Fotoaparát.cz

Digitální černobílá fotografie - jak na ní

Digitální fotografie nabízí díky zpracování v počítači mnoho možností úprav. Jednou z nich je i převod do šedé škály - černobílé fotografie. V tomto článku se podíváme, jak můžete z barevné fotografie vytvořit černobílou a jak to udělat, aby byl výsledek podle vašich představ.

Než se pustíme do tvorby černobílé fotografie, je potřeba si uvědomit několik důležitých rozdílů proti fotografii barevné. Ten základní je, že nepracujeme s barvou. Zapomeňte tedy na doplňkové barvy, barevné dominanty v obraze a další „pravidla“. Když chcete vyfotit černobílou fotografii, musíte si odmyslet barvy a podívat se na struktury, tvary, světlé a tmavé plochy. Tyto prvky potom na fotografii upoutávají pozornost. Mnoho scén, které v barvě vypadají nádherně, se v šedé škále změní na nevýrazné šedé snímky. Rozdíly barevného a černobílého vidění jsou pěkně popsané v článku Fotíme černobíle, základní rozdíly oproti barevnému vidění.

Do určité míry vám může pomoci, pokud váš digitální fotoaparát zobrazuje při nastavení efektu černobílého snímání na displeji černobílý náhled. Získáte tak základní představu, jak bude fotografie vypadat. Proč základní? Protože fotografovat černobíle s nastavením černobílého efektu přímo ve fotoaparátu je minimálně nerozum. Vyfotíte-li scénu, která vám vyjde nevýrazná a šedá, v černobílém snímku už jen obtížně dokážete původně jinak barevný hlavní motiv zvýraznit. Takto fungovala klasické fotografie. Světlocitlivý materiál (film) dokázal zaznamenat pouze množství světla bez rozlišení barev a proto, pokud jste chtěli různě barevné ale stejně světlé motivy rozlišit, museli jste použít barevné filtry. S barevnými filtry si ale určitě nechcete hrát, když je možné stejného efektu dosáhnout z pohodlí domova u počítače. Základem pro vytváření působivých černobílých digitálních fotografií je proto fotit barevně.

Převést v počítači barevný obrázek na černobílý můžete v zásadě několika způsoby. Ne každý fotoeditor nabízí všechny a občas se funkce úprav i trochu liší. Jako příklady budu uvádět možnosti Adobe Photoshop CS5 a Zoner Photo Studio 12.

Ještě než se pustím do popisu konkrétních možností, trocha teorie: Každý obraz je tvořen ze tří barevných kanálů – červeného ®, zeleného (G) a modrého (B). Každý bod obrazu má tak barvu určenou takzvaným RGB, což jsou tři hodnoty (běžně od 0 do 255), které určují výslednou barvu bodu svým mícháním. Barevný bod na obrázku má různé tak hodnoty RGB – například 124,26,33 (tmavě červená), zatímco černobílý bod má R stejné jako G a jako B – tak vznikne šedá.

Desaturovat, odbarvit

Pro rychlé a jednoduché odbarvení bez námahy lze najít ve vašem fotoeditoru volbu „Desaturovat“ nebo „Odbarvit“. Tato funkce jednoduše u každého obrazového bodu zprůměruje hodnoty RGB. Vznikne tak bez jakéhokoli nastavování černobílá fotka. Podobně to dělá fotoaparát, když fotíte černobíle přímo. V praxi pak například původní bod 124,26,33 bude mít R, G i B rovno (124+26+33)/3 = 61. Pěkné, ale co když mám bod, který má RGB 33,124,26? Pak tento původně úplně jinak barevný bod bude mít po převodu stejný odstín šedé jako předchozí. Při převodu do černobílé prostou desaturací tak může snadno nastat situace, že původně krásně barevně kontrastní prvky se slijí do jedné šedé oblasti. Aby jste se tomu vyhnuli, musíte zvolit jiný způsob převodu a správně ho nastavit.

Odstín a sytost

Volba odstín a sytost ve většině fotoeditorů umožňuje nastavit sytost na nulu a odbarvit tak fotografii. V základu stejný výsledek jako dává desaturace lze ale v některých programech pozměnit právě změnou odstínu. Photoshop to neumí (to není chyba, to je vlastnost – Photoshop prostě při změně odstínu nemění světlost obrazových bodů a proto dává odbarvení stále stejný výsledek). Zoner Photo Studio to umožňuje. Sice stále nemůžete pořádně ovlivnit, jestli bude modrá obloha tmavá nebo světlá, už jí ale alespoň trochu odlišíte od zeleného lesa. Často však posun odstínu nadělá víc škody než užitku.

Odstín a sytost v Zoner Photo Studio 12

Míchání kanálů

Daleko vhodnější pro převody je míchání kanálů s desaturací. Pokud váš fotoeditor tuto možnost má, určitě jí vyzkoušejte. Program při míchání kanálů přidává nebo ubírá každou barevnou složku zvlášť, což vám při správném nastavení odliší po převodu do černobílé ty prvky, které měly jinou barvu, ale byly stejně světlé. Jednoduše řečeno: červenou uděláte červenější a vše co má v sobě hodně červené barevné složky bude hned světlejší. Složitě řečeno: naše dva ukázkové body 124,26,33 a 33,124,26, které byly původně stejně šedé, budou mít po 150% přidání červeného kanálu hodnoty 186,26,33 a 50,124,26. V šedé škále se pak zobrazí jako 81,81,81 a 67,67,67 a to už jsou různé šedé odstíny. S mícháním kanálů už můžete dosáhnout zajímavých výsledků a hlavně máte kontrolu nad výsledkem. Na co si však musíte dát pozor je světlost fotografie (a přepaly a podexpozice). Když totiž přidáte jednomu kanálu a neuberete jinému, vzroste vám celková světlost fotografie a mohou se objevit ošklivé přepaly i v místech, kde nebyly.

Míchání kanálů v Zoner Photo Studio 12

Převod do černobílé

Některé fotoeditory mají přímo možnost převodu do černobílé s mícháním barev (ne barevných složek RGB jako u kanálů, ale přímo barev – fialové, žluté, modré, zelené…). To je zdaleka nejmocnější nástroj pro tvorbu černobílé fotografie. Zelený strom můžete posunutím zeleného posuvníku na černobílé fotografii výrazně zesvětlit, aniž by se vám změnily jiné barvy (na rozdíl od kanálů, kde zesvětlení zelené složky částečně ovlivnilo třeba i žluté barvy, protože jsou ze zelené namíchány). Ideálně tak můžete manipulovat s vzhledem fotografie. I u tohoto postupu si ale musíte dávat pozor. Kromě přepalů na světlostní skoky v černobílé fotografii. Představte si modrou oblohu přecházející ze sytě modré do azurové. Při převodu máte posuvník jak pro modrou, tak pro azurovou zvlášť. A když nastavíte modrou jako tmavou a azurovou jako světlou, vznikne vám mezi nimi ošklivý skok v šedé škále. Stejně tak může dělat problémy rozhraní červené a žluté a další. Proto je potřeba trocha opatrnosti.

Převod do ČB v Adobe Photoshop

Černobíle z RAW

A úplně nejlepší možností je převod do černobílé přímo z formátu RAW. Třeba Camera RAW (plugin pro úpravu RAW v Adobe Photohopu) umožňuje převod s mícháním barev. Zatímco při převodu z JPG na obrázku není zase tolik barevných odstínů a při výraznějších manipulacích mohou vznikat ošklivé artefakty a chyby, RAW má řádově více barevných dat a i při velkých úpravách světlosti jednotlivých barev jsou ve výsledném černobílém snímku hladké přechody. A tím se dostáváme k technickým omezením.

Pozor na JPG

Formát JPG není pro černobílou fotografii vůbec vhodný. Jak jsem již psal výše, každý obrazový bod je na fotografii popsán třemi barevnými složkami R, G, a B. Jejich kombinací vzniká barva. JPG je 8 bitový formát. Vynechme matematiku, znamená to, že R, G, i B mohou mít hodnoty od 0 do 255 (jak moc je tak té které barevné složky), což při jejich kombinaci dává cca 16,7 milionu barev. To je dobré, to stačí. Ale pozor – to jsou barvy. Když si uvědomíte, že v černobílé fotografii se u každého bodu R=G=B, dojdete k zjištění, že máte jen 256 odstínů šedé v celé fotografii JPG. A to je zatraceně málo. Při takto omezené škále už i na monitoru můžete třeba na obloze vidět rozdíly (schody) mezi jednotlivými odstíny a nic s tím neuděláte, protože ten odstín mezi nimi prostě neexistuje. O tisku fotografie nemluvě.

Pro černobílé fotografie proto používejte vícebitové formáty – například TIFF. Ten je 16 bitový, takže máte celkem 65536 odstínů šedé. A to je výrazně lepší. Nestačí ale jen uložit JPG fotografii převedenou do černobílé jako TIFF, to chybějící odstíny nepřidá. Ideální je převádět do černobílé z RAW a ukládat jako TIFF, nebo pokud máte fotografii v TIFF, upravovat jí takto. Jestliže ale máte snímek jen v JPG, nezoufejte, ještě není vše ztraceno. Konvertujte fotografii do 16 bitového formátu TIFF. Samo o sobě to sice žádné odstíny nepřidá, pokud ale budete později fotografii převádět na černobílou jinak než prostou desaturací, začnou vám vznikat i šedé odstíny, které by původní formát nepobral. Výsledek je pak výrazně lepší. Na monitoru sice více odstínů neuvidíte (zobrazuje pouze v 8 bitech), ale při dalším zpracování nebo tisku se mohou hodit.