Bez světla není fotografie. Světlo může mít různou kvalitu - různé parametry. Ty základní se obvykle definují jako síla, směr, barva a charakter. V tomto PhotoHintu se soustředíme na poslední z nich. Charakterem světla rozumíme jeho tvrdost/měkkost - neboli ostrost/rozptýlenost.
Každý měsíc vám přinášíme nový díl fotografického seriálu „PhotoHinty“, článků na úzké téma. Nabídneme jedno fotografické téma a k němu praktické rady a tipy. Celý další měsíc můžete pracovat na pořizování snímků k úkolu, který najdete na konci PhotoHintu. Autory tří snímků s nejlepším nápadem, zpracováním a využitím našeho PhotoHintu vyhlásíme v přespříštím dílu a dostanou od nás malé ocenění.
Světlo a jeho charakter
Bez světla není fotografie. Světlo může mít různou kvalitu – různé parametry. Ty základní se obvykle definují jako síla, směr, barva a charakter. V tomto PhotoHintu se soustředíme na poslední z nich. Charakterem světla rozumíme jeho tvrdost/měkkost neboli ostrost/rozptýlenost. V zásadě by se dalo říct, že tvrdé světlo výraz působení fotografie dramatizuje a měkké ji zjemňuje. Má proto důležitý vliv na finální emotivní působení – vyznění fotografie.
Tvorba tvrdého a měkkého světla
S měkkým a tvrdým světlem se pracuje rovněž v exteriérové fotografii, ale vzhledem k menším možnostem ovlivnění se v dnešním článku soustředím hlavně na ateliérové vybavení. Poněvadž, pokud potřebujete přirozené, ostré, tvrdé světlo a už dva týdny je šedivá, zatažená obloha, nezbývá vám, než jen čekat.
V ateliéru se setkáváme s dvěma druhy světel: trvalým a zábleskovým. Nezávisle na tom se u obou typů alespoň na profesionální úrovni vybavení setkáváme s bohatou paletou nástavců, které ovlivňují hlavně charakter světla. Ty se pohybují od těch, které „tvarují“ světlo, od nejměkčího až po nejtvrdší. Pokud opominu světelný stan, tak nejměkčí a nejrozptýlenější charakter světla v ateliéru dává softbox, po něm následují deštníky.
 |
 |
 |
 |
Na měkkost charakteru světla má samozřejmě vliv nejenom velikost softboxu nebo průměr deštníku, ale i jeho vzdálenost od fotografovaného objektu. U všech čtyř fotografií byla vzdálenost světelného zdroje stejná – cca 3 metry. Z fyzikálních zákonů vyplývá, že čím bude světelný zdroj blíže k fotografovanému objektu, tím bude jeho světlo měkčí a naopak. A že i velká svítící plocha, jakou je třeba softbox, pokud bude daleko od fotografovaného předmětu, bude dávat tvrdší světlo. Například slunce je neporovnatelně větší než jakýkoli softbox, ale vzhledem k jeho extrémní vzdálenosti od Země dává ostré tvrdé světlo.
U nahoře uvedených ukázek je také dobré si uvědomit, že u deštníků, na rozdíl od softboxů, se světlo v hojné míře dostává i na okolní zdi a na strop a zvyšuje se tím jeho rozptyl. Zdi i strop pak fungují jako velké odrazné desky. Takže i velikost místnosti a světlost zdí má v praxi vliv na charakter světla.
Pokud budu postupovat od příslušenství dávající měkký charakter světla k tvrdšímu, dostaneme se už do oblasti reflektorů – plechových nástavců na zdroje světla. Nejměkčí světlo z nich vám dá soft reflektor, slangově nazývaný slunce. A to dokonce měkčí než odrazový stříbrný nebo zlatý deštník (viz výše). Stříbrné a zlaté deštníky produkují stejný charakter světla. Rozdíl je pouze v posunu barvy do teplých tónů u zlatého povrchu.
 |
Soft reflektor má velký průměr a malou hloubku. Tyto dva parametry určují u reflektorů charakter jejich světla. Čím je reflektor hlubší (delší) a užší, tím je jeho světlo ostřejší a směrovanější. Ze sortimentu, kterým disponuji, uvádím ještě ukázky dvou dalších reflektorů:
 |
 |
Na některé reflektory se dají přikoupit klapky, které zužují tok světla. Toho se dá využít třeba jen k eliminaci světla odraženého od okolních stěn (obr. 1), nebo i k efektovému zúžení paprsků světla (obr. 2). V obou ukázkách klapky nasazeny na reflektor základní.
 |
 |
Další z nástavců, které se dají na reflektory nasadit, jsou voštinové filtry. Voštiny směrují tok světla pomocí struktury podobné včelím plástům. Jsou vyráběny v různých hustotách. Pro ilustraci ta nejhustší a nejřidší, obě nasazené na základním reflektoru.
 |
 |
Nejtvrdšího světla se v ateliéru dosahuje tím nejhlubším a nejužším nástavcem, kterým je reflektor komínkový. Na ten se též dají nasadit voštiny – pro ilustraci nejhustší a nejřidší.
 |
 |
 |
Výčet výše uvedeného ateliérového příslušenství na úpravu charakteru světla sice není kompletní, ale na pochopení modelace je dostačující.
Pokud bychom hledali analogie různého charakteru světla u přirozeného denního světla v exteriéru, tak by se dalo říct, že přímé sluneční světlo vytváří nejtvrdší modelaci a klasická šedivá oblačná obloha zase nejměkčí charakter světla. Za mezistavy by se dalo považovat slunce zakryté oblačným závojem nebo mrakem. Lokálně změkčovat ostré sluneční světlo v exteriéru se dá relativně jednoduše vložením překážky mezi slunce a fotografovaný objekt. A to od úplně neprůsvitných přes různě průsvitné materiály. Praktická je v tomto směru klasická odrazná deska. Úprava charakteru světla za šedivé oblačné oblohy na ostré směrované světlo je v podstatě nemožná.
Využití charakteru světla
Tvrdé a měkké světlo výrazně modeluje nejen celý předmět, ale zvýrazňuje nebo tlumí i jeho struktury – materiál.
 |
 |
Práce s charakterem světla se dá využít i kreativně. Třeba k vytvoření iluze plasticity nebo plochosti fotografovaného předmětu, scény. Na následujících ukázkách je kompozice s vejcem. Cvičení, kterým projdou i studenti rekvalifikačního kurzu FotoInstitut.cz. U dvojic fotografií je tentokrát odlišný nejen charakter světla, ale i jeho směr. U měkkého světla je směr přední pro zdůraznění plochosti a u tvrdého zase boční pro zdůraznění plasticity. U první dvojice je použito přirozené denní světlo. U druhé zase umělé, ateliérové.
 |
 |
 |
 |
Úkol 9. – Charakter světla:
Využijte tipů a triků z tohoto PhotoHintu a pošlete nám svou fotografii, na které je plastický objekt, který díky charakteru použitého světla působí plošně (podobně jako na příkladu s vejcem v tomto článku).
Fotografie na téma „Charakter světla“ můžete posílat do 31.10.2010,
24:00 na adresu: fotoaparat@fotoaparat.cz
Maximální počet fotografií: 2
Technické parametry: max. 500kB, max. 800 pxl delší strana
Hodnotí: autor tohoto PhotoHintu
Můžete doplnit také váš komentář (jak a čím jste fotografii pořídili,
váš záměr, …)
Do konce září můžete stále posílat snímky k 8. PhotoHintu na téma „Sluneční clona“.
Těšíme se na vaše snímky!
Vyhodnocení vašich snímků zaslaných k PhotoHint 7: Abstrakce ve fotografii
Hodnotit abstraktní tvorbu je velice nesnadné a složité. Zde neexistují téměř žádná pravidla a jde o subjektivní pocity které se autor svoji tvorbou snaží divákovi předat. Nejzdařilejší ze zaslaných fotografií je tato.
 |
Zde je realita zcela transformována, předloha se stala prostředkem k vytvoření zcela nové kvality. Celá plocha obrazu je dokonale vyplněna, barevná kompozice vytváří pocity klidu. Zakřivené linie ohraničující barevné tvary rozdělují fotografii do několika prostorových plánů.
Bez zajímavosti není ani tento snímek, který působí sice na první pohled agresivnějším dojmem. Právě využití teplých barev, oranžové, žluté a červené na černém pozadí vyvolává dojem sluneční záře a tím i jakýsi základ života. Stejně jako předchozí bych si i tento obraz docela uměl představit jako výzdobu interiéru.
 |
Velice čistě na diváka zapůsobí i tato třetí fotografie, i když již v levém horním rohu je zcela patrné, jaká předloha vytvořila velice zajímavé obrazce. Také prázdné bílé plochy, která sice vytváří negativní prostor, je v obraze, dle mého názoru, docela zbytečně moc.
 |
Rád bych se ještě zastavil u čtvrtého snímku. Černobílý obraz velice zdařile kompozičně zpracovaný. Krásná jemná kresba je diagonálně rozdělena na dvě nestejně velké části. Větší spodní dává fotografii těžší základnu a úhlopříčka dodává dramatičnost. Z fotografie nelze poznat jestli se jedná o makrofotografii, fotogram či jinou techniku a to je právě u abstraktní tvorby velice dobré.
 |
V seriálu PhotoHintů již vyšlo:
- září 2010: „Ploché a plastické svícení“
- srpen 2010: „Sluneční clona“
- červenec 2010: „Abstrakce ve fotografii“
- červen 2010: „Zoomování při expozici“
- květen 2010: „Panoramatická fotografie“
- duben 2010: „Hloubka ostrosti“ (vyhodnocení úkolu)
- březen 2010: „Fotografické filtry a systém Cokin“ (vyhodnocení úkolu)
- únor 2010: „Fotografické zátiší“ (vyhodnocení úkolu)
- leden 2010: „Měřítko ve fotografii“ (vyhodnocení úkolu)