Pro bajonet zrcadlovek Samsung je na našem trhu další objektiv. Je jím makroobjektiv Schneider KREUZNACH D-Xenon 100/2,8 Macro. Na živé snímky se můžete podívat v následujícím uživatelském testu, neboť jsme měli možnost s tímto objektivem strávit několik dní fotografováním.
Obecně k makroobjektivům
Budu opakovat jen to, co „makraři“ již dávno vědí, tak to prosím
omluvte. Makroobjektiv splňuje základní požadavek a to schopnost fotit
v poměru 1:1. Tedy velikost foceného objektu je shodná s velikostí jeho
obrazu na záznamovém médiu. Obvykle jsou to objektivy s pevnou ohniskovou
vzdáleností s ohnisky od cca 50mm do cca 180mm. Nejčastěji se vyskytuje
ohnisko kolem 100mm. To není náhoda, protože toto ohnisko se současně velmi
hodí na focení portrétů a tím objektiv získává další přidanou
hodnotu.
Technická specifikace
Objektiv Schneider KREUZNACH D-Xenon 100/2,8 Macro
Ohnisková vzdálenost |
100mm (tj. cca 150mm ekv. 35mm) |
Rozsah clonových čísel |
f/2,8-f/32 |
Počet lamel clony |
8 |
Ruční nastavení clony |
ANO |
Možnost zap/vyp automatického ostření |
ANO |
Nejkratší zaostřitelná vzdálenost |
0,303m (od snímače) při poměru zobrazení 1:1 |
Stupnice zaostřené vzdálenosti, hloubky ostrosti a měřítka snímání
na objektivu |
ANO/ANO/ANO |
Bajonet |
Pentax KAF nebo KAF2 |
Průměr filtru |
49 mm |
Hmotnost |
345g |
Rozměry |
67,5×80,5 mm (nejmenší) |
Materiál |
plast, kovový bajonet |
Příslušenství |
kruhová sluneční clona, pouzdro, krytky |
Orientační cena |
17 500,– |
Ještě dodám, že při ostření se tubus vysouvá, ale neotáčí se.
Na zpracování objektivu jsem nenalezl podstatné vady. Provozní vůle
nebyly patrné. Snad jen je třeba si zvyknout na to, že objektiv je vzhledem
ke světelnosti a ohnisku relativně malý a lehký. Odolnost použité
konstrukce a materiálu dokáže prověřit až čas. To není reálně
v rámci uživatelského testu možné.
Snímky
Veškeré snímky byly pořízeny do formátu jpg fotoaparátem Pentax K10D
při maximálním rozlišení a kvalitě a při citlivosti ISO100 (pokud není
uvedeno jinak).
Co je poměrně často posuzováno je tzv. bokeh. Není to nic víc, než
„tvar“ rozostření pozadí a jeho vnímání pozorovatelem. Tedy čistě
subjektivní věc. Bokeh ovlivňuje řada věcí a jednou z nich je počet
lamel clony. Těch je osm a důsledkem jsou příjemné „měkké“ kroužky
na pozadí snímku.
 |
 |
Dalším standardní požadavkem po jakémkoliv objektivu je minimalizace
optických vad. Tzv. aberace patří mezi ně. Projevuje se namodralými či
načervenalými okraji na kontrastních přechodech. Je způsobena různým
lámáním jednotlivých barev (odborníci jistě odpustí tuto formulaci), kdy
se modrá barva láme víc než barva červená. To se snaží minimalizovat
výrobci použitím speciálních materiálů na některé čočky,
speciálních vrstev a také mechanickým složením čoček v objektivu.
Druhou možností je softwarová oprava, ke které dochází při snímání do
formátu jpg přímo v těle aparátu jeho softwarem. Jak a proč není až tak
podstatné. Podstatný je výsledek. Aberaci, která je viditelná, nebo by
dokonce rušila, jsem na reálných snímcích nenalezl.
Zkreslení objektivu je na reálných snímcích zanedbatelně malé.
Chování v protisvětle bývá velmi problematické. Tento objektiv si
však poradí v přímém i bočním světle velmi dobře. Na posledním
snímku je jediná reflexe, kterou se mi na snímcích podařilo objevit.
Na následujícím gifu vidíte vliv clony na hloubku ostrosti. Jde pouze
o připomenutí laikům k čemu clona slouží a jaký rozdíl v hloubce
ostrosti vyvolá. Vzhledem ke struktuře gifu (256 barev) z něj nic víc
posoudit nelze.
Makro se „musí umět“. Nestačí jen ostřit na správné místo. Je
třeba i správně clonit a mít ostré to, co je třeba. To se mi na
následujícím snímku evidentně nepovedlo. Nicméně práce s hloubkou
ostrosti je především díky velkému rozsahu clon velmi dobrá. I když
vysoká clonová čísla je třeba používat s rozmyslem, protože dochází
k difrakci na lamelách clony (fyzikální jev, nikoliv vada) a tím
rozostření snímku.
Následující snímky jsou zcela běžné rodinné fotografie vzniklé
(ne)běžným objektivem. Ostrost snímků je dobrá (pokud se „trefíme“
s ostrostí do správného místa, pokud ne, je třeba více praxe, případně
opět pracovat se clonou).
Následují snímky pro posouzení ostrosti v závislosti na
použité cloně.
A opět následují snímky pro posouzení hloubky ostrosti, přenosu
kontrastu a ostrosti obecně. U clony f/32 dochází ke znatelné difrakci a
tím k rozostření.
Závěr
Objektiv firmy Samsung – Schneider KREUZNACH D-Xenon 100/2,8 Macro –
je rozhodně „sklem“, které je v případě, že hledáte na svůj bajonet
makroobjektiv dobré zahrnout do širšího výběru. Jeho cena je však
vyšší než obdobná skla konkurenčních firem. Vytknout lze snad jen
použité materiály, protože vzhledem k ceně převyšující 17 tisíc
korun bych očekával využití kovů i ve stavbě tubusu a ne jen u bajonetu.
Obrazově nezklame a to je nejpodstatnější charakteristika tohoto
objektivu.
Děkuji formě Solid Czech, která
zastupuje Samsung na poli digitální
fotografie v České republice za zapůjčení objektivu k testu.