
Fotografie je zcela závislá na světle. Některé fotografické disciplíny se spokojí s tím přirozeným, jiné vyžadují umělé osvětlení. Určitým mezistupněm je pak využití odrazné desky. V tomto PhotoHintu se dozvíte, kde a jak je možné odraznou desku využít, a také najdete menší návod pro kutily, jak si jí vyrobit.
Fotografie je zcela závislá na světle. Některé fotografické disciplíny, jako třeba krajinářská fotografie, se spokojí s tím přirozeným. Jiné, třeba produktová fotografie, vyžadují umělé osvětlení. Ovšem třeba takový portrét je možné fotografovat jak ve studiu s využitím umělých světel, tak v exteriéru.
Při fotografování v exteriérech máte většinou k dispozici pouze jediný zdroj světla – slunce. Jaký charakter má (viz PhotoHint 9: Tvrdý a měkký charakter světla) závisí na počasí. Zatažená obloha je zdrojem měkkého světla, zatímco jasné počasí a přímé sluneční světlo je tvrdé. V obou případech, zvláště ve druhém, může nastat situace, kdy by se vám hodil ještě další zdroj světla. Například na vysvícení stínů od nosu portrétované osoby. K tomu, ale i k čistě estetickým záměrům, může sloužit odrazná deska.
![]() |
![]() |
Odrazné desky
Odrazná deska je jednoduše řečeno lesklá plocha, která odrazí dopadající světlo z primárního zdroje na fotografovaný objekt. Existuje mnoho různých provedení. Jak konstrukčních, tak barevných. Zatímco stříbrné a bílé odrazky světlo jen odráží, třeba zlaté ho posouvají do teplejších odstínů (PhotoHint 10: Vyvážení bílé a barevná teplota). Jednoduchou odraznou deskou je třeba i obyčejný bílý papír, který lze použít v makrofotografii pro mírné přisvětlení z některé strany. V obchodech prodávané odrazky jsou pak tvořené lesklou látkou nataženou na ohebný kruh. Takovou odrazku je možné lehce složit do malých rozměrů. Lepší odrazky jsou třeba bílé a průsvitné (difuzér – používá se na zastínění a rozptýlení přímého světla) a prodávají se s návlekem, který má z každé strany jinou barvu odrazné plochy (v obchodech najdete jako typ 5v1).
![]() |
![]() |
Použití odrazné desky
Pokud chcete fotografovat v exteriéru s odraznou deskou, vezměte si kromě modelky i pomocníka, který bude odraznou desku držet. Nespoléhejte na to, že odrazku někam opřete. Musí být v přesném místě aby odrážela světlo pod požadovaným úhlem. A fotografovat modelku samospouští abyste drželi odrazku sami je také komplikované. Ve studiu je situace lepší. Nefouká, scéna se tolik nemění a máte celou sbírku různých stojanů (často jsou studiové odrazné desky přímo nasazené na stojanu), takže pomocník není potřeba.
Portréty
Při fotografování portrétů se obecně využívá hlavní a vedlejší světlo. V exteriéru je při jasném počasí hlavním světlem slunce a vedlejším (kterým se snažíte eliminovat ostré stíny tvořené hlavním světlem) je právě odrazka. Odrážejte tedy světlo z opačné strany než je slunce. Samozřejmě to není pravidlo, kterého se musíte striktně držet, hlavní je váš záměr, jak má scéna vypadat. Při fotografování portrétu také využijete již zmíněnou zlatou odrazku. Ta svým žlutým světlem dodá pleti zdravě vypadájící odstín – opatrně, občas až moc.
![]() |
![]() |
![]() |
Fotografujete-li za přímého slunečního světla, můžete odrazku využít i na jeho zastínění. Tím se ostrých stínů zbavíte dokonale. Některé odrazky s návlekem se mají uvnitř průsvitné bílé plátno, které v takové situaci využijete jako difuzér. Rozptýlí světlo a elelminuje stíny, přitom ho ale stále dost propustí. Ostatně takový difuzér se hodí i na makrofotografii, ale to už odbíháme.
Trochu jiná situace nastane, když je zatažená obloha. V tu chvíli se celé nebe chová jako jeden velký difuzér a hlavní světlo úplně chybí. Dostatečně velká odrazka ho v takové situaci zastoupí a z vybraného směru přidá trochu světla navíc, čímž scéna získá na plasticitě. Pokud jste odrazku při zatažené obloze nikdy nepoužili, zkuste to. Překvapí vás, kolik světla na scénu dostanete. Zkuste také desku mírně ohnout, vzniklá parabola lépe zaostří světlo na požadované místo.
![]() |
![]() |
![]() |
Makrofotografie
V makrofotografii je použití odrazné desky (tedy spíš destičky – prakticky stačí podle velikosti fotografované breberky či rostliny papír nebo i vizitka) méně obvyklé. Může za to jak náročnost samotné makrofotografie (komu se chce při všech starostech se zaostřením a utíkajícím objektem ještě laborovat s odrazkou), tak celkově menší význam odrazky. Použijete jí především pro prosvětlení některých jinak zastíněných částí fotografie. Například pokud fotografujete s přirozeným světlem nebo bleskem jdoucím shora, můžete odrazkou prosvětlit bříško brouka a prokreslit tak ve stínech utopené části scény. Použití je velmi závislé na konkrétní situaci a použitém osvětlení a oboje je v makrofotografii rozmanité jako snad v žádné jiné oblasti, musíte si tedy najít vlastní způsob, jak s odrazkou zacházet.
![]() |
Zátiší a produktová fotografie
aké u zátiší se odrazka používá. Pokud se jedná o nalezené zátiší (PhotoHint 2: Fotografické zátiší), nebo zátiší v exteriéru, pak se opět snažíte dostat světlo tam kde přirozeně není. Ovšem i ve studiovém zátiší můžete odrazku využít. Kromě banálního nedostatku studiových světel třeba pro změnu barvy světla barevnou odrazkou. Speciálním druhem odrazky používaným pro studiové fotografování předmětů je pak obyčejné zrcátko. Malé zrcátko umožňuje velmi přesně směřovat odraz na konkrétní místo, aniž by osvětlilo okolí. Odraz je sice nevzhledný flek, ale díky tomu, že se na scéně nic nepohybuje a fotoaparát je na stativu, můžete fotografovat stálými světly na dlouhé časy a prasátko mírným pohybem rozmazat. Toto se hodí především pro situace, kdy chcete světelně zvýraznit jedno místo fotografie.
![]() |
Odrazku lze použít prakticky vždy, když fotografujete blízké nepohyblivé objekty. Výše popsané jsou jen nejčastější druhy použití. Naopak odrazku nevyužijete třeba při krajinářské a wildlife fotografii, nebo fotografování architektury. Také sportovní fotografie nebo reportáž neumožňují využití odrazné desky. Scéna je příliš dynamická a rychle se měnící a na správné nastavení odrazky prostě není čas.
V seriálu PhotoHintů již vyšlo:
- prosinec 2010: „Odrazná deska“
- listopad 2010: „Synchronizace blesku“
- říjen 2010: „Vyvážení bílé a barevná teplota“
- září 2010: „Ploché a plastické svícení“
- srpen 2010: „Sluneční clona“
- červenec 2010: „Abstrakce ve fotografii“
- červen 2010: „Zoomování při expozici“
- květen 2010: „Panoramatická fotografie“
- duben 2010: „Hloubka ostrosti“
- březen 2010: „Fotografické filtry a systém Cokin“
- únor 2010: „Fotografické zátiší“
- leden 2010: „Měřítko ve fotografii“