Fotografický blesk v praxi, 1.díl

Mají-li být naše snímky dokonalé, potřebují správné osvětlení. Na tom se asi shodneme všichni. Co ale dělat, když jsou světelné podmínky špatné nebo vůbec žádné? No přece "vytáhneme" z brašny blesk a je po problému... Těmito slovy začíná článek Milana Bednaříka, ve kterém vás seznámí s "fígly" ověřenými v praxi.

Mají-li být naše snímky dokonalé, potřebují správné osvětlení. Na tom se asi shodneme všichni. Co ale dělat, když jsou světelné podmínky špatné nebo vůbec žádné? No přece „vytáhneme“ z brašny blesk a je po problému. Odpovíte. Úsudek jistě správný, ale… Používání blesku má svá úskalí a ne vždy je práce s ním snadná. Pokusím se vám v sérii článků poradit jak na to, aby výsledek vašeho snažení byl co možná nejlepší. Na začátku si objasněme základní pravidla.

Elektronický blesk je dnes většinou přímou součástí moderních fotoaparátů. U aparátů nejméně náročných fotografů se dokonce blesk zapíná automaticky, nedovolují-li správnou expozici parametry osvětlení v daném místě. Dražší modely vás na tento fakt jen upozorní a volbu, zda blesk použijete či nikoliv, nechají „demokraticky“ na vás. Těmito případy se nyní zabývat nechci, to se týká uživatelů z řad nenáročných amatérů, kterým většinou postačí rada vyčtená z návodu fotoaparátu. Chci se zaměřit na vás, kteří se chcete dozvědět nějaké „fígle“, které mám praxí prověřené. Obecně platí, že čím je blesk většího výkonu, tím vám umožní více variant a kouzel při práci. Pusťme se tedy do toho.

Asi nejběžnější pro každého je použití jednoho blesku v případě nutnosti nedostatečného osvětlení fotografované scény. Je třeba si zvážit, zda výkon vašeho zábleskového přístroje „stačí“ na požadovanou práci. Musíte si uvědomit, že světlo blesku je mnohdy jediným hlavním zdrojem. Při expozici okolo 1/60 vteřiny, která je u většiny fotoaparátů synchronním časem pro blesk, nemůžeme v interiérech mnoho počítat „s pomocí“ stávajícího osvětlení. Na každém blesku je uvedeno jeho směrné číslo, popřípadě expoziční tabulka při použití různých citlivostí materiálu. Před fotografováním musíte trochu počítat. Když směrné číslo blesku vydělíte vzdáleností fotografovaného objektu, vyjde vám pracovní clona, kterou je třeba použít. Jednodušší to mají ti, jejichž blesk je vybaven clonovou automatikou. Ta usnadní práci tím, že nemusíte „hlídat“ každý krok od fotografované scény. Automatika zkracuje nebo prodlužuje délku záblesku a tím umožňuje správnou expozici. Většinou jsou ještě vybaveny kontrolkou této funkce. Stačí tedy zvolit pracovní clonu, zamířit na scénu a bliknout tzv. nanečisto a pokud se doutnavka rozsvítí, máme vyhráno: výkon blesku je dostačující.

Je třeba si ale uvědomit, že práce s bleskovou automatikou bývá často ovlivněna mnoha faktory, na které vás výrobce v návodu neupozorní. Mnohdy vás mohou tyto „úklady“ zaskočit.

Především chce mít na paměti, že každý „měřák“, ať je to expozimetr, flashmeter nebo v našem případě fotoodpor v čidle blesku, jsou vždy kalibrovány na tzv. středně šedou tabulku. To znamená, že expozice je bleskem „srovnávána“ na tuto hodnotu. Malý příklad. Budete-li fotografovat nevěstu v bílém, čidlo blesku zaznamená ve scéně mnoho bílé, záblesk „srovná“ scénu na středně šedou a výsledkem bude podexponovaný snímek. Podobně se bude blesk chovat, bude-li za fotografovaným objektem dopadat světlo z okna.

(1) Levý snímek je podexponován, protože čidlo naměřilo světlou plochu v pozadí a tu srovnalo ke středně šedé. Pravý je korigován otevřením objektivu o jedno clonové číslo.

Pravým opakem je to v případě scény, kde je dominantní černá. Ta se projeví naopak přeexpozicí. Pokud nevlastníte fotoaparáty nejmodernějších konstrukcí, které upravují expozici uvnitř těla přístroje z roviny filmu, je potřeba s tímto zkreslením počítat.

V praxi to řeším asi tak, že je-li „přede mnou bílo“, o 1/2–1 clonové číslo oproti nastavené hodnotě na automatice blesku objektiv otevřu a v obráceném případě ho přicloním. Chce si to ale vyzkoušet někde, na čem mnoho nezáleží, abyste pak svůj poznatek mohli zúročit při focení naostro. Zkontrolujte, aby čidlo blesku směřovalo na fotografovaný objekt, a to i v případě, použijete-li odražené světlo od stropu nebo od stěny. Takovémuto osvětlení se říká nepřímé. To používáme, abychom dosáhli vysvícení co největšího prostoru a zároveň nechceme, aby za fotografovanými lidmi byly ostré černé stíny. Zajímavé je porovnat výsledky docílené při použití objektivů různých ohnisek. Přímým bleskem nedoporučuji fotografovat s příliš krátkými ohnisky. Zde používám zásadně nepřímé osvětlení. Pokud mně to scéna dovolí, (není tam 5 m vysoký strop) nepoužívám na automatice režimy s příliš vysokým clonovým číslem. Většinou si vystačím s hodnotou 5,6 nebo 8. Je příjemné, když necháte „pracovat“ i dané světlo v místnosti. Snímky mají světelně vyvážené popředí se zadním prostorem. Budete-li používat vyšších clon, pozadí „utopíte“ do černé.

(2) Levý snímek byl pořízen za nastavení vysokého clonového čísla. Pozadí místnosti se „topí“ ve tmě. Vpravo snímek s použití malého clonového čísla, pozadí snímku vykreslilo dané osvětlení.

Fotografujete-li interiér bleskem, doporučuji využít dané osvětlení jako hlavní zdroj a blesk jen k vysvícení popředí nebo tmavších partií scény.

Postupuji asi následovně:
Vyberu si záběr, fotoaparát umístím na stativ a použiji drátěnou spoušť, abych snímek neroztřásl.
Ve většině interiérů předpokládám, že bude hlavní světlo od oken. Naměřím si středovou expozici scény na zvolenou pracovní clonu buď přímo fotoaparátem, nebo lépe externím expozimetrem. Nelekám se hodnot expozice někdy okolo 1 vteřiny nebo i delší. Stejné clonové číslo, které naměřím, použiji na automatice blesku (někdy i více blescích, podle velikosti fotografovaného interiéru) a odexponuji.
Výsledkem je oku lahodící, světelně vyrovnaný snímek interiéru se všemi čitelnými detaily.
Nejpřirozeněji vypadají snímky, u kterých je světlo od blesku trošku slabší, než od přirozeného zdroje.
Nemáte-li flashmetr, který sčítá dané světlo se záblesky, a tak nemůžete přesně proměřit scénu, doporučuji vyzkoušet si různé poměry osvětlení a vybrat ten nejpřirozenější.
To platí obzvláště, fotíte-li na inverzní materiál.

(3) Levý snímek byl vyfotografován bleskem v interiéru při použití standardního nastavení. Vpravo snímek světelně vyrovnaný, pořízený ze stativu delším časem, popředí nepřímo přisvětleno bleskem.

Takto podobně postupuji i v případě prosvětlení scény bleskem v exteriéru. Uvádět případy, kdy je to vhodné a kdy ne mi připadá nošením dříví do lesa. Na ukázku jsem vybral, jak můžeme vyrovnat světelné rozdíly u fotografování portrétu v protisvětle. Někdy je to umělecký záměr, někdy zase profesionální nutnost poradit si s tím problémem, do kterého vás postaví náhoda.

(4) Vlevo je snímek, jaký docílíte běžně v protisvětle. Vpravo pak snímek srovnaný vysvícením blesku.

Při používání blesků v exteriéru se může objevit problém s expozičním časem. Potřebovali bychom ho někdy použít kratší, než nám dovoluje synchronizace v konstrukci aparátu. Zde mají jednodušší život fotografové používající přístroje s centrální závěrkou. Konstrukce závěrky umožňuje použití blesku při všech časech. Vždy je ale dobré použití blesku „sladit“ s daným okolním světlem. Impozantně vypadají snímky v protisvětle, vysvícené bleskem, popřípadě odraznou deskou, do které si „blýsknete“. Velmi vhodné použití takového uspořádání je v makrofotografii. Zde je nutné mít možnost blesk oddělit od těla fotoaparátu. Světlo musí často do větší vzdálenosti, než je tělo aparátu. To jde u blesků na středový kontakt provést těžko. V tom případě doporučuji si pořídit delší synchrokabel. Synchronní kablíky se prodávají v nejrůznějších variantách, délkách a typech. Pokud blesk používáte častěji, investice do něj se vám jistě vyplatí. Určitou nevýhodou blesku je často příliš „tvrdé“ světlo. Nejpoužívanější postupem pro změkčení světla je použití různých deštníků, odrazných změkčovacích stěn, pauzákových stěn a tunelů, mléčných fólií, prosvětlovacích panelů a já nevím čeho ještě. U každého fotografického žánru se hodí něco jiného. Vše směřuje k odstranění rušivého ostrého stínu za fotografovaným předmětem a docílení plastického osvětlení. Daleko lépe budeme řešit úkol, máme-li k dispozici blesk v kombinaci s několika lampami, popřípadě použijeme-li více zábleskových přístrojů. To je ale již jiná kapitola. Použití blesku s více extenzemi, zhotovení domácího minifotostudia a procházka v profesionálním atelierovém světelném parku nás čeká příště: Fotografický blesk v praxi, 2.díl.