Test fotoaparátu Pentax K20D

Pentax K20D. Nástupce předchozí verze K10D prošel naším testem. V článku najdete jak technické grafy, tak živé fotografie. Závěr o výstupu z tohoto fotoaparátu si tedy můžete udělat i sami.

Tělo

Pentax K20D je model navazující na K10D. Kompletní technickou specifikaci najdete na stránkách www.pentax.cz.

Shrnu podstatnější fakta a zajímavé funkce. Hmotnost těla včetně baterie a popruhu je necelých 850g. Komplet včetně setového objektivu 16–45/4 má hmotnost přes 1,2 kg. Pro dokonalé držení stačí jen dokoupit grip, tělo je bez něj nižší, než je třeba pro pevné držení všemi prsty ruky. To, že se jedná o jeden ze strojů, které mají prachu a vodě odolnou stavbu asi není třeba zdůrazňovat. Mechanická redukce vibrací (pohybuje se s čipem) a schopnost „sklepat“ vibrací čipu prach, jen podtrhuje možnosti aparátu. Jak „sklepání“ reálně pracuje lze během relativně krátké doby posoudit těžko. Naproti tomu redukci vibrací ocení okamžitě každý.

LCD má velikost 2,7" a 230 tisíc bodů. Externí LCD na horní straně ukazuje prakticky všechny podstatné informace. Po povolení v menu Custom i hodnotu nastavené citlivosti, ovšem místo počtu zbývajících snímků (což osobně nedoporučuji). Ovládání a rozmístění tlačítek je již u této značky standardní – prakticky se nezměnilo a není problém si na něj zvyknout. V to se řadí i fakt, že vyvážení bílé a volba citlivosti je dostupná až po stisku funkčního tlačítka. Citlivost lze navíc měnit současným držením OK a otáčením předním kolečkem. Mezi jazykovými volbami již nechybí čeština.

Hledáček je realizován poctivým pentaprizmatickým optickým hranolem a je velký a světlý. Zvětšení je 0,95× a zobrazuje přibližně 95% obrazového pole. Nechybí ani dioptrická korekce s rozsahem –2,5D až 1,5D. Senzor dálkového ovládání se nachází jak na přední, tak na zadní straně těla, což je rozhodně velmi dobře. Nic z toho, co mi vadilo (subjektivně) u K10D se u tohoto modelu (kusu) nevyskytuje – chod zrcátka je kultivovaný. V aparátu „nic nehrká“

Objektivy

Použít lze objektivy s bajonetem PENTAX KAF2-, KAF-, a KA-. Objektivy s bajonetem K- jsou použitelné s omezením. Závitové objektivy S- a objektivy 67/645 jsou použitelné s adaptérem. Použitelné jsou i objektivy se závitem M42, samozřejmě s redukcí a s použitím časové automatiky či v plně manuálním režimu. V takovém případě je potřeba pro funkčnost redukce vibrací v menu nastavit použití clonového kroužku na variantu 2 (36. pozice v nastavení). Já jsem v testu použil celkem čtyři objektivy. V setu dodávaný objektiv smc PENTAX-DA 16–45mm F4.0 ED AL, pak smc PENTAX-DA 50–200mm F4–5.6 ED, Pentax-F zoom 28–80/3,5–4,5 a stařičký zrcadlový objektiv se závitem M42 s ohniskem 500mm. Poslední dva uvedené jsme použil pro potvrzení kompatibility (bajonet

6. a schopnosti použít prakticky i M42 závitové objektivy.

Rychlost autofokusu je podle mého odhadu standardní (16–45/4 ED-AL). Nicméně se u objektivu 50–200/4–5,6 ED stávalo, že při režimu kontinuálního ostření aparát zcela odmítal přeostřit z blízkého předmětu na vzdálený (na nekonečno). Tento jev jsem u „setového“ objektivu nepozoroval. Stejně tak se nevyskytnul u „stařičkého“ Pentax-F zoom 28–80/3,5–4,5, který subjektivně ostřil opravdu velmi rychle a správně.

Právě v objektivech, resp. jejich zpětné kompatibilitě, tkví maximální výhoda Pentaxu.

Čip

Mimořádně důležitou součástí digitální zrcadlovky je však čip. Je jím CMOS senzor s maximálním rozlišením 4672 (RAW 4688) x 3120 obrazových bodů. Rozměry čipu jsou 23,5×15,7 mm (APS-C, crop je tedy 1,5). Citlivost lze nastavit v rozmezí 100 až 6400 ISO. Čip je vybaven integrovaným systémem pro čištění („klepe“ poměrně razantně se snímačem) a také stabilizátorem, který vibrace redukuje přímo pohybem celého čipu. Čištění lze aktivovat buď automaticky vždy po zapnutí přístroje (volba v Setupu), nebo manuálně. Stabilizaci obrazu zapínáme samostatným vypínačem na zadní stěně fotoaparátu. Šum lze redukovat odděleně pro vyšší citlivosti (ve čtyřech úrovních ) od delších časů (zap/vyp).

Živý náhled

Tato funkce je dnes již standardně u zrcadlovek. Zde se dostala na pozici „náhledu hloubky ostrosti“ na vypínači. V menu lze zvolit, zda bude tato funkce aktivní. Při živém náhledu nelze ostřit jinak než manuálně a nelze nijak zasahovat do již zvolené expozice. Lze však tlačítkem AF po zvednutí zrcátka (zrušení živého náhledu) zaostřit a následně v režimu živého náhledu exponovat. Ostření tlačítkem AF musíme povolit v menu Custom. Jde zvětšit náhled (8×) na libovolnou část snímané plochy a následně zaostřit přesně tam, kam je třeba. Tuto funkci asi ocení především makrofotografové, protože omezuje nutnost koupě úhlového hledáčku.

Další vlastnosti a funkce

Fotografie je možno pořizovat rychlostí 3 snímku za vteřinu, nebo až cca 21 snímků v režimu rychlé série snímků. Nestandardní funkcí je režim priority citlivosti Sv, ve kterém lze přímo měnit citlivost uživatelsky zvoleným kolečkem, případně i vzájemně závisle clonu a čas. Alternativou je ještě režim TAv, kdy se nastavuje clona a čas a automatika pak mění citlivostí čipu v celém, nebo uživatelsky omezeném rozsahu možností. Výrobce myslel i na uživatele starších blesků. Těm slouží program X, který nastaví fixní čas na 1/180 vteřiny a uživatelsky se mění pouze clona.

Multiexpozice – pokud chcete, můžete do jediného snímku exponovat až devět expozic.
Rošířený bracketing – vedle standardního expozičního bracketingu lze exponovat a uložit snímky v řadě s rozdílnými hodnotami: vyvážení bílé, sytost, odstín, kontrast, ostrost. To samozřejmě nelze v případě snímání do RAWu.
Intervalové snímání – až 99 snímků s volitelným startem a volitelným časovým rozestupem mezi snímky.
Mapa pixelů – klasická „oprava hot“ pixelů přímo z menu aparátu.
Redukce šumu – zvlášť pro dlouhé časy a vyšší citlivost ISO.
Zvýšení dynamického rozsahu – po stisku tlačítka Fn v režimu nastavení citlivosti (viz. info na LCD) se zvýší rozsah citlivosti čipu a současně se nejmenší hodnota ISO posune na ISO200. Výsledkem je snímek s vyšším rozsahem jasů a stínů, resp. kresbou v nich. Pravděpodobně elektronika „umí“ zastavit přeexpozici světlých míst a tím dojde k lepší expozici míst tmavých. Tato funkce se liší od postprocesu typu digitální blesk resp. funkce HDR, která je v menu při prohlížení již exponovaných snímků k dispozici také. Jak přesně však pracuje se lze pouze dohadovat.

Snímat ve formátu jpg lze v několika přednastavených režimech – přirozený, krajina, atd. Každý z nich lze uživatelsky upravit – ostrost, saturace aj. Přednastavená ostrost snímku v režimu Přirozený se mi subjektivně jeví nízká. Osobně bych preferoval vyšší. Je tedy možné, že se i vám budou zdát některé uvedené snímky neostré.

Funkce dostupné při prohlížení snímků již najdete pouze na doprovodných fotografiích.

Nyní se podívejme na výsledky laboratorních testů obrazové kvality, provedené v laboratoři asociace DIWA, jíž je FotoAparát.cz členem. Pro srovnání jsem vybral ještě Canon 40D a Sony Alfa 350.

Z výsledků je patrné, že mezi K20D a dalšími dvěma jsou znatelné rozdíly v neprospěch Pentaxu především u nižších hodnot ISO (do ISO400). Pozitivní je, že při vyšších hodnotách se šum v jednotlivých kanálech u K20D drží na podobné úrovni, kdežto u dalších dvou fotoaparátů se podstatně liší.

Dalším zajímavým parametrem je odstup samotného obrazového signálu od šumu. Tady je situace podobná. Canon i Sony jsou na tom při všech citlivostech zhruba stejně, kdežto výsledek Pentaxu je mírně slabší.

Do třetice se ještě podíváme na výsledky testování dynamického rozsahu při jednotlivých citlivostech. Pentax a Sony jsou srovnatelné, Canon vychází mírně lépe, rozdíl je však zanedbatelně malý.

Tolik zatím k nejdůležitějším a nejpodstatnějším výsledkům laboratorních testů DIWA. Pokud vás však zajímají i další podrobnější detaily výsledků, navštivte speciální stránky laboratoře DIWA.

Testovací snímky 1

Na následujících snímcích věnujte pozornost všem expozičním údajům. Výřezy jsou uloženy s takovou kvalitou komprese, aby nebyl pozorovatelný rozdíl mezi originálem a výřezem. Originální snímky nejsou nijak upravované. Není-li napsáno jinak, pak jsou snímky v nejvyšší kvalitě jpg, v režimu „Přirozený“ s nastavením saturace/odstín/kon­trast/ostrost – 0/0/0/-1 tj. v základním nastavení.

Příslušenství, cena a závěr

V základním balení fotoaparátu najdeme standardní vybavení v podobě baterie, nabíječky, popruhu, AV i USB kabelu, CD-ROMu. Lze dokoupit vertikální grip, která značně vylepší držení fotoaparátu. Lze dokoupit IR spoušť. Běžné objektivy najdeme buď přímo u Pentaxu, případně u jiných značek se stejným bajonetem.
Za nepříjemný považuji fakt, že s objektivem 16–45/4 nelze na nejkratší ohnisko použít vestavěný blesk, protože v obraze vzniká jeho stín (na jekratší ohnisko je objektiv nejdelší).
Zásadním rozhodujícím kritériem pro koupi je vždy cena. Nyní zapůjčený set K20D + PENTAX-DA 16–45mm F4.0 ED AL stojí cca 33 tisíc korun. Vzhledem k odolnosti, zpracování a možnostem je to cena velmi lákavá.

Obrazové výsledky jsou subjektivně velmi dobré, i když v jpg pro mě osobně měkčí. To vyřeší samozřejmě buď vlastní nastavení, nebo zpracování rawu. Vyvážení bílé je i za velmi nepříjemných podmínek na výborné úrovni a reálný šum i při velmi vysoké citlivosti (3200, 6400) je akceptovatelný.

Další technické informace najdete na stránkách výrobce – www.pentax.cz.

Děkuji firmě PenTec s.r.o., která zastupuje Pentax v ČR, za zapůjčení fotoaparátu k redakčnímu testu a Janu Strakovi za zapůjčení tarších objektivů k ověření jejich použitelnosti.