Vzpomínky na Afriku, část II.

Zbývající dva týdny putování po Jihoafrické republice jsme se vydali v malém autě a v malé skupině na cestu jihem. Nejprve letecky do Kapského Města a zpět do Johannesburgu přes několik národních parků a další unikátní místa.

Zbývající dva týdny putování po Jihoafrické republice jsme se vydali v malém autě a v malé skupině na cestu jihem. Nejprve letecky do Kapského Města a zpět do Johannesburgu přes několik národních parků a další unikátní místa.

Kapské Město

Vnitrostátní let z Johannesburgu do Kapského Města trvá zhruba dvě hodiny. Zapůjčili jsme automobil a poprvé jsem „okusil“ jízdu vlevo. Začátky byly nepříjemné, zvláště křižovatky. Orientovat se v místech, kde je z každé strany umístěna značka „STOP“ a platí pravidlo, že zastaví všichni a přednost má ten, kdo první projel křižovatkou, je vskutku velmi obtížné.

Ubytovali jsme se v bungalovech na periferii ve čtvrti Hout Bay, klidné místo v krásné přírodě. Kapské Město se rozkládá mezi tisíc metrů vysokými horami, které se tyčí přímo od moře nad město. Jsou zde nádherné čtvrti, které kontrastují s chudými částmi, světoznámé jsou mys Dobré naděje a Stolová hora. Všude je nádherná flóra. Ze Stolové hory, na kterou je možno se dopravit lanovkou, je nádherný a fascinující pohled na Indický oceán a Atlantik. Ovšem nikoliv za deště a bouře, což provázelo náš pobyt zde. Kapské město včetně mysu Dobré naděje jsou plné turistů, autobusů a osobních aut. Veškeré pamětihodnosti a atrakce jsou totálně přeplněné.

Outsdhoorn

Výletní cesta z Hout Bay do Outsdhoornu, krásného, malebného městečka v horách a dále do národního parku Tsitsikama byla úchvatná, s krásnými výhledy na horská údolí. Okolo spousta pštrosích farem, veliká vejce těchto ptačích krasavců jsou zde všude vystavena jako dekorace. Setkání se „slamy“ působilo jako barevná kreace sušícího se prádla, kombinace plechových a dřevěných chatrčí, které jsou tak malé, že skromné jídlo si chudí lidé připravují venku. Vzhledem k tomu, že fotit „slamy“ je velmi nebezpečné, pořizovali jsme záběry za jízdy z auta.

Národní park Tsitsikama

V národním parku Tsitsikama vřele doporučuji ubytování s dominantou majáku a vzpomínám na Storm River Mouth, nádherné místo s překrásným výhledem na rozbouřené moře. Cesta z Tsitsikama do Port Elizabeth vedla kolem překrásných pláží s bílým pískem, místo lákající ke koupání a právem zapsané do seznamu UNESCO.

Cesta do Dračích hor

Při cestě jsme řešili dilema, jak nejlépe zvládnout trasu 911 km do kempu převážně hornatým terénem z bezpečnostních důvodů do setmění. Před cestou večer a v noci nás místní lidé důrazně varovali. Nebezpečí hrozí jak od zvěře, která se v noci potuluje a spí na silnicích, tak od obyvatel slamů, které jsou zde hustěji obydlené než ve městech. Rozhodnuto, do Durbanu letíme letadlem! Zde nás opět přivítalo deštivé počasí s mraky, ale bezproblémová půjčovna aut. Vyrazili jsme po dálnici směr Drakensberg – Dračí hory, které jsou nejvyšším pohořím JAR s výškou okolo 3000 m. Posledních dvacet kilometrů jsme dojížděli za tmy. Cesta plná serpentin a brzdících pruhů se zdála nekonečně dlouhá, míjeli jsme pastevce ženoucí dobytek, potkávali bídou poznamenané staré i mladé obyvatele vesnic. Úleva se dostavila, až když jsme uviděli světla a bránu parku. Odměnou nám byly příjemné bungalovy v klidném prostředí s oplocením, které dodávalo pocit bezpečí. Až ráno jsme spatřili, čím jsme v noci projeli – množství dotěrných šimpanzů, kteří nenechali jedno auto na pokoji.

Překvapením byl nádherný ptáček – bird s červeným náhrdelníčkem a neúměrně dlouhým ocáskem, který mu bránil v letu. Nasypal jsem mu drobečky a odjel na výpravu směr vodopády a skály, s nejzachovalejšími skalními malbami vytvořenými lidem „San“ v průběhu 4 000 let. Jsou jich zde tisíce, jednobarevné, dvou a vícebarevné, vždy z přírodních surovin. Občas byla do barev přidávána i krev zemřelého člověka. Z Drakensberg jsme zamířili do St. Lucia.

St. Lucia plná krokodýlů i ptáků

Do St. Lucia jsme dorazili v odpoledních hodinách, ubytovali se v malém penzionu a spěchali k ústí řeky do moře, kde se pohybovalo množství krokodýlů, hrochů, volavek a nádherně barevných ptáků, které neumím pojmenovat. Je vzrušující procházet po břehu, kde vás nápisy varují před nebezpečím volně se pohybujících krokodýlů a hrochů a kdy sami při focení volavek narazíte na krokodýlí stopy.

Druhý den využili nabídky k projížďce po řece. Z bezprostřední blízkosti jsme fotografovali koupající se hrochy, procházející se volavky a na slunci vyhřívající se krokodýly.

Zklamání z Hluhluhwe

Hluhluhwe je safari park s množstvím volně pobíhajících slonů, zeber, nosorožců bílých i černých. Dorazili jsme pozdě odpoledne, přidali se ke skupině turistů, kdy focení bylo takřka nemožné.

Swaziland (Svazijsko)

Swaziland je samostatný stát, jeho sousedy jsou Mosambik a Jihoafrická republika. Na hranicích s JAR jsme si museli koupit vízum, které v současné době není povinné (je dobré ověřit před cestou). Je to hornatá země s překrásnými výhledy. Vládne zde král Mswati III, je tu největší výskyt AIDS. Stojí za to navštívit skanzen Dumazulu, jeho návštěva stojí 85 randů, ale je to velice pěkné, dovídáme se o domorodých zvycích a životě Zulů. Ve skanzenu jsou v kruhu postaveny chatrče, Svazijci zde žijí původním životem, my procházíme postupně od jedné chatrče k druhé. Muži rozdělávají oheň, brousí oštěpy, zpracovávají kůži, vyrábějí ochranné štíty. Ženy vyrábějí z korálků ozdoby, náhrdelníky a náramky. Ženy vdané jsou zahalené, svobodné s odhaleným poprsím. Rozmlouváme s manželkou náčelníka, má na chatrči svůj vlastní symbol. Každý, kdo chce vesnici opustit, ji musí před svým odchodem navštívit. Před chatrčí šamana si prohlížíme bylinky, kterými zde léčí.

Safari MPUMALANGA, HAZYVIEW

Zde jsme absolvovali noční safari. Už v řece pod chatkami, kde jsme se ubytovali, jsme po setmění pozorovali hrochy a krokodýly. Vidět pasoucího se hrocha kousek od chatky je zážitek.

Blyde River Canyon

Další den jsme se vypravili do Blyde River Canyon, třetího největšího kaňonu na světě, dlouhého 300km. Navštívili jsme Three Rondavels s překrásným výhledem na přehradu Blydepoort, Bourké s Luck Potholes (dle mého názoru nejkrásnější stanoviště nejen z hlediska fotografování) s nejroztodiv­nějšími útvary vytvořenými řekou v průběhu miliónů let. Vodou vymleté skály podobné obřím hrncům ve skalách, malé vodopády, setkání s krásně vybarvenou ještěrkou. Dalším stanovištěm bylo God´s Windows s výhledem na údolí s tropickými rostlinami, lišejníky, barevnými mechy.

Ubytování v buši

V rezervaci Timbavati, která bezprostředně sousedí s Kruger parkem, jsme byli ubytováni v „Motswari private game parku“ v bungalovech hluboko v buši. Je to oblast s vysokým výskytem malárie, které se nám podařilo předejít pravidelným užíváním antimalarik a používáním repelentu. Lehkomyslnost se v tomto případě nemusí vyplatit. V této oblasti je přísný zákaz vycházení bez průvodce. Týden před naším příjezdem se v tomto prostoru pokoušela mladá turistka fotit buvola a bohužel nedofotila. Buvol byl silnější. Safari jsme projeli dvakrát, brzy po ránu a odpoledne. Bylo to nezapomenutelné. Leopard, gepard, sloni, žirafy, lvi a mnoho krásných a barevných opeřenců. Při zpáteční cestě, již za šera, jsme objížděli skupinu odpočívajících lvů. Je úchvatné vidět ze vzdálenosti dvou metrů tato mohutná krásná zvířata.

Návrat domů

Dlouhá trasa a čas nás přesvědčily využít k cestě zpět do Johannesburgu odlet z nedalekého polního letiště v buši Hoedspruit. Klíčky od půjčeného auta včetně dokladů a GPS jsme vhodili do schránky na letišti. Byl jsem šokován – žádná kontrola, převzetí, žádní úředníci!

A jelikož nelze velet okamžiku, aby prodlel, zbývá pak už jen cesta zpět přes Istanbul do Prahy. Sbohem a možná na shledanou, Afriko!

Josef Peterka se narodil se v roce 1943, vyučil se elektromontérem, je absolventem Střední průmyslové školy elektrotechnické v Praze a Institutu elektrotechniky a energetiky v dopravě. Vedle fotografování patří mezi jeho záliby cyklistika, lyžování, nohejbal a jízda na chopperu. Více fotografií můžete shlédnout na jeho stránkách Peterka-foto.cz