Nemůžete komentovat. Nejste přihlášen(a).
Průměrná fotografie s výhradami
CestaDoMEstaAHraKTomuBanjoBandHerbetavonaCizeKrajAjKarajlamaSemateFurtJakVelkomožnýPán?
ále depá, václavku, už jen óm jako možný
De Pa, D' Epa, nebo Pepa D'Epo
...neviem, či to bolo úmyslom, ale dalo by sa povedať, že máš obraz rozdelený na tmavú a svetlú časť, vzhľadom na cestu si to prekladám ako vyjsť z tmy a vojsť do svetla. Tma a svetlo, to je vlastne....guru?
Ak človek po niečom úprimne a veľmi túži, vraj sa vesmír dá do pohybu, zmení sa usporiadanie jeho molekúl...tak snáď sa i moja cesta pretne s cestou učiteľa :-)
A šťasten jest, kdo po ničem netouží. Tak se prý jmenoval ostrov Kréta, jak píše Joachim Fernau.
Záměr sic nevím zda byl a když tak jaký, ale ten vlhký chlad časného večera praví: kdo pozdě vyšel na cesty své, nalezne ovoce sklizeno a ostružiny otrhány, a toho Hospodin sytit bude zapomněním.
Přehlížel jsme úhor polí svých, a nalezl jen kámen.
Má duše zpíva a chválí Hospodina
a ten, jako by zvukovod jeho voskem zalit byl
a chřípí jeho ucpáno hnízdy vosími,
ač kouř libý ovíjí se kolem nosu jeho, ¨
on ani nekýchne.
. . .
Stále na cestě. Nebolí tě už nohy? Václavku. Odpočiň si trochu, přeci.
A proč bys to vlastně nemohl svrchu seříznout a ponechat jen dolní čtverec? Vycentrovat ten kulatý keř na jakože konci cesty tím, že bys odřízl ještě kousek zprava? A přidat té cestě trošku světla? To by nešlo? A proč ne? Proč jsou tvé cesty tak tmavé, když ty máš stálý úsměv ve tváři, jak si pamatuji.
No to všechno by šlo. Zbavíme se tím sice protivného odstínu horního nebe, ale ztratíme zase ten prázdný prostor nahoře, i když to by se vykompenzovalo zesvětlením cesty. Trochu. Proč mne tak přitahují podexponovaná Rembrandtova temna od Aloise Jiráska nevím. Ale každopádně všechny tyto podněty i hodnocení se mi budou hodit: chtěl bych si udělat malou reklamní kolekci Šerkovicka. Tak té komisi, která bude vybírat vydrž.