Zrcadlovky, bezzrcadlovky, kompakty, ultrazoomy, kombinace všeho se vším... FujiFilm přichází na trh s méně obvyklým typem kompaktního fotoaparátu, který má sice velikost čipu stejnou jako běžné zrcadlovky, ale objektiv je pevně zabudován do těla. Zrcátko samozřejmě také nenajdeme. A jaký je FujiFilm FinePix X100? Rozhodně zajímavý.
Základní technické parametry fotoaparátu FujiFilm FinePix X100
Velikost čipu | 23,6mm x 15,8mm (APS-C) CMOS / 12,3 Mpx |
Objektiv | Fujinon, 23 mm (ekvivalent 35mm filmu: 35 mm) |
Rozsah clon | f/2,0 – f/16 |
Ostření | automatické na danou oblast, na více zón, manuální ostření |
Videosekvence | pouze HD/24fps |
ND filtr | 3 EV |
Hmotnost / rozměry | 480g (včetně příslušenství) / 126.5 (Š) x 74.4 (V) x 53.9 (H) mm (bez příslušenství a doplňků) |
Rozsah ISO | dostupné ISO100–12800, doporučené ISO200–6400, v automatickém režimu dostupné od ISO200 do ISO3200, při snímání do RAWu od ISO 200 |
Režim | dostupné časy/clony |
P | od 1/4s,f/2 do 1/4000,f/16 |
A | pro f/2 je nejkratší čas 1/1000s, všechny časy jsou dostupné až od clony f/8 |
S | k danému času jsou automaticky dostupné všechny clony; B až 60 minut |
M | je možná libovolná kombinace clony a času včetně posunu o +/-1/3 EV, +/-2/3 EV (clona i čas) – pomocí voličů na zadní straně fotoaparátu |
Postřehy
V režimu makro se pro nejkratší zaostřitelné vzdálenosti viditelně zmenší zorný úhel a při cloně f/2 není prakticky žádná část snímku dokonale ostrá. Pro vyšší hodnoty clonového čísla se ostrost rapidně zvyšuje.
Kompletní specifikaci naleznete na stránkách firmy FujiFilm. Český manuál je ke stažení zde.
.Tělo a ovládání aparátu
Tělo FujiFilmu X100 vidíte na přiložených snímcích. Z dnešního „moderního“ pohledu žádnou ergonomii při držení těla fotoaparátu nehledejte. Na to se však dá velice rychle zvyknout. Horší je poměrně nešťastné umístění tlačítka RAW – z počátku jsem jej neustále tisknul dlaní. Stejně tak jsem si delší dobu zvykal na stisk tlačítka MENU/OK. Naopak skvěle se ovládá nastavení clon a časů – mají „bytelné“ ovládací prvky. Trošku déle jsem si zvykal na fakt, že popisek tlačítka pro zvětšení (zmenšení) při prohlížení je POD a ne NAD příslušným tlačítkem (obr. Zadní strana).
Čip, LCD, hledáček
Základní technická charakteristika čipu – 23,6mm x 15,8mm (APS-C) CMOS / 12,3 Mpx. O kvalitách výstupu si udělejte představu ze snímků v závěru testu.
LCD o úhlopříčce 2,8" má rozlišení 460 tisíc bodů.
Objektiv a ostření
Informace od výrobce:
Nově vyvinutý objektiv nabízí ohniskovou vzdálenost 23 mm (ekvivalent
při 35 mm: 35 mm) a nejnižší clonové číslo F2. Objektiv je vyroben
z lisovaného skla a obsahuje 8 prvků v 6 skupinách.
Použití pevné konstrukce objektivu s minimální délkou nejenom přispívá
ke kompaktní velikosti, ale také nevyžaduje vysouvání objektivu při
zapnutí fotoaparátu. Fotoaparát je tedy připraven k práci ihned po
zapnutí.
Díky pevné ohniskové vzdálenosti tento objektiv podává obraz v ostrém
rozlišení od středu až po okraje. Mimo velmi nízké clonové číslo F2
objektiv přináší optickou architekturu, která udržuje vysoké rozlišení
i při uzavření clony o 1 až 2 kroky.
Objektiv používá 9-lamelovou clonu. Nízké clonové číslo F2 a vysoce
kvalitní optika umožňují uživatelům pořizovat nádherné záběry efektem
jemného rozostření mimo hloubku ostrosti (bokeh).
Objektiv umožňuje makro snímání ve vzdálenosti pouhých 10 cm.
Já dodám, že světelnost f/2 umožňuje ostřit i za poměrně nepříznivých podmínek. Rozhodně v porovnání s běžnými kompaktními fotoaparáty „je někde jinde“. Srovnání s kompakty uvádím proto, že až na velikost čipu (což není málo) jde prakticky o kompakt. Z pohledu rychlosti si X100 stojí dobře. První snímek jsem od zapnutí exponoval do 3,5 s (v závislosti na rychlosti zaostření). Mnohem horší je to s ukládáním dat, kdy fotoaparát nereaguje. Při snímání sekvence do RAWu jsou to vteřiny…
Blesk
Interní blesk má při citlivosti ISO1600 dosah od 50 cm do 9 m. Má všechny běžné režimy včetně synchronizace na druhé lamely. Připojit lze externí blesky (jejich seznam mě známé materiály neuvádějí).
Funkce dostupné u aparátu
Snímat lze v režimu P,A,S,M. Nastavit lze BSS (nejlepší snímek z řady), snímání expoziční řady, ISO bracketing, řadu simulace filmu, exp. řadu DR. Nechybí automatické panorama (ve všech směrech) a režim videa. V režimu M lze nastavit i „mezipolohy“ času a clony. Fotoaparát disponuje vestavěným ND filtrem (-3EV).
Možnosti Menu a Nastavení fotoaparátu naleznete na přiložených snímcích.
Video
Heslovitě: MOV, stereo, HD (1280×720/24fps) – bez možnosti nastavení.
Zvuk při průběžném doostřování působí často rušivě. Je lepší
přepnout na manuální ostření. Video lze snímat buď standardně, nebo
výřez (po stisku tlačítka AE).
Ukázkové video rušivé
ostření.
Ukázkové video, kde opět ruší ostření a je se
„zoomem“.
Ukázkové video v režimu manuálního
ostření.
Prohlížení snímků
Testovací snímky I.
Snímal jsem převážně do jpg. Pouze orientačně a pro svou potřebu do RAW. Podstatné postřehy najdete dále. Některé snímky jsou v režimu živých barev, jiné ve standardním.
Některé fotografie jsou k dispozici v originální velikosti a kvalitě (označení ®. Originální snímky mají cca 4MB.
Oba následující snímky jsou ostřeny na cca 0,8 m, což je nejkratší ostřící „nemakro“ vzdálenost. Výřez ukazuje ostrost v závislosti na použité cloně.
Je-li zvolen režim automatické volby ISO, který je v SETUPu až na třetí stránce(!), pak má vždy přednost před pevně zvolenou hodnotou (od definovaného času). Navíc závisí na volbě dynamického rozsahu (DR Auto, 100%, 200%, 400%). Je-li DR v režimu Auto, pak u kontrastních scén v kombinaci s ISO Auto se nastavuje až hodnota ISO 800 (DR 400%). Na to je dobré pamatovat. Volba DR Auto, ISO Auto vypnuto a pevná hodnota ISO dává absolutní přehled nad nastavením. Ovšem ne tak dobré výsledky. „Práce“ DR je totiž opravdu znát. Především pak u kontrastních scén, kde zachování kresby ve světlech je u DR 400% mnohem lepší než u DR 100%, či dokonce bez ní. RAW i jpg jsou vždy shodné jak ve světlech, tak ve stínech (porovnán náhled v ZPS13 i v dodávaném konvertoru RAW na LCD Eizo CG222W).
Následující snímky demonstrují výsledek nastavení DR filtru (resp. závislost automatických nastavení). První je bez DR filtru, ostatní mají hodnotu DR v popisu.
Panoramatický snímek (schované Mariánské Lázně) vzniklý v automatickém režimu – stačí otáčet fotoaparátem. Zbytek zajistí sám. Zcela vpravo najdete chyby.
Snímky pro představu rozmazání pozadí (a neostrosti celé scény) v režimu makro. Při možnosti ostřit od 10 cm při f/2 lze velmi dobře pracovat s hloubkou ostrosti.
Testovací snímky II.
Snímky pro celkové posouzení kvality obrazu.
Do rodinného alba. První bez blesku, druhá s bleskem. Režim P, DR Auto, ISO Auto. Vzhledem ke kontrastu použil fotoaparát ISO 800 aby využil DR400%.
Krajinky.
Snímky pro posouzení šumu (a ostrosti) v obraze. X100 nijak nevybočuje ze standardu zrcadlovek s čipem APS-C. Barevný šum prakticky neexistuje. Pro vyšší hodnoty se mírně ztrácí kresba (ISO 1600 a více).
100% výřezy ze středu stejné scény s různými clonami. Na „daleké“ objekty nemá změna clony výrazný vliv, což u „krátkých“ vzdáleností neplatí (viz snímky výše).
A na závěr jednu kadaňskou západovku… :-)
Závěr
FujiFilm X100 osobně považuji za výjimečný fotoaparát. APS-C čip sice není v kompaktním těle poprvé, ale technické provedení fotoaparátu je výjimečné. I obrazový výstup je výborný. Když ponechám stranou ergonomii a když si časem zvykneme na provázaná nastavení, pak ovládání a funkčnost za každé situace si své uživatele jistě najde. Asi jediným reálným nedostatkem bude cena. V současnosti je těsně pod 27 tis. Kč. Těžko budete hledat dražší kompaktní fotoaparát. V každém případě FujiFilm FinePix X100 to přesně to, co hledáte, když chcete kompakt s výstupem zrcadlovky.