Články v sérii - Širokoúhlá astrofotografie
-
Širokoúhlá astrofotografie - 5.díl: Zvířetníkové světlo aneb světlo zodiaku
Zvířetníkové světlo nebo také světlo zodiaku. Lze fotografovat v místech bez světelného znečistění v době jarní nebo podzimní rovnodennosti při Novu nebo po západu Měsíce. Postačí běžná fototechnika: zrcadlovka nebo bezzrcadlovku, širokoúhlý objektiv s dobrou světelností a stativ. Další v článku.
-
Širokoúhlá astrofotografie – 4. díl: Fotografujeme meteority (perseidy)
12. srpna v druhé polovině noci je teoretický vrchol meteoritického roje perseid. Pro fotografování potřebujeme místo s minimálním světelným znečištěním, Měsíc pod horizontem a především jasnou oblohu. Nastavení expozice je podobné jako pro fotografování Mléčné dráhy. Pokud váš fotoaparát neumí snímat časosběry, nezapomeňte na kabelovou spoušť tzv. intervalometr. Více v článku.
-
Širokoúhlá astrofotografie – 3. díl: Mléčná dráha a nastavení expozice
Základní nastavení expozice pro fotografování Mléčné dráhy v podmínkách tmavé oblohy je clona f/2,8, expoziční čas 30s a ISO 6400. Jenže Země se točí a v závislosti na ohniskové vzdálenosti objektivu se hvězdy rozmažou a to se musí řešit. Také obloha není všude stejně temná a objektivy různě dobře kreslí a vinětují při různých otevřeních clony. Sensory fotoaparátů jsou take různě kvalitní. Více v článku.
-
Širokoúhlá astrofotografie – 2. díl: Mléčná dráha, kdy a kde ji fotografovat
Všechny hvězdy co vidíme na obloze jsou součástí naší galaxie Mléčná dráha. Nejjasnější a nejzajímavější pro fotografování je oblast v souhvězdí Střelce, kde se nachází jádro galaxie s černou dírou. Počítačové planetárium Stellarium je ideální pro zjištění polohy Mléčné dráhy v různých časech, obdobích roku a pohledech z různých míst naší planety. Musíte si dát pozor na Měsíc, který snadno Mléčnou dráhu přesvítí a najít místo s minimem světelného znečistění. Na základě těchto údajů pak můžeme začít plánovat kompozice pro noční krajiny s Mléčnou dráhou.
-
Širokoúhlá astrofotografie – 1.díl: Astrofotografie podle velikosti fotografovaného objektu
V noci může být intenzita osvětlení až sto tisíc krát menší než ve dne (za slunného dne i více než 70 000 luxů, v noci za úplňku třeba jen 0,5 luxu). Výhodou fotoaparátu proti lidskému oku je, že dokáže akumulovat světlo mnoho hodin a pak to zobrazit. Při dlouhé expozici hvězdy v obloze se však začne projevovat pohyb otáčení Země. Čím menší je fotografovaný objekt, tím rychleji se vliv rotace Země projeví, neboť musíme použít objektiv s menším zorným úhlem. Také je jasné, že čím méně světla vesmírný objekt vyzařuje, tím je jeho fotografování obtížnější.