žádný pokus o srdceryvné téma, prostě realita ulice vykreslující paradoxy života. chodím kolem něj každý den do práce - sedí vedle spořky, zdraví procházející a pomocí výmluvného gesta dává najevo svoje potřeby. není to žádnej vychlastanej debil, když s ním dáte řeč, můžete si docela slušně pokecat - jenom se mu to v životě prostě nepovedlo a je jedno proč.

Fotka není o něm a o jeho životě, fotka je kontrastech a když budete chvíli koukat, určitě je najdete sami.

Přemýšlel jsem, jestli fotku říznout, kde a proč - nakonec jsem neřezal...