Canon PowerShot G11

Snad konečně končí honba za megapixely a začíná honba za kvalitou. Další z "G-čkové" řady Canonů - Canon PowerShot G11 - má totiž nižší rozlišení, než jeho předchůdce.

Základní charakteristika

Po modelu Canon G10 je zde nástupce Canon PowerShot G11.Čím se liší? V čem je stejný? V čem lepší? V čem naopak horší? Na tyto otázky se pokusíme najít odpovědi.

Fotoaparát o rozměrech 112,1×76,2×48,3 mm (takže je mírně větší než G10) a hmotnosti cca 400 g (včetně příslušenství) není žádný drobeček. Je to opět kus solidního „železa“, které se velmi dobře drží. Uvedu zde pouze základní parametry, které jsou buď zajímavé, nebo něčím vybočují ze současného standardu. Celou technickou specifikaci najdete na stránkách firmy Canon.

Základní porovnání s G10

G11 má nižší rozlišení čipu. Stejné rozlišení LCD, při menší velikosti – 2,7". , Opět najdeme funkci detekce obličeje v režimu samospouště, rozsah zoomu od 28mm do 140mm, stejné zpracování obrazu Digic 4. Je vyšší dosah blesku, chybí možnost nahrát zvukovou poznámku. Prakticky tedy kromě LCD a rozlišení čipu nenajdeme podstatný rozdíl.

Vzhled, tělo
ISO manuálně nastavitelné otočným voličem
stabilizovaný optický zoom 28 –140mm (5×), f/2,8 – f/4,5
sáňky na externí blesk
průhledový hledáček včetně dioptrické korekce
multifunkční otočný volič na zadní stěně je velmi intuitivní
LCD 2,7", 460k pixelů, je opět výborný, obraz je subjektivně velmi dobrý, bohužel opět jej nejde vyklopit rovnoběžně se zadní stěnou aparátu
na objektiv lze pomocí redukce (přes bajonet) připojit rozsáhlé příslušenství

Pokud si zvyknete na jistou „hranatost“ fotoaparátu, pak ovládání si jistě oblíbíte – vše podstatné má svůj otočný volič, nebo „čudlík“, případně si dodefinujete chování programovatelného tlačítka.

Funkce a specifikace

Rozlišení čipu 10 Mpx, velikost čipu 1/1,7"
makrorežim od 1cm
rozsah závěrky 15s – 1/4000s
zabudovaný ND filtr
funkce i-Contrast – hodí se pro focení scén s velkým kontrastem, který bude minimalizován
synchronizace blesku na 2.lamely
ISO 80, 100, 200, 400, 800, 1600, 3200 (dostupná přímo na voliči a v plném rozlišení čipu, což G10 neměl)
nahrávat lze video 640×480, 320×240/30fps do zaplnění karty, nebo max. jedna hodina záznamu)
plně počeštěné ovládání (standard pro Canon)

Pokud si dáte na stránkách Canon porovnat G10 s G11, asi se neubráníte dojmu, že je G11 mírně „osekaný“ nebo stejný, protože lepší parametry má snad jen v dosahu blesku. Osobně považuji za podstatné, že nechybí žádná fotograficky podstatná funkce a že zmenšení rozlišení čipu přinese jen výhody např. ve snížení šumu. Chybět může snad jen možnost připojení zvukové poznámky ke snímku (G10 ji měl).

Z běžných funkcí nalezneme snad vše. Od expozičního bracketingu, přes bracketing vyvážení bílé a bracketing ostření (pouze manuální režim ostření) po třeba opět dvě uživatelská nastavení fotoaparátu.. Za velmi potěšující považuji, že tlačítku rychlé volby lze přiřadit vlastní funkci, například vyvážení bílé, režim měření expozice, režim stabilizace atp. Aparát bohuželtrochu hůře zvládal vyvážení bíle za pouličního osvětlení a také při změně citlivosti z ISO200 na ISO400 při WB žárovka se měnil nádech snímku.

Opět zdůrazním režim automatického zvýšení citlivosti, který se povoluje v menu. Jeho použití se pozná podle nápisu ISO a hodnoty citlivosti v okamžiku expozice. Zřejmě, pokud budete mít tuto funkci zapnutou, budete mít několik prvních snímků nasnímaných s vyšší citlivostí, než je „pevně“ zvolená nižší (třeba ISO80) na voliči. Takže pozor na standardní nastavení fotoaparátu.

Napájení a výdrž

Nafotil jsem cca 220 snímků a baterie hlásila stále plný stav. Deklarovaná hodnota cca 400 snímků na jedno nabití je rozhodně reálná.

V sekvenčním režimu exponuje necelé 2 snímky za sekundu, fotoaparát s určitým zpožděním přeostřuje. V sekvenčním režimu se souvislým ostřením jsou snímky exponovány s odstupem cca 1,4s, přeostření je prakticky okamžité.

Dostupné příslušenství

Lze dokoupit vodotěsné pouzdro, telekonvertor 2×, širokoúhlý konvertor 0,75× a externí blesky.

Video, přehrávání snímků

V režimu monofonního videa (opět MOV jako u G10) nelze použít optický zoomí. Dostupná rozlišení najdete výše. Režim HD budete hledat marně.
V režimu prohlížení lze obrázek s červenýma očima tohoto jevu zbavit úpravou a následným uložením kopie snímku. Jsou k dispozici zcela běžné možnosti přehrávání. Příjemné je, že se snímek vždy orientuje tak, jak je otočený fotoaparát, protože má detekci orientace. Lze tak rychle „zvětšit snímky na výšku“, aniž je otáčíme v menu.

Fotoaparát Canon G11 má celou řadu funkcí, na některé jsem jistě ve svém výčtu zapomněl. Navštivte tedy stránky výrobce, kde naleznete kompletní specifikaci.

Fotografie I.

Pokud je za popisem „®“, je u fotografie odkaz na originální snímek, nebo je k dispozici výřez z originálního snímku. Velikost souborů je cca poloviční v porovnání s G10. Částečně je to nižším rozlišením čipu, částečně zřejmě vyšší kompresí formátu jpg. Každopádně komprese nemá na fotografii znatelný vliv a nižší objem dat při jejich zpracování jen oceníte.

Fotografie II.

Závěr

Fotoaparát pro pokročilé. Asi tak bych charakterizoval Canon G11. Jeho koupě při hledání plně manuálního kompaktu rozhodně stojí za zvážení. Z hlediska obrazové kvality poskytuje velmi dobré výsledky. Občas nevyváží za žárovkového osvětlení bílou v automatickém režimu podle našich představ. Ovládání a hledání v menu je tradičně vynikající. Současná cena (leden 2010) je pod 13 000 korun.

Na závěr děkuji společnosti Canon CZ za zapůjčení přístroje k redakčnímu testu.