy je expozice blesku již v pořádku a snímek se velmi podobá prvnímu snímku. U čtvrtého je proto použita ještě korekce normální expozice s hodnotou –1EV, která pozadí výrazně ztmavila. Toto vše Konica Minolta Dimage Z5 dokáže.

Další ukázka je fotografovaná v interiéru, při použití velmi kontrastního světla od okna. Pro tento případ také stačí použít vestavěný blesk s využitím funkce synchronizace pro dlouhé časy. Vzdálenost objektu cca 15cm.

Funkce

Mezi další funkce patří volitelná redukce šumu, stupňovaná expozice 3 snímků v krocích po 0,3 nebo 0,5 EV nebo samospoušť nastavitelná na 2s nebo 10s. V režimu Série snímků UHS můžete nasnímat až 20 snímků o velikosti 1024×768 rychlostí 10 snímků/s. Při plném rozlišení je to asi 2,5 snímku/s. Při snímání lze ve 3 úrovních nastavit kontrast a ostrost snímku. Také je možné použít přednastavené barevné programy a ruční nastavení bílé. Některé z nich k vidíte v následující ukázce.

Dimage Z5 je kompatibilní s tiskovým standardem PictBridge pro přímý tisk z fotoaparátu bez nutnosti použití počítače. Tlačítku pro nastavení režimu činnosti blesku lze přiřadit ovládání dalších funkcí a zvýšit pohodlí ovládání přístroje. To znamená, že pro změnu určitého nastavení, např. režimu záznamu, vyvážení bílé, režimu zaostřování, barevného režimu nebo citlivosti, můžete místo procházení nabídkami na LCD použít tlačítko pro nastavení režimu činnosti blesku.

Energii dodávají 4ks tužkových baterií nebo akumulátorů. Podle výrobce umožní na alkalické baterie záznam asi 250 snímků. Pro test jsem používal dvě sady nabíjecích akumulátorů, jedny s kapacitou 1600mAh a druhé 1800mAh. Výdrž byla cca 2 až 3 plné 256 MB karty což odpovídá asi 300 snímkům. Těžko říci jestli to je dost či málo, ale osobně doporučuji mít u sebe náhradní sadu a používat baterie o vyšší kapacitě. Také záleží na používání fotoaparátu, protože mezi dva největší odběratele energie patří velký LCD displej a stabilizátor. Téměř po celou dobu testování jsem měl zapnutý stabilizátor AntiShake (ale jen pro záznam snímku, ne pro zobrazení na LCD) a zhruba v 1/3 případů jsem používal LCD, ve 2/3 případů hledáček. Nafocené fotografii jsem si prohlížel asi tak z 50%.

Příslušenství

Jako standardní vybavení se k fotoaparátu dodává závěsný řemínek, USB-2 kabel, AV kabel AVC 700, 16MB SD karta, CD s programem Dimage Viewer, 4ks nedobíjecích tužkových baterií. Dále je možné dokoupit síťový napáječ AC-11, pouzdro na fotoaparát, kožený závěsný řemínek . Pokud se vám zdá 35mm ohnisko málo široké můžete si dokoupit soupravu, která se skládá z redukce ZCA-300 a širokoúhlé předsádky ZCW-300, jež vám rozšíří ohnisko na 26mm.

Máte také možnost vybrat si ze dvou barevných provedení, černá a stříbrná.

Závěr

Na závěr ještě několik fotografií. Všechny jsou z plného obrazového pole, zmenšené na 25%.

Sedmikráska
clona 8
expoziční čas 1/60s
režim super makro
vzdálenost cca 2cm

Pupen
clona 5
expoziční čas 1/250s
režim super makro
vzdálenost cca 5cm

Růže
clona 8
Expoziční čas 1/40s
režim super makro
vzdálenost cca 25cm

Česká koruna
clona 6,3
expoziční čas 1/10s
režim super makro
vzdálenost cca 1cm

SD karta
clona 8
expoziční čas 0,5s
vzdálenost cca 25cm

Tato fotografie je tak trochu experimentem. Na Dimage Z5 je nastaveno ohnisko 420mm a k jejímu objektivu je obráceně přiložen objektiv Zeiss 120/2,8. Vzniklo tak jakési mikro. V rohu je vidět, co bylo předmětem focení – SD karta, a na velkém poli je výsledek zvětšení. Písmeno R má skutečnou velikost cca 1mm. Experimentování se meze nekladou.. :o)

Další fotografie je opět ukázkou rozsahu zoomu od ohniska 35mm až po maximální ohnisko 1680mm. Zelený a fialové obdélníky vyznačují vždy velikost další fotografie. Velikost ukázky 270kB.

Poslední fotografií je jeden z nočních snímků, a to v plné velikosti, pro posouzení kvality snímku. Velikost souboru je 1,2 MB.
expoziční čas 4s
clona 8
ISO 50
multisegmentové měření expozice
automatické vyvážení bílé

Dimage Z5 patří mezi velmi dobré fotoaparáty s dostatečnou výbavou a možnostmi. Kromě tradičních rodinných fotografií s ním můžete nafotit i fotografie, které se vymykají z této kategorie a to ve velmi dobré kvalitě. Objektiv s velkým rozsahem zoomu je velkou zbraní tohoto přístroje, i když chromatická vada při největším ohnisku je viditelná. Trochu mi chybí možnost ukládat do nekomprimovaného formátu TIF nebo RAW, ale určení tohoto přístroje není pro profesionální práci, a tudíž se musíte „spokojit“ s opravdu dobrou kvalitou JPEG. Za cenu cca 12900,–Kč vám umožní udělat snímky, za jejichž kvalitu se rozhodně nebudete muset stydět a umí i věci, které by se daly přisoudit spíše vyšším a dražším typům.

Další technické i jiné informace najdete na stránkách výrobce Konica Minolta, kterému děkuji za zapůjčení aparátu k redakčnímu testu.