Koncem léta roku 2003 jsem pořídil digitální fotoaparát. Sloužil výborně svému účelu až do chvíle, kdy mě napadlo s ním zkusit fotit pod vodou. Nejdříve jsem zjistil, že originální podvodní pouzdro na něj neexistuje ...
…a hned na to jsem se začal orientovat i v cenách originálních „pytlíků“, které sloužily právě k focení a ochraně aparátů pod vodou. Jejich cena byla pro mě bohužel v danou chvíli nedosažitelná. A protože „zlaté české ručičky“ jsou všeobecně známé, řekl jsem si, že na těch pár fotek pod vodou si něco vyrobím sám. V článku se dozvíte, jak jsem si pomohl, co to stálo úsilí a nervů (hlavně pod vodou) a jaké byly výsledky.
Prosím všechny čtenáře, aby následující řádky nebrali jako návod k výrobě, ale naopak jako návod na zničení aparátu, i když to přežil.
Výroba podvodního udělátka
Cílem mého snažení bylo dostat se s fotoaparátem pod vodu na plavání kojenců, kam chodila dcerka, a tam udělat pár momentek. Základní problém je najít rozumný materiál před objektiv. Normální igelit je naprosto nevhodný a měkké pouzdro jsem kupovat nechtěl, bylo mimo moje finanční možnosti. Vzal jsem tedy Petriho misku, jejíž průměr byl o cca 4 cm větší než průměr objektivu. Potřel jsem část obyčejným chemoprenem a vlepil do igelitového sáčku, který byl zrovna po ruce. Původně měl skončit jako sáček na odpadky. Cena takového udělátka je skutečně jen pár korun. Nejdražší je asi lepidlo.
 |
 |
Protože jsem nechtěl aby se miska pod vodou opírala přímo o objektiv, vložil jsem do misky polystyrén takové tloušťky, aby zcela vysunutý objektiv byl těsně před sklem. Před tím jsem do něj pájkou vyřízl potřebný otvor. Po zaschnutí lepidla jsem odstranil nepotřebný igelit z centra misky a bylo hotovo. Stačilo zapnout aparát. Podstatné je při použití pod vodou vypnout všechny úsporné režimy, protože jiná manipulace, než stisk spouště je pak již velmi riskantní. Dalším důležitým krokem je z „pouzdra“ vysát vzduch, třeba ústy. A pak již jen použít gumičku a hurá pod vodu!
Pod vodou jsem si uvědomil jednu zásadní věc. V pytlíku za deset haléřů mám přístroj za částku podstatně vyšší než deset tisíc korun. Pocity nic moc… Dá se říci, že toto doporučuji jen velmi otrlým náturám, ostatním pak přečíst si další článek o podvodních pouzdrech a jejich užití, který bude brzy následovat.
 |
 |
Při pohledu na LCD v pytlíku pod vodu jsem zjistil, že na něm nic nevidím, a tak musím aparát směřovat odhadnutým směrem a doufat, že „něco vyjde“. Po pár pokusech o manuální nastavení převládlo přesvědčení o kvalitě plného automatu s vynuceným vestavěným bleskem. S tímto základním nastavením jsem fotil.
 |
 |
Životnost použitého pytlíku byla velmi nízká. Mikroskopické dírky se ukázaly prakticky ihned. Problematické bylo především místo kolem zoomovací páčky. Je poměrně ostrá a značně vystupuje z těla aparátu. Ten již po prvním vytažení z vody jevil evidentní známky vlhkosti. Ale šel pod vodu podruhé i potřetí… Ano jsem šílenec. Potřetí jsem to vylepšil malým savým hadrem, do kterého jsem aparát obalil a hup s ním zase na chvíli pod vodu, tentokrát v novém pytlíku. To bylo někdy v létě roku 2004. Možná, že to zkusím znovu. Nicméně to rozhodně nedoporučuji.
První pokusy a nutné úpravy fotografií
 |
 |
Jistě víte, že již pár centimetrů pod vodou se „ztrácí“ červená složka světla. Coby fyzikář se všem odborníkům na optiku omlouvám za takové konstatování, nicméně to by bylo na další a nejsem si jist zda záživný článek. Některé aparáty s režimem „pod vodou“, to řeší tak, že červenou složku zesilují. Minolta F200 tento režim nemá. Některé následující fotografie ukazují, jak vypadaly originální fotografie. Přikládám i ty po úpravě. Neptejte se jak dlouho trvalo je upravit a kolik pokusů a omylů bylo na cestě. Faktem ale je, že minimálně tři z nich stálo za to „dát na papír“ a dokonce zde první zobrazená je na A4 a kvalita ujde. Pár dalších je na papíře o rozměru 10×15 cm.
 |
 |
Kvalita je de facto strašná. Nicméně za daných podmínek a uvážíme-li navíc, že aparát přežil pobyt až v metrové hloubce bez znatelné újmy, jsou to skvělé fotografie do rodinného alba.
A jak to zlepšit? Chce to kvalitní pouzdro, kvalitní světlo, hodně štěstí a praxi.
 |
 |
Závěr
Cíl byl splněn. Zjistil jsem ale, že takhle to skutečně moc nejde. A další krok? Nechte se překvapit v příštím dílu. A pokud hodláte někdy fotit u vody a pak i pod ní, podívejte se, zda se na Váš oblíbený aparát nevyrábí podvodní pouzdro.